Čekání ve tmě! - 1 Děsivá událost..

Dveře se pomalu otevřely a do tmavě kanceláře vstoupila zahalená postava. Hokage zvědavě zvedla hlavu a rozvážně odložila pero na stůl. Postava stála klidně dál. Hokage cítila její pohled přesto, že ji neviděla do očí. Něco jí připadalo na postavě povědomé.
Tsunade už to nemohla vydržet. „Tak, kdo jsi?“
Kanceláří se ozval známí smích, hned na to si postava shodila kapuci a odhalila tím své delší blonďaté vlasy a zářivě modré oči. Tsunade překvapeně zamrkala.
„Naruto! Ty už jsi zpátky?!“ radostně se dívala na blonďáka před sebou. Naruto se na ni vesele zazubil.
„V celé své kráse!“ zažertoval a dal si ruce v bok. Úsměv mu oplatila.
„Takže jsi už dokončil trénink?“
„Jistě, jinak bych tu nebyl. A navíc se mi začalo po všech stýskat.“ Vysvětlil a posadil se do volného křesla před Tsunade.
„To je hezké slyšet. Nám se po tobě taky stýskalo, a možná víc než by bylo potřeba.“
„Co tím myslíš?“
Tsunade si povzdechla a na okamžik se zadívala na prosluněnou ulici Konohy, než se na Naruta znovu obrátila.
„Stalo se toho hodně, Naruto. A většina z toho není moc dobrá.“ řekla pochmurně Tsunade.
„Co se stalo?!“ zeptal se Naruto a zamračil se. Tsunade si povzdechla.
„Asi rok po tom, co jsi odešel trénovat z Jiraiyou na vesnici zaútočil Orochimaru. Abych byla přesnější šel po tajemnství Byakuuganu.“ vysvětlila Tsunade a Naruto vyvalil oči.
„Proč zrovna Byakuugan? Vždyt už má Sharingan!“zvýšil trochu hlas Naruto a zatnul pěsti. Tsunade se podívala z okna.
„Ano, Sharingan už má. Byakuugan chce pouze proto, aby mohl experimentovat a vytvořit další monstra. Chce se pokusit zkřížit Sharingan s Byakuuganem a vytvořit tak novou oční techniku.“ osvětlila Tsunade Narutovi Orochimarovi plány.
„Cože! Novou oční techniku?!“ nevěřil vlastním uším Naruto. Tsunade přikývla.
„A podařilo se mu někoho unést?“ zeptal se po krátké chvíli znepokojivě Naruto. Tsunade uhla pohledem. Naruto ji propaloval pohledem.
„Tsunade! Řekni mi to!“ řekl výhružně Naruto. Tsunade sebou trochu škubla a trochu zkoumavě se na něj podívala.
„Unesli Hyuuga Hinatu!“ řekla přímo Tsunade a Naruto na ni zíral s otevřenou pusou do kořán.
„H-hinatu? A proč zrovna ji?“ zeptal se nechápavě Naruto.
„Protože Hinata je z hlavní rodiny a je také dědičkou postu vůdce klanu! Kdyby Orochimaru unesl někoho z vedlejší rodiny tajemnství Byakuuganu by bylo zapečetěno hned, jak by umřel. Hinata byla odvlečena do jeho ukrytu a tam nějakou dobu byla mučena. Asi za dva týdny jsme Orochimarův úkryt našli a Hinatu zachránili.“ oznámila Tsunade. Naruto si oddechl.
„Ale ...“ řekla Tsunade a Naruto se na ni překvapeně podíval.
„Ale?“ zopakoval. Tsunade nevěděla jak to říct.
„No jak bych to řekla .... Hinata utrpěla psychycký šok. Nepřála bych ti, abys viděl jak vypadala když jsme ji v té cele našli.“ řekla hořce Tsunade. Naruta zamrazilo.
„C-co se jí stalo?“ zeptal se opatrně Naruto. Sám si nebyl jistý jestli to chce vědět. Tsunade zatnula ruce v pěst.
„Byla dehydratovaná a podviživená! Měla po celém těla modřiny, různé podlitiny a velmi vážné řezné rány. Její oblečení na ni sotva drželo. Ale i tohle bylo oproti tomu jak se chovala hodně zanedbatelné! Jakmile jsme se k ní na metr přyblížili aktivovala Byakuugan a začala se třást po celém těle. Když jsme se ji dotkli začala křiet a všemožně se bránit. Pustili jsme ji a ona se opravdu velmi rychle stáhla na druhý konec místnosti do nejtmavšího rohu místnosti. Nařídila jsem všem, aby se stáhli, že se o to pokusím sama. Pomalu jsem k ní došla a metr před ní se zastavila, klakla jsem si vedle ní a opatrně jsem se ji zeptala, co se jí stalo a bežné věci. Nejdřív se k odpovědi neměla, ale nakonec se přece jenom rozpovídala, ale velmi velmi stručně. Řekla mi, že ji po celý ten čas mučili a prováděli na ni nějaké pokusy! A také mívá podívný pocit, že v její mysli někdo je. Poté zase přestala mluvit a na jakou koliv mou další otázku odpovídala jediným slovem. „Čekám“! Nebyla jsme schopna pochopit na co nebo na koho, a ani ted to nechápu.“ řekla celý příběh Tsunade. Naruto se na ni díval neschopen slova nebo jakkoliv se pohnout.
„T-to je strašné!“ vymáčkl ze sebe potichu Naruto. Tsunade kývla.
„Ano, to je.“ souhlasila s ním a smutně se na něj podívala.
„A co je s Hinatou ted?“ zeptal se Naruto. Tsunade si ještě jednou hluboce povzdechla.
„Od té doby uplynulo pět let a ona se přidala k ANBU jednotkám! Stala se z ní skvělá kunoichi, ale s nikým když nemusí nemluví, skoro nejí jen pije a vlastně se celá uzavřela do sebe. A když jsem se jí asi po třech letech znovu zeptala na co čeká, usmála se."
„Čekám na něj, aby mě znovu vytáhl z mojé tmy.“
A tohle řekne pokaždé.“ oznámila mu Tsunade. Naruto se zamyslel a premýšlel na koho by mohla čekat, nikdo ho však nenapadal a tak to nechal být.
„Je to strašná událost ale jsem rád, že se z toho tak nějak dostala! Teď mě Tsunade omluv.“ požádal ji Naruto a stoupnul si. Tsunade kývla.
„Dobře! A ještě něco Naruto.“ zarazila ho ještě na moment Tsunade.
„Ano?“ zeptal se Naruto.
„Zítra buď v 9 na cvičišti týmu 7! Přeskouším tě, abys nebyl na věky geninem! A podle toho jak budeš silný ti dám hodnost!“ oznámila mu Tsunade. Naruto se usmál.
„Jasně! Budu tam!“ řekl šťastně Naruto a zmizel. Tsunade překvapeně zamrkala.
„No myslím si, že zítra to bude zajímavý!“ pomyslela si Tsunade a začala se znovu věnovat papírování.