Liška Na slunci 11

,,Má pravdu. Je to zvláštní, protože ještě před pár lety bych ho vyhnala jen by sem vkročil. Teď je tu jediný kdo mi dokáže zvednout náladu a pomoci mi. Je na něj spoleh a nebýt něj, z toho podzemí bychom se taky jen tak nedostali. Začíná být opravdu dobrý. Je to můj nejlepší přítel a možná i něco víc...

Naruto seskočil dolů z budovy a ještě chvilku přemýšlel nad tím co právě řekl. Nechápal to. Sakura byla vždy tak hezká. Nikdy si nemohl představit nikoho hezčího než je ona. Ted mu připadala úplně obyčejná. Byl tu totiž někdo, kdo mu už obyčejný nepřipadal.

U Akatsuki
,, Na devítiocasého máme ještě dostatek času. Ted musime jit po lehčích démonech." Promluvil Pein. Sám pro sebe si však dodal: ,,Škoda tak dobrá šance!"

U Oriho v doupěti
,, Škoda, že ten liščí spratek ještě nezařval. Ale když říkáš, že tam byli i Akatsuki..." Zamyslel se sannin ,,...tak se museli dát do pohybu. Jestli ho chytí dříve než ho stihneme zabít. Mohl by to být problém. Měli bychom co nejrychleji uskutečnit svůj plán."

,, Kde by mohla být! Hledal jsem jí už snad všude!" S těmito slovy běhal Naruto po vesnici a hledal.
Jak tak pobíhal, zahnul za roh a srazil se s Hinatou.
,, N-N-Naruto-kun omlouvám s-se!" zčervenala jak pivoňka.
,, Ahoj, to já bych se měl spíš omluvit." Postavil se a nabídl jí pomocnou ruku. Přijala ji, postavila se a ocitla se tváří v tvář své lásce.
Naruto se začal taky červenat. Jeho srdce bilo desetkrát rychleji než normálně.
,,Hi-Hinato já bych se tě chtěl zeptat..." Pohlédl jí spříma do očí, pohled mu však neměl, kdo opětovat. Hned jak promluvil, nevydržela to a praštila sebou o zem.
,,Kde to jsem? Naposledy si pamatuji Naruta, který do mě vrazil a..." Z přemýšlení jí vytrhla hádka dvou lidí.
,, Ale no tak bábi Tsunade nech mě tam jít." Úpěnlivě přemlouval blonďák.
,, Ještě jednou mi řekni bábi a nemyslim si, že dostaneš šanci dožít se postu Hokakage!" Zakřičela pátá. ,,Nemůžeš za ní, potřebuje si odpočinout a po tý vaší srážce by mohla být trochu mimo." Dodala už klidným hlasem.
,, Kdyby tu byl Třetí, nechal by mě tam jít!" Mrmlal si pod vousy (který nemá . Najednou dostal nápad.
,, Tak já jdu měj se bá-" Najednou si všiml změny výrazu v Tsunadině obličeji. Došlo mu proč a rychle se opravil: ,,Banán bych si dal, za chvíli budou zavírat a já to chci stihnout!" Pak už po něm zbyl jen obláček kouře.
,, Uff, to bylo o fous." Oddychl si když doběhl ven. ,,A ted rychle za Hinatou."
Ta akorát svačila, když uviděla, jak se Naruto plíží dovnitř oknem, zakuckala se.
,, Klid Hinato, přišel jsem ti jen doříct co sis předtím nevyslechla." seděl na okně a mluvil nejistě.
,, Chtěl jsem se tě zeptat..." V chodbě bouchly dveře a Naruto se na chvíli přerušil. Poslouchal. Kroky se blížily.
,,Tak to zkrátim, zítra ve tři buď připravená doma. Já si pro tebe dojdu." Mrkl na ní, otočil se a zmizel.
Hinata zažívala pocit nehorázného štěstí. Podobně tomu bylo i u Naruta.