Vír a květ třešně 13

Vír a květ třešně 013

Kolem půlnoci se konečně dostali do vesnice. Byl to namáhavý pochod, střídat se v nošení Naruta a Sasukeho.
Shizune už postávala u brány a čekala na ně.
„Tak zpráva dorazila koukám,“ řekl Kakashi, „musíme rychle do nemocnice.“
„Pojďme Tsunade-sama nás tam již očekává,“ řekla rychle Shizune a rozběhla se směrem k nemocnici.
Tenten otevřela dveře a vběhli dovnitř.
„Pokoj 112,“ řekla sestra jakmile je spatřila.

Tsunade postávala u okna a hleděla na nebe a přemýšlela nad Hinatou.

„Jak to jen mohl udělat. Proč?“

Dveře bouchly a dovnitř vešel Kakashi. Okamžitě za ním vpadl Neji, který nesl Naruta a za ním Kankaru, který s odporem nesl Sasukeho.

„Položte je tady na postel,“ zavelela Tsunade a svižným krokem přišla k Narutovi, který teď ležel bezvládně na posteli.
„Co se stalo Kakashi,“ řekla ostře.
Kakashi začal rychle povídat. Tsunade se zatvářila zmateně a ihned aktivovala lékařské ninjutsu a začala ho prohlížet.
Našla pár zranění, ale ani jedno nebylo tak vážné, aby způsobilo tak hluboké bezvědomí.
Přejela rukama nad břicho a trhla sebou.
Pocítila něčí ohromnou bolest, ale netušila čí. Začala uvolňovat víc chakry a pokusila se lokalizovat tu bolest.
První kapky potu se jí začali objevovat na čele, ale soustředila se.
Zavřela oči a když je otevřela tak se ji před očima mihla obrovská klec, svíjející liška a neskutečný řev bolesti.
Tsunade se rychle zvedla a prudce vydechla.

„Tsunade-sama,“ vykřikla Shizune a rozběhla se k ní.
Tsunade jen mávla rukou a řekla: „Není nijak fyzicky zraněn, ale ať je to cokoliv. Ale nějak to souvisí s Sasukem.“
„Ale jestli mám pravdu a mi nic neuděláme tak zemřou,“ dokončila Tsunade.
„Cože?“ vykřikl Neji.
„Z Naruta to vysává obrovské množství chakry,“ řekla.
„Ale já nic nevidím,“ řekl Neji rychle.
„Já nevím jak je z toho dostat,“ řekla po chvíli a sklopila hlavu, „jestli máte nějaké nápady tak sem s nimi.“

Dveře se rozletěly a dovnitř vpadla Sakura.
„Co je s Narutem?“ vykřikla a rozhlédla se po místnosti.
Zahlédla ho jak leží na posteli.
„Sakuro,“ řekl Kakashi a stoupnul si před ní, „měla by jsi odpočívat.“
Kakashi, ale rychle odstoupil, když se jí podíval do očí.
Byla jedním skokem u něj a sedla si na židli vedle postele.

Tsunade kývla na ostatní a všichni potichu opustili místnost.
„Kakashi,“ řekla Tsunade na chodbě, „sežeň dvě jednotky Anbu a nech je hlídat, ale nenápadně.“
„Hinata-sama je v pořádku?“ zeptal se Neji rychle.
„Je na pokoji 121,“ odpověděla, „jdi se za ní podívat. Je to jen teď na ní.“
Neji rychle zmizel a za ním šel Kankaru.
Kakashi se na ní jen zkoumavě podíval.
„Ten šmejd Orochimaru ji dal prokletou pečeť,“ řekla nenávistně a odkráčela chodbou pryč.
Kakashi se jen zamračil a vypařil se.

Během půl hodiny byla nemocnice obklopena jednotkami Anbu.

Naruto se s výkřikem zvedl a rozhlédl se. Byl v poušti. Všude spousta písku.
Udělal krok a někdo mu dal ruku na rameno.
Rychle se otočil a strhl neznámého na zem. A ten na zemi byl Sasuke.
„Co se to sakra děje,“ zasyčel Sasuke ze země.
„Co děláme v poušti?“ zeptal se Naruto a šáhl po kunai, ale žádný nenahmátl.
Sasuke se obratem vyšvihl a stoupnul si proti Narutovi. Již nacvičeným pohybem šáhl pro katanu, ale žádná nebyla.
„Vždyť jsme byli v jeskyni v lesích,“ řekl potichu Naruto, „co děláme v poušti.“
Sasuke aktivoval Sharingan a rozhlížel se po okolí.
„Naruto,“ řekl Sasuke a podíval se na něj.
Neposlouchal ho a udělal pečetě a vykřikl: „Kage Bunshin no Jutsu.“
Ale nic se nestalo.
„Co se to znamená,“ zeptal se sám sebe.
„Ty jsi potkal mého bratra, že?“ řekl Sasuke.
„Potkal a pomohl mi s jistým problémem,“ řekl a zadíval se na něj.
„Jsi si myslel, že na mě nemáš tak jsi za ním šel?“ zeptal se Sasuke a rozhlížel se.
Naruto se rozesmál a po chvilce řekl: „Tebe? Proč bych měl?“
„Takže takhle jsi to chtěl Itachi?“ zeptal se sám sebe Sasuke.
„Nevím jaká byla ta jeho pomoc a nezajímá mě to,“ řekl mstitel, „ale uvalil na tebe jutsu, co nás přeneslo sem.“
„Nic takové ho nebylo,“ protestoval Naruto.

Sakura položila hlavu na Naruta a spustily se ji slzy.

Ozvalo se zadunění a oba dva sebou trhli.
„Co to bylo?“ řekli téměř současně.
Ozval se výkřik: „Naruto, vzbuď se prosím tě.“
„Sakuro,“ vydechl Naruto.
Sasuke jen nevěřícně pozoroval Naruta, který zavřel oči.

„Liško!“ zakřičel.
Ozvalo se bolestné zavití a liška řekla: „Nemůžu, sílená bolest.“

Naruto jen spadl na kolena a otevřel oči.
„Já tady nemůžu ztvrdnout,“ vykřikl Naruto a začal se soustředit.
Sasuke padl s výkřikem na zem.

„Mám pro co žít,“ napadlo zoufale Naruta a vzpomněl si na Sakuru.
„Nemůžu tu skončit. Ten slib, že se jí vrátím dodržím.“

„Naruto,“ řekl Sasuke, který se obtížně vstal.
„Nemám ti co říct,“ pošeptal Naruto a začala z něho vyvěrat chakra.

„Takže si se rozhodl pro lásku a přátele. Dobře jsi udělal,“ ozval se mu hlas v hlavě.

Poslední co Naruto viděl bylo, jak se od něj zvedla chakra a změnila tvar na lišku a ta se skokem vcucla do Sasukeho.

Naruto se prudce zvedl a shodil ze sebe Sakuru, která na něm usla.
„Sakura-chan,“ řekl potichu Naruto a rychle vstal a vzal ji do náruče.
„Naruto?“ zeptala se omámeně.
„Ano miláčku,“ řekl a políbil ji.
Bylo jim jedno co bude následovat, ale chtěli, aby ten okamžik nikdy neskončil.
Uslyšeli zvuky kolem sebe, ale ignorovali je.
„Naruto?“ ozval se zvýšený hlas.
Naruto jen neochotně postavil Sakuru na zem a otočil se za hlasem.
V místností stálo spousta Anbu a v čele stál Kakashi s Tsunade.
„Co se stalo?“ zeptala se Tsunade.
„Nevím,“ řekl prostě Naruto a chytnul Sakuru za ruku.

„Tsunade-sama,“ vykřikla Shizune, „Sasuke.“
Všichni se stočili na Naruta a ten jen řekl: „Je po smrti.“
Sakura vyjekla a stiskla mu ještě víc ruku.
Ten se jen naklonil k Sakuře a pošeptal jí: „Pojďme.“

Anbu se rozestoupili a oni mlčky prošli dveřmi ven.
„Musíme zajít za Hinatou ještě,“ řekl Naruto a Sakura jen kývla.
Zaklepali na dveře a ozvalo se potichu: „Dále.“
Vešli a spatřili Hinatu jak sedí na posteli a je smrtelně bledá. Vedle ní seděl Kiba a držel ji za ruku. Neji stál u okna a otočil se na ně jakmile vešli.
Naruto pustil Sakuru a přikročil k posteli a vzal Hinatu za ruku. Ta jen pomalu vzhlédla.
„Hinato,“ začal Naruto, „zapomeň na to. Nestojí to za to. Máš tu spousta přátel.“
A pohled mu sjel na Kibu a Nejiho.
„Ať ti řekl cokoliv. Nevěř tomu. Věřím, že ty se staneš silná i bez jeho pomoci.“
„Hmm,“ zamručela Hinata a sklopila hlavu.
Naruto si kleknul a hleděl ji do očí.
„Hinato věř si!“ skoro vykřikl Naruto.
Naruto se jen usmál a pohladil ji po tváři. Hinata se drobet usmála a podívala se na Kibu.
„Vidíš úsměv ti sluší mnohem lépe,“ řekl Naruto a vstal.
Vzal Sakuru za ruku a otočili se ke dveřím. Sahal už po klice, když uslyšel Hinatu:
„Slibuji ti to Naruto.“
Naruto se jen usmál a vyšel z místnosti.

Podíval se na Sakuru a jen kývli a rozběhli se ranní Konohou.
Stáli na hradbě oklopující Konohu, pláště jim vlály okolo těla a pozorovali vycházející slunce nad vesnicí.
„Musíme, ačkoliv mi to bude chybět,“ řekl Naruto potichu.
„Jo,“ řekla jen Sakura.
„Vrátíme se. To slibujeme,“ řekli naráz a zmizeli.