Láska, smrt a nenávist 3. První překážky a velké tajemství

Po cestě oba myslely jen na to co udělají když se dostanou zpět.
"No tímhle tempem by jsme mněly do Konohy dojít asi tak do večera," pomyslel si Naruto.
„Poslyš Hin budeme to držet v tajnosti nebo to nějak všem řekneme?“
„Já nevím, jestli bychom to chtěly říct, musela bych říct otci ze se chci vzdát titulu vůdkyně klanu. Taky podat důvod proč a dokázat že jsi dokážu stát za svým rozhodnutím za každých podmínek. A to rozhodnuti jestli mi vůbec bude umožněn odchod z klanu závisí od mého otce. Kdybychom to chtěly tajit by to mohlo dopadnout ještě hůř, kdyby na to někdo přišel.“
„Já vím ale jednu z těchhle dvou věcí bychom mněly udělat.“
„To jo,“ odpověděla mu sklesle Hinata.
„Počkej něco mně napadlo.“
„Co?“ zeptala se ho překvapeně.
„No tak co kdybychom to zatím drželi v tajnosti jen par dnu a pak bychom to řekli všem?“
„Tak to je dobrý nápad, to by šlo.“
šťastně mu řekla a hned zpomalili.
Když zpomalili zjistili že jsou už jen chvilku cesty od Konohy.
„Tak zbytek bychom mohli projit pěšky co ty na to miláčku?“
„To bude prima nápad lásko nejprve budeme muset podat správu o misi. A když pak pudem od Páté tak se budeme moct ještě někam spolu projit a já ti ukážu moje tajné místečko kde se budeme moct scházet.“
„Dohodnuto.“ Po chvíli přecházeli branami vesnice a všichni si všimli jak Hinata a Naruto doslova zářili štěstím a zajímalo je proč. Po cestě narazili na Shikamaruho s Temari.
„Nazdárek Naruto-kun jak šla vaše mise?“
„Nazdar Shikamaru a jak se vede tobě, ale copak vy dva jste na rande?“
„No víš dá se tak vlastně říct, ale nesmíš to říct Gaarovi ani Kankurovi.“
„A proč?“
„No tak výš moji bratři by se snažili nám to pokazit a vymlouvali by se na to že mně chtějí chránit.“ řekla naštvaně Temari.
„Dobrá, dobrá já to beru nikomu to neřeknu.“
„No a já si tak myslím podle toho jaké máte natěšené úsměvy něco skrýváte taky, tak ven s tím.“ řekl podezřívavě Shikamaru Narutovy a Hinate.
„Tak to ne nemáme co skrývat.“ Řekla mírně zrudlá Hinata.
„Aha tak už vím co se děje, konečně jsi mu to už řekla nebo na to přišel sám?“ Naruto s Hinatou se na něj dívali přemýšlely jak na to tak rychle došel a pak pokračoval.
„No už se nato pomalu uzavírali sázky a vypadá to že jsem to vyhrál.“
„Dobře, dobře máš to mýt, je to tak jak si myslíš, ale nikomu to ještě nesmíš říct protože by z toho byly jenom velké potíže.“
„Tak fajn, ať se vám daří to držet v tajnosti my už jdeme musím si ještě sebrat nějaké papíry z kanceláře. Tak zatím.“
Rozloučili se a šly dál Naruto s Hinatou si jenom společně vydechly. „Tak tohle se nám nepovedlo.“ Když došly k Páté tak Naruto zaklepal,
“Dále” ozvalo se.
„Cože, ty odkdy klepeš?“ zeptala se překvapeně Tsunade, a všimla si jak jsou oba šťastní ale nenapadalo ji proč.
„Tak jak proběhla mise?“
„Výborně, útok se neopakoval a Lord Hashimota je živ a zdráv.“
„Tak to ráda slyším že se vám mise povedla ale mohu vědět proč jste oba tak rozzářeni štěstím?“
„Tak to bychom vám řekli později jestli vám to nevadí.“
„Ale ne nevadí mi to, jenom byla bych rada kdybyste mi to řekly.“ „Tak já vám to zašeptám ale upozorňuji vás, je to tajemstvy tak to nesmí vědět nikdo.“ Naruto se naklonil k Tsunade a zašeptal ji.
„Víte já a Hin jsme zjistili, že už dost dlouho jeden druhého z celého srdce milujeme a že jsme o tom vůbec nevěděli.“
Tsunade ztuhla a nakonec vykřikla.
„Cože, tak tohle jestli vyjde na povrch tak z toho bude válka mezi klany.“
„Tak toho se nebojte babčo, mi už přesně víme kdy to řekneme všem a jak aby z toho nic takového nebylo.“
„No tak to vám možná vůbec nepomůže, co když to někdo zjisti. Shizune nech nás o samotě musím tady s nimi něco probrat.“
Jak si přejete Tsunade-sama.
„Jestli se na něco takového pořádně nepřipravíte tak to nedopadne dobře.“ Řekla Tsunade s velmi vážným pohledem v očích.
„Neboj se babčo mi si dáme pozor do té doby máš moje slovo že se o tom nikdo nedozví.“
„No dobra, tak mi alespoň řekněte jaký mate plán.“
No tak je to celkem jednoduché, asi tak měsíc to budeme držet v tajnosti a pak to řekneme všem.“
„Já to řeknu pak mému otci a jestli to nepřijme tak budu nucena odejit z klanu.“
Hinato ale nedošlo ti že jestli se rozhodneš odejít z klanu Hyuuga tak tě potrestají, a v tomhle tvůj klan neudělal výjimku ještě nikdy.“
„Já vím ale kvůli tomu abych mohla žít s mou láskou jsem ochotna podstoupit jakoukoliv oběť.“
„A já nedovolím aby se jí něco stalo, Hinata je ta na které mi záleží víc než na vlastním živote.“
„Tak já vám něco řeknu dělejte jak myslíte ale pro jistotu udělám nějaká opatření kdyby se něco pokazilo, tak spolehněte na to že máte u mne plnou podporu.“
„Jsme vám z celého srdce vděčni Tsunade-sama.“ Řekli oba současně a začali se zvedat k odchod.
„Ještě jedna věc od teď budete mít společné mise častěji aby jste mněli důvod proč spolu trávíte tolik času.“
„Dekujeme ještě jednou Tsunade-sama.“
Řekli a zavřeli za sebou dveře.
„Bože můj Naruto co za pitomost se ti to zase připletla do života.“ Pomyslela si Tsunade, zavolala Shizune a pustila se znovu do papírování.
Dny ubíhali jak voda a měsíc se blížil ke konci a Naruto s Hinatou si byly bližší čím dál tím víc. Vypadalo to že všechno co naplánovali taky tak uskutečni ale nikdo nikdy neví co se může stát.
Když Naruto a Hinata byly na svém tajném místě kde byly sami, si povídali a ukazovali si jak jednomu na druhem moc záleží.
„Lásko chci se tě na něco zeptat.“
„Na co miláčku?“ zeptala se ho překvapeně.
„Tak Hinato Hyuugo ch-chtěla b-by ses stát mojí ženou?“ Zeptal se ji Naruto, přičemž klečel na kolenou a vytahoval z kapsy malinkou bílou a hedvábnou krabičku. „Ach Naruto-kun.“ povzdechla si Hinata.
„Ano, ano, ano vezmu si tě za muže.“ a skočila mu kolem krku až ho tím svalila na zem.
„Chvilku se tam takhle objímaly a vychutnávali si tuhle šťastnou chvilku. Potom se ho Hinata zeptala.
„Miláčku kdys koupil tak krásný prstýnek?“
„No víš byl sem s Eroseninem a zeptal se ho že jak by mněl podle něj vypadat svatební prstýnek pro ženu za kterou bych položil i život. On mne sebral do zlatnictví které jsme hledali několik hodin. prohlíželi jsme tam chvilku prstýnky a pak mi řekl.“
„Tak rozhodne jeden z těchhle tri prstenu a podle toho jaká je ta zena bys mněl vybrat jeden z nich.“
„Pak se mne začal vyptávat která je tak které bych ho chtěl dát, neřekl jsem mu pochopitelně nic ale pak jen dodal.“
„To je vlastně jedno pokud mně pozveš na svou svatbu tak se to dozvím, ale měl by sis najít tu správnou chvilku kdy ji požádat o ruku.“
„Takže teď když přešlo tolik týdnu mně napadlo, že je ta správná chvíle na to abych tě požádal o ruku a mohli bychom to rovnou říct všem těsně před svatbou.“
„Tys to tak úžasně vymyslel miláčku.“
„Děkuji ale vím jednu věc že naši přátelé to přijmou ale nevím jestli to pochopí i tvoje rodina.“
„Z toho si hlavu nedělej já se o to postarám.“
„Chtěla jsi říct že se o to postaráme, já půjdu samozřejmě s tebou když to všechno půjdeš říct tvému otci.“
„Tys tak zlatý miláčku když chceš jít se mnou.“
„Dobře půjdeme to mému otci oznámit zítra a po cestě to oznámíme všem našim přátelům které potkáme.“ Naruto jen souhlasně přikývnul.