Sen (4.část)

Když se Momiji vrátila zpátky, shodila ze sebe ještě trochu mokré oblečení a dala si pořídnou sprchu. Byl už večer, ale to pro ni nic neznamenalo. Rozhodla se, že stejně prohlédne veškeré materiály, které dnes našla. A začne tím nejzajímavějším; Tajné techniky klanu Daichi. A jak se rozhodla, tak také i udělala. Snažila se rozpoznat vše, co bylo ještě aspoň trochu čitelné. A když se naučila veškeré tyto techniky, otevřela i ty dopisy, které ji sice tolik nezajímaly, ale stejně se tam mohlo nacházet něco důležitého.
A stálo v nich toto:

Milý bratře!
Vím, že tento dopis neposílám zrovna ve vhodnou dobu, ale jinak to prostě nejde. Nechci ti kazit radost z tvého právě narozeného dítěte, ale stejně Ti musím připomenou, že se tvá dcera musí tajit! Nesmí se stát ninjou, protože tak by se prozradilo, že je ještě někdo, kdo je dědicem tajných technik. Akatsuki se po našich technikách pídí už několik let a má to velmi těžké následky. Chtějí nás všechny do jednoho zabít, aby se stali dědici našich technik. Musíte ji utajit. Ne jen pro její dobro, ale pro dobro celého světa.
Tvůj bratr Tayaki

Milý bratře!
Jsem si vědom, že se mnou nechceš nic mít kvůli tomu, co se mezi námi stalo. Ale tohle je velmi důležité a světu nebezpečné téma. Mohl bys mi aspoň nějakou tu zprávu poslat! Už nás Akatsuki napadli a polovinu z nás zabili. Až se jim to povede, půjdou po vás. Ukryj ji!
Tvůj bratr Tayaki

Tentokrát se jim to povedlo! Mějte se na pozoru! Tayaki

Poslední dopis byl potřísněn krví. Když si je Momiji četla, začínal jí docházet důvod, proč se jí nemohl vyplnit její sen. O Aktatsuki toho věděla docela dost. Věděla, že jdou po Jinchuuriki a teď také věděla, že jedna z technik Daichi klanu je, že po zabití Jinchuurikiho se jeho síla nahromadí v člověku, který zná tuto techniku. Přesně technika, kterou potřebovali Akatsuki. A další věc, proč ji museli ukrývat byl ten, že nikdo jiný, kdo není z klanu Daichi nemůže tuto techniku použít do té doby, než zabije posledního člena tohoto klanu. A tím posledním členem byla ona sama. A Akatsuki si teď myslí, že mají vyhráno, jen potřebují ještě zjistit pečetě, které musí na tuto techniku použít. A to už není zas takový problém, jako zavraždit celý klan, který byl dřív docela početný. V tom případě má Momiji navrch. Až se Akatsuki vrátí pro tyto dokumenty, jistě nebudou tak tišší, jako předtím. Nejspíš na vesnici zaútočí, protože jim bude jasné, že ty dokumenty v tom domě už nenajdou. Ale jak to tak zatím vypadá, ani vesnice neví nic o Daichi klanu.
Momiji přemýšlela tak intenzivně, že tím úplně zahnala jen pomyšlení na spánek. Měla několik možností, co udělat; buď se hned teď na místě zabije, aby Akatsuki nemohli používat její techniky a tak by zachránila svět. Tuto myšlenku hned zavrhla. Nebo se někam ztratí, bude se vydávat pod jiným jménem a tím pádem Akatsuki také nedostanou techniky klanu Daichi a také zachrání svět. Tato možnost už začínala být přijatelná. Ale Momiji se stejně rozhodla až pro tu třetí; vyčká si, až Akatsuki přijdou do vesnice a s pomocí těchto technik je porazí! Byla to trochu nereálná představa, protože i když si myslela, že o nich ví úplně všechno, nevěděla o nich skoro nic. A to nejdůležitější také ne; jejich styl boje. Ale i přesto se rozhodla držet se této představy.
Po chvíli už však nevydržela nechat víčka otevřená a klesla jí hlava na stůl.

Momiji se probudila něco kolem poledne. Nejdřív si nemohla vybavit, co minulého dne dělala, ale brzy si vzpomněla. Znovu si začala číst v těch několika zajímavých technikách a rozhodla se, že si některé vyzkouší někde, kde bude mít hodně prostoru, ale také kde ji nikdo nebude rušit. Odešla tedy na louku někde vedle Konohy. Udělala pár pečetí a urputně se snažila, aby se jí jutsu povedlo. Avšak nic se nestalo. Zrovna si dávala pauzu po neúspěšném zkoušení, když uslyšela letící kunai, který letěl přímo na ni. Neváhala ani na chvíli, uhnula mu a rozeběhla se směrem ke Konoze. Cestu jí zastoupil černovlasý ninja.
„Uchiha Itachi,“ pronesla skrze zuby Momiji, uhnula pohledem a nějakým záhadným způsobem se jí podařilo vedle něho prokličkovat. Po chvíli s velkým překvapením zjistila, že ji už dál Akatsuki nepronásledují. Doběhla do Konohy a mířila si to přímo k Hokage.