Radosti a strasti při přípravách narozenin 6.díl-Šokující zpráva

O dva roky později
Kakashi se procházel po Konoze a jako obvykle, si četl. Přemýšlel taky však nad divným chováním Asuky. Každou chvíli měla jinou náladu, až to někdy bylo nesnesitelné. Kvůli každé hlouposti nadělala ještě více keců než Shikamaru při nejhorší náladě při tréninku, a to je už docela moc.
Pubertou to být nemůže, je jí přece dvacet. Ale čím tedy?
„Au! Při přemýšlení se to v mozku umí až hrozně zavařit, radši nad tím nebudu přemýšlet.“ Řekl si a četl dál.
Náhle za sebou uslyšel, jak ho někdo volá. Otočil se a vida, on o vlčici a ona k němu běží, div si nenarazí palici!
Asuka rychle přiběhla ke Kakashimu. Až u něj se zastavila a chvíli prudce oddechovala.
Než stačila ale něco říct, Kakashi ji přerušil a začal:
„Tak moment, jsi zkušená, vytrvalá kunoichi, která má už něco za sebou, a teď jsi běžela jenom padesát metrů a oddychuješ, jako bys uběhla maratón sprintem? Co to na mě proboha hraješ?“
Asuka nasadila výraz alias tě-bodla-naštvaná-vosa-nebo-co-a-přeneslo-to-svoji-náladu-na-tebe, nadechla se a spustila:
„Aha, já tě chtěla pozvat k sobě na klidnou sourozeneckou večeři, ale jak vidím, nemáš asi dobrou náladu. No nic, aspoň budu moct pozvat někoho jiného.“.
Věděla, že její bratříček nesnese představu, že má u sebe v bytě někoho jiného něž jeho samotného.
A jak očekávala, při použití této taktiky, se ji Kakashi začal omlouvat a samozřejmě, že k ní přijde, aspoň s ní probere nějaké sourozenecké věci, o životě ohrožených kosatek (nejčastější téma rozhovorů, zvlášť od té doby, co se Asuka přidala do spolku na jejich ochranu, nehledě na to, že veverky a ježci se drželi co nejdál od jejich nohou,viz první díl této série) a tak dále.
Domluvili se na sedmou a pak si šel Kakashi dál.
„Ach jo, kdyby teď věděl, co mu chci večer říct, nevím co by se stalo, ale příjemné by to asi nebylo.“ povzdechla si Asuka.
Z myšlenek ji vytrhl známý hlas:
„Řekneš mu to někdy?“
Otočila se, chabě se usmála na neznámého a odpověděla nejistým hlasem:
„Dnes mu to řeknu, při večeři. Nebo spíš po ní, kdyby měl totiž sousto v puse, asi by mu zaskočilo a kdo má potom zavolat sanitku? No já, kdo jiný! To bude zase práce!“.
A odešla. Neznámý jenom zavrtěl hlavou a řekl si:
„Ajej, už zase ty její výkyvy nálad.“
Pak i on si šel po svých.

Večer
Bylo půl deváté. Večeře probíhala v klidu (zatím), ještě k tomu dobré jídlo. Témata k rozhovoru pomalu docházela, Asuka však měla v záloze jedno téma, které chtěla vytasit až nakonec.
Ta chvíle přišla. Odnesla talíře do kuchyně, dala do dřezu, vrátila se ke stolu, sedla si a spustila:
„Kakashi, musím....musím ti něco říct. Jediné o co tě však žádám je, abys zkusil nedostat infarkt. Jasný?“
Kakashi přikývl. Doufal, že to nebude něco katastrofického. Zabila někoho? Ale to je přece v pohodě, dokud to je v zájmu mise, nebo snad vyloupila banku? V ní je peněz dost, nějak to přežijou.
S těmito myšlenkami se Kakashi připravoval na tu zprávu. Sotva mu však Asuka řekla to, co potřebovala, zatmělo se mu před očima.
Předvídání budoucnosti nikdy nebylo Kakashiho silnou stránkou. Což zjistil skoro hned potom, co se probudil na pohovce. Přehrával si poslední chvilky před omdlením, ale nemohl si vůbec vzpomenout, co se stalo. Asuka stála vedle něj.
Chtěl vědět, co mu to před chvílí řekla a tak se zeptal:
„Asuko, promiň, můžeš mi ještě jednou zopakovat, co jsi mi řekla? Nemůžu si totiž vůbec vzpomenout, ale není to doufám to, že jsi.....“.
„No.....jsem těhotná. Ve třetím měsíci.“ odpověděla mu Asuka.
Kakashi chtěl v tu chvíli opravdu dostat infarkt, ale vzpomněl si na slib, a tak mu nezbylo nic jiného než jen zírat do blba.
Pak se vzpamatoval a zeptal se:
„Asuko, a kdo ti to....no to....sakra, kdo je otcem?“.
Asuka polkla, nadechla se a odpověděla:
„Ehmmm, no....Iruka“
Ale protože mu chtěla pozvednout náladu,tak se zeptala opatrně:
„Máš radost, že budeš strýcem?“
Tato otázka byla sice správně podána, jenže položena ve špatný čas. Kakashi zase lehl na pohovku, při představě, že bude strýcem, ho doslova položila. Po chvilce usnul. Potřeboval se z toho šoku trochu vyspat.
Asuka povzdechla a přikryla ho dekou.
„Tušila jsem, že to vezme takhle. Jashine, ať Irukovi nic neudělá, vždyť jsem s ním šťastná! Ale jak přijme zprávu číslo dvě? Radši ani nevědět.“