Ninja a kultura kapitola 2. - Na srazu

17:55 Plácek před ninja Akademií
Celý plácek u Konožské ninja Akademie byl narvaný k prasknutí, ozývalo se nespočet hovorů mezi jednotlivými osobami, které se snažily navzájem překřičet, čímž soupeři po chvíli hlukového boje většinou přešli na jinou disciplínu. Netrvalo dlouho a hemžilo se tu výkřiky typu “bla-bla-bla-no-jutsu“, kunaiemi, shurikeny a jinými předměty a ANBU mělo co dělat aby to šlo jakž takž udržet bez zbytečných úmrtí. Opozdilci docházeli a měli co dělat, aby našli klidné místečko, kde bylo možno chvíli stát a nedostat něčím do těla. Tsunade ještě v bezpečí budovy, které poskytovala skrytá chodba, hovořila se Saiem a co chvílemi házela nepříjemné pohledy na dveře, odkud se ozýval nezvyklý hluk a pohledy typu “doufejte-že-nikdo-nebude-chybět“ na nerozlučnou dvojici Izomo, Koketsu, kteří dívali nervózně na dveře vedoucí ven a doufali, že sraz nikdo nepromešká.

Mezitím na plácku před Akademií v jednom z úkrytů lidí, kteří odmítají účastnit se bitky ...
„Šmarjáá, kdy už to začne? Já nevydržím tak hroznou dobu bez tréninku a rámenu.“ Hlásí nervózně blonďatý chlapec v oranžové teplákovce.
„To mi povídej, já si nestihl udělat svých 600 koleček kolem Konohy, jen abych tu byl včas.“ Povídá zeleně oděný černovlasý kluk.
„Přestaňte oba dva, nebo vám dám pěstí (inner: bábi, honem, dělejte něco, ať už to začne!!).“ Okřikne je tentokrát růžovovlasá dívka.
„*vzdech* jste banda id*otů, měl jsem zůstat doma a pracovat na svých cool pohledech“ Stěžuje si hoch stojící opodál.
„Aaach Sasuke!“ Do scény se přidá další dívka s vlasy do culíky.
„INO-PRASE!“ Letí pěst oslovované do xichtu.
„Sakuro-velké čelo dávej si pozor.“ Ino ji vrátí ránu. Následující vznik další bitky, při které létají všechny možné předměty včetně vlasů. Zbývající skupinka jen poodstoupila a jen lehce přihlížela.
„Je to jejich osud, nadosmrti se budou prát.“ Ozval se právě přicházející kluk.
„Vida další id*ot.“ Zavzdychal Sasuke. Příslušník Hyuga klanu ho naštěstí neslyšel.
„Naruto-kun ahoj.“ Vyloudila ze sebe dívka, která přišla s ním. Zbytek jejich rodiny se přemístil blíže k budově, na které měla už před 5 minutami zahájit Pátá Hokage schůzku, ta však stále uvnitř brebentila se Saiem.
„Ahoj Hinato, ty už máš zase horečku?“
„Umm Naruto-kun.“ Zašeptá Hinata a (pokud je to ještě možné) ještě víc zčervená.“
„Ech Hinato? Co je s tebou?“ Připojí se do debaty šedě oděný kluk s pejskem na hlavě, který dodá jen „haf“.
„Já chci rámen datterbayo!!.“ Kolem proletí kunai s blonďatým pramenem vlasů.
„Hmm, rámen bych si dal.“ Pronese přicházející tlus... ehm boubelatý chlapec a jeho kámoš dodává jen jeho obvyklé: „To je otrava. Našel jsem v mracích zajímavé obrysy, tak jsem se trochu zdržel, ale ono to stejně nevadí, měl jsem zůstat ležet, tohle bude nuda.“
„No táák Shikamaru vzchop se, musíš využít svou sílu mládí!“ Vyhrkne Lee a začne dělat kliky „ 1,2,3 …“
„Sakuro ty vlasy si odskáčeš!!“
„ Vážně, nezdá se mi!“ Bitka zuří čím dál víc.
„Rámen! Rámen!! RÁMEN!!“
„12,13,14 ...“ Klik, klik, klik „Když nezvládnu 200 kliků, udělám 500 dřepů, ať žije síla mládí“ 19, 20, 21 ...
„Jeho osudem je neustále propagovat sílu mládí.“
„Chvp jsou čím dál větší id*oti, měl jsem zůstat doma a trénovat. Takhle se nestanu silnějším než je můj bratr.“
„Říkal jsi něco Sasuke?“
„Ano, Naruto, jsi id*ot!“
„34, 35, 36 ...“
„Sasuke já ti ukážu, kdo se stane příštím hokagem, daterbayo!“
„Běžte se prát někam pryč, tady není místo!“
„A kde ho Kibo máme najít?“
„41,42, 43,,44 … “ Lee začne klikovat na jedné ruce, druhou vytáhne úkolníček „Najít Narutovi a Sasukemu místo na bitku.“ Zapíše, schová blok a pokračuje: „47, 48, 49 ...“ Sasuke na Leeho hodí otrávený pohled, najde si opuštěné místečko (jestli tam ještě nějaké takové bylo) vytáhl ruční zrcátko a trénoval své cool pohledy. Naruto si sehnal instantní rámen, tak byl od něj chvíli klid, Hinata za ním dolézala a ptala se ho, jestli mu její rámen chutná, Chouji si dál mlaskal své brambůrky a Shikamaru pronášel své klasické „To je ale otrava.“ Ino se Sakurou se v okolním chaosu ztratily, Lee si počítal dál své kliky a tak to všechno šlo dál.

18:30 Úkryt u plácku před ninja Akademií
„Hinato, nemáš ještě rámen?“ Naruto posebně zaloudí.
„N-n-nemám Naruto-kun.“ Hinata opět zčervená.
„125,126,127 ...“ Odpočítává Lee.
„Bóže, ať už ta Tsunade vyjde, nebo já tu zkysnu otravou.“
„Náš osud je tu stále čekat.“
„Mohl bys přestat s tím osudem? Haf!“ Okřikne Nejiho Kiba s Akamarem.
„141,142,143 ŽÁDNÝ OSUD, SÍLA MLÁDÍ VÍTĚZÍ!! 144,145 ...“
„Lee, mohl by jsi s tím taky přestat? Nejiho stejně neporazíš.“ Ozve se dívka stojící opodál s kunaiem v ruce.
„Ne Ten Ten! Já to dokážu, tvrdá práce vítězí. 149,150,151 ...“
„Má tu někdo rámen pro budoucího a nejlepšího Hokage?“
„Je jak ten nejhladovější brouk.“ Zamumlá v rohu tichý hlas do kabátu zahaleného kluka.
A debata mezi mladou skupinkou se rozvíjela dál … V okolním chaosu se stěží dalo rozpoznat kolik lidí tu je nebo není.

18:45 Úkryt u plácku před ninja Akademií
„Tady je tááková nuda.“ Zívne Shikamaru. „Vždyť má babička už 45 minut zpoždění.
„Co bys čekal od tak id*otské Hokage.“ Odpoví Sasuke a hodí na Shikamara pohled alá *už mě ani nebaví cvičit cool pohledy*.

V tom z okolního davu odpojili dva horlivě diskutující muži, přesněji řečeno jeden horlivě diskutující muž a jeden tichý muž začtený do knížky v oranžovém obalu.
„Povídám ti Kakashi, ohromě by ti to prospělo, kdybys nechodil s tak velkým opožděním, pak bych dokonce řekl, že se v tobě probouzí síla mládí!“
„Hmm.“
„A když odložíš tu masku a začeš zářit úsměvem, bude to ještě lepší!“
„Hmm.“
„Pak jen koupíš zelenou tréninkovou kombinézu a zaměříš svůj tým více na taijutsu a ženský na tebe poletí.“ Pokračuje Gai a Kakashi zvedne konečně hlavu od knížky.
„Hmm, říkal jsi něco??(lhostejný výraz)“
„AÁÁÁ KAKÁÁSHI!“ Gai se hystericky rozbrečí. Kakashi se na něj jen podívá udivaným výrazem a se svým „Hmm?“.

Nyní už jeden zdrcený brečící muž vykřikující nesrozumitelné slovní fráze a jeden stále čtecí muž dojdou k debatující skupince listových mladých ninjů.
„Tady je taková nuda (zívnutí).“ Protáhne se věčně otrávený Shikamaru.
„173, 174, 175 Jo síla mládí forever!!“ Pokřikuje Lee
„Já tě doženu, tréninkem kupředu datterbayo!“ Huláká už také kliky dělající Naruto.
„Zdravím, vy dva jste správní kluci! Se sílou mládí to dotáhnete daleko!“ Povzbuzuje už ne brečící Gai se zářivým úsměvem (co nedokážou bělící žvýkačky a bobří zubní pasta a radost ze studentů?)“
„Dobrý den Gai-sensei, Kakashi-sensei“ Zazní znuděně odevšad, tady když nepočítáme nadšené vítání dvou klikajících kluků (co by hyperaktivní ninjové neudělali pro trénink?)
„Hmm, zajímavé, většinou to bývám já, kdo má největší zpoždění.“ Jukne maskovaný muž na své hodinky, které ukazovaly 18:50. Kiba mezitím zkoušel někde v klidu vyvenčit Akamaru, který si stěžoval, že když je kolem hluk, nějak to z něho neleze, naneštěstí pro něj, hledat klidné místo poblíž plácku, kde se navzájem mlátí vojenská půlka Konohy je takřka nemožné a vzdálením se riskoval, že bude chybět na tak důležitém projevu Hokageho, který by to určitě netoleroval. Hold smůla. Shino počítal nové hmyzí přírůstky ve svém těle, avšak zpozoroval, že z okolního hluku byli brouci spíše na ztrátáchze stresu. Naruto s Leem dál klikovali a Hinata po nich neustále pokukovala. Neji se zaměstnal šmírováním a Sasuke zas vytáhl své zrcátko a trénoval svůj kukuč. Ten Ten házela do stromu vlastní nářadíčko (někdy byl trochu problém ho vytáhnout, tak ji Gai přispěchal na pomoc se svoji sílou staršího mládí a sílou úsměvu). Shikamaru ležící na zádech čučel na mraky a říkal Choujimu, co tam všechno jde vidět, ten mu to někdy oplatil brambůrkem. Kakashi dělal stále svou oblíbenou činnost – čtení Icha Icha. Sakura s Ino byly někde uprostřed velké bitvy, na kterou si ANBU přivolala posilu, ale stejně to moc nepomohlo. Hodiny odbily sedmou, když se náhle otevřely dveře Akademie a v nich stála Tsunade se Saiem, Izumou a Koketsu.
„VŠICHNI DOST!!“ Zaznělo po plácku a po krátké pauze následovalo: „Všichni zanechají své činnosti a postaví se do pozoru!“
„198 Sakra, to nemohla chvilku počkat?! Teď abych zas pokračoval těmi dřepy.“ Ozvalo se zoufale ze zákoutí. Hokage se tam jen nepěkně podívala a hned pokračovala ve svém projevu: „Dala jsem tu sraz, takže abychom se nezdržovali půjdu rovnou k věci“
„Máte hodinové zpoždění, a vůbec Vám to nevadí!“ Výkřiky se ozývaly odevšad a hluk zase začal narůstat. Hokage se podívala na své hodinky, potom je porovnala s několika hodinovými strojky nejbližších stojících, poté co jí pravý čas došel, spustila na za sebou stojící, už i tak vystrašenou dvojici podřízených hotový vodopád nadávek a výhrůžek, které se dohromady ptaly na jedno: „Proč mi nikdo neřekl kolik je doopravdy hodin?“ Až se dostatečně uklidnila, pustila se do svého projevu:
„Vážení přátelé, jelikož téměř nikdo se nezajímá o naši kulturu a vaše chování je také otřesné, rozhodla jsem se pro následující řešení: „Slušně chovat se každý naučí individuálně, ale vaše zájmy je třeba povznést. Proto vyhlašuji soutěž “Ninja a Kultura“. Každý ninja z této vesnice namaluje nějaký obraz, nebo vymodeluje sošku, nebo něco ušije, prostě něco hmotného kulturně uměleckého vytvoří na téma „Kulturní ninja“. Tento výtvor donese ode dneška za měsíc na výstavu konající se v tělocvičně zdejší ninja Akademie, která se bude trvat týden. Po tu dobu se budou jednotlivé výtvory prezentovat autorem a budou hodnoceny porotou a vítěz v každé kategorii dostane hodnotnou cenu dle vlastního výběru a diplom, který mu může pomoci při různých ninja zkouškách. Budou se smět zúčastnit i zahraniční hosté, tak neudělejte ostudu. Tato soutěž je pro všechny zdejší povinná!! Kdo se nezúčastní, ten se může těšit na mé peklo-no-jutsu a hromadu dalších trestů. Snad vaše kreativita ještě není úplně zašlá. Kdyby měl někdo dotazy, přiďte zítra ráno za mnou do kanceláře, budeme tam se Saiem řešit organizační záležitosti a on vám jistě rád poradí (Sai se při té větě uměle usměje). Jinak přesnější pravidla budou ještě vyvěšena. To je vše, můžete jít.“ Ukončila projev Tsunade a zmizela v budově.