Čekání ve tmě! - 2 Naruto a Itachi spojenci

tak jsem si torchu pospíšila s 2. dílem ale myslím, že to nevadí!!

Naruto se zamyšleně procházel po ulici. Nevnímal okolí kolem sebe a tak si ani nevšiml, že naproti němu běží jemu známý člověk.
„Naruto!“ křikne někdo ale Naruto to nevnímá.
„Naruto!“ křikne někdo už důrazněji a Naruto konečně zareaguje. Zmateně se rozhlédne kolem sebe, aby našel majitele toho hlasu.
„Sakura-chan!“ zvolá Naruto a rozběhne se Sakuře naproti.
„Naruto! Kdy jsi se vrátil?!“ zeptá se Naruta Sakura horlivě. Naruto se na ni usměje.
„Před chvílí! Právě jdu od Tsunade, potřeboval jsem s ní něco projednat a tak.“ oznámil Naruto. Sakura se pousmála.
„Co kdybychom šli na ramen? A ty my řekneš, co se tady všechno stalo, když jsem byl pryč! Jo?“ navrhl Naruto. Sakura se zamyslela.
„Dobře! Ale nemůžu se zdržet moc dlouho!“ přikývla nakonec Sakura a spolu s Narutem zamířila do Ichiraku ramen, kde asi dvě hodiny probírali vše, co se v Konoze stalo za těch pět let co byl Naruto pryč.
„Panebože! Vždyt já příjdu pozdě!“ zděsila se Sakura po několika hodinách, když se podívala na hodinky. Rychle vstala a zaplatila.
„Promin Naruto, ale už budu muset jít! Uvidíme se zítra na cvičišti!“ rozloučila se s ním Sakura a odpelášila do nemocnice, kde ji právě začínala služba. Naruto si povzdechl, ale nakonec se usmál.
„Hmm. Taky už půjdu!“ pomyslel si Naruto a také opustil Ichiraku. Zamyšleně se rozhlédl kolem sebe a uvažoval kam může jít. Nakonec se vydal po cestě, která vedla ven z Konohy na jeho oblíbené místo.
Procházel mezi stromy a asi po hodině konečně došel na místo, kde celých pět let nebyl. S úsměvem se rozhlédl kolem sebe a zhluboka se nadechl. Vzduch byl sice trochu studenější, protože se po celou dobu cesty začalo stmívat, ale Narutovi večerní vzduch nevadil. Naopak! Připadal si neskutečně volný.
„Už je to opravdu dlouho, co jsem tu nebyl.“ zašeptal Naruto a lehl si na okraj louky, kde rostlo mnoho nádherných květin. Chvíli tam jen tiše ležel a možná by i usnul, kdyby ho nevyrušilo zapraskání větvičky nedaleko něho. Pomalu otevřel oči a velice rychle sáhl pro kunai.
„Tak pojd!“ pomyslel si Naruto a zašklebil se. Najednou se z křový na Naruta vyřítilo několik kunaiu a shurikenu. Naruto bleskově vyskočil na nohy a všechny je v klidu odrazil. Nakonec do každé ruky chytl po dvou shurikenech a odhodil je na místo odkud přišli. Z keře se ozvalo menší syknutí a Naruto se výtezně usmál.
„Kdo je tam?! Vylez!“ křikl do křový. Tam to zašustilo a na louce se najednou objevilo asi deset ninju za skryté deštné a dva členové Akatsuki. Naruto si je se zájmem prohlédl.
„Aaaa, Itachi! Dlouho jsme se neviděli.“ řekl Naruto po chvíli a narovnal se.
„Naruto-kun! Rád tě znovu vidím!“ řekl klidně Itachi a postoupil k Narutovi o krok blíže. Naruto se zaměřil na jeho společníka.
„Ale ale, Iatchi! Kde máš rybičku?“ zeptal se Naruto Itachiho a provokativně se usmál.
„Proč se ptáš, když to sám dobře víš?“ zeptal se Itachi jen aby nestála řeč. Naruto se pobaveně zasmál.
„No jo! Málem jsem na to zapomněl, ale člověk by si myslel, že když je ryba tak se tak snadno utopit nemůže!“ zakroutil nechápavě hlavou Naruto. Itachi se pod pláštěm malinko pousmál.
„Itachi! Co se tady děje?! Nemáme čas se tu vykecávat!“ křikl na Itachiho jeho společník. Naruto zvedl jedno obočí.
„Kdo to je?“ zeptal se Itachiho se zájmem.
„Můj nový partner! Hidan!“ řekl lhostejně Itachi. Naruto si ho se zájmem prohlédl, ale nejvíc ho zaujala jeho obří kosa.
„A je aspon dobrej?“ zeptal se Naruto. Itachi zakroutil hlavou a Naruto si smutně povzdechl.
„Je vidět, že dneska se opravdu kvalitní zločinci hledaj velmi těžko.“ řekl chytře Naruto a Itachi mu to souhlasně od kývl.
„Ale teď konec mluvení! Musíme se dát do práce.“ řekl rozhodně Itachi a přemístil se vedle Naruta. Hidan a všichni ninjové překvapeně zamrkali.
„Itachi! Co to má znamenat?!“ křikl na Itachiho zmatený a naštvaný Hidan.
„Je to naprosto jednoduché! Já a Naruto jsme velmi dobří přátelé. Už tři roky špehuju Akatsuki. No vlastně ovšem, co se tady ve světe děje. Nějakou dobu jsem ho i trénoval, a proto je ted tak dobrý.“ vysvětlil Itachi a nadmnul se pýchou.
„Moc se nevytahuj! Stejně mi nejvíc pomohli otcovi svitky.“ zkrotil ho Naruto a Itachi se na něj ublíženě podíval.
„No jo pořád!“ zamumlal Itachi. Naruto se zašklebil a svou pozornost znovu obrátil na Hidana.
„Koukám, že jsi z toho dost vyjukanej!“ řekl posměšně Naruto a bleskovou rychlostí zneškodnil všechny ninji, co tam byli kromě Hidana.
Ten se zmateně díval kolem sebe a přemýšlel, proč všichni ti ninjové tak rychle padli.
„Neříkej mi, že to stále nechápeš?!“ zeptal se Hidana Itachi. Ten se na něj vyděšeně podíval a o krok ustoupil. Hned na to se rychle rozběhl do lesa, ale Itachi ho donutil zastavit tím, že se metr předním objevil.
„Mangekyuu Sharingan!“ zašeptal Itachi a jakmile se mu Hidan podíval do očí, Itachi ho poslal do své nejsilnější iluze a tam ho po pár minutách zabil. Jeho tělo se pak bez hybně sesunulo k zemi.
„Hotovo.“ řekl Itachi a zamířil k Narutovi. Když k němu došel Naruto se na něj tázavě podíval.
„Co?“ zeptal se nechápavě.
„Jak co?! Vysvětli mi co jste tady dělali?! A proč?!“křikl na něj naštvaně Naruto. V Itachiho očích se objevilo poznání.
„Jsem tu proto že, ....