Záměna XI.

Tak a je tu další díl, to byla rychlost co? takže si dílek užijte a poště komentáře ;)

*****

„Měli bychom se dostat do vesnice, než někdo přijde k většímu úrazu.“ Prohlásil Kakashi a podíval se na Sasukeho.
„To máme už asi popáté, ale zatím jsme se dostali jen na jeden kopec.“ Zakroutil hlavou Sasuke.
„A co si takhle zavolat taxíka.“ Ušklíbl s Kakashi.
„Kterej maniak ti vezme do auta nahou Tsunade v sudu a ožralou Sakuru??“ Namítl Sasuke. Kakashi jen nahodil smutnej výraz.

„No, o jednom maniakovi bych věděl...“ nahodil Kakashi kukuč inteligentního kuřete a Naruto se Sasukem byly napnutý jak šňůrka na tangách, co zase jejich sensei vymyslí.
„Prostě je tady necháme!“ skončil Kakashi svůj proslov a čekal na hodnotný aplaus, který se bohudík nekonal.
„To tu jako chcete nechat ožralou nezletilou s prsatou důchodkyní, které jsou spolu v jednom sudu? To nemyslíte vážně? Neznáte tu pohádku o Červené Karkulce a zlém Kabutovi? Co když je někdo přepadne? Co když je někdo unese?“ začal básnit Sasuke a přitom si mazal bradavice na nohách.
„Huráááááááá...., super konečně se jich zbavíme. Třetímu řekneme, že sme místo Tsunade našli jenom její náhrobek a že Sakuru.....třeba sežral ten tvůj Kabuto.“ začal se Naruto radovat a už si vykračoval směr Konoha.
„To je tu fakt chcete nechat, Kakashi-sensei?“ zeptal se Sasuke a z jeho očí se začali linou krokodýlí slzy.
„Sasuke, co blbneš? Nejseš rád, že se konečně té uřvané Sakury zbavíš?“ zeptal se ho zmateně Naruto a hledal elektrickou zástrčku, do které by strčil žehličku na vlasy, pomalu ale jistě se mu začali dělat lokýnky.
„O Sakuru se nezajímám...ale ta Tsunade to je kus co? Sensei?“ hodil Sasuke na Kakashiho zhulený pohled ve stylu Gaie a Leeho. Kakashi jenom začal kolem sebe mávat rukama a pomaloučku polehoučku postupoval dozadu.
„Sakra, tak co s nima uděláme? Nechat je tady nemůžem. Na netu sem včera četl, že se tady potlouká nějaký nový gang úchyláků s kur**ma v sudu.“ začal přemýšlet Naruto a žehlil si svoje lokýnky.
„Naruto, včera sme už dávno byli na cestě, jak ses mohl sakra dostat na net?“ nechápal Kakashi.
„Ale Sensei, od doby ledové, kdy ste byl dospívající, se toho opravdu hodně změnilo.“ ujišťoval Naruto Kakashiho a tahal z krosny notebook.
„Naruto, jediní úcholové s babama v sudu jsme leda tak my. Někdo nás musel vidět. To sis sakra nemohl tu hlavu vyžehlit už dávno, podívej se jak na té fotce vypadám...“ zhrozil se Sasuke, když se všichni tři dívali na monitor, kde byl článek o šíleném gangu, který prý předčí i světoznámého yettiho a dokonce k tomu byla přidaná i záhadná fotky. Sasuke ze svého vzhledu byl tak na měkko, že se rozbrečel.
„No, prostě je tady necháme a uvidíme, co se bude dít, buď dojdou sami a kdyby ne, pošleme sem Jiraiyu, když mu řekneme, že tu sou dvě krásné vnadné dámy, určitě neodolá. A beztak potřebuje námět na nové Icha Icha...“ Kakashimu se při pomyšlení na nový zvrhlý příběh zatočila hlava štěstím. Ale když se za pár minut dostal do svého původního stavu, realita ho šokovala... Před ním na pařezu seděl Naruto, který si okusoval nehty na nohou a Sasuke žehlící si své emo lokýnky. Jenom unaveně vzdychly a podal rozkaz: „Pozor!!!!“
Ti dva se na něj znuděně podívali, pak se pobaveně podívali na sebe a dál pokračovali v jejich kosmetických úpravách.
„Pánové do pozoru, to vás na akademii neučili? Teď už nejste Irukovi poslušní žáčci, teď jste moji vojáci.... Sasuke schovej tu žehličku a ty toho Naruto nech, nevíš, že máš na nohou plíseň, přenese se ti na zuby...“ udal Kakashi rozkaz a postavil se v pozoru směr Konoha. Ti dva chalani si pomalu začali uklízet jejich propriety, Sasuke se naposled podíval na vnadnou Tsunade a Naruto na ušatou Sakura. Kakashi podal rozkaz k odchodu a už bylo slyšet jenom šoupání nohou...
„Oni nás tady fakt nechali?“ Vyčuholava Sakuřina polovina hlavy, přes okraj sudu a nechápavě se dívala na tři postavy, pochodující pryč.
„Tak to je nejlepší čas, na nějakou párty.“ Škytla Tsunade.
„Párty ve dvou a bez alkoholu, není párty.“ Namítla Sakura.
„Ale vždyť my máme alkohol.“ Vyvalila Tsunade oči a podívala se na dno sudu. „Sakra…“
„Jak se odtud dostaneme? Jsme úplně odstřižený od civilizacééééé!“ Zařvala na celou louku, na které stál jejich sud na kárce.
„Sakuro, zachovej klid, dokud máme co jíst, pak se dá ještě něco dělat.“ Pousmála se blondýna. Sakura nahodila udivenej pohled a tichým hláskem vypípla.
„Ale my nemáme co jíst.“
„Vážně?“ Nahodila Tsunade pohled kanibala, až z toho Sakura nabrala barvu zmrzlý ryby po hodině v kyselině mravenčí.
„Áááá pomoc! Ta šílená ženská mě chce sežrat!“ Začala opět pištět. Když v tu se v křoví, které se nacházelo asi tři metry od vozíku začalo něco hýbat.
„C…co to je?“ Ulekla se Sakura a skrčila se až na dno sudu. Vůbec jí už tou dobou nevadilo, že je v něm s možným kanibalem.
„Masóóóó!“ Začala Tsunade slintat.
„Slyšel sem snad dámu v nesnázích?!“ Vykoukla ze křoví hlava s obří šedivou parukou a červenýma čmárancem na tvářích.
„Plesnivý, starý, ztuchlý, smradlavý maso.“ Opravila se Tsunade.
„Bože…“ Povzdechl si mužský hlas.
„Kdo je to??“ Vykoukla na povrch růžovláska.
„Kdo jsem?? Kdo jsem?!“ Zaslechla trochu nabručený hlas.
„Jsem všude a všemi známý žabí poustevník Jiraiya.“ Oznámil jí radostně budoucí Narutův sensei.
„Nejznámější úchylák a prasák v Japonsku.“ Upřesnila Sakuře Tsunade.
„Ano…ano, to sem já!“ Ušklíbl se, než mu došlo, co to o něm Tsunade vlastně řekla. „C…cože?!“ Vykulil oči.
„Co chceš, zrovna sme tady řešili náš problém se zásobami.“
„To sem slyšel. Tady slečna zřejmě měla s tebou nějaký problém.“ Přivřel oči žabí poustevník.
„Ta ženská je šílená, chtěla mě sežrat!“ Ukázala vyděšeně Sakura na Tsunade.
„Věř, že je to lepší než to, co se ti můžeš stát s Jiraiyou.“ Pousmála se.
„Tak blbě na tom zase nejsem.“ Zamračil se Jiraiya.
„Hele, Jiraiyo, mám pro tebe návrh. Dostaň nás do Konohy a něco dostaneš.“ Navrhla mu Tsunade.
„Co by mi mohla taková stará rašple jako ty nabídnout.“ Dal si ruce přes sebe a nastavil ucho. Sakura měla co dělat, aby svou budoucí učitelku udržela v sudu. Bohužel jí nezabránila v tom, aby se postavila. Jiraiyův pohled byl opravdu za všechny prachy.
„Tak…kam že to chcete dopravit??“ Zeptal se a začal si mnout ruce.
„Ty úchyle jed…“ Chtěla opět začít Tsunade řvát, ale Sakura jí rukou zacpala pusu.
„…jedem do konohy.“ Usmála se a doplnila její větu. Jiraiya chytnul kárku oběma rukama a rychlostí Choujiho mířícího na snídani se rozběhl směrem konoha.

„Myslím, že jsme je tam neměli nechávat! Co když je přepadnou ty úchylove.“ Zastavil se Naruto.
„Neříkej mi, že se teď v tobě hnulo svědomí.“ Zamračil se na něho Kakashi. V tu chvíli se kolem nich mihla nějaká bílá šmouha s vozíkem.
„Ale nééé, moje obavy se naplnili! Za ním!“ Zeječel Naruto a rozběhl se za Jiraiyou.