GAARA 3

Kapitola třetí

Najednou někdo otevřel dveře a do pokoje vstoupila robustní vrchní sestra a za jejími zády vykukovala rudá hlava a dvě očka. Za zády vrchní sestry, stál Gaara. Ichi nevěděla co dělat, ale Gaara se tvářil, že ho holka, jen ve spodním prádle, vůbec nezajímá.
„Paní vrchní“ vykoktala ze sebe mlaďoučká sestřička.
Vrchní si jí, ale vůbec nevšímala a přistoupila k Ichi a zařvala „ KDO VÁM DOVOLIL VSTÁT Z POSTELE!!“
„Proč na mě tak řve?“ pomyslela si Ichi. „NEŘVĚTE NA MĚ!!“ zařvala Ichi na oplátku na sestru „VYLÉČILA JSEM SE A JSEM UŽ ÚPLNĚ ZDRAVÁ!!“
„ No tak to jo.“ Řekla vrchní sestra omluvným hlasem. Nesnášela, když na ni někdo řve, hrozně se takových lidí bála.
„Ta Ichi má, ale kuráž,“ obdivovala jí mladá sestřička, ale raději to nahlas nevyslovila.
Gaara tam pořád bezmyšlenkovitě stál a čekal. Najednou promluvil „Děkuji, paní vrchní, ať se do něčeho oblékne a přijde ke mně do pracovny.“ Otočil se a kráčel pryč. „Má celkem hezké tělo,“ pomyslel si „ Na co to myslíš! Jsi kazekage ten nemyslí na takové věci!“ peskoval v duchu sám sebe.
„ Tak se oblékněte a já vás pak doprovodím do kazekageho pracovny.“ Řekla vrchní sestra Ichi.
„Děkuji, ale tam trefím sama, už jsem kdysi v Suně byla. S Chio.“ Řekla na to Ichi.
„S Chio?“ zeptala se nechápavě sestra.
„Ano, je to stařešina Suny, vy jí neznáte? Také se jí říká babička Chio.“ Odpověděla udiveně Ichi.
„Ach tak,“ povzdechla si sestra smutně.
„Jak se jí daří? Už jsem ji dlouho neviděla.“ zeptala se Ichi a nechápala, proč sestra tak zvážněla.
Vrchní nerada roznášela smutné správy, ale nyní musela.
„Víte, Ichi, je mi to moc líto, ale babička Chio…..“ chvíli se odmlčela, „zemřela.“
Ichi polkla na prázdno. Ne, nesměla brečet, i když věděla, kolik času s babičkou Chio strávila, ale ne, prostě nesměla. „Kdy, kdy se to stalo?“ optala se a v hlase se odrazil smutek ze ztráty jednoho z posledních blízkých, co na světě měla.
„Při záchraně našeho Kazekageho,“ odpověděla jí tiše sestra.
„Dobře já se nyní obléknu.“ řekla prkenně Ichi.
"Oh, ano, promiňte.“ a vrchní sestra, i s tou mladou sestřičkou, která celí jejich hovor poslochala, opustila místnost.
„Proč, proč šla na misi? Vždyť už byla…. Prostě byla stará. Neměla NIKAM CHODIT! Proč jsem tak sobecká? Nemyslet na to!“ Ichi měla v hlavě zmatek. Radši se rychle oblékla a vydala se do Gaarovi pracovny.

Ichi zaklepala na dveře Gaarovi pracovny. Nic. Zaklepala tedy podruhé - zase nic. Rozhodla se tedy, že půjde pryč, i když nevěděla kam, ani co se s ní stane. Otočila se a za ní stál Gaara. Lekla se až nadskočila, ale hned se vzpamatovala a dělala, že se nic nestalo. „Kazekage-sama, tady jste.“ Řekla Ichi, aby zakryla to jak se lekla.
„Pojď se projít, v pracovně je…ehm hrozný horko.“ To byla nejdelší věta, kterou Ichi slyšela od Gaarových úst. Takže na nabídku přistoupila.
„Třeba se ještě rozpovídá,“ pomyslela si a šla za ním......

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ