Pod nadvládou Yin 31: Šokující zvrat

"Naruto... synu můj," promluvil dotyčný hřejivým hlasem.

Růžovláska pomalu přicházela k vědomí. Párkrát zamrkala, než se posadila a rozhlédla kolem. Pohled jí spočinul na černovlásce, jak se ze všech sil snaží udržet jakousi černou ochranou kouli, na níž zvenčí útočili Kabutovi poskoci.
"Yoshino!" vykřikla překvapeně.
"Sakuro... rychle... probuď ostatní...!" poručila jí v duchu vyčerpaným hlasem.
Dívka přikývla, načež se po kolenou opatrně sunula k nejbližšímu člověku.
"Lee, Lee prober se!"
Zatřásla s ním, po čemž chlapec procitl.
"Sa-Sakuro?" šeptl a chytil se za hlavu.
"Dělej, pomoz mi!"
Postupně pak přivedli k vědomí i zbytek. V kouli jim bylo poněkud nepříjemně, hlavně Akamarovi, jelikož měla průměr pouhé tři metry. Navíc v ní už docházel kyslík.
"Potřebuju... vaši... chakru..." zaslechli známý hlas.
Rychle se kolem ní rozestoupili, každý se přitom chytil dívky za zaneprázdněné paže. Postupně začal jeden po druhém zářit modrým světlem, které se pomalu vtahovalo do černovlásky. Začala v ní kolovat nová energie. Vynaložila do koule i poslední zbytek své síly, ta se počala rozpínat. S jejím bolestným řevem pak Yoshino z dlaní vystřelila černá chakra. Koule se roztáhla na všechny strany a praskla. Uvolněná energie pak provrtala každého Zvučného skrz naskrz. Mrtvá těla ležela všude, kam jen oko dohlédlo. Zatímco všichni vyřízeně oddechovali, Yoshino začala padat k zemi.
"Pozor!" vykřikl Kiba.
Spolu s Hinatou ji stačili chytit dřív, než by se těžce zranila. Opatrně ji posadili, byla napůl v bezvědomí. Akamaru ji za vystrašeného kňučení očichával.
"Kde je Naruto?!" zeptala se Sakura starostlivě.
"Lee, co je to s tebou?" strachoval se Kiba.
Mladík vytřeštěně zíral před sebe, zřejmě ani neslyšel jeho otázku. Všichni následovali směr jeho pohledu. Sami pak spatřili jakéhosi muže ze světla, který se až podezřele podobal jejich příteli.
"Ale vždyť... to je Čtvrtý Hokage! Narutův otec!!!" zašeptala užasle Hinata.
"Jo... dobrý postřeh," zabručela Yoshino.
Každý se k ní ihned sklonil.
"Jsi v pořádku? Není ti nic?" zeptal se Lee opatrně.
"Ne. Jenom sem totálně vyšťavená!" odpověděla podrážděně.
V tu chvíli jí skrz tričko zazářila Ookamiotokova pečeť, čímž získala úplně novou chakru. Pomalu se vyškrábala na nohy, za pomoci Hinaty a Sakury. Střelila pohledem k Minatovi.
"Sledujte lidi, na tohle nezapomenete po zbytek svýho života," zamumlala.
"Neměli bychom mu jít na pomoc?" pobídl je Kiba a už už vykročil.
Ale narazil do Yoshininy natažené paže, která mu zabránila udělat jediný další krok.
"Na to zapomeň. Tohle je věc klanu Uzumaki, my nemáme žádný oprávnění se do toho míchat."
"Ale..." chystal se namítnout.
Zamračila se na něj hrozivýma očima.
"Už tak sem dost naštvaná, nezhoršuj to."
Kibovi po čele stekla kapka potu, nervózně polknul.
"Co se děje?" šeptla Hinata.
Opět pohlédla na dvojici blonďáků.
"Jak všichni víme, Naruto se jenom málokdy řídí podle mozku. On dělá věci podle srdce. Doufejme že tentokrát udělá výjimku."
"Proč?" opáčila Sakura.
Chvíli bylo ticho.
"Protože jinak sme všichni v kotli."
Nikdo už nic neřekl, jen se napjatě dívali, co se bude dít dál.

"T-tati...?!" vykoktal nevěřícný Naruto šeptem.
Minato se usmál ještě víc.
Než stačil kterýkoli z nich něco říct, Kabuto zařval: "Dělej, zabij je!"
Žena se bez rozmyslu rozběhla jejich směrem, z paží jí začaly vylézat ocelové čepele. Čtvrtý odvrátil pozornost od syna a smutně se na ni podíval.
"Kushino..." zašeptal nešťastným hlasem.
V tu chvíli jako by se červenovlásce v očích něco zablýsklo. Najednou se jí ve tváři začala zračit zmatenost, šok i nevěřícnost zároveň. Její nohy zpomalovaly. Už byla od nich pouhých pár metrů.
"Zab je!!!" poručil Kabuto.
Jako mávnutím kouzelného proutku jí všechny emoce ze tváře vyprchaly, oči byly zase bezvýrazné a opět přidala. Řítila se na Minata takovou rychlostí, že ji už nic nemohlo zastavit. Střet byl nevyhnutelný. Namířila obě ruce před sebe, ocel na nich už dosáhla plné délky a přesahovala její dlaně sevřené v pěst o půl metru. Asi deset kroků před Čtvrtým se odrazila. Všichni zůstali stát jako přimrazení. Čepele se blížily k Minatovu trupu, chystajíc se zasadit smrtelnou ránu. Ovšem znenadání je blonďák chytili a přidržel si je u těla. Každý kdo to uviděl, vydechl překvapením. Kushina zatínala čelisti, snažila se dotlačit zbraně skrz ruce, které je svíraly. Náhle zvedla hlavu, pohlédla do jeho modrých očí plných bolesti. Přes obličej jí rázem přelétl tucet emocí, až se na něm usadila ta nevěřícná. Oči se jí začaly lesknout. Procitla.
"Minato..." zašeptala slabým hlasem.
Muž se na ni smutně usmál. Po tváři jí stekly slzy.
Chvíli tam tak na sebe hleděli, neschopni slova. Ticho opět prořízl až Kabutův ostrý rozkaz.
"Dělej! Skonči to!"
Stejně jako předtím se Kushině onen zmatený výraz z obličeje vytratil, stejně tak jako slzy. Oči jí potemněly, pažemi proběhl eletrický proud. Avšak ani ten se nemohl dostat přes blonďákovy zářivé dlaně, jež stále ještě pevně držely ocelové čepele a nespočet malých stříbrných blesků neustále poskakoval na místě. Věnoval jí poslední zmučený pohled.
"Promiň mi to."
Najednou se proud obrátil, mířil zase zpátky na ženu. Rána, která následovala, ji odhodila o několik desítek metrů dál. Tvrdě narazila do vysokého sloupu, přerazila ho v půli, načež se skácela k zemi a zůstala ležet. Veškerá ocel se stáhla. Zase to byla ta stará Kushina. Čtvrtý se obrátil na Naruta. Ten na něj hleděl očima plnýma žalu.
"Naruto. Je mi to tak strašně líto. Odpusť, že jsem ti zničil celý život, že jsem ti nedokázal dát teplo rodiny jako každý jiný otec. Snad mi jednou odpustíš, pevně v to doufám. Vím že máš velkou spoustu otázek, ale pro to tu nejsem. Jsi skvělý Hokage, jsem na tebe moc pyšný synu. Hlavně se teď rozhodni správně, jednej tak, jak sám uznáš za správné."
Než stačil cokoliv říct, cokoliv ze sebe dostat, Minato ho pevně objal. Zavřel oči, zapomněl na všechny otázky, a vychutnal si ten okamžik plnými doušky. Zničehonic začalo Minatovo tělo jasně zářit, pomalu ztrácelo své původní rysy. Opět se zformovalo do onoho světélka, které pak splynulo spolu s Narutem. Všechno pohltila bílá záře, jež oslepila každého, kdo stál poblíž. Když jas pominul a všichni se mohli znovu rozkoukat, spatřili zářícího blonďáka. Tomu se v pravé ruce začala hromadit světlemodrá chakra, přičemž nemusel udělat jeden jediný pohyb. Pomalu se tvarovala do podoby kopí, až dosáhla délky dvou metrů. Otevřel oči s Hirekiganem, v kterých bylo plno odhodlání. Zaměřil se na šedovlasého muže. Ten se s vyděšeným výrazem vrhl k železným dveřím za svými zády, ovšem než se jich mohl vůbec dotknout, kopí mu projelo tělem a on padl mrtev k zemi. Naruto se na něj díval až nepřirozeně klidně, ve tváři ani známky po nějakém pocitu. Vtom mu v ruce zazářilo další chakrové kopí. Pomalu se otočil směrem ke Kushině ležící opodál. Vykročil k ní, a to už se mu v obličeji zračily první pochyby. Když spočinul přímo nad jejím bezvládným tělem, zarazil se.
"Naruto," promluvila k němu Yoshino.
Podíval se na ni. Cítil se bezmocný.
"Musíš to udělat," přesvědčovala ho tichým, ale pevným hlasem.
Opět smutně pohlédl na svou matku.
"Já... já nemůžu..." zašeptal bezradně.
"Já vim, že nemůžeš. Ale nemáš na vybranou. Jestli to neuděláš zničíš jí život. Bude trpět, v bolestech, v mukách a každý její den bude čim dál tim horší."
"Není nějaká jiná cesta? Třeba kdyby v Konoze..." začala Sakura.
Černovláska zavrtěla hlavou.
"Neni medic-nin který by ji byl schopen vyléčit. Ani já, ani ty a Tsunade, ani my všechny dohromady. Ocel v jejím těle je přizpůsobena tak aby při prohře zničila červený krvinky, pak bílý a nakonec veškěrou tkáň. Bude umírat pomalu, a nikdo jí nebude moct zachránit. Tahle alternativa je pro ni ta nejlepší."
Blonďák křečovitě svíral kopí ve své ruce. Pohled na bezvládnou Kushinu byl nesnesitelný. V tu chvíli mu přišlo, že jeho rozhodnutí je to správné.
"Ne," řekl neochvějným hlasem.
"Musíš," odporovala mu Yoshino.
Chvíli nastalo ticho, poté odpověděl stejně.
"Ne, neudělám to. Já ji zachráním."
"Nedokážeš ji zachránit!!!" zařvala černovláska.
Sloup za nimi se zřítil k zemi, čímž zvedl obláček prachu. Dívka se třásla, prudce oddechujíc.
"Už jsem řekl, že..."
"Dobře, když to neuděláš ty, udělám to já."
"Ne!!!"
Ještě nestačila udělat ani krok a Naruto proti ní švihl paží v odmítavém gestu. V návalu vzteku a zděšení si neuvědomil, že v oné ruce stále drží chakrové kopí. Vůbec nikdo, ani samotná Yoshino, nestačil nijak zareagovat. Vteřinu nato už trčela přibodnutá ke zdi o deset metrů dál. Hinata vyděšeně vykřikla. Naruto s ostatními na černovlásku šokovaně hleděli. Ta vyprskla krev, načež sklopila oči níž. Z břicha jí trčela Narutova chakrová zbraň.