Příběh dítěte lásky- 2. kapitola

Překvapení z Vodopádové

Druhý den už přivítal Naruta a Sakuru příjemněji. Žádné mraky v dohledu a tak usoudili, že před nima je pěkný den.
,,Tak mě napadlo Sakuro-chan, nepotřebujeme aby jsme vešli do města aby nám nějaký obyvatel ukázal vchod? Vždyť Vodopádová je nejlépe skrytou vesnicí.,'' napadlo Naruta.
,,Máš pravdu. Ale Godaime-sama to má určitě promyšlené, jdeme tam jako poslové nesoucí důležitou listinu tak to o nás asi budou vědět.,'' zapřemýšlela Sakura.
,,Jo, to je fakt.,'' souhlasil Naruto, ,,Ale stejně jsem na tu holku zvědavej. Ale zvědavější jsem jestli tam taky dělaj ramen.''
,,Ramen? Nejdeme tam za jídlem ty nenažranče.,'' naštvala se Sakura ale nic mu neudělala. ,,Někdy si doopravdy myslím, že Naruto podniká mise jen pro jídlo. Ale ještě nikdy mě nezklamal.,'' uvažovala si pro sebe. Naruto si všiml že Sakura najednou zvážněla tvář, zmlkla a začala se dívat do země. ,
,,Sakuro-chan! Směj se, vždyť je pěkný den!,'' začal povzbuzovat Sakuru dělajíc různé blbovinky.
,,Naruto, díky.,'' usmála se Sakura. ,,Tenhle Naruto mi vždycky vrátí chuť do života.,'' řekla si v duchu.

,,Naruto! Podívej! Ty vodopády všude, to je krása!,'' vydechla Sakura.
,,Jo? Tak ten výstup na tenhle kopec k něčemu byl.,'' řekl ztrhaně Naruto.
,,A támhle ten největší ten je nejkrásnější! To bude určitě Vodopádová!,'' rozplívala se Sakura, ,,Tak, stávej, žádný flákání, už tam budem.'' Jak to řekla tak vykročila energickým krokem vztříc úzké cestičce z kopce. Naruto se rychle zvedl a následoval ji. Tenkrát poznali proč Země Vodopádů dostala své jméno. Vodopády jste již nemohli přehlídnout, byly všude! Obyvatelům této země to už ani tak nepřišlo, ale návštěvníci nevycházeli z údivu nad tou krásou. Jak správně Sakura odhadla, zanejvětším vodopádem se skrývá Vodopádová vesnice.
Bylo poledne když Naruto a Sakura dorazili k největšímu vodopádu.
,,Tak jsme tady a nikde nikdo, teď babo raď.,'' konstatoval Naruto a když si všiml že Sakura vedle něj podezdřele červená, uvědomil si co řekl a dodal, ,,To nebylo na tebe! To se tak řiká.'' Sakura neměla čas víc zareagovat jelikož pár metrů od nich se někdo objevil.
,,Jste vy poslové z Listové?,'' zeptal se muž a oba kývli.
,,Dobře, pojďte za mnou.,'' vybídl je a šli. Šli dlouho, ani jeden si nepamatoval cestu až konečně vešli do vesnice.
,,To je překrásné.,'' vydechla s údivem Sakura. A měla proč, přivítal je pohled na celou vesnici. Domy byli dřevěné a nenašel by se jeden okolo kterého by neprotékal potůček. Uprostřed vesnice byl velký strom a jako stráž se za vesnicí se tyčil malý, ale přesto impozantní hrádek.
,,Vidím že se vám naše vesnice líbí. Jmenuji se Ikamo Fanata a vy buďte hostem ve Vodopádové a i v mém domě, bude mi ctí hostit posli našeho spojence Listové.,'' řekl muž a lehce se uklonil.
,,Mockrát děkujeme za vaši pohostinost.,'' poděkovala Sakura za oba.
,,Dovedu vás do mého domu tam si odpočinete a hned potom půjdete odvzdat mírové poselství.,'' vysvětlil Fanata plán dne a vykročil směrem k vesnici.
,,Hmm, tahleta vesnice se mi fakt líbí.,'' pomyslel si Naruto a zařadil se za Sakuru která již vyšla.

Fanatův dům byl překrásný. Stál na lehce vyvíšeném místě jako kdyby dohlížel na ostatní malinkaté domky. Také byl o něco větší a tak se z toho dalo usoudit, že Fanata je nejspíše nějaká důležitá osoba. V domě je uvítala Fanatova žena Biinasu a hned je, k Narutově radosti, pohostila tradičním jídlem.
Když dojedli Fanata začal: ,,Odpočiňte si a až naberete síli tak řekněte a půjdeme za vládcem. Doufám, že vám to chutnalo, je to specialita Vodopádové vesnice.''
,,Rame-,'' začal Naruto, ale Sakura do něj výrazně šťouchla.
,,Děkujeme, bylo to výtečné a já si myslím, že jsme již tímto nabrali dostatečně síly a tak můžeme vyrazit rovnou.,'' oznámila Sakura jejich současný stav.
,,Dobře, tím lépe!,'' zaradoval se Fanata, zdřejmě už chtěl tu záležitost mít z krku.

Hrádek, dal by se tak vůbec nazvat, spíše krásná budova tyčící se nad celou vesnicí, byl cíl jejich cesty. Tam žil se svou roditou vládce vesnice. Tento post tu byl dědičný, ale rod Taiko byl moudrý a tak za posledních bezmála 100 let nebyli žádné protestace ani revoluce. Naruto a Sakura byli uvedeni do velké místnosti kde jim bylo nakázáno aby tu počkali. Za nedlouho se také objevil vládce Taiko Tsurugi. Vůbec nevypadal, že vládne celé vesnici, byl to malý lehce obtloustlí mužík, ale chytrosti zdřejmě neměl meze.
,,Vítám vás poslové z Listové jsem rád že jste dorazili.,'' začal a gestem ruky naznačil že se mají přestat klanět, ,,Nuže, přistupte a podejte mi to co mi máte doručit.'' Sakura vyndala svitek a předala ho Tsurugovi.
Ten si svitek rychle pročetl a následně jim zdělil svou odpověď: ,,Řekněte, že odpověď si musíme promyslet a že svého posla pošlem. Je nám ctí mít za zpojence někoho jako je Listová.'' Tím skončil. Fanata který přišel s ním ostoupil od vládce, přešel k Narutovi a Sakuře a doprovodil je z místnosti.
,,Dobře, k předání došlo, teď se můžete porozhlídnout po vesnici. Zítra máte odejít tak ať něco odtuď máte.,'' řekl Fanata než odešel a oba se vydali zpátky ven.

,,A co teď...,'' řekl Naruto když vyšli ze dveří.
,,Nevím... Co třeba se kouknout po tý holce?,'' navrhla Sakura. Naruto souhlasil a každý se začal rozhlížet jiným směrem.
,,Co třeba támhleta? Stojí tam, kouká se na nás a popisu odpovídá.,'' navrhl Naruto. A opravdu, pár metrů přímo před nimi stála dívka asi o rok mladší než oni, hnědé vlasy, hnědé oči a jako by na ně čekala. Na sobě měla krátké kalhoty nad kolena na kterých byl vidět průhledný šátek spadající těsně pod ně. Dále měla triko bez rukávů a v pase obvázaný modrý šátek stejného odstínu jako vodopádová voda.
,,Doopravdy zo vypadá jako ona.,'' přisvědčila Sakura. Holka na ně pořád koukala a tak se otočili a šli k ní. Ani jeden se nestihl na nic zeptat, jelikož dívka je předběhla.
,,Konečně jste tady. Máte mě zkontrolovat a jak vidíte jsem v pořádku.,'' řekla jim s klidem dívka, ale bylo na ní vidět, že je tímto setkáním patřičně nadšená. Naruto a Sakura se na ní dívali jako kdyby spadla z Měsíce.
,,T-to si ty? Jak se jmenuješ?,'' zeptala se Sakura.
,,Jmenuji se Aida a vy i když to máte zakázané mě odvedete zpět do Listové.,'' odpověděla jsem jim s patřičnou dávkou sebejistoty pobavená jejich vykulenými tvářemi.

V Listové. Hatake Kakashi si mířil za Pátou pro misi. Byl všehovšudy jediný kdo ve vesnici zůstal, ostatní byli někde na misi. I když dorazil s rekordně malým zpožděním 5 minut Pátá si neodpustila poznámku nad pozdním příchodem.
,,To byste to nebyl vy Kakashi kdyby jste nepřišel pozdě.,'' řekla na přivítanou s úsměvem. Kakashi na to nic neřekl, omluvy byly pro jeho starý zvyk zbytečné.
,,Mám tu pro vás jednu misi, nevím zdali se vám bude líbit, není zrovna podle vašeho gusta, ale je velice důležitá, je to pro Feudálního pána.,'' začala Pátá.
,,Jak asi víte, má hodně dětí a jeho chůva onemocněla a ženy v jejich městě zrovna mají takovou slavnost do které jim muži nesmí zasahovat. Tak...,'' oznámila Kakashimu jeho misi. Ten své jedno odkryté oko vykulil že to snad víc nešlo.
,,C-co? Hlídat? Děti?,'' zeptal se s hrůzou v hlase.
,,Ano. Vy snad děti nemáte rád?,'' odpověděla Pátá.
,,Ale ano, mám, ale proč tím nepověříte nějakého Genina, já chci plnit nebezpečnější mise!,'' bránil se své misi Kakashi.
,,Je mi líto, všichni jsou na misi, jste tu jen vy Kakashi.,'' odpověděla Pátá sledujíc Jounina na pokraji nervového zhroucení.
,,Ale třeba Naruto a Sakura měli misi stupně S! Proč jste ji nedala mě a jim tady to, to by bylo logičtější Hokage-sama.,'' snažil se ze všech sil si tuto misi odvrátit.
,,Měla jsem pro to své důvody! A pokud jste děti ještě nikdy nehlídal tak se to naučíte, to musí každý správný Shinobi umět!,'' řekla autoritivním tónem Pátá, ale poslední část vyzněla spíše komicky až z toho Shizune měla záchvat smíchu. Kakashi už nic nenamítal a odešel.
,,Ach, to je všechno tak složité.,'' pomyslela si Pátá , ,,Kdybych mu tu misi mohla dát... už by ji neopustil...''.