Jak na Uzumakiho #2

Uchiha měl na své tváři výraz, který by popsal zděšeným, ale ve skutečnosti to bylo ještě horší.
On má sbalit Uzumakiho? Ale přece není na kluky.
„Ha-Haruno, to přece nejde,“ pokusil se jí to rozmluvit, ale Haruno nebyla jen krásná, ale i chytrá.
„Nemusím s tebou nikam chodit,“ usmála se škodolibě.
Jo, dneska má svůj den.
Uchiha byl v koncích.
Když nesbalí Uzumakiho, nepůjde s ním Haruno na rande a jeho pověst, že je králem v balících technikách zmizne a každý se mu bude smát.
„Dobře, jak chceš,“ pronesl velice vážně a na jeho obličejíku se objevil zkroušený leč odhodlaný výraz.
Haruno se spokojeně usmála a odešla dnes ještě někomu znepříjemnit den.
Uchiha zůstal chvíli zadumaně stát.
Jakou má zvolit balící techniku?
Neměl čas přemýšlet, protože musel jednat. Před jeho zornými poli se mihlo podezřele oranžové vzezření v podobě Uzumakiho.
„Stůj,“ zavelel Uchiha. Uzumaki sebou trhl a zatavil se. Polekaně se podíval na svého soka.
Uchiha se pomalu, ale jistě začal přibližovat k cíli.
Možná, že když to udělá nějak nečekaně, aby neměl Uzumaki čas přemýšlet, bude to mít rychle za sebou.
Nenápadně zrychlil, až se dostal úplně k němu. Stoupl si až moc nápadně blízko a Uzumaki něco vycítil.
Couvl.
Jenže Uchiha se zase přisunul.
Couvl.
Nemělo to žádný efekt. Uchiha ho stíhal.
Pak Uzumaki přestal couvat a zůstal stát.
„Co chceš dělat?“ zeptal se podezíravě.
„Rozhodně nic nezákonného,“ prohodil slastně Uchiha a olízl si rty.
„Máš růžový jazyk,“ všiml si Uzumaki.
„Vážně?“ ty máš ale poznatky. Pomyslel si Uchiha.
„Jo, obvykle bývají jazyky červené nebo některé i bílé. Někdo ho má i zelený, když se poblije,“ líčil Uzumaki.
Fuj!
„Používáš snad rtěnku?“ podezřívavě se Uzumaki nahl k Uchihovi.
„Jistě, že ne,“ ucukl Uchiha se zděšením, že ho Uzumaki prokoukl.
Uzumaki se pro sebe usmál. Pak ho ovšem něco vyděsilo. Uchihova hlava se pomalu, pomalinku začala naklánět k té jeho. Pomalu, pomalinku ji začal Uzumaki oddalovat.
„Co děláš?!“ rozčílil se Uchiha.
Uzumaki pouze pokrčil rameny.
Už toho začíná mít dost! Musí jednat.
Uchiha prudce strčil do Uzumakiho těla a ten, jelikož to nečekal, odletěl pár metrů dál a zastavil s až o strom. Uchiha u něj byl v jedné sekundě a nohou ho prudce přitiskl ke stromu.
Pak se k němu začal zase naklánět. Uzumaki jen zíral, ale pak se nechal unést tou atmosférou a pomalu přiklonil i svou hlavu ke svému rivalovi.
„Uchiho?“ zašeptal tiše Uzumaki.
Dotazovaný měl zavřené oči a prožíval právě tuhle chvíli.
„Ano?“ zeptal se také tiše a snažil se, aby to vyznělo lehce, elegantně, ale zároveň velmi vzrušeně.
„Máš na nose beďar,“