Po pěti letech: Mise v zemi Železa 07 - Za hranice svých možností

„Hinato, prober se. Jsi v pořádku?“ volal něčí hlas, někdo ji táhnul po zemi, pak si ji hodil přes rameno a vyběhl.
Hinata otevřela oči a viděla šedivé vlasy Kakashi-senseie.
“Nic mi není,“odpověděla, „můžete mě pustit, poběžím sama.“
„Teď nemáme čas zastavovat." a ukázal palcem za sebe.
Hinata se tím směrem podívala a viděla důvod, proč nemohl zastavit. Za nimi se řítilo asi čtyřicet ninjů, kteří je napadli za městem. Potom se podívala kolem. Všichni běželi s nimi až...
„Kde je Naruto-kun?“ zeptala se s trochou třesoucím se hlasem.
Kakashi neodpovídal, jenom se podíval do země.
“Kde je?“ naléhala.
„Když nás napadli,“ začala vyprávět Sakura se slzami v očích, “tak tě síla exploze omráčila a nemohla ses bránit náletu všech zbraní, které na nás v druhé vlně útoku poslali. Naruto vytvořil zemní štít, aby tě ochránil. Sám pak odrážel všechny zbraně holýma rukama. Doslova ze sebe udělal živý štít. Nepustil na tebe jedinou zbraň, ale na konec se útok tak zhustil, že ani on se svou nadlidskou rychlostí nestíhal. Několikrát ho vážně zranili. Naposledy jsme ho viděli, jak běží proti nepřátelům a křičí na nás, abychom tě odvedli do bezpečí, že je zdrží.“ skončila Sakura a nenávistně se dívala na Hinatu. V obličeji měla výraz, který jasně říkal, čí to je chyba.
„Sensei, prosím, pusťte mě, já se chci za ním vrátit.“ prosila Hinata a snažila se vymanit z Kakashiho sevření, když vše vyslechla. Ten ji však stisknul ještě pevněji.
„Buď v klidu, on se o sebe umí postarat. Stal se z něj opravdu silný Shinobi.“ usmál se na ni.
„Připravte se na boj, budeme muset zastavit. Tímhle tempem by nás za chvíli dostihli. Čím dříve začneme bojovat, tím budeme mít větší šanci přežít. Až se zastavíme, utvořte kruhovou formaci se Sakurou uprostřed. Nemůžeme o ní přijít, je jediná, která nám může popřípadě vyléčit zranění.“
Seskočili na mýtinu uprostřed lesa. Kakashi položil Hinatu a všichni se připravili na boj.

Před třiceti minutami
„Odveďte Hinatu do bezpečí, já je zdržím.“ řval Naruto v bojové vřavě přes rameno na Kakashiho, který kontroloval, jak je na tom Hinata.
„Naruto ne, my to zvládneme.“ namítala Sakura.
„Kakashi-sensei, snad ho tady nechcete nechat bojovat samotného?" křičela na senseie. "Vždyť sotva stojí na nohou.“
„Až tady skončíš, tak nás dožeň.“ řekl zcela vážně mistr svému žáku, ignorujíc protesty ostatních.
Naruto se jenom usmál.
„Rozhodně tady neumřu. Postarejte se mi zatím o Hinatu.“ a podali si ruce.
„Jdeme!“ zavelel Kakashi, vzal Hinatu do náruče a rozběhli se směrem k lesu.
„Hodně štěstí...“ ozvali se Lee s Nejim a všichni zmizeli.
„Kam si myslíte, že jdete?“ zavolal něčí hlas a v zápětí se ozvalo „Katon:Goukakyuu no jutsu!". Obrovský fireball se řítil na záda celé skupiny.
„Saiton:Suijinheki jutsu!" okamžitě zareagoval Naruto, zablokoval útok a podíval se na skupinu asi padesáti útočíků. Nejvíce ho však zaujala postava v černém plášti.
„Itachi Uchiha...“ sotva slyšitelně řekne.
„Naruto-kun, nemá cenu bojovat, jsi obklíčen. A jak tak koukám, nejsi na tom zrovna moc dobře. Vzdej se a umřeš rychle!“
Naruto se jenom usměje, vytrhne si jeden shuriken z těla a hodí ho do řad nepřátel. Jeden z nich padne s protrženou tepnou na krku.
„Aaa... chápu,“ zakroutí hlavou Itachi,„tak tohle je ta ohnivá vůle ninjů z Listové...“
„Nezasahujte do toho, vyřídím ho sám.“ rozkázal všem Itachi a stoupnul si proti Narutovi.
Naruto se postavil do bojové pozice a vyčkával na první útok.
„Zkouší Genjutsu, dávej si pozor.“ vykřikla Liška, ale to už se Naruto chytil za hlavu a řval bolestí.
„Je jedno, jak si moc zesílil, v mých očích jsi pořád jenom genin!“ okomentoval Itachi Narutův šílený křik, plný bolesti.
„Juriken!“vykřikl Naruto. S vyslovením této techniky okamžitě ustal křik a naprosto se uklidnil.
„Co se stalo? To byla jedna z mých nejsilnějších iluzí. Jak ses z ní dostal?“ divil se Itachi a se zájmem si Naruta prohlížel.
Ten narovnal svůj postoj a otevřel pomalu oči. To, co v nich Itachi viděl, ho naprosto odrovnalo. Najednou se s ním vše zatočilo a on omdlel. Když se probudil, tak byl na velmi známem místě.
Nekonečná pláň posetá kříži, na které vždy uvazoval oběti, které zachytil do svých iluzí. Ale tentokrát se nedíval jako kat, nýbrž jako oběť.
„Co se děje?“ zasténal a podíval se kolem. Pak sjel pohledem na zem a na své nohy...
Z toho co viděl se mu udělalo špatně.
Nohy měl u kolen useknuty a proudem mu z nich stříkala krev, když si to uvědomil, začal řvát neskutečnou bolestí.
„Neřvi! To, cos viděl, je jen malá ukázka toho, jak sem zesílil.“
Itachi otevřel prudce oči, zalité slzami bolesti. Byl zase na planině za městem.
„Genjutsu? Jak mě on mohl chytit do iluze?“ a pak si to uvědomil. Jeho oči.
„Vstávej a přestaň se třást. Já při boji nepoužívám Genjutsu, to cos viděl byla jenom odplata ze techniku, kterou jsi na mě použil ty. Teď teprve začne pravý boj, připrav se.“
Itachi se uklidnil, vstal a pohlédl Narutovi do jeho proměněných oči naprosto s jiným výrazem, ve kterém se mísil strach, respekt a nenávist.
Itachi zvedne ruce a začne dělat bleskově pečetě.
„Katon Housenka no jutsu!“ a vyšle několik ohnivých střel na Naruta.
„Suiton:Suijinheki jutsu!“ odpoví Naruto a hned na to „Suiton:Teppoundama.“
Itachi tak rychlý protiútok nečekal. Volil výskok do vzduchu. Projektil z vody letěl dál a narazil do řad nepřátel stojících okolo. Několik jich zabil.
„Cože, jak to, že umí takové techniky? To byla A+ obtížnost. Teď už ho vážně nemohu brát na lehkou váhu.“ mumlal za letu Itachi, když viděl spoušť, kterou Naruto udělal svým útokem. Přitom skládal rukou pečeti své oblíbené techniky.
Naruto čekal, co na něj Itachi pošle. Něco mu v koutku mysli říkalo, že to nebude nic pěkného. Z přemýšlení ho probral až Itachiho výkřik.
„Mangekyou Sharingan-Amaterasu!“
Itachi dopadl na zem, prudce se otočil a podíval se přímo na Naruta svým pravým okem, ze kterého mu vylétl černý plamen.
Naruto zareagoval bleskově a začal dělat pečetě.
„To ti k ničemu nebude. Neexistuje žádná technika, která by tu mou zastavila.“ zakřičel Itachi a pokračoval v útoku.
„Suiton:Suijinheki jutsu!“ zakřičel Naruto.
Techniky se spolu srazily. Při kontaktu s černými plameny se ale voda vypařila a Amaterasu pokračovalo pořád směrem, kterým se Itachi díval.
„Sakara, co s tím? Tahle technika se nedá zastavit...“ zuřil Naruto a při tom se snažil uhýbat ohnivým plamenům.
Itachi se jenom bavil pohledem, jak se Naruto snaží vymyslet něco, čím zastavit jeho postup.
„Naruto, mysli? Co jsem ti řikala?“ začala se rozčilovat Liška, když poslouchala jeho úvahy.
„Sakra a co mám asi udělat, tohle je Amaterasu!“ při těch slovech ukáže na černý plamen, před kterým se snažil utíkat.
„Blázne... Na co máš asi svoje oči?“ začala už v naprostém záchvatu vzteku ječet liška.
„Amaterasu je proti mým technikám jen táborový ohýnek. Jediné, co musíš udělat ty, je vybrat si tu správnou a použit ji. Přestaň před tím plamínkem utíkat a začni bojovat jako Shinobi."
„Dobře, máš to mít. Teď využiju tvoje techniky.“ a s tím se Naruto zastavil a podíval se na Itachiho, který Černý plamen okamžitě poslal jeho směrem.
„Seš můj!“ zařval Itachi, ale Naruto ho neslyšel, protože právě vybíral techniku, kterou použije a okamžitě ji začal vyvolávat. Zavřel oči a soustředil se na svoje Kekkei genkai.
Černý oheň byl už v jeho bezprostřední blízkosti. Dokonce na tvářích cítil jeho žár, ale v tom se usmál a otevřel oči. Amaterasu se okamžitě zastavilo. Chvíli plápolalo na místě a pak uhaslo, napořád.
Itachi nechápal, co se stalo.
„Jak mohl zastavit Amaterasu, dokonce potlačil účinky jeho sedmidenního hoření? Celou dobu jsem ho sledoval, neprovedl žádnou pečeť, tak jak to mohl dokázat?“
„Podle tvé reakce nechápeš, jak sem to udělal.“ ozval se Naruto.
Itachi se na něj nenávistně podíval.
„Oheň můžeš zastavit jedině silnějším ohněm!“ zdvihl ruku a podíval se na Itachiho.
Najednou se mu v ruce rozhořel plamen.
Itachi vyvalil oči, protože si v první chvíli myslel, že je to Amaterasu, ale svým Sharinganem zjistil, že je to úplně něco jiného. Oheň to sice byl, ale na rozdíl od černé barvy jeho Jutsu, tenhle byl žlutý, nebo spíše zlatý. Narutovi hořela celá ruka, ale očividně mu to nevadilo.
„Tak, teď jsem na řadě já!“ zvolal Naruto a s tím se napřáhl a udeřil. Při tom ještě stačil vyvolat: „Katon:Flamigero abismo!“ a z jeho ruky vylétl obrovský démoní plamen. Letěl přímo na Itachiho. Ten se stihl rychle přemístit z jeho dosahu.
„Ty si vážně myslíš, že se tomu vyhneš?!“ zařval Naruto a trochu naklonil hořící ruku.
Plamen se okamžitě vrhl zase směrem, kde byl Itachi. Ten už nestihl včas reagovat a jediné, na co se zmohl, byl výskok. Oheň se pod ním prohnal a seškvařil několik jeho mužů. Itachi se podíval zpět na Naruta a čekal, že na něj opět vyšle ohnivou techniku, ale místo toho ji odvolal a podíval se na něj.
„Buď poctěn, Uchiho Itachi. Budeš první obětí mé nové techniky. Je mi líto, ale neumím ji ještě moc kontrolovat, tak ji pocítíš v plné síle!“ zakřičel Naruto.
Trochu se přikrčil, nasměroval veškerou svou čakru do pravé ruky a zamířil na letícího Itachiho, který začínal novou pečeť. Trvalo to pár vteřin a Naruto byl připraven na konečný úder.Ruka se mu rozehřála do ruda a ve správný okamžik zařval: „Fuuton:El Direkto!“ a už vylétl obrovsky projektil čakry, smíchaný s větrným elementem. Zasáhl Itachiho přímo do hrudi a vypálil mu tam díru velikosti fotbalového míče. Technika ho odhodila několik desítek metrů od místa zásahu.
Naruto ztěžka padl na kolena.
“Tahle technika je silná, ale žere hrozně čakry, nevím, jestli to byl dobrý nápad vypustit ji takhle brzo.“ a rozhlížel se po desítkách nepřátel, rozestavěných okolo něj.
„Nevypadají, že by chtěli utíkat. Po tom, co jsme jim ukázali naši sílu...“ promluvila Liška.
„Kolik jich je?“ zeptal se Naruto.
„Tak padesát, mínus ti, cos zabil během boje s Itachim.“ odpoví Liška.
Naruto jenom hvízdne.
„To bude dlouhý den.“
Zvedne katany. Pustí do nich svou čakru a začne boj.
Žádná pravidla, žádné fair play. Bitvu, která začala po smrti Itachiho, si nedovede nikdo představit. Naruto běhal po bitevním poli, za sebou měl čtyři své klony, které používaly techniky všech elementů, na které si vzpomněly, byly limitovány na B a C třídu, protože těžší by ubíraly moc čakry. I tak za sebou nechávaly spoušť.
Originální Naruto rozdával údery jak na běžícím pásu. Se svými zbraněmi připomínal spíše řezníka, než shinobiho. Občas použil Rasengan. S ním zneškodnil ty nejvíce dotírající nepřátele. Nakonec mu vytrhli obě zbraně, tak se musel pustit do boje holýma rukama, se svou nadlidskou silou. Drtil lebky a lámal končetiny, ale stejně to nestačilo. Probodli mu obě nohy, s pravou rukou nemohl hýbat a málem mu vypíchli oko. Z pusy mu neustále proudem tekla krev, kvůli které se dusil a napomáhala tomu, že se mu špatně dýchalo. Když bojoval asi dvě hodiny, zbývalo něco málo kolem deseti nepřátel.
To byli ti nejsilnější z celé skupiny, kteří dokázali uhýbat úderům a dělat techniky na slušné úrovni. Zabití každého z nich ho stalo asi stejně času a energie, jako zabití pěti předchozích.
„Naruto, jsem na dně, už nemám žádnou čakru. Nedovedu tě už ani léčit a Juriken se ti už také ztratil...“ začala Liška, když zbývalo posledních pět útočníků.
„Vydrž ještě chvíli, zbývá posledních pět, dokážeme to, ale musíš mi dát naposledy trochu síly.“ prosil Naruto, stojící na rozklepaných nohou, z kterých mu trčely šípy.
Měl zimnici a mlžil se mu pohled. Nepřátele viděl jako černé fleky.
Jeden z nich se rozběhl a hodil po něm kunai a skočil proti němu s napřaženou zbraní. Naruto si letící zbraně ani nevšiml zabodla se mu do ramene. Naruto si vyrval šíp z nohy, uhnul stranou a zabodl ho odvážlivci do krku. Ten s chroptěním sjel k zemi a umřel.
„Už nemůžu. Nezvednu už ani hlavu.“ chroptěl Naruto. Krev mu bránila v řeči a z nedostatku kyslíku se mu ztrácela barva z obličeje.
„Naruto, nastřádala jsem čakru na naši poslední techniku. Bude slabá, ale když ji použiješ správně, mohl bys oddělat všechny.“ řekla Liška s nadějí v hlase.
„Tak sem sní, honem!“
Naruto cítil jak se mu trochu ulevilo od bolesti a jak do něj proudí energie.
Chvilku zvažoval, jak je zabít najednou. Nakonec se odpověď naskytla sama. Poslední útočníci viděli, že je úplně mimo, tak sebrali odvahu a všichni vyběhli do útoku.
Naruto si nenápadně připravil pečeť. S rozdrcenou rukou mu to šlo špatně, ale nakonec to přece nějak dokázal a naposledy zakřičel...
"Soushuuha!"
Útočníci si všimli techniky, ale už nedokázali svůj běh včas zastavit. Všechny zbraně, které se válely po boji na zemi vzlétly a probodaly zbylé čtyři ninji. Doslova z nich udělaly jehelníček.
Naruto spokojeně kývnul. Najednou se mu zamotala hlava a on omdlel. Spadl do té řeky krve a vnitřností, které byly všude po pláni...