Bermudský Dvojůhelník 01

Taková povídka co mě napadla (nejen psychicky) v hodině psychologie (ano, na tom něco bude xD) a byla realizována, jak jinak, v následující hodině matematiky (pořád lepší jako logaritmické funkce, že...).
Je to naprosto nenavazující „vedlejší povídka“ k Ask Anyone, a to jen z toho důvodu, že do celého děje zasahuje dvojka novinářů Lantia a Brepta x)
Čtení AA proto není podmínkou Co však podmínkou je, je znalost Bleache x) (co jsem zatím proserfovala Konohu, Bleach příznivců je tu dost x)) Věřte, že bez této znalosti, se v povídce brzo ztratíte, jako i všichni její hrdinové xD Nějaké ty typické Bleach pointy vám prostě uniknou a nebude to ono
Na závěr ještě poznámka všem jedničkářů z češtiny (a vlastníkům slovníku spisovné češtiny x)), ano, máte pravdu, trojůhelník se píše s „ú“ x) Ale v tom by přece nebyla žádná sranda, ne? xD

Bermudský Dvojůhelník

Kapitola 1 – Ztraceni?

Tak co je dneska v plánu, Brepto?
„No, šéfko,...válení?“ zkusil s nadějí v hlase Brepta, ale podle výrazu v mé tváři poznal, že to asi neprojde. „Tsuande nám dala novinářskou misi.“
To už je mnohem lepší činnost. Jakou misi?
„Máme se prý prohrabat v pozůstalých věcech Čtvrtého Hokageho a napsat o něm stručný životopis do magazínu. Prej že je to osobnost staletí, ale zařadit ho do Ask Anyone prý není aktuální od té doby co je po smrti.“
Na tom asi něco bude. Prohrabávání věcí je přece naše specialitka no ne?
„Si pište!“
Tož se do teho ´chaosu´ dem ponořit...

„Božééé, to je ale nuda!“ řekl zhrouceně Shika a posunul svého pěšáka ku předu.
„Vezmu to jako urážku,“ pronesl stoicky jeho protivník, Neji.
„Já vám říkal poďte trénovat, ale NÉÉÉ!“ jančil Naruto až kusy ramen nudlí lítali po všech přítomných.
Gaara se na jednu takovou delší dobu mračil a nejspíše se snažil ji pouhým pohledem donutit odklidit se z jeho rukávu. „Kušuj, potvoro,“ zašeptal tichým hororovým hlasem.
„Áááách, síla mládí vás všechny opouští,“ vzdychl Lee a pokračoval v chůzi po rukou okolo místnosti, asi tak 4523 kolečko.
„Hihi,“ zachichotal se Kakashi jako dvanáctiletá puberťačka a pokračoval ve čtení své červené knihovny.
Ani jeden z přítomných netušil, v jakém se brzy ocitnou nebezpečí...

//Sním či bdím, je to sen, to je jiná vesnice...//

Píp...píp...píp píp...píp
„Vypni ten krám už zatraceně!!!“ nevydržel to Ichigo a okřikl zavřenou skříň.
„Co tóóó, Ichigóóó,“ vylezla ven Rukia s nevinným úsměvem. „Nejde tě vůbec slyšet od té doby co jsem si pořídila tu zvukovou izolaci...a to okno,“ ukázala na stylové okno ve skříni. „Kawaii!“ vzdychla a hodila Ichigovi svůj rádoby mobil. „Urahara svolal schůzi, za pět minut u něj.“
„Aspoň neposílá ty krvavé zprávy jako minule.“ A jen co dořekl oknem přiletěl neznámý objekt, rozpleskl se o zeď a vznikl krásný krvavý nápis: „Čekám na tebe...Ichigo...“ „BAKAAAA!!“

„Kde je ten Urahara?!“ nervačil Ichigo a nebylo divu, čekali tam už půl dne.
„Není to jedno? Poď si něco zahuvát, pvosíííím!“ zaškemrala Nel a zatahala ho za kalhoty.
„Já nevím kde je, asi se někde fláká,“ mávla packou Yoruichi v kočičí podobě po pěti minutách vydrbávání blech a jiné havěti.
Co nejdál od ní se drželi Yumichika a Matsumoto a pouze tiše přihlíželi. Byla to děsná nuda, ano, ale oni by si přeci nezkazili image stěžováním.
„Ó Kami...cokoliv by bylo lepší než toto!“ řekla smutně Rukia při pohledu na Ichiga co honil Nel po celém obýváku, páč mu ukradla Zanpakutou, černou kočku co si se šíleným (pro kočku) výrazem hrála s hračkou myši a dvě krásky, co pózovali u zrcadla a hodnotili vzhled svých vlasů. „Horší už to být nemůže.“
Netušila, jak moc se mýlí...

//Sním či bdím, je to sen, už jsme zase v jiné vesnici xD//

Máš tam něco zajímavýho Brepto?
„Jen samej čurbes!“
Piš si, Čtvrtý Hokage byl...hm...
„Ano?“
Řekni mi nějaké synonymum ke slovu ´bordelář´, to se totiž k takové kapacitě jako byl Minato moc nehodí. Čtenáři by mě pak asi udupali.
„Nepořádník?“
To zní jako by rušil veřejný klid...
„No co mi o něm víme. Hele, napíšem, že měl ve věcech trochu chaos.“
Brepto, ty seš génius.
„Proto mě přece máte ne? Co by za to jiní dali mít za asistenta vtipnou a geniální veverku!“
Co to tu čuchám...že by sebechvála?
„Jůůůůů čekujte tohle šéfko!“
To je svitek, Brepto.
„No jo, ale víte co je většinou napsaný na takovým svitku?“
Hmm *šibalský úsměv* že by nějaká nechutně odporná temná zakázaná ninja technika?
„Přesně tak. Jen si vzpomeňte na ty zakázaný ohnivý techniky co ste čmajzla Itachimu z kapsy když...“
Pšššš, to je kompromitující, takhle to říkat v uzavřenym prostoru 5x5 metrů se čtyřma oknama a dvojkou seniorů co šmírujou od vedle, to přece nemůžeš!
„Votevřem to?“ zašeptal Brepta.
Že váháš kémo!
...
...
...
Béé bééé bééérr béérrmudskuí?
„Bermudský šefko?“
Jo, to je vono. Bermudský...dvoju...dvojůhelník.
„Snad dvojúhelník ne?“
Ne tady je to psáno a to je taky dáno, dvojůhelník.
„Čtvrtý Hokage neovládal gramatiku a pokulhával v diakritice,“ poznamenal si Brepta. „Mimochodem šéfko, co je tohleto za hatlamatilku? To je snad napsaný ufonštinou nebo co!“
Kdeže ufoni, to je takový to písmo, no, webdings 2. Hele je to k nepřečtení, ale to si Minato teda o mě myslel po málu, když nevěřil, že mi to tady Google přeloží.
„Ale to ste zase předběhla dobu!“
Stane se i v lepších rodinách, Brepto poď!
„Kam?“
Přece vyzkoušet to ne?
„Ahá.“
Podle tohohle znaku tuhle techniku Minato označil za TOP DANGEROUS a TOP DESTRUCTIVE, takže zásadně nepoužívat.
„To je jako napsat tam: No tak to už konečně použij!!“
Tak teda jo.

BERMUDSKÝ DVOJŮHELNÍK NO JUTSU!

...
...
...
„A vono nic,“ pronesl do ticha Brepta.
Jashin-samáááá to je votrava! No...když nic tak nic, dem spát.

//Sním či bdím, je to sen, to je jiná vesnice...nebo...nebo ne?!!//

„Chrrrrrrrrrrrrrrpššššššššššššššššš....“
„Shikamaru...přestaň chrápat,“ drcnul do svého kamaráda Naruto, až ho to doopravdy vzbudilo (rasengan to občas dokáže i na příslušníkovi klanu Nara).
„To už je ráno? No to je otravný teda,“ zívnul a protáhl se.
„Aa,“ souhlasil Neji, který očividně spal v sedě, stále sedíc u partičky rozehraného Shogi.
„Kde je Lee?“ zajímalo Naruta, když nikde neviděl svého zeleného spoluobčana.
„Balil kufry a říkal cosi vo Německu,“ ozval se Kakashi z rohu místnosti, stále začtený do své knížky.
„Šel na ranní rozcvičku,“ opravil ho stručně Gaara, který furt a pořád hypnotizoval nudli na rukávu.
V tu chvíli vrzly dvéře a ve dvéřích pod plachetkou persóna, klobouk divý, hnáty bílé, lízátko v puse. „Nějak jsem se zdržel cestou z...,“ zarazil se při pohledu na vyjevenou pětici človíčků před ním. „Gomen, asi jsem špatně zabočil,“ zamumlal a odešel.
„Co...co...co to?“ bylo jediné co z Naruta vypadlo.
„Nějakej zelenej týpek, co si nepamatuje cestu domů,“ pokrčil rameny Shikamaru a pustil se opět do hry. A jako na potvoru, dvéře zase vrzly a chlápek zase tam.
„Nééé, špatně sem neodbočil!“ pronesl s naprostou jistotou. „Hej, Ururu, co je to tady za seanci?!“
„Pane, čeká tam na vás přeci Ichigo a spol kvůli té nové misi,“ hókla na něj z kuchyně Ururu.
Urahara se opět ohlédnul po zmateně vzhlížející pětici. „Tak to se nám Ichigo nějak zmenšil,“ změřil si Naruta pochybovačným pohledem. „A nepamatuji se, že by byla Rukia tak podobná svýmu bráchovi,“ přejel očkem k Nejimu. „Hm, ne, ne, prostě ne! Co vy ste zač, co děláte v mým obchodě a kde je těch šest flákačů!“
„Um...Kakashi-sensei?“
„Hm?“ mrknul po Narutovi svým jednookým pohledem a bylo jasné, že celou situaci vůbec neregistruje.
„Tohleto je naše společenská místnost, votravnej pruhovannej lízale. Sme tu už aspoň dva dny a hryžeme se tu nudou,“ vysvětlil to Uraharovi polopatě Shikamaru.
„Votravnej...lízale...pruhovanej...lízale,“ blekotal Urahara, ale rychle se vzpamatoval, když si uvědomil zbytek Shikovi věty. „NANI?!“
A protože Rock Lee by nebyl Šutr Lee, kdyby se nezjevil v pravý okamžik, prorazil střešní okno a v hrůzostrašné póze, kterou by svedl už snad jenom Maito Gai, pravil: „TO NENÍ MOŽNÉ!!!“ vydýchal se. „Když jsem dělal asi sté kolečko po rukou okolo vesnice, bylo mi nějak podezřelý, jak je najednou velká a žádný stromy a ani věž Hokageho, tak se zastavím a kouknu na odbornou mapu a...JSME KDESI V NĚJAKÝM KARAKURA TOWN!!!“ řekl tak hororově, že i Kakashi měl v kalhotách.
„Když vy ste tady a nemáte tu vlastně co dělat, kde jsou ti, co by tu už dávno měli bejt?“ pronesl Urahara těžce filozofickou otázku, na kterou by si netroufnul odpovědět ani Anaximandros, a to byl panečku hnidopich.
„HUH?!“
...
...
...
„Á sakra!“

//Sním či bdím, je to sen, mám v tom už docela bordel...//

„Eh...a já myslel, že tu bude Shikamaru,“ zamumlal Asuma při pohledu na totálně vyjevenou šestici podivínů.
„Oi, kde je Urahara,“ odvážil se zeptat Ichigo.
„Huh?“ netušil Asuma a zapálil si další cigaretu. „Lepší otázka je, co ste vy? V životě sem vás tu neviděl, a to po vesnici chodím často s Kuren...ehm...často.“
„Po jaký vesnici?“ zhrozil se Yumichika.
„To jako, špína, dobytek a sláma?!“ zaslzela Matsumoto.
„Baka. Přece v Konoze. Copak vy ani nevíte, kde ste?!“
...
...
...
„Á sákra.“

//Tak ale řekněme si upřímně, kde sme, no ale kde sme!//

„Šéfko?“
Hm.
„Tak vstávejte!“
Hoří?
„Ne ale...“
Tak mě nebuď.
*ŠPLÍCH*
BAKAAAA!! NANDEEE!!!
„Já myslel, že vám osvěžující sprška přijde vhod,“ usmál se nevinně Brepta, schovávajíc kanistr s ledovou vodou za záda.
Co se děje?
„Když se uráčíte vstát a podívat z okna, uvidíte sama,“ doporučil a pozoroval jak se Lantia souká k oknu.
Ty kráááso my sme někde v Americe nebo co?
„Podívejte se líp!“
Ka...ka...karakura...t o w n, á jako Karakura taun.
...
...
...
Ouvej...

//A všici, OUVEJ!//

Lantia: Já se každopádně ztratila, nevim jak vy. Snad se to dalo číst a vězte, to je teprv začátek xD
Brepta: Jo jo, pravdu díž, tu v kotli...

Něco málo k vysvětlivkám:
top dangerous a top destructive - hafo moc nebezpečný a hafo moc zkázonosný
Baka – hlupák
nani – cože
nande - proč
Anaximandros - antický filozof 5. století př.n.l.