Záhadná Minulost 1 - Dívka jménem Yuriko

Byl krááásný jarní podvečer. Nebe se měnilo do romatických růžových červánků. Na lavičce u mostu seděla parta kamarádek. byly to tři kunoichi...jedna měla blond vlasy a černé oči, byla oblečena do černého kimona, byla to Temari. Druhá měla hnědé vlasy sepnuté do drdolů, hnědé oči a bílé oblečení, jaké nosí jen a jen TenTen. A třetí, Yuriko, která se pyšnila velkýma hnědýma očima, které jí dodávaly plachý pohled, díky hustým řasám, které je lemovaly. Vlasy, sahající až po zadek byly světle-hnědé. Na sobě měla krásné Bílé šaty s jemně růžovýma krajkama. Na malých nožkách mela bílé lodičky a na zádech katanu. Dívky měly kolem 15-ti let, jen Temari měla šestnáct.
" Víte co? všichni dostávají ty nejlepší mise jen my máme samé trapárny", musela se ozvat Temari.
"¨No to máš pravdu, nás holky všichni podcenují, že jo Yuriko-chan?!"
"Hmmm"
"Yurííííkóóóóóóóó"
"E-hh, promiň TenTen, co jsi to říkala?"
"To je jedno, mě teď zajímáš ty, Pořád jsi zamyšlená, stalo se něco?"
Ano, Yuriko byla poslední dobou hodně zamyšlená...vlastně taková byla už od té doby co se před rokem probudila v nemocnici...nepamatuje si svou minulost. A nikdo jí nic nechce říct.
"No víš....já, no prostě nevíte co se mnou předtím bylo, já si nic nepamatuju, co moje rodina a má minulost?"
TenTen se na Temari divně podívala, měly zakázané o tom mluvit,to moc dobře veděly, řekly by jí to, ale za to by mohly mít trest smrti.
Nakonec Temari odpověděla: " Víš my n-nevíme"
Yurika potlačila slzy, to jí říkaly všichni, odpověď byla vždy stejná.
Ale byla v podstaťe šťastná....mělá svuj pokoj na ubytovně, měla krásnou tvář a navíc skvělé kamarádky...sice se Temari s TenTen ze začatku spolu nebavily, ale nakonec jsou nerozlučná trojka.
"Já...jsem už unavená asi půjdu domů, mějte se krásně"
"Tak ahoj Yuriko", rozloučila se TenTen, "a dobrou noc"
"Ahoooj", přitakala Temari, která měla velmi starostlivý pohled.
Yuriko šla smutně domů.
"Ahoj Yuriko-chan"
" Nazdar Naruto"
"Co se stalo?"
"Víš já....hmmm... nic se nestalo hihihih co by mělo", nasadila falešný úsměv Yurika, ale moc dobře to nehrála.
"No nezdáš se mi nějak šťastná, nechceš zajít na ramen, zvu tě!"
"Hmmm... to je od tebe moc milé, ale ne dík nemám náladu, dobrou noc"
Řekla Yuriko, ale najednou jí začaly téct slzy, nechtěla ukázat svou slabost a tak začala utíkat, v dáli ještě slyšela Narutovo volání, ale nevydal se za ní, asi to pochopil.
Rychle odemknula svuj byt a zabouchla dveře, už zase měla depresi. Utíkala do koupelny a vzala si žiletku...a pak si ji zařízla do ruky...pak byla tma...................