Já a žárlit?! NIKDY!

Byl už skoro večer, když se Naruto vracel domů, když tu uslyšel za rohem jemu už dosti známé: „jej.“
Naruto se pomalu připlížil za roh a řekl: „Hi-Hinato?! Co to tu vyvádíš?“ Hinata zrudla jako rajče a chystala se omdlít, když v tom se na ni Naruto podíval zvláštním pohledem a vášnivě ji políbil. Hinata ztuhla, nevěděla co má dělat, ale nakonec se vzpamatovala a také ho vášnivě políbila…
Sakura se mezitím vracela domů po náročném tréninku s Tsunade. Když v tom uviděla líbající se páreček, pořádně zbystřila, aby zjistila o koho jde. Jakmile zjistila, že jde o Naruta s Hinatou, zůstala stát s otevřenou pusou. Když se po chvíli oklepala ze šoku, čerstvě vzniklý pár byl pryč. Sakura se zarazila, nevěděla jestli opravdu viděla Naruta s Hinatou nebo jestli to byl jen přelud. Nakonec si řekla, že to byl přece jen přelud, že je to určitě z vyčerpání z tréninku…
Druhý den se Sakura probudila s velice dobrou náladou, protože se jí zdálo o jejím miláčkovi Sasukem. Přistoupila k oknu, otevřela ho, aby se mohla nadechnout svěžího ranního vzduchu, když v tu chvíli uviděla Naruta s Hinatou, jak se vedou po ulici za ruce a vyměňují si láskyplné pohledy. Sakuřina dobrá nálada byla ta tam. Radši rychle zavřela okno a šla na snídani…
Po snídani pospíchala za Tsunade, protože měly domluvený další trénink. Bohužel co osud nechtěl, v půli cesty potkala Naruta s Hinatou. Sakura se rychle otočila a chtěla se vydat jinou cestou, když tu uslyšela, jak na ni Naruto volá: „Sakura-chan!“ a běžel k ní.
„Mám pro tebe novinu,“ řekl Naruto: „Já a Hinata spolu chodíme.“
Sakura ztuhla… V duchu si říkala: „No tak, řekni něco!!“
Chtěla říct něco ve smyslu tak to vám moc přeji, ale místo toho jen vyštěkla: „No a co já s tím?!“
Narutovi ztuhl úsměv na tváři, Hinata se začervenala a Sakura nevěřila svým uším. Nechápala co se to s ní děje. Podívala se do země, zamumlala něco ve smyslu gratuluji, a že už musí jít a radši rychle zmizela.
Celý den byla Sakura přešlá, nic se jí nedařilo, na tréninku s Tsunade to taky nebyla zrovna velká sláva z čehož neměla radost ani Tsunade…
Po ne příliš vydařeném dni se Sakura večer vracela domů a pořádně se rozhlížela, aby když uvidí Naruta, mohla nepozorovaně zmizet. Měla štěstí, protože ho nepotkala. Doma neměla chuť na večeři ani náladu se s někým bavit, šla proto raději spát.
Ležela v posteli a pořád se převalovala, protože nemohla usnout. Pořád dokola se jí vybavovalo setkání s Narutem a Hinatou a její šílená reakce. Stále nechápala co se to s ní děje… Proč pořád musí myslet na Naruta.
„Vždyť je to trouba!“ řekla nahlas. O chvíli později ji přemohl spánek…
Ráno Sakuřina nálada nebyla o nic lepší, celou noc se jí totiž zdálo o Narutovi a jeho větě: „Já a Hinata spolu chodíme.“ Okno už raději neotvírala (po předchozích zkušenostech), proto se šla raději nasnídat…
O hodinu později byla zavolána k Tsunade. Když vešla do kanceláře, byli tam kromě Tsunade i Naruto s Hinatou. Sakura jen pozdravila a dělala jako by nic…
Když to už Tsunade spustila: „ Mám pro vás tři misi. Půjdete zjistit, proč se v okolních vesnicích ztrácí brýle a všude se objevují velké louže. Tahle mise je úrovně D.“
V tu chvíli začal Naruto vyvádět: „Úrovně D?! A to tam musíme jít my?! Vždyť by to zvládl i Kohonamaru, tak proč zrovna my musíme ztrácet čas?!“
Tsunade ho zpražila velice přísným pohledem a řekla: „Už dlouho jste nebyli na misi a tohle je jediná kterou mám, takže si Naruto nestěžuj a navíc měl by ses věnovat svým ninja povinnostem a ne tomu, čemu ses věnoval do teď. Jiraya mi už leda co vyprávěl…“
Naruto i Hinata zrudli jako rajčata. Sakura se trochu pousmála. Sice byla naštvaná, že musí na misi i s Hinatou, ale tahle Tsunadina poznámka ji pobavila.
„Velitelem týmu bude Sakura,“ řekla Tsunade.
Naruto chtěl znovu začít protestovat, ale Hinata, stále červená jak rajče, ho raději táhla z místnosti pryč. Sakura už také chtěla odejít, ale Tsunade ji zastavila.
„Dohlédni, aby ty dva nedělali ostudu!“ řekla.
Sakura jen přikývla a odešla z místnosti…
Sakura přicházela k hlavní bráně, kde měl její tým sraz. Už z dálky viděla Naruta jak rozhazuje rukama a něco horlivě vypráví Hinatě. Když přišla o kousek blíž, slyšela jen: „… to mi Zvrhlý poustevník dělat neměl…“
Když ji Naruto uviděl, hned zmlkl. Sakura se jen zeptala zda jsou připraveni. Z Narutovi reakce poznala, že patrně ano, tak se mlčky vydala na cestu. Naruto i Hinata ji následovali…
Když přicházeli k vesnici, slyšeli jen povyk a lamentování. První pohled co se jim naskytl, byly velké louže a nahněvaní vesničané. Jak si rychle Sakura, Naruto a Hinata domysleli, ve vesnici se již nenacházeli jediné brýle.
„Kdo by sakra potřeboval tolik brýlí?!“ pronesl Naruto.
Sakura jen pokrčila rameny a šla zjistit podrobnosti krádeže. Dozvěděla se, že vše se stalo rychle a hlavně nepozorovaně. Jediné co bylo více méně jisté je to, že jediný člověk by to nezvládl. (i když co my víme…)
Jelikož v této vesnici už ten záhadný lupič či lupiči byli, vydali se na cestu do další vesnice, snad budou mít více štěstí tam. Bohužel pro ně se tento scénář opakoval i tam a i v dalších vesnicích. Už se pomalu stmívalo a tak Sakura rozhodla, že přespí poblíž vesnice, která jak se zdálo ještě nebyla vykradena.
„Takže budeme držet hlídky, já…“ ale to už jí Naruto skočil do řeči: „Já si vezmu první hlídku!“ řekl a mrkl při tom na Hinatu, tak se jen rozpačitě pousmála a začervenala se.
Sakura neměla sílu protestovat, jen podotkla, že nemají dělat ostudu a šla si radši lehnout. Bohužel nemohla usnout a tak slyšela všechno láskyplné špitání milenců, což jí lezlo na nervy.
Najednou zavládlo podezřelé ticho. Sakura se otočila a viděla jak se Naruto sápe po Hinatě. To už Sakura nevydržela a spustila: „NARUTO, TY DEBILE, NEPAMATUJEŠ SI CO ŘÍKALA TSUNADE?! CO SI JAKO MYSLÍŠ?!“ a už chtěla Narutovi jednu vrazit, když v tom zaslechla divný zvuk.
Všichni tři zbystřili, Hinata použila Byakugan a sledovala co se vlastně ve vesnici odehrává.
Jak se ukázalo, zloději byli Itachi a Kisame. Itachi uvedl všechny obyvatele vesnice do genjutsu a Kisame zatím obíhal domy a sbíral brýle. Všechny je donesl Itachimu a ten si je zkoušel, když si zkoušel poslední, propukl v děsný pláč. Kisame ho uklidňoval: „Uvidíš, že v nějaký vesnici najdem brýle, který budou dost silný, aby si už zase dobře viděl…“
Itachi se pousmál a utíral si slzy. To už Naruto nevydržel a začal se hlasitě smát. Když Itachi uslyšel smích, začal zase brečet. Kisame se naštval a chtěl Naruta zabít. Sakura se proto snažila Kisameho uklidnit: „Naruto se nesměje Itachimu, já… já sem mu vykládala vtip…“ koktala, zatím co Hinata utěšovala Itachiho.
Naruto se ještě chvíli dusil smíchy, ale pak ho napadl geniální plán, vzal dvoje brýle, z jedněch vyloupl skla a přilepil je na druhý. Nasadil je Itachimu, ale ten zas začal brečet, protože byly moc slabý. Tak Naruto přilepil asi ještě čtyři vrstvy a nasadil je opět Itachimu. Najednou Itachi začal skákat radostí, protože už zas viděl Kisameho a dokonce i svoje ruce. V tu chvíli Kisame zapomněl na vražedné choutky a začal společně s Itachim Narutovi děkovat a obdivovat jeho inteligenci. Všichni měli najednou dobrou náladu, dokonce i Sakura, která na chvíli zapomněla na vztah Naruta s Hinatou.
Kisame byl šťastný, že už nebudou hledat další brýle a že se budou moc vrátit ke svému původnímu úkolu, což je chytat jinchuriki a připravovat je o bijuu. Což Naruta zrovna dvakrát nepotěšilo. Proto se radši rychle rozloučili a vydali se každý svou cestou.
Naruto, Sakura a Hinata se vraceli do vesnice, šli už dlouho a byli celkem dost unaveni, ale Sakura odmítala zastavit, protože by se Naruto zas neudržel a sápal by se po Hinatě, což ona nehodlala dopustit.
Naruto škemral: „Sakura-chan, prosím, dejme si chvíli pauzu, prosím!! Sakura-chan!“
Ale místo Sakury mu odpověděl někdo jiný: „Tak mu tu pauzu dovol…“ řekla jim dosti známá osoba.
Sakura zůstala stát s otevřenou pusou. Před nimi nestál nikdo jiný než Sasuke. „Sasuke-kun!“ řekla Sakura a trochu se začervenala: „ Co… co tu děláš?“
Sasuke jen řekl: „Chtěl jsem zabít Itachiho a dokončit tak svou pomstu, jenže jsem zjistil, že je chudák tak slepý, že nevidí ani své ruce, tak jsem si řekl, že by to byla stejně jen ztráta času a hlavně by to nebyl rovnocenný boj a já bych si nemohl vychutnat poctivě vybojované vítězství, tak jsem se rozhodl, že se na to prostě vykašlu a vrátím se zpátky do Konohy, protože Orochimaru je děsný prase a podrazák! On je totiž na kluky a nikdy nechtěl Itachiho zabít, protože ho vždy moc miloval.“
Když to Sasuke dořekl, Naruto vypadal, jako když každou chvíli bude zvracet.
„Věděl jsem, že Orochimaru je úchylák, ale že je zamilovaný do Itachiho, tak to je už i na mě moc!“ řekl Naruto a odběhl zvracet do křoví.
Hinata běžela za ním, aby ho mohla ošetřovat.
Sakura stále ještě nevěřila svým očím. Její milovaný stojí přímo proti ní a hledí jí do očí. Nastala trapná chvilka ticha. Sakura nevěděla co říct, ale v tom se z křoví ozvali divné zvuky… Sakura vzteky zrudla a Sasuke nechápal co se děje.
„NARUTO!!“ zařvala vzteky Sakura: „JSI TY VŮBEC NORMÁLNÍ?! CO SI…“ Sakura už nestihla dokončit větu, protože ji Sasuke vášnivě políbil. Sakuře se podlomila kolena. Byla tak šťastná, že naprosto zapomněla na Naruta s Hinatou…
Za chvíli vylezl Naruto z křoví, když viděl líbajícího se Sasukeho se Sakurou, zůstal zírat s otevřenou pusou. Po chvíli se vzpamatoval, protože do něho Hinata strčila a řekla mu ať se nechová jako idiot.
Naruto cosi zabrblal a pak rozhodně řekl: „No to už by myslím stačilo, měli bychom se vydat na cestu. Bábi Tsunade už nás stejně seřve, že nám to dlouho trvalo, tak pojde!“ A tak se všichni vydali na cestu…
Po návratu do Konohy šli všichni za Tsunade. Jako první do její kanceláře vstoupil Naruto s Hinatou za nimi Sakura a nakonec i Sasuke. Tsunade začala nadávat, kde byli tak dlouho, ale pak se zarazila, protože si všimla Sasukeho. Zpražila ho přísným pohledem a řekla: „Nejdříve chci slyšet hlášení z mise a pak si promluvím s tebou Sasuke!“
Sakura se tedy ujala slova: „Mise byla úspěšná, za vším stojí Itachi a Kisame. Itachi je totiž úplně slepý a hledal brýle díky kterým by zase viděl. A ty velké louže udělal také on, po té co zjistil, že nenašli dost silné brýle…“
Když v tom ji skočil do řeči Naruto: „Prostě se rozbrečel jak malý děcko!“ a začal se strašně smát.
Tsunade ho zpražila vražedným pohledem a zeptala se Sakury: „A jak se choval Naruto? Nedělal náhodou ostudu?“
Když to Naruto uslyšel, rychle zmlkl a podíval se na Sakuru.
Ta se nadechla a řekla: „Choval se slušně.“
Narutovi spadl obrovský balvan ze srdce. Podíval se na Sakuru a usmál se.
„A navíc přišel na to, jak pomoci Itachimu s jeho slepotou…“ pokračovala dál Sakura.
Tsunade je pochválila za dobře odvedenou práci a zaměřila se na Sasukeho.
„Čemu vděčíme za tvoji návštěvu?!“ řekla a vrhla na něj zkoumavý pohled.
„No…“ spustil Sasuke: „Orochimaru mě podvedl a Itachi je slepý, takže nemá cenu s ním ztrácet čas, tak jsem se rozhodl, že se vrátím zpět do Konohy, za svými opravdovými přáteli.“ řekl s úsměvem.
Tsunade se na něj chvíli dívala (probíhal v ní souboj – dát Sasukeho do vězení, nebo ho potrestat jinak?!) a pak řekla: „Nemysli si, že vše půjde tak jednoduše. Musíš být potrestán, za to co jsi provedl. Správně bych tě měla poslat do vězení, ale rozhodla jsem se tě potrestat jinak.“
Sakuře štěstím zářili oči a Sasuke si taky trochu oddechl.
„Za to, že jsi beze slova opustil naši vesnici, budeš půl roku čistit sochy Hokage, pomáhat u brány Kotetsuovi a Izumovi, dělat Sakuřina pokusného králíka při výrobě bojových pilulek (Naruto se na Sasukeho podíval se soucitným výrazem) a budeš pomáhat s výcvikem studentů na akademii a to vše už od zítřka!“ dořekla Tsunade se škodolibým výrazem ve tváři.
Sasuke jen polkl a nahodil výraz, že se vším souhlasí (co jiného mu taky zbývalo).
Tak si tedy Sasuke od dalšího dne začal plnit své povinnosti… Sakura byla v sedmém nebi, že může legálně trávit se svým milovaným Sasukem dlouhé hodiny o samotě, což Sasukemu taky vůbec nevadilo (teda až na to ochutnávání pilulek). Naruto s Hinatou dál chodili na romantické procházky pod dohledem Zvrhlého poustevníka (o čemž ani neměli tušení). A Tsunade si pochvalovala, jak dobře potrestala Sasukeho, protože sochy Hokage se ještě nikdy neleskly tak jako teď…

„Tak to je vše přátelé.“
„To jsem přece měl říkat já?!“
„No tak to řekni!“
„Dádi dádi dá…. To je konec!“ lol