Když přestane pršet 6

„ Asuma sensei ! Někdo tu je ! “ vykřikla Katsumi a vyhnula se letícím kunaiům. Asuma neváhal ani chviličku. Hodil tři ninja dýky po ninjovi, který právě vyskočil z křoví a v ruce držel shuriken. Jejich nepřítel měl na čele pásku se symbolem Vesnice ukryté ve vodopádu. Najednou na všechny čtyři vylítlo dalších pět ninjů, se stejnou páskou.
„ Sakra “ zavrčel Shikamaru. Pátý chytl Katsumi pod krkem a držel jí jako rukojmí.
„ Větší sakra “ ukázal na „ to “ co jim nepřátelé vzali.
„ Hej, hej vy klidu “ zakřenila se Katsumi „ já je zdržím, zatím běžte “ usmála se, když viděla, že má Asuma co dělat s jedním ninjou.
„ Mlč “ ozval se ten, co jí držel.
„ Co kdybys mě přestal okřikovat, snažím se tu komunikovat ! “ prskla protivně, jakoby se nechumelilo.
„ Cože ? To nemůžeš ! Kage Kubi Shibari no Jutsu ! “ vykřikl Shikamaru a chytl jednoho ninju.
„Nikudan Sensha ! “ řekl Choji a převálcoval toho chudáka, kterého Shikamaru uvěznil ve stínu. Jediné co bylo slyšet bylo nechutné křupání kostí.
Najednou se ozval z lesa štěkot. Nebyl to pes, ani táhlý, žalostný nářek vlka. Bylo to něco jiného. Byla to liška.
„ Konečně jsi ta - “ nedořekla Katsumi, protože jí ninja zacpal pusu kusem smradlavé, propocené látky.
„ Mmmmm ! ! ! “ začala se kroutit.
„ Hned ji pusť ! “ ozval se udýchaný Asuma, který právě svým boxerem zabil druhého ninju.
„ Vypadá to, že mám šťastný den, na její oči nikdo jen tak nenarazí “ uchechtl se ten, který držel Asumovu žákyni. Najednou se Sarutobimu něco otřelo o nohu a začalo vrčet, ne ovšem na něj, ale vypadalo to že na Katsumi. Byla to krásná, velká bílá liška, se svítivě modrýma očima, s dlouhým bohatým, upraveným a čistým kožichem. Byla neposkvrněná jako čerstvě napadaný sníh.
„ Tak tam neštuj a pomoz mi ! “ vyjekla a pokusila se vykroutit. Liška na odpověď zakňučela a kousla hbitě nepřátelského ninju do nohy. Ten vyjekl a aniž by si to uvědomil, pustil jí.
„ Ty malá - “ zavrčel a rozebíhal se proti lišce. Najednou mu přituhly nohy k zemi. Nemohl s nimi ani pohnout a jeho ruce na tom taky nebyly o moc lépe. Jediné co ucítil byl studený závan zimy. Po chvilce se mu začal kolem rukou a nohou objevovat led. Sekavě se otočil a podíval se na černovlasou kunoichi, kterou ještě před chviličku držel v zajetí, jako rukojmí. Ta se na něj jen pohrdavě dívala svýma očima - svou kekkei genkai, kterou nikdy před tím nezískala.
„ Co jsi jí chtěl udělat ? ! “ vykřikla rozzlobeně a kolem její ruky se začal obmotávat sníh.
„ Je to jenom blbý zvíře “ sykl její nepřítel. Najednou jakoby v ní projelo něco příšerně zlého, tvrdého a mocného. Jakoby v se jí vybavilo něco, na co si za Boha nemohla vzpomenout. Spojila ruce a s neuvěřitelnou rychlostí začala dělat pečetě.
„ Mě se zdá “ špitla tiše „ že ta blbá není ona “ prskla a její nepřítel zamrzl v ledu.
„ Já věřím, že jméno, duši a srdce má “ kolem její ruky začalo neuvěřitelně rychle rotovat něco jako sníh a led dohromady, ale mnohem tvrdší a sálala z toho čakra „ každá skála “ vrhla již hotovou kouli po jejím protivníkovi „ strom “ ozvala se podruhé a vůbec jí nevadilo, že na ní běží dva ninjové, místo překvapení udělala několik pečetí a nechala je zamrznout v ledu „ i zvíře “ zavrčela, provedla bleskurychle několik pečetí, zvedla ruce nad hlavu a v tu ránu všechno kolem ní v rozsahu dvou metrů vybouchlo a ze země trčely obrovské rampouchy ledu.
Když sníh po pár vteřinách opadl, překvapení Shikamaru, Choji i Asuma se přihnali na místo, kde měla být Katsumi. Ta tam ovšem nebyla , seděla na stromě, vedle ní ležela její přítelkyně a obě si prohlížely toho muže, který byl právě uvězněn v ledu.
„ Kdo tě poslal ? “ zeptala se zle.
„ To bys chtěla vědět co ? “ uchechtl se.
„ Pokud mi to neřekneš, vytáhnu ti pomalu pravé oko, pak ti uřežu tři prsty a nakonec tě zaživa stáhnu z kůže “ zavrčela.
„ Nevím kdo to byl, do tváře jsem mu neviděl, ale podle jeho očí byl strašně silný, viď že mi nic neuděláš ? “ odpověděl prosebně. Katsumi se usmála a řekla :
„ Jistěže ne “ zabila ho takovou rychlostí, že si to ani neuvědomil. O už jí našli její tři společníci a začali se vyptávat na vše možné, samozřejmě za cesty do Sunagakure no Sato.