Proměny 2-Noční návštěva

Viděla, jak někdo odchází po střeše pryč. Vylezla z okna na střechu a rozběhla se za tou záhadnou osobou. Najednou se ta osoba zastavila a promluvila chladným hlasem.
„Dlouho jsme se neviděli.‘‘
„Co po mě chceš!!!‘‘ zaječela Sakura na cizince, ale ten odpověděl.
„No, neumíš mluvil!‘‘ dodala zuřivě, ale cizinec se jen rozesmál.
„Co je ti k smíchu?‘‘ otázala ho protivně a založila ruku v pěst, ve které začala hromadit chakru. Cizinec se k ní otočil a začal si ji prohlížet, ale obličej měl zakrytý. Sakura začala nervóznět. Nebylo jí zrovna příjemné, že si jí prohlíží, měla na sobě jen tenký ručníček, který ji sotva zahaloval stehna. Hned ji naskočila husí kůže, protože jeho pohled směroval na její stehna. Trochu ucukla a začala pomalu couvat.
„Co, přišel si mě očumovat nebo co, nestačilo ti, když jsi mě pozoroval ve vaně!‘‘ znovu zaječela, avšak trochu rozzuřeněji.
„Sluší ti to, když se zlobíš,‘‘ odpověděl ji velmi těžce a hned se zakuckal. Chytil se za břicho pomalu se skácel na kolena. Těžce oddechoval a stále si držel ruku na břiše. A pak se pod ním objevila velká louže. Krvácel a to hodně. Sakura k němu pomalu přistoupila, natahovala k němu ruku, chtěla mu sundat kápí. Ale dřív než to udělala kápí spadlo samo. Ulekla se. Hned se zas její tváře třpytily slzami smutku i radosti. Úplně ji to vyrazilo dech, nemohla se ani pohnout ani promluvit.
„Sasuke, ‘‘ zašeptala zoufale a rozplakala. Zadívala se mu do tváře, opravdu to byl on.
Sasuke se jí svalil do náruče, lekla se, jeho celá hruď byla od krve.
„Utekl, jsem chtěl jsem tě naposledy vidět,‘‘ vydal ze se sebe těžce a pohladil ji po jí uplakané tváři. Ještě jednou se na ni usmál a zavřel oči, jeho ruka spadla a zem vedle něj.
„Ne, to není možné,‘‘ zašeptala zoufale Sakura a přitiskla Sasukeho k sobě.
Naruto, pojď jsem, teď tě potřebuji,‘‘ zakřičela Sakura a brekem. Pohledla do Sasukeho bledé tváře a omdlela vyčerpáním.
Sasuke se pomalu probouzel. Bylo mu však takové teplo a byl tak ospalý, že ani neotevřel oči a chtěl spát dál. Ale nakonec oči otevřel a rozhlédnul se kolem sebe.Uvědomil si, že je zdřejmě v nemocnici. Ležel v bíle povlečené posteli a na stolku vedle něj byla váza s čerstvou květinou. Chytil se za břicho, ale měl ho obvázané. Věděl, že musí zmizet a to hned. Ztěžka si sedl.
„Sakura,‘‘ zašeptal. Zvedl se a šel pomalu k oknu, ale ucítil bolest v břiše, která ho přinutila se zastavit, ale nejen to. Někdo ho pozoroval.
„Být tebou, tak bych nikam neutíkal,‘‘ promluvil a něj mužský hlas.
„Tohle není moc dobrý nápad,‘‘ znovu ozval pro změnu ženský hlas. Pak ho něco zasáhlo, nemohl se ani pohnou, začal se proti své vůli otáčet. Pohledl do tvářích těch co mu zabránili v útěku.
„Proč mě tu držíte, na to nemáte právo,‘‘ okřikl je.
„Ale máme.‘‘ Odpověděl Shikamaru přísným hlasem.
„Hokage nám to nakázala,‘‘ dodal a vystoupil ze stínu.
Sasuke začal pomalu zuřit.
„Uklidni se mi ti nechceme nic udělat,‘‘ řekla klidným hlasem Ina.
„Nechcete mi nic udělat ..hah.....to určitě, když mě tu držíte jako vězně,‘‘ zakřičel rozzuřeným hlasem. Ale vzpomněl si co se stalo na střeše.
„Kde je Sakura?‘‘ křikl na ně.
„Před měsícem ji pustily domů, už je jí dobře,‘‘ oznámila mu Ino.
„Měsíc, už tak dlouho, musím zmizet,‘‘ zašeptal.
Chtěl se otočit a vyskočit z okna, ale nemohl se pohnout.
„Co to děláš, pusť mě hned!‘‘ okřikl ho.
Shikamaru na něj použil svoje stínové jutsu, aby mu zabránil v útěku.
„Nemám na výběr,‘‘ odpověděl mu Shikamaru a udělal několik kroku k němu a on zas k nim.
„Co pak jste neslyšeli!‘‘ okřikl je arogantně.
Stínové jutsu přestalo působit, Sasuke měla v plánu utéct.
„A kam chceš jít, venku bys za chvíli nejspíš umřel hlady, tak si dej říct.‘‘ Prohlásila Ino a udělala několik kroku k němu.
„Jen se na sebe podívej ještě si se neuzdravil,‘‘ řekla, ale to byla pro Sasukeho poslední kapka.
Usmála se na ní a jednu Ině vrazila, ta se zapotácela, ale Shikamaru ji hned chytil.
„Copak si se zbláznil!‘‘ zakřičel na něj zuřivě Shikamaru.
To už ale bylo pozdě, protože Sasuke už mizel v dály. Ino a Shikamaru nečekali a šli za ním. Ale nikde ho nezahlídli a tak utíkali k Tsunade.
Shikamaru rozvalil dveře.
„Tsunade-sama utekl!‘‘ vyklopil na ni.
Tsunade, která spala na stole se hned probudila a na čele objevila obrovská vráska.
„Shizune svolej jednotku ANBU, ať ho najdou, tak dělej!!‘‘ Zakřičela přitom praskla rukou o stůl, až zněj udělala hromadu dříví. Shizune poslechla a odběhla pryč.
Všichni už byli zvyklí na Tsunadiny výkyvy nálady.
„A vy!‘‘ podívala se na Ino a Shikamara.
„Hned ho běžte taky hledat, nejspíš utekl za Sakurou ,tak se k ní běžte podívat,‘‘ přikázala jim.
Ti dva hned poslechli a vyrazili pryč.
Mezitím se před Tsudinym stolem, ze kterého zbyla jen hromádka objevila skupina ANBU.
„Volala jste nás?‘‘ promluvil jedem z nich.
„Ano ihned najde Sasukeho přiveďte ho ke mně!!‘‘ Okřikla je a v tu ránu zmizeli.