Co je to OSUD? Minulost,přítomnost, budoucnost … II. | 6. |

Netrvalo dlouho a do půl třetí přešli hranice. Poté se drželi už jen hlavní cesty, která je zavedla až k obrovskému stavení. Byli u cíle…………………………. .

6. Starý meč; "DO BOJE!!!"

Naskytl se jim pohled na bíle natřenou budovu a ohromné prostranství kolem. Krásně opečované stavení už na pohled. Vydali se směrem k němu. Došli ke dveřím a zaklepali.
Ozvalo se odemykání zámků. Otevřeli se dveře a v nich stál dospělý muž kolem 40. Celkem pohledný. Měl na sobě kovářskou zástěru a kožené rukavice. Jakmile spatřil znak Konohy na čelence, pozval je dovnitř.
„Vítejte… jsem rád, že jste tu,“ usmál se na ně a posadil je v obýváku.
„Omlouvám se za moje oblečení, ale pracoval jsem. Vzdau mám kovářskou dílnu a vše kolem toho. Pak vám to kdyžtak ukážu. Dáte si něco k pití? Chcete něco k jídlu?“ optal se jich pohostinně.
„Kdyžtak vodu. Děkujeme,“ ozvala se Kurenai. Přinesl každému pití a poté jim ukázal pokoje.
„Kdyby něco najdete mě vzadu na dvorku,“ zanechal je v pokojích, aby se ubytovali.
Nano byla jako první. Po cestě potkala Naruta a Kibu. Společně se vydali za Fujiwarou.
Vyšli na dvůr a na pravo od nich spatřili obrovskou kovářskou dílnu a v ní muže. Právě vyráběl nějakou katanu. Kibu upoutaly meče vysící nad dveřmi v místnosti a Naruto obdivoval nářadí v levo v rohu. Nano pomalu přistoupila k muži a pozorovala odlétující jiskřičky od katany, když Fujiwaru bouchal kladivem do zbraně. Všiml si, jak ho zaujatě pozoruje.
„Taková pěkná dívka a ninja?“ prohodil s úsměvem na Nano. Vzhlédla k muži.
„A proč ne?“ úsměv mu oplatila.
„No já nevím…“ přestal mlátit kladivem a meč ponořil do chladné vody v sudu po své pravici.
„Hmm pane Fujiwaru?“ opatrně broukla Nano.
„No?Asi vím na co se chceš zeptat,“ vzal si další nářadí a brousil katanu.
„Co je to vlastně doopravdy za katanu?Víte … jen tak by po tom nešel Orochimaru,“ zvědavě se jí zablýsklo v očích.
Muž odložil meč vedle dalších dvou zbraní různého tvaru a velikosti. Sundal si rukavice, oprášil je, položil na kamenný stůl a opřel se o něj.

„Jak asi předpokládáš, není to obyčejný meč,“ spustil Fujiwara a Kiba s Narutem zpozorněli.
„Je to velice cenná zbraň. A proč? Tenhle meč, nepadne jen tak někomu. Existuje taková pověst o něm. Říká se, že až příjde pravý čas, meč si vybere svého pána, kterému bude věrně sloužit. Tato zbraň dokáže posílit sílu nositele a člověk s ním dokáže neobvyklé věci. Přesná moc meče se neví, ale jedno se ví, že je to velice mocná věc, která si vybírá silného majitele. Pověst praví, že meč připadne člověku, který bude vyvolený a dokáže s ním nepředvídatelné a mocné věci…“ odmlčel se tajemně a Nano poslouchala se zataženým dechem tak jako další dva mladíci v místnosti.
„Ovšem mnoho lidí na to moc nevěří a na tuhle Legendu neboli pověst lidi pomalu zapomínají,“ zhluboka se nadechl.
„A vy na to věříte?“ otázal se Kiba.
„Ano. Ten meč je starý tisíce let a já jsem ho dostal od jednoho starého dobrého přítele, abych ho chránil jako oko v hlavě. Mám důvod tomu věřit, ale ten si nechám pro sebe,“ usmál se na ně.
„Hmm…zajímavé,“ prohodila zamyšleně Nano.
„No mě se to moc nezdá …“ zamračil se Naruto a dál se rozhlížel po dílně. Kiba nic neříkal a vyšel ven spolu s Narutem a Akamarem zpátky za ostatními.
„A co ty Nano?“ zadíval se na dívku muž tajemným pohledem.
„Nevím proč, ale něco mi říká, že to nebude vymyšlené …“ odpověděla stejně tajemně jako byl mužův pohled.
„Každopádně vám slibuji, že ten meč ochráním a nedám ho nikomu i kdybych měla zemřít,“ zablýsklo se jí v očích. Poté vyšla za svými společníky.
/Ta dívka … má v sobě zvláštní kouzlo …. / pomyslel si Fujiwaru dívající se na odcházející dívku. Poté se opět pustil do práce, aby stihl alespoň ještě jednu katanu a pár dýk.
Jak čas plynul, obloha se zatáhla a slunce zbarvilo do krvavě ruda. Nano pohlédla skrz okno na oblohu. /Sakra … toe špatné znamení…/ začala mít divný pocit. Tahle předtucha, že se stane něco zlého, jí nikdy nezklamala. Věděla, že se schyluje k boji. Vyšla před stavení a sedla si na schody. Přemýšlela a pozorně sledovala okolí. Při každém šustnutí zbystřila. Zavřela oči a soustředila se … /…někdo se blíží!!!/
„Neji!!!“ vykřikla nahlas. Ze dveří se vyřítili všichni z Konohy.
„Zkontroluj prosím okolí!“ požádala ho a uchopila kunai do ruky. Hnědovlasý chlapec spolu s Hinatou aktivovali Byakugan.
„Cítím je taky!“ řekl Kiba.
„Máte pravdu … někdo se blíží…“ oznámila stav Hinata.
„Kolik jich je?“ zeptala se Sakura a Nano se ošila. /Zas ten špatný pocit…/
„5 … ne 6!“ deaktivoval Neji Byakugan.
„Nano! Doběhni za panem Fujiwarem a upozorni ho. Ať se někam ukryje a zůstane schovaný. Potom se sem vrať! Každý víte co máte dělat?“zavelel Kakashi. Všichni přikývli.
„Ok jdeme na to!“ postavili se do bojovných pozic.

Nano vtrhla jako uragán do kovářské dílny až se Fujiwara lekl.
„Jsou tady! Vemte meč a schovejte se!“vychrlila ze sebe rychle. Muž si vyndal ze spod trika svazek klíčů. Došel do místnosti vedle dílny, odrhnul koberec a velký klíč zasunul do zámku od dveří v podlaze. Otevřel je, vzal si zapálenou louči a spolu s Nano se vydali po schodech směřující dolů. Nahoře se mezitím rozpoutal boj.

Sešli schody a ocitli se v dlouhé chodbě, kterou zakončovali železné dveře. Muž vzal malý klíček a otočil s nim v zámlu železných dveří. Párkrát zacvakal kov.
„Pomoz mi prosím,“ požádal jí Fujiwara a společně zatlačili do dveří. Oslnila je záře. Nano si musela zakrýt oči. Když je otevřela, spatřila obrovskou místnost. Po stěnách visely zapálené louče. Jediné co v ní bylo kromě pochodní, byl kamenný podstavec obklopen sklem. Uvnitř toho byl položený dlouhý meč s koženou rukojetí a nějakýma znakama na sobě. Po jeho délce byl zdálky nečitelně vyrytý obraz. Meč byl napůl z kovu a napůl vypadalo, že je ze skla. Místo hladkého ostří byly vystouplé bodáky (zubaté ostří) až na špičku, která byla rovná a hladká. Tahle katana zářila ze všeho nejvíce. Ani louče na ní neměli. V místnosti odnikud zavál vítr. Meč se zachvěl…
Fujiwara to překvapeně pozorov. Těkal očima z meče na Nano a zpět. Dívka z katany nespustila ani oči. Naprosto jí uchvátil. Z tranzu jí probral až zvuk na schodech.
„Sakra!!! Nezavřela jsem poklop!“ otočila se k polozavřeným dveřím a uchopila kunai.
„Vemte ten meč a schovejte se za mě!“ křikla na Fujiwara. Ten udělal, co mu řekla. Zabalil meč do hadru. Dveře se prudce otevřeli a do nich vpadl ninja ze Zvučné.
„Tlakov-!“ chtěl zaútočit, ale Nano byla rychlejší.
„Vzdušný vítr!!!“ vyslala proti nepřátelskému ninjovi větrný vír. Ten ho smetl a praštil s ním o zeď. Ovšem asi to nestačilo, protože zvedal na nohy.
„Fuuton: Kami Oroshi (Živel vítr: Svatý tryskový proud)!!!!“ poslala obrovský proud větru na nepřítele z větrné koule vytvořené v její ruce.
„Zvučná vlna!!!“ stihl vykřiknout ninja a poslal protiútok. Jejich ninjutsu se střetli a vytvořili tak tlakovou vlnu, co je odhodila každého na jinou stranu. Nepřítel měl štěstí. Odhodil dívku, která se praštila o kamenný podstavec. Vyrazil proti Fujiwarovi zatímco se Nano nehýbala. Praštil ho a vytrhl mu meč z rukou. Dal se na útěk. Zrovna se Nano prbudila.
„Sebral meč!!!! Nesmí ho získat!“ zakřičel kovář držící se za hlavu. Dívka neváhala a okamžitě bleskovou rychlostí se řítila za nijnou ze Zvučné.
Už ho doháněla. Po dvorku po něm metala shurikeny, ale všem se vyhnul. Poznal, kdy a jakou rychlostí letí, takže se jím s ladností kočky vyhnul.
„Mám to! Jdeme!“ zakřičel na zbývající dva členy. Zbytek ležel nehybně na zemi kolem Naniných přátel. Nepřátelští ninjové nabrali směr do lesa a prchali.
„Mají meč!“ stihla vykřiknout Nano, když proběhla kolem Kakashiho a Kurenai týmu. Než se vzpamatovali a vyrazili za nimi, dívka se pomalu ztrácela z dohledu.
„Sakra!!!“ zaklela a zrychlila. /Takhle je nedoženu!/ pomyslela si a složila ruce v nějakou ruční pečet. Se závanem větru a listí zmizela…

„Orochimaru nás štědře odcmění!!!“ pochechtával se muž držící látku a v něm ukradenou věc.
„To si nemyslím!!!“ zjevila se z ničeho nic před nimi Nano a vrhla po něm kunaie. Jen tak tak stihl uhnou. Ovšem nevšiml si letécích shurikenů a schytal rány do stehna ramene a lýtka.
Syknul a upustil meč. Ten lehce dopadl do mechu pod nimi. Mezitím je dohnali ostatní z Listové a boj začal na novo. Nano stála proti veliteli ze Zvučné.
„Děla zvuku !!!“ vykřikl nepřítel a vyslal na dívku Koule vysokého zvuku.
„Fuuton: Juuha Reppuu Shou (Živel vítr: Útok bestiální vlnou prudkého větru)!!!“ odrazila jeho útok jako nic. Z levé ruky jí vystřelila obrovská větrná vlna a smetla útok ninji.
„Kage Bunshin no Jutsu!!“ dala se do protiútoky. Kolem ní se objevili stínové klony a zamířili na něj. Nano zatím udělala své klasické pečetě, poklekla a práskla rukou o zem. Poté sama vyrazila v před. Sotva se nepřítel zbavil klonů, ze země vyrašili liány a svázali mu ruce a nohy. Snažil se je přetrhnout, ale nešlo to. Byli pevné. Jenže to už se před ním objevila na no a pravačkou ho udeřila do brady. Liany zmizeli a Nano do něj bouchala hlava nehlava. Na chvilku se vzpamatoval a uchopil jí levou ruku a nohu, kterou právě kopla za účelem strefit břicho. Vyškubla se mu a udělala přes něj salto. Doskočila 3 metry za nim. Nezabívala se tím, že jí málem vykloubil ramena a chtěla ho dorazit. Udělala rychlé ruční pečetě a zvolala:
„Fuuton: Tatsu no Oshigoto (Živel vítr: Drtivý tlak)!!!“ zdvihla ruce k nebi a poslala do něj vítr. Z nebe se sneslo tornádo, které vytvořilo uvnitř drtivý tlak. Nijna bezhlavě dopadlo na druhý konec, kde prolítl nějakým stromem a zůstal nehybně ležet.
Nano se rychle vrhla po meči. Při dopadu vyklouzl z hadru a teď vyčníval ven. Sehnula se k němu.
„Nano pozor!!!!!“ slyšela za zády vykřiknout Naruta s Kibou najednou. Na záda se jí řítil společník velitele ze Zvučné. Byl až moc blízko na to, aby stihla použít nějaké Jutsu nebo vytáhnout kunai. Nic jiného jí nezbylo a tak chmátla po rukojeti meče. V ten moment si vzpomněla na svůj trénink s kunai napuštěné chakrou. Katana nasála Naninu chakru. Prudce se otočila, aby zablokovala nepřítelův útok. Ohnala se mečem a čekala, že se zasekne o protivníkovu katanu. Jenže místo toho jí naprosto přepůlila. Nepřítel byl překvapený tak jako dívka, ale ta využila situace a prštila ho rukojetí meče mezi oči. Muž omdlel.
Další ležel o kousek dál mrtvý po boji s Nejim. Nano zdvihla zářící meč před sebe a prohlídla si ho. Teď ho viděla poprvé pořádně z blýska. Po čepeli se linul bílí panter. Nano vyvalila oči překvapením.
/Vždyť vypadá přesně jako Pao!!!/ oněmněle hleděla na zbraň ve své ruce. Ostatní taktéž překvapeně koukali. Nejdříve je překvapilo, jak meč září a teď je dorazila jeho moc. Pouhým seknutím zníčil jinou katanu tvrdého materiálu. Kiba s ostatníma chuuninama koukali dvakrát tolik, jelikož při svých bojích stihli zaregistrovat, jak se brání a útočí Nano.
/Je dobrá …/ pomyslel si Neji a to je co říct. Odvola svou chakru a zastrčila meč zpátky do hadru. Nevšimli si, že jeden z nich se probudil. Nenápadně zacoval a chystal se utéct.
„Utíká!!!“ vykřikla Sakura. Než se stačil někdo pohnout, zvučný ninja byl pryč.
„Sakra!!!“ vykřikl Naruto.
„Neboj dal se mu sledovací brouky. Řeknou mi kam mířil,“ prohodil Shino.
„No … měli bychom se vrátit,“ usoudila Kurenai a zamířili společně ke stavení.

„Připravte se na odchod. Za chvilku budeme vyrážet,“ oznámil jim Kakashi. Rozloučili se z Fujiwarem a čekali před domem. Nano tam zůstala jako poslední.
„Nano…“ začal postarší muž.
„Meč jsme uchránili i když málem to mohlo být jinak,“ pousmála se dívka na muže.
„Ano. Chci za to moc poděkovat a hm….“ Fujiwara odešel někam a za chvíli se vrátil s hadrem ruce.
„Myslím si, že tenhle meč … už našel svého majitele. V tvých rukou bude nejvíc v bezpečí,“ podal jí meč. Nano nezbylo nic jiného, než si ho vzít.
„Ale to nemohu přijmout …“ překvapeně koukala na Fujiwara.
„Já myslím, že můžeš. Sama víš, co s tebou ta katana udělala …“ pousmál se na ní.
Nano odkryla hadr a spatřila úchvatně zdobené pouzdro a v něm meč, který již dobře znala.
„Díky …“ zapnula si ho kolem pasu.
„Fuuton Tsurugi …“ vyšla jí okamžitě slova na jazyk.
„Větrný meč …“ usmál se muž. Rozloučil se s Nano a popřál jí hodně štěstí do budoucna. Poté se díval, jak všichni mizejí v korunách stromů ….

/Máš dobré srdce děvče … tvoje OSUD bude ještě zajímavý tak, jako tvá budoucnost …/ pomyslel si Fujiwara a zavřel dveře……………………………….