Neboj se, už neodejdu. 04 – Nečekaný útok

„Sasuke – kun“ vydralo se jí z úst.
Naruto se jen pousmál. „Já jsem věděl, že se vrátíš, Sasuke.“ Řekl stále ještě s úsměvem. V okamžiku, kdy promluvil jeho přítel mu úsměv z tváře zmizel.
„Nepřišel jsem, abych se k vám vrátil. I když po tom, co hodlám udělat asi budu muset. Přišel jsem vás varovat. Orochimaru chce zneužít moji sílu, aby zabil Hokage a toho druhého Sanina. Já se ale nenechám nikým využívat, takže jsem se vzepřel. Taky bych potřeboval pomoc. Pochopím, když nebudete chtít. Ale pokud chcete zachránit Konohu, pomůžete mi. Taky mám na vás dotaz. Proč jste se k těm chlápkům obrátili zády? Vždyť vás mohli zabít!“ Dokončil svůj proslov Sasuke.
„Počkat, to ty jsi zabil ty ninji, co se na nás chystali zaútočit? My jsme se otočili, protože mi připadali jako umělí, když nic neříkali a k ničemu se neměli. Chtěli jsme dělat jako že odcházíme a přepadnout je zezadu nebo kdyby na nás zaútočili, tak zepředu.“ Naruto se na něj dlouze zadíval, až poté se znovu zeptal: „A s čím chceš pomoc? Zabít Itachiho nebo Orochimara?“
„Jo, byl jsem to já. Teda alespoň si to myslím.“ Poznamenal znovunalezený Avenger. „Itachi je mrtvý. Chci zabít Orochimara. Vím, že to nebude jednoduchý.“ Dodal, když pozoroval obličeje svých přátel.
Po dlouhé době se ozvala Sakura. Pořád koukala jako v mrákotách někam za své kamarády. „Jirayia – sama.“ Dostala ze sebe mladá ošetřovatelka. „Tsuna-de – sama.“ Vykoktala i druhé jméno. Pak se svezla na kolena, když ucítila příšernou bolest v zádech. Ve chvíli, kdy si toho všimli její přátelé už ležela na břiše s kunaiem v bedrech.
Naruto i Sasuke se lekli a připravili se na útok. Naruto se sklonil k Sakuře a opatrně ji vyndal kunai ze zad. Dívenka zasténala, ale nepohla se.
„Musíme jí ihned odnést do nemocnice, aby jí ošetřili.“ Poznamenal blonďák. Jen co to dořekl, další kunai se zabodl do stromu vedle něj.
Než se Naruto vzpamatoval, Sasuke už shromažďoval svou chakru, aby mohl zaútočit. Naruto však byl rychlejší a tak vystartoval jako první. Vztekem totiž uvolnil sílu démona, která se drala na povrch. Jeho modré oči se změnily na oranžové, prodloužily se mu nehty a vystoupily kočičí rysy.
Sasuke se zastavil a jen pozoroval svého kamaráda bojujícího s hromadou nepřátel. Nemohl udělat ani krok. Bylo to způsobeno úlekem, jak zpozoroval Narutovi chakru, která obklopovala jeho tělo.
„Sakra.“ Řekl si pro sebe Uchiha a sklonil se k Sakuře, která stále ležela nehybně. Opatrně ji vzal do náruče a vydal se na cestu do Konohy. Ve chvíli, kdy se přiblížil k okraji lesa se k němu přidal Naruto. Oba dva šli mlčky až k bráně, kde hlídalo trio Ino-Shika-Cho.
Když spatřili Sasukeho, zarazili se. „To-to-to je…….“ Koktala Ino.
„Ahoj Ino, Shikamaru. Dobrou chuť, Choji.“ Pozdravil staré známé Uchiha.
„Naruto, musíme si pospíšit“ obrátil se k blonďákovi a vydal se na cestu.
„Kam jdete?“ zavolal za vzdalující se dvojící Shikamaru.
„Do nemocnice.“ Odpověděl Naruto, když se oba dva zastavili a pohlédli na své přátele.
Hlídající trio teprve teď zahlédlo bezvládnou Sakuru v Sasukeho náruči. Ino se lekla a běžela za zraněnou dívenkou.
„Polož ji na zem.“ Požádala lékařská ninja Sasukeho.
Ten její přání splnil. Opatrně položil růžovlásku na zem a zůstal u ní dřepět na znamení toho, že ji nehodlá opustit.
Ino si k ní klekla a prohlížela si rány, které Sakura utrpěla. Po shlédnutí utržených zranění se dala do léčení. Sakuřiny rány se ale hojit nechtěly, přestože Ino vložila veškeré úsilí, aby jí pomohla.
Sasuke se se zaujetím díval na kamarádčin boj. Naruto kolem nich chodil do kolečka nervózní jako dostihová kobyla. Chvilku nepostál. Ino po půlhodině tvrdé práce s léčením přestala. Byla dost vyčerpaná. Sasuke se jí zadíval do tváře, ale jediné co uviděl, byla lítost.
„Promiň, udělala jsem vše, co jsem mohla, ale některé její orgány jsou až moc zničené. Kunai se zabodl hlouběji, než jsem předpokládala. S tím já nic neudělám.“ Oznámila jim ninja s třesoucím se hlasem.
„Nevadí, Ino, odnesu ji do nemocnice, snad ji tam pomohou.“ Řekl Sasuke, vzal Sakuru opět do náruče a odešel směrem k nemocnici.
Naruto se nevydal stejným směrem, jako jeho přítel. Běžel na druhou stranu, směrem ke kanceláři Hokage.
Unavená Ino se vrátila ke svým povinnostem na bráně, kde se sesula na židli a zůstala civět na cestu vedoucí z města.

Když se Sasuke zastavil před nemocnicí, zpozoroval, že všichni lékaři jsou shromážděni před budovou a poslouchají prsatou blondýnu stojící přede dveřmi na schodech.
„Hokage!“ „Tsunade – sama!“ zavolal jeden z ošetřovatelů, který si všiml Sasukeho.
Tsunade? Jeden z legendárních Saninů, o kterých mi vyprávěl Orochimaru? Proto chtěl zabít Hokage? Kvůli této ženě? Pátral ve vlastní mysli Uchiha.
Jmenovaná přišla k Sasukemu a pohlédla na Sakuru, kterou nesl. Beze slova si ji od něj vzala a vykročila směrem k nemocnici. Sasuke ji potichu následoval. Před vstupem do soukromého pokoje se k němu otočila.
„Dál už nechoď. Pak se na ni budeš moci přijít podívat.“ S těmito slovy vešla do místnosti a zavřela za sebou dveře. Sasuke si sedl na lavičku naproti dveřím, stále bloudíc v myšlenkách.