Záhadná Minulost 2 -Sen a bíla místnost

Tma... tma... a jen a jen tma, to bylo jediné co teď Yuriko cítila a najednou, najednou sen:
-----------------------------------------------------------------------------
Mluvila k ní nějaká stařena, vzpomněla si, byla to její babička, víc nevěděla.
" Víš Yuriko, život s sebou nese různé překážky, a ať jsou jakkoli velké človek se jim musí ubránit, někteří to ale neunesou a zabijou se, jako ten mladý shinobi co spáchal nedávno sebevraždu, ale Yuriko človek by se měl s životními úděly vyrovnat a né utéct, pamatuj si to."
-----------------------------------------------------------------------------
A potom, potom se rozhodla otevřít oči.
Byla v zářivě bílé místnosti, jako tenkrát, teď si ale aspoň pamatovala co udělala, jakou udělala hloupost
-už to nikdy neudělám- říkala si
Najednou uslyšela vedle sebe dívčí pláč, byly to TenTen a Temari
"T-TenTen? T-t-temari?"
"Probudila se, ona se probudila", začala vykřikovat TenTen
"Ty hloupá, si úplně blbá? nebo co? My se o tebe bály, co bychombez tebe dělaly?!," začala do ní hučet Temari
Až teď si uvědomila,že má spousty kamarádů, aže je nemůže opustit, až teď si všimla všech těch květin, které tu byly uplně všude.
"H-holky já, já se omlouvám, byla to pitomost už to nikdy neudělám, slibuju."
"Si piš, že to neuděláš",začala zas Temari
"Kdo mě našel?"
"No já a Tenten, šly sme ti zanést nějaký ramen, protože jsi byla smutná a tys neotvírala tak sme ty dveře otevřely a tys tam tak ležela, snažily sme se tu krev zastavit, ale nešlo to tak jsem utíkala někoho zavolat, našla sem nějakého Jounina jak jde po ulici, zastvila jsem ho a utíkaly sme k tobě, pak tě vazal do nemocnice." Řekla Temari a s Tenten se jí vrhly kolem krku.
_____________________________________________________________________________
PO Týdnu různých psychologických sezení pustili konečně Yuriku domů.
Bla celá utahaná a tak si šla lehnou, zase se jí zdál sen........
-----------------------------------------------------------------------------
Hrála si s nějakýma klukama a malým děvčátkem.
"Onee-chan chyť si nás"
"No jen počkejte"
"Ségra si pomalá", křikl nejvyšší kluk, mohlo mu být kolem 10-ti let.
"ÁÁÁÁÁÁÁÁÁůůůůůůůůůůů",začalo plakat děvčáto, protože spadlo.
Yurika k ní běžela a pofoukala jí kolínko, které měla poraněné.
-----------------------------------------------------------------------------
Yurika se probudila, a uvědomila si, že to byli asi její sourozenci, a v tom snu co se jí zdál v nemocnito to byla pravděpodobně její babička.
Ale nevěděla to jistě, radši to ještě udrží v tajnosti. Stejnak kdyby to někomu řekla tak by se zase na ni čuměl jako uplný magor. Yurika si povzdechla a znovu usnula........