Příběh dítěte lásky- 13. kapitola

Ovládat blesk, plavat či létat? Proč ne vše?!

Můj první den druhého měsíc tady v Listové byl jiný než předchozí. Mnoho se toho událo a já se probouzím do rána s jinými sny, jinými myšlenkami a jinými rozhodnutími. Tento den byl první den v mé nové etapě, v etapě ninjou na plný úvazek a bez Kakashiho. Počínaje dneškem byli do mého života zařazeny i mise. Jak jsem nad tím přemýšlela, uvědomila jsem si, že vlastně nejsem moc boje shopná. Umím přivolat veverku, přesunout se do mysli někoho jiného a to je tak vše! No, doufám že Orenjino-sensei ví co dělá.

S Orenjinem jsme se domluvili již v devět před mím domem. Má spavost se mi zase vrátila a tak nebýt budíku bych zaspala. Naštěstí mě zbudil včas a sensei na mě nemusel čekat.
Byl už dole když jsem přišla a hned mě uvítal: ,,Tady máme naši malou kunoichi.'' Řekl to tak mile až se mi z toho udělalo špatně. Tede hlavně ze slova 'malá'.
,,Dobrý den sensei.,'' pozdravila jsem ho. Měla jsem mu to oplatit, ale přece ho nebudu urážet hned první den.
,,Až za hodinu máme být u Tsunade-sama a tak máme čas se projít.,'' pobídl sám už v kroku.
,,První mise... Myslíš že to zvládneš?,'' zeptal se mě po cestě. Aha tak proto procházka.
,,Snad ano. Něco mě napadlo... Moje ninjutsu nejsou tak dobré a hlavně jich není tolik abych mohla jít v přímí boj.,'' sdělila jsem mu mé obavy. Vypadal že ho potěšilo co jsem řekla.
,,Bude se ti to zdát divné, ale právě proto máme misi.,'' řekl a to se mi doopravdy zdálo divné. ,,Osobně si myslím, že toho potřebuješ spoustu poznat a trénink na misích by ti mohl vyhovovat.'' Fakt? Že o tom nevím.
,,Myslíte? Vždyť toho zatím umím tak málo, není to příliš riskantní?,'' zeptala jsem se nedůvěřivě.
,,Ne, pokud budeš se mnou. Ano, umíš toho málo a právě proto ti tohle pomůže. Teď zkusíme malý test.,'' jak to dořekl tak mi podal papírek.
,,Co to je?,'' zeptala jsem se.
,,To je speciální papírek který ukáže tvou podstatu. Když se zmuchlá je blesková, když se rozmočí je vodní, když roztrhne větrná, když shoří tak ohnivá a když se rozpadne v prah zemní.,'' vysvětlil mi funkci papírku.
,,Soustřeď do něj čakru a pak uvidíme co s tebou.,'' pobídl mě a já se začala soustředit. Nejprve mi to moc nešlo ale pak to přišlo. Papír se nejdříve zmuchlal a pak smočil.
,,Tak vypadá to že máš bleskovou a vodní! Dvě najednou a bez žádného tréninku, to je vzácnost!,'' radoval se Orenjino, ale já jsem se zděsila.
,,Orenjino-sensei! S tim papírkem se něco děje!,'' vykřikla jsem vyděšeně. A opravdu, papírek mi začal před očima létat.
,,Tohle přeci je...,'' začal překvapeně. Proč je z toho tak překvapený?
,,Co to je?,'' ptala jsem se ještě pořád rozklepaná i když papírek dávno zmizel.
,,Tohle je extra vzácná podstata, létavá.,'' oznámil mi.
,,Létavá? To jako můžu...,'' nedokázala jsem to slovo vyslovit.
,,Létat? Ano, je to možné.,'' dodal sensei. Létat?
,,A-a vy mě to můžete naučit?,'' koktala jsem.
,,Je pravda, že bych tě dokázal plně naučit každou, ale u této zvládnu jen ty nejzákladnější základy.,'' přiznal.
,,Ale určitě by jste zvládl víc.,'' přemlouvala jsem ho.
,,Ne, tato podstata je nad moje znalosti. Ale existuje člověk co ji ovládá.,'' pověděl mi Orenjino.
,,Kdo to je? Kde žije?,'' začala jsem se zběsile vyptávat.
Sensei zmírnil mé nadšení: ,,Prr, za ním se tedy určitě nevydáš, žije ve chrámu Létavce, snad v Zemi Čaje.''
,,Ale sensei! Já se to musím naučit!,'' přemlouvala jsem ho.
,,Zatím ti budu muset stačit pouze já. I kdyby jsi ho našla, trvalo by ti mnoho let než by jsi přišla na tajemství Létavce. Proto nejprve začneme tvými dalšími podstatami.,'' vysvětlil mi.
,,No tak dobře.,'' povolila jsem, ,,Kdy začneme s tréninkem?''
Orenjino opět umírnil mé nadšení: ,,Teď jdeme za Tsunade-sama, začneme až na misi.''

Hokage-sama jako vždy byla zabořená do svých papírů. Tentokrát ale měla navíc 'druhé' ruce které pracovali a ty pravé se oddávali saké. Z ulejvací chvilky ji vytrhlo klepání.
,,Dále.,'' zakřičela na klepajícího. Vešla jsem já a Orenjino.
,,Á to jste vy.,'' řekla znuděně.
,,Ano, jdeme si pro misi.,'' pověděl Páté účel naší návštěvy.
,,Mise, mise... Á tady to je.,'' podala nám papír.
,,Mise typu B, půjdete do Skryté Písečné.,'' vysvětlovala.
,,A tam budeme dělat co?,'' zeptala jsem se.
,,Tam půjdete za Kazekage-sama Gaarou a ten vám dá popis hledaného špeha který se zdržuje v Písečné. Vybrala jsem vás pro tuto misi hlavně kvůli schopnostem Aidy-sama, potřebujeme se dozvědět vše co ví, jelikož je prý ve spojení s Akatsuki.,'' dokončila svůj proslov.
,,Myslíte tím tedy že Akatsuki jdou po Písečné?,'' zeptal se sensei.
,,To si nemyslím, ale je to možné. Spíš je pravděpodobnější, že kdyby to byla pravda, jdou po spojenci Listové, Vodopádové.,'' odpověděla mu. Po Vodopádové, to snad ne! Jdou po vesnici ve které jsem vyrůstala!
Pátá si všimla mého rozrušení a dodala: ,,Ale je to pouze domněnka, větší pravděpodobnost je, že jdou po něčem jiném.'' Ano to mě však neuklidnilo. Sice jsem Vodopádovou nikdy nepovažovala za svůj domov, ale přeci je to jen místo ke kterému něco cítím.

,,Tak jak se ti líbí mise?,'' zeptal se mě Orenjino-sensei když jsme odešli od Hokage-sama.
,,Mise sama o sobě není špatná, ale nemohu se zbavit myšlenky, že Vodopádová je v ohrožení.,'' zdělila jsem mu své obavy.
On se mě hned snažil uklidnit: ,,Jak říkala Tsunade-sama, je to jen domněnka. Proč by Akatsuki chtěli tu vzácnou vodu? Síly mají už tak dost.'' Ve Vodopádové je pramen vody která dodává čakru. Mnohokrát byla Vodopádová kvůli ní napadena, ale po tom co uzavřela spojenectví s Listovou nikdo se neodvážil.
,,Snad máte pravdu sensei.,'' odpověděla jsem zamyšleně. V tu chvíli jsme právě procházeli hlavní bránou. Po měsíci jsem opět opouštěla Listovou, ale tentokrát ne na trvalo. I když jsem se na svoji první misi moc těšila, Vodopádová a Akatsuki mi nedali klidu.