Byl to jen můj sen 2- Bezesná noc

„Proč, brečíš?!‘‘ Otázal ji nevrle Sasuke, ihned přestala brečet a sklopila hlavu. Naruto to nechápal, proč se k ní tak choval, myslel, že jsou spolu nebo snad ne. Měl v tom zmatek, ale tohle nebyl jeho problém, možná jen malé nedorozumění. Nastalo ti co, nikdo z nich nepromluvit.
„Nechceš zajít k nám.‘‘ Zeptala se, aby prolomila ticho, zvláštní bylo, že mluvila jen k němu.
„Ale co Sasuke.'‘ Pomyslel si, ale kývl ji. Sasuke šel s nimi, ale mlčel, oba mlčeli, což Narua znervózňovalo. Proč se k sobě tak chovají? Co se mezi nimi děje?
„Hm…. Sasuke, kdy ses vrátil.‘‘ Otázal zatím mlčícího Sasuke. Sakura do jejich rozhovoru nepřipojovala.
„Pár dní potom co jsi odešel.‘‘ Odpověděl mu úplně s klidem, dokonce se i pousmál. Tentokrát mlčela Sakura.
Naruto toho litoval, kéž by nezůstal déle, mohl se s ním setkat dřív, vše by bylo lepší. Ne on odešel, aby ho přivedl zpět. Uvědomil si, že slib, který slíbil, nesplnil. Sasuke přišel sám, doufala, že Sakura s ním bude šťastná, ale nevypadalo to tak. Teď už je však pozdě.
Sakura, která stále mlčela, přemýšlela ad polibkem v kanceláři. Líbilo se jí to, ale měla strach, aby je neviděl Sasuke, měla to udělat. Jen už doufala, že se jí podobná šance naskytne znovu. Ale teď už je pozdě.
Sasuke pro změnu nemyslel na nic.
Cesta byla dlouhá, mluvit se ani jednomu nechtělo, a tak stále mlčeli.
Ale před jejich domem se to změnilo, přivítali je radostné výkřiky dvou holčiček, obě černovlasé se zelenýma očima.
„Tati…… Tati…..‘‘ Zavolali obě dvě a vrhly se Sasukrmu do náruče. S radostí je obě objal, jak Naruto poznal byl teď ANBU a nejspíš byl dlouho pryč.
„Tak si běžte hrát, šup.‘‘ Pobídl a obě utíkali pryč. Bylo na něj poznat, že je šťastný, když se k choval špatně k Sakuře, byl šťastný.
Sakura je oba zavedla dovnitř.

Začalo se stmívat, ale v sídle Uchiha klanu bylo stále veselo. Sakura se před chvíli rozhodla jít uspát děti. Sasuke využil její nepřítomnost a vydělal nějaký ten alkohol. Oba radostně opíjeli, a na Sakuru úplně zapomněli. Začalo přibývat jak hodin tak i prázdných flašek od pití. Pomalu začaly podléhat alkoholu, Naruto se ještě při zbytku svého vědomí rozhodl vyrazit domů. Ovšem moc mu to nešlo, nezbývalo mu nic jiného než jít po čtyřech. Sasuke plně rozhodnut jít ho vyprovodit na tom nebyl zrovna nejlépe. Cestu nebyla zrovna nejlepší, už na začátku je čekala malá překážka, dva schody vedoucí ven.
Ta byla úspěšně překonána. Jak však slíbil doprovodil ho až ke dveřím, tam se rozloučili. Sasuke po cestě zpět sebral poslední flašku a odkráčel s ní do ložnice. Potom ji pohodil na zem. Při pohledu na spící Sakura dostal nápad. Svlekl ze sebe košili a pomalu se vplížil k ní do postele. Ona však spala dál nic jí nerušilo.
Sasuke z ní pomalu, ale jistě shrnoval peřinu, ona se však neprobouzela. Její krátká košilka, která sotva zahrnovala její stehna ho začala vzrušovat. Pomalu ji začal hladit po nohách a směřoval víš a víš. Na chvíli se zastavil a sundal ze sebe zbytek oblečení.
"To je moje šance.'' Pomyslel si a prudce ji roztáhl nohy. Probudila se a odhodila ho od sebe. Měla smůlu měl větší sílu a zatlačil ji zpět. Sakura zrychleně dýchala, měla strach co jí chce dělat.
"Ty hajzle, pust mě.'' Křičela, tohle ho vytočilo, ihned ji jednu vrazil, aby ji umlčel.
"Nepustím dokud si pořádně neužiju.'' Oznámil ji a přimáčkl ji celým tělem k posteli. Ruce ji dal za hlavu, aby se nemohla bránit. Jeho doteky byly stále intenzivnější, začala tiše sténat, když se jí to nelíbilo.
"Chceš vědět co budeme dělat?'' Zeptal se jí, ale na její odpověď nečekal. Odpověď však dostala rychle, pomalu ji začal líbat po krku a jednou rukou jí zajel mezi stehna. Vyjekla, ale umlčel ji polibkem. Snažila se od něj odtrhnout, byl z něho cítit alkohol.
Rukou zajel hlouběji a hlouběji. Chtěla, aby přestal, nelíbilo se jí to, ale Sasuke nereagoval pořád myslel jen na jedno. Přestala se bránit, bylo to zbytečné, ať si sní dělá co chce, ale ať nezbudí děti. Jen jak povolila pustil se do ní. Věděla, že dělá chybu, ale bylo pozdě.
Sasukemu se velice líbilo její sténaní a tak přidal, aby vyvrcholila stejně jak ona. Ale pravda byla jiná, nelíbilo se jí to. Chtěla jen, aby to měla rychle za sebou, aby ho uspokojila co nejdřív.
To se jí však za chvíli splnilo, Sasuke celý zpocený zhroutil vedle a těžce oddechoval.

Sakura se však co nejrychleji zabalila do peřiny a rozbrečela se. Sasuke ji neslyšel zanedlouho spokojeně usnul, ona však spát nemohla vzpomínky se jí stále vraceli. Nikdy ji nenapadlo, že by to udělal, že by toho byl schopný. Mýlila se v něm, a to moc. Dál už s ním nemohla být v jedné místnosti, raději odešla pryč. Potřebovala se nějak odreagovat, a tak se vydala do kanceláře. Snad u hromady papíru na to zapomene.
Pomalu otevřela dveře a vešla dovnitř, hromada papírů jí hned zastavila.
„Uff… to bude fuška.‘‘ Oddychla si a posadila se pohodlněji. Pořád ho viděla znovu a znovu, nemohla toho zbavit. Už nevěděla kam utéct. Dala se do pláče.
Chtělo se jí spát, ale měla strach, že přijde. Nakonec se odebrala k Saiovi doufala, že bude moct zůstat u něj. Venku se zatím rozpršelo, to jí však nezastavilo. Rozutíkala se za ním a pláčem. Zabušila na dveře, nic, tak znovu, stále nic. Po třetí konečně otevřel, rozespalí jí otevřel a mnul si oči.
„Sakuru, vždyť je noc.‘‘ Zamžoural a pohlédl jí do tváře. Celá zmočená a uplakaná a skočila do náruče.
„Co se ti stalo?‘‘ Zeptal se ji a pustil ji dovnitř. Na jeho otázky neměla náladu, dovolil ji lehnout si na jeho postel, sám si ustlal na gauči. Sama však usnout nemohla, tak se odebrala k Saiovi, nevadilo mu to. Chtěl ji pomoct, ona se mu zatulila do náruče, teď už mohla klidně spát, Sai ji ochrání. V poslední době jsem s ním byla raději než se Sasukem, byl jako její bratr možná i něco víc. Spánek ji začal přemáhat, nakonec usnula.