Šestý živel 02 - Truhla - Rasengan si neškrtá!

U Tsunade:

Naruto otevřel dveře i s futrama a vyjel na Tsunade.
„Co se zase děje bábi? Zrovna jsem se tak krásně najedl!“
Tsunade by se na něj normálně po tomhle vstupu do její kanceláře a stejně uctivém oslovení naštvala a jemně by ho prohodila oknem, ale dneska byly v jejím obličeji vidět starosti a soucit až to Naruta zarazilo. Potom vstoupil Lee a až teď si Naruto uvědomil že je kancelář plná lidí. Tým 6, tým 8 (bez Hinaty), tým 10 a Sai se Sakurou. Taky tu byli Ero Sennin a kapitán Yamato. Naruto ze sebe vydal akorát „To nevypadá dobře.“
„Ještě nejsme všichni, takže chvíli počkáme než začnu cokoli říkat.“ začla Tsunade a jen co to dořekla tak vstoupila Hinata.
„Hokage-sama“ pozdravila Hin.
„Tak o co jde?“ zeptal se Naruto.
„Ještě nejsme všichni.“ zarazila ho Pátá a za chvíli konečně očekávaný dorazil. Naruto zůstal koukat na nově příchozího s pusou dokořán.
„Cože?! Co ten tady dělá?“
Ve dveřích stál Sora. Narutovi se vybavil jejich souboj kdy se oba začali měnit na Kyuubi.
„Takhle ty vítáš staré známé co ti přijdou pomoct?“
Naruto nasadil výraz vůbec-nechápu-co-to-mele a podíval se na Tsunade. Vůbec nevěděl co tu dělá ale věděl jistě, že se mu to nelíbí.
„No tak snad začneme. Pro Naruta si jdou Akatsuki což není nic příjemného a musíme to vyřešit. Kdyby ho dostali, tak by bylo jen otázkou času než by zničili celý svět.“ oznámila a jak to Naruto slyšel tak celý ztuhl.
„Tady Shikamaru vymyslel plán. Takže nejdřív se musí Naruto schovat na nějakém bezpečném místě ve vesnici.“ začala bábi povídat.
„Já se schovávat nebudu! Pěkně jim nakopu zadek!“ nepřekvapil Naruto. Tomu se nikdo nedivil. To byl prostě on.
„Budeš muset. Jdou si jen pro tebe a určitě nic nepodcenili.“ oznamovala Hokage.
„To se mám prostě schovat a myslet na to jak kvůli mně umírají kamarádi?!“ zuřil Naruto a zatnul pěst.
„Přesně tak.“ odpověděla a v Narutovi se vařila krev. Za chvíli se Naruto jakš takš uklidnil.
„Potom se budeme snažit bránit jak se dá.“ dokončila Tsunade.
„To je otrava.“ zabručel Shikamaru.
„Naruto-kun“ vydala ze sebe Hinata a smutně se podívala na svou tajnou lásku.
„Naruto potřebuji tvůj přívěšek.“ oznámila mu Tsunade. Sice nechápal k čemu v takovou chvíli potřebuje jeho přívěšek, ale poslušně jí ho podal.
„Díky. Potom ti ho vrátím.“
„Takže Akatsuki tu budou zítra odpoledne. Do té doby máme čas na přípravu. No a týmy můžou zatím jít. A asi by nebylo na škodu si jít zatrénovat, ale moc to nepřehánějte ať máte zítra dost sil.“ ukončila to Pátá.

Dvanáct lidí vyrazilo ze sídla Hokage na tréningové hřiště.
„No neber to špatně, ale ty přece bojovat nebudeš.“ povídá Sakura.
„Já vím. Strašně bych se nudil.“ vymlouval se Naruto. Dorazili na místo a po dvojicích začali trénovat. Naruto bojoval s Leem.
„Tolik lidí mi pomáhá. Tak na mě přece jen někomu záleží.“ zamyslel se Naruto a zadíval se kolem na kamarády. Jenže zapomněl že bojuje...
„Konoha senpuu!“ zařval Lee a Naruto dostal přímý zásah. A tak Naruto odletěl asi tak dvacet metrů. Když se zvedl tak se začal konečně soustředit na boj, který se zdál být vyrovnaný...

U Naruta doma:

Naruto nemohl tu noc zamhouřit oka. Dokonce si ani nedal k večeři svůj oblíbený ramen (Takže to už bylo hodně špatný ). Jen ležel v postely a přemýšlel.
„To se mám prostě schovat a myslet na to jak kvůli mně umírají kamarádi?!“
„Přesně tak.“ Slyšel pořád do kola v hlavě.
„Všichni budou nasazovat krk a já se budu schovávat.“ Pořád se s tím nechtěl smířit. Říkal si to pořád dokola ale pak se mu vybavila Hinata.
„Sakra proč já na ní musím pořád myslet?“ ptal se sám sebe. „A co mi to chtěla v Ichiraku říct? Vypadalo to důležitě.“ Pořád na ní myslel. Potom se ale přistihl.
„Ten Ero Sennin mě asi nakazil. Vždyť už jsem jak on!“ Zahnal myšlenky na Hin a snažil se usnout.

U Hinaty doma:

U Hinaty to bylo podobné jako u Naruta. Nemohla usnout a myslela na něj. Když už konečně sebrala odvahu že mu řekne že ho miluje, tak se tam zase někdo objevil. A teď je ještě v nebezpečí...

Ráno byla u stolu první. Hiashi právě přicházel.
„Dobré ráno Hinato.“
„Dobré ráno.“ pípla Hin. Ani se na něj nepodívala, jen dál koukala do stolu.
„Děje se něco? No že se vůbec ptám. Celá vesnice vzhůru nohama.“ prohodil její táta. „Nemusíš se ničeho bát. Vesnice má plno schopných shinobi. Za bránu se vůbec nedostanou natož aby zničili vesnici.“ uklidňoval jí.
„Hmm...“
„Hinato nechceš mi něco říct?“
„No... totiž... ani ne.“ nechtěla přiznat, že se o Naruta bojí.
„Aha, tak to je jiná.“ Hiashimu to konečně došlo. Odešel a za chvíli se vrátil s rudým krystalem na řetízku.
„Tohle by se ti mohlo hodit.“ podal krystal Hinatě.
„K čemu to je?“
„No až přijde ta správná chvíle tak to zjistíš. Hlavně to neztrať. Ve špatných rukou by se z toho mohla stát zbraň.“ řekl Hiashi a Hinata si dala přívěsek s rudým krystalem na krk.

U Naruta:

Naruto se vzbudil a za chvíli si to už mazal do Ichiraku ramen.
„Ále Naruto! Náš věrný zákazník.“ oslovil naruta majitel obchodu. Takže naruto dneska máš jídlo zdarma.
„Hmmm dík. A dost možná je i poslední...“ zabručel Naruto.
„Takhle tě vůbec neznám. Co se stalo s tím klukem co se nikdy nevzdává a odmítá zemřít než se stane Hokagem?“
Tohle radši nekomentoval. Stařík mu podal ramen a Naruto se do toho dal. Najít Naruta touhle dobou je hračka, tak to Sakura se Saiem neměli moc těžké.
„Ahoj Naruto.“ pozdravili kámoše.
„Sakura-chan, Saii co tu děláte?“
„No jsme tvůj doprovod.“ odpověděl Sai.
„A taky máme celkem hlad.“ dodala Sakura. Sedli si k Narutovi každý z jedné strany a objednali si. Až dojedli, šli se jen tak projít po vesnici aby nějak zabili čas a přivedli Naruta na jiné myšlenky.
Naruto se zastavil před obchodem s ninja vybavením.
„Naruto?“ zeptala se Sakura.
„Myslím že si zajdu něco koupit.“
„Naruto vždyť ty...“ zaprotestovala, ale přerušil jí Sai
„Nikdy nevíš. Třeba se to bude hodit.“ řekl aby od ní měl Naruto klid. Naruto mu byl vděčný, že nemusel vysvětlovat proč jde nakupovat, když nebude bojovat. Vešel do krámku.
„Třicet kunaiů a čtyřicet shurikenů.“ objednal si Naruto jako by se vůbec schovat nehodlal.
„Jasan, už se to nese.“ řekl prodavač a položil na stůl dvě krabice. Naruto zacáloval kunaie a shurikeny, všechno to pobral a vyšel ven. Jen co ho Sakura viděla, protočila oči v sloup, ale nic na to neřekla. Najednou se ozvala mohutná exploze kousek za vesnicí. Otočili se směrem ke zdroji a zahlédli stoupající kouř.
„Měli by jsme jít. Boj už začal.“ probrala Sakura Naruta z tranzu.
„Hmm jo.“ odvětil Naruto, který by nejradši šel bojovat. Tohle není jeho styl.

V sídle Hokageho:

Sakura zaklepala na dveře. Nikdo se neozýval a tak vešli do kanceláře hokageho. Bábi stála u okna a koukala směrem ke stoupajícímu dýmu.
„Vy už jste tady? Jo, dobře tak jdeme.“ konečně si jich všimla. Vůbec byla celá divná.
Šli po dlouhém točitém schodišti a už museli být tak 10 metrů pod zemí.
„A kam to vlastně jdeme?“
„Do podzemního krytu Hokageho.“ odpověděla Tsunade.
Prošli dlouhou chodbou a na konci vešli do jediné místnosti. Naruto odhadoval že má tak deset krát deset metrů. Na jedné straně byly čtyři postele kousek dál stůl a čtyři židle, na vedlejší straně police s knihami a na vedlejší straně zásoby jídla a pití.
„Takže tady budete než se to vyřeší.“ dodala bábi.
„Ale co tu dělá ten Sora pořád nevím.“ říkal si Naruto.
„No tak já jdu.“ oznámila Hokage a odešla. Posadili se ke stolu.
„No a my ti budeme dělat společnost Naruto.“ řekla Sakura. Ten se na ní mlčky podíval. Tak rád by šel bojovat a tady bude taková nuda. Sakura se šla alespoň podívat na zásoby.
„Je to dobrý. Jídla je tu na pár dní.“
„Doufám že tak dlouho tu nebudeme.“ povídá Naruto.
„Achjo“ povzdechla si Sakura a posadila se zpátky na židli.
„Jsem tu chvíli a už se nudím k smrti.“
„Zkus si číst nějakou knížku.“ poradil mu Sai a ukázal na police s knížkama. Naruto nebyl ten pravý typ na čtení knížek, ale času bylo hafo tak se šel podívat jestli ho nějaká nezaujme. Přejížděl prsty po hřbetech knih a četl si názvy. Žádná ho nezaujala až na jednu. Nevypadala vůbec zajímavě, ale jak se jí dotkl tak ucítil teplo, které z ní najednou vyšlo.
„Co to sakra...“ podivil se Naruto.
„Stalo se něco?“ zeptala se Sakura.
„Nic..asi se mi něco zdálo.“ řekl Naruto a otočil se ke svým společníkům. Oba sledovali něco za ním a nemohli z toho spustit oči. Podíval se tím směrem taky a zjistil že jsou vedle něj dveře, které tam ještě před chvílí nebyly.
„Takže ta knížka odhalila dveře.“ pochopil Naruto a samozřejmě je šel hned prozkoumat. Vzal za kliku a otevřel dveře do skryté místnosti. Uvnitř byla truhla na které bylo napsáno devět. Skusil jí otevřít ale byla zamčená.
„Sakra nejde to.“ oznámil Saiovi a Sakuře, kteří už stáli za ním.
„Radši to nech bejt nebo z toho budou problémy.“ radila sakura
„Ale nebudou. Stejnak by jsme se tu unudili k smrti, tak se alespoň podíváme co tam je.“ byl zvědavý a tak to zkusil jinak.
„Kage Bunshin no Jutsu!“ vyvolal klona a ten mu začal dělat Rasengan.
„Naruto co to děláš!?“ křičela na něj sakura a chtěla ho zastavit než zničí něco cenného v truhle a bude z toho průser.
„To jsi ještě neviděla jak se otevírá truhla?“ zasmál se Naruto.
„Rasengan!“ zakřičel jméno techniky a dotkl se truhly. Ta ale nic... Vlastně se jí ani nedotkl protože na ní byl nějaký chakrový štít. Po chvíly to vzdal a zrušil Rasengan.
„Huh, tak to jsem fakt nečekal. S tou pitomou bednou to ani nehlo.“ prohodil spocený Naruto.
„Myslím že v tom bude nějakej fígl. Podívej se pořádně.“ poradila mu Sakura.

Dostane se Naruto do záhadné truhly? A co je v ní? Dozvíte se v příštím díle...