Můj život změnil Naruto - 23. kapitola - Drtivá síla Juukenu

Kimberly seděla na posteli a upřeně hleděla do země. „Ani v nejmenším se mi nechce začít hledat Jiraiyu,“ vzdychla.
Sakura měla radost z toho, že se už brzy vrátí do Konohy. Lee se těšil na opětovné setkání s Gaiem senseiem. Kabuto si dělal nějaké poznámky z lékařských knih, které objevil zastrčené v Janettině knihovně. Na opačné straně Kiminy postele seděla druhá černovláska, jednou rukou se přidržovala sestřiných džín a zaujatě hovořila s Kisamem. Itachi vytáhl z kapsy štos zpřehýbaných papírů a začal v nich listovat.
„Co to máš?“ zarazila se Kim.
„Nic důležitého.“ Rychle to schovával zas do kapsy.
„Jen se nedělej! Řekni, co to je.“
„Šéfovo plány na ovládnutí světa.“ Uchiha se zatvářil kysele. „Ale ukazovat vám je nehodlám.“
„To po tobě ani nikdo nechce,“ usmála se černovláska.
„Ale já nechci vidět, co se stane, až Vůdce zjistí, žes mu šlohl papíry,“ opáčil Kisame.
„O to se nestarej. Je to koneckonců můj problém.“
Dívka se raději snažila změnit téma. „Jak se hojí ty jeho rány, Kabuto?“
Mladík s brýlemi odložil rozečtenou knihu. „Brzy bude zas normálně běhat.“ Usmál se. Itachi zavrčel, že to slyšel. Naruto si dopřával šlofíka v Janettině posteli.

V domě Sommersových bylo také veselo. Ashley a Kankurou se někam schovali. Gaara si vzal zrzčinu učebnici angličtiny a vzdělával se, přitom myslel na svou sestru a její nenadálé odhalení. Deidara a Tobi sledovali televizi, Kakuzu, Hidan a Sasuke se o něčem zuřivě dohadovali a Zetsu slídil. „Kde je ta holka?“ zajímal se.
„Někam odešla s mým bratrem a raději ani nechci domyslet, co tam spolu dělají,“ ozval se Gaara.
„Jako tehdy, když jsi je podezříval a pak je našel, jak si hrajou s loutkama?“ uchechtl se Deidara.
„Z ničeho nepodezřívám ani jeho, ani ji. A ocenil bych, kdyby ses v tom přestal vrtat!“ Gaara se raději opět ponořil do slovíček.
V té chvíli se ve dveřích objevila Ashley a hned za ní Kankurou. „Třídili jsme dole prádlo.“
„A kdo ho čistil?“ ozval se čísi podezřívavý hlas.
„Karasu,“ přiznala rusovláska. „Nikdy bych nevěřila, jak může být hra s loutkami zábavná.“
„Učí se rychle,“ pochlubil se loutkář a prohrábl si vlasy.
„Nemusíte zapírat. Víme, jak to s vámi je,“ chechtal se Hidan.
„Moc se nesměj!“ nafoukla Ashley tváře. „Zítra musíte se mnou do školy. Máma už začíná mít podezření, že mizí nějak moc jídla.“
„Školu jsem vždycky nesnášel,“ odfrkl si bělovlasý.
„Prostě vás nemůžu nechat doma, s tím se smiř.“ Zrzka vyšla na dvůr, zkontrolovala, zda ji paní Peabodyová opět nezkouší špehovat, a pak se vrátila do domu a zamkla za sebou.
„Pořád z ní máš obavy, viď?“ Kankurou jí stiskl rameno.
„Jsem strašně nesvá. Jediné řešení by bylo nadobro zničit ten spis. Jenže neznám jméno té lékařky, ani adresu budovy sanatoria, které vede. Ale… donekonečna je odrážet nemůžeme,“ posmutněla.
„Dokud jsem tady já, nikdo ti neublíží, pamatuj si to.“
„Jsem moc ráda, že tě mám. Ale… nejsem tak slabá, jak se ti možná zdám.“
„Já to přece vím. Tak už pojď, než se po tobě začnou ostatní shánět.“

Ráno budilo Ashley cvrlikání ptáků a… matka. „Přijdeš pozdě do školy! Vstávej!“
Dívka se rozmáchla rukou a bylo velké štěstí, že v tu chvíli vedle ní nikdo neležel. „No jo,“ zamumlala.
„Vezmu tě dnes do školy.“ Zrzka si rázem uvědomila, že musí propašovat do školní budovy ještě pár dalších osob. „Nezdržuj se se mnou! Nebo se ten tvůj náladovej šéf bude zas rozčilovat. Ne, fakticky to zvládnu!“ Rychle vstávala a přitom se podívala z okna a zjistila, že dveře od garáže jsou zamčené.
„Co bys zrovna teď hledala v garáži?“ divila se paní Sommersová.
„Eh… nic. Jeď, ať na tebe nečekají.“ Hltala snídani. Čekala, až se konečně ozve zvuk motoru a pak začala svolávat ostatní. „Gaaro, Kankurou, Sasuke! Vyrážíme!“
Popadla rychle své věci a pokusila se otevřít dveře garáže. „Tak takhle to nepůjde.“ Zaťukala na okno. „Musíte to otevřít zevnitř,“ ukazovala jim posunky. Deidara s Tobim se snažili pochopit sdělení a pak ho předat dál.

Kimberly se musela zasmát, když uviděla udýchanou Ashley přibíhající ke škole. „Drobný potíže s garáží. Akatsuki málem vysklili okno,“ vydechla.
„Nekřič tolik.“ Černovláska se zahihňala a ukázala na Naruta, kterého z jedné strany podpírala Sakura a z druhé Kabuto.
„On spí?“ uchechtla se Ashley.
„No víš… nechtělo se nám ho budit.“

Než vešli všichni do třídy, upozornily dívky ninji důrazně, že nikdo se nebude courat po škole. Hidan s Kakuzou posadili Uzumakiho do volné lavice. Deidara si sedl ke Kim a Kankurou k zrzce. Zbylí Akatsuki a Sasuke se vytratili na chodbu a Sakura, Gaara a Lee se usadili na volné židle. Blonďatý ninja se ještě potichu přikradl ke katedře a něco položil na učitelskou židli.
„Cos tam dal?“
„Takovou malou kuličku.“
„Hele, kroť se,“ zasyčela Kim. „Já nehodlám svýmu učiteli hasit zadek!“
„To nebudeš muset,“ ujistil ji Deidara. Rozhodla se, že mu tedy bude věřit.

Kromě toho, že Naruto se probudil uprostřed hodiny a začal hlasitě volat Sakuřino jméno a Deidara se zlomyslným: „Katsu!“ nechal nenáviděnému učiteli matematiky vybuchnout na židli bouchací kuličku, se nic zvláštního nestalo.

Kimberly cítila, jak ji svědí ruka. A tušila, že v dohledné době použije toto účinné jutsu na protivného Goldberga.
„Koukněte, jak na mě Grantová zírá! Jestli jsi zamilovaná, tak táhni k čertu!“
Upřela na Warrena vražedný pohled a pak si vykasala rukávy. „Řekla jsem ti, že mě nebudeš zneužívat pro svý nehorázný drby!“
„A co uděláš? Budeš na mě zkoušet to svý trapný kung-fu?“
Kim se zvedla z lavice a zůstala stát pár kroků od něj. Spolužáci si jí nevšímali, zatímco ninjové ji sledovali se zaujetím.
„Kim, ne!“ Ashley vyskočila z lavice.
„Už to zašlo příliš daleko, Goldbergu! Já už ze sebe blbce dělat nenechám!“ Napřáhla se. „Juuken!“ Chlapec se zapotácel, padl na záda a sípal, zatímco Kimberly si oprašovala ruce. Třída zpozorněla. Tohle se ještě nestalo, aby Grantová vyhrála nad posměváčkem Warrenem.
„Tos neměla,“ vrtěla hlavou Sakura.
„Koledoval si o to,“ vydechla.
„Nechtěla byste to zkusit v našem boxerském klubu?“ Překvapeně se otočila a hleděla do tváře jednoho z pedagogů, kterého zatím neznala. „Ne, pane. Raději ne. Já… totiž mám pořádnou sílu jedině, když se opravdu hodně naštvu.“ S úlevou sledovala, jak muž mizí ze třídy.
„Dobře jsi z toho vybruslila,“ smála se Ashley.

Warren se namáhavě zvedal ze země. „Ty!“ Chtěl něco říct, ale Kim už měla odpověď připravenou. „Chceš ještě jednu?“ Rychle ucouvl.

Skončilo vyučování a dívkám zbývalo už jen… najít uprchlé ninji a vyzvednout Shikamarua a Temari.