Naruto rozjíždí business!! 03

Je tu další dílek Za komentík se nebudu zlobit

Sakura se ráno probudila vedle Naruta tak, jak vedle něj usnula. Naruto byl pořád oblečený. Sundala mu kalhoty a mikinu, přikryla ho dekou až po krk a nechala ho dál v klidu spát.
Naruto se převrátil, stáhnul si deku pod hlavu, oddechl a pak zase tvrdě usnul.
„Je tak roztomilý,“ pomyslela si Sakura a zavřela dveře do ložnice.
Udělala si černý čaj a sedla si ke stolu. Nemohla z hlavy pořád vyhnat touhu po dětech. V jejím snění jí právě vyrušil Neji, který k ní přišel na návštěvu, když šel kolem se svým chlapečkem Jibachim a Kibou.
„Jibachi! Netahej Akamara za ocas!,“ utíkal zachránit Kiba Akamara z Jibachových rukou. Jibachi se pořád držel Akamarova ocasu a cupital do baráčku své tety Sakury.
„Jé, ahoj Jibachi,“ pozdravila Sakura probíhajícího chlapečka. Za nim hned běžel Kiba a pak pomalu vstoupil Neji.
„To jsou ale šídla, co?,“ zasmál se Neji a posadil se ke stolu.
„Co tak brzo? Jste ranní ptáčata viď?,“ usmála se Sakura a zeptala se ho, jestli taky nechce čaj.
„Jibachi, proč mu čucháš k zadečku?,“
„On to dělal tomu pejskovi venku,“ byly z vedlejší místnosti slyšet hlasy Kiby a Jibachiho.
„Kde máš vůbec Naruta?,“ zeptal se Neji a rozhlížel se kolem.
„Ten ještě spí, vrátil se včera pozdě z práce a tak dospává,“
„A nevzbudíme ho?,“ zeptal se starostlivě Neji.
„Nene, spí jako dudek,“ mrkla na něj Sakura a dala Nejimu citronový čaj na stůl. Do kuchyně právě přiběhl Kiba s Akamarem v náručí a uklidňoval ho.
„To bude v pořádku Akamaru, neboj se už,“ třásl se Akamaru ze strachu z Jibachiho.
„Tati? Nevíš kde je strejda Kiba?,“ zeptal se písklavým hláskem.
„Já tu nejsem,“ špital Kiba zpod stolu.
„Netuším,“ odpověděl s úsměvem Neji a Jibacha odběhl hledat Kibu do ložnice.
„Nechoď tam!,“ vykřikla na něj Sakura, ale bylo už pozdě.
„Strejdo Naruto, strejdo Naruto! Vstááávej!,“ probouzel Jibacha Naruta, aby mu pomohl hledat Kibu.
Z ložnice bylo slyšet hlasité zívnutí a za chvíli z ložnice vyšel zmuchlanej Naruto ve spodkách.
„Ahojte ve spolek,“ pozdravil je Naruto s Jibachou za ruku, který ho vedl do obýváku, kde by se mohl schovávat Kiba.
„Ten je, ale aktivní co?,“ zasmála se Sakura.
„Jojo, řekl bych, že až moc, na to že mu jsou teprve 4 roky. Nechci vědět, jak aktivní bude v pěti, nebo šesti,“ řekl Kiba, který mezitím vylezl zpod stolu.
„Já už tak chci taky děti,“ vzdychla Sakura a sklopila oči.
„Neboj, taky to jednou přijde. A můžeš jedině doufat, že to nebude hyperaktivní, jako Naruto,“ rozesmál se Neji a kouknul se na Jibachiho v obýváku, jak komanduje Naruta, aby se podíval na skříň.
„Díky za čaj,“ poděkoval Neji a položil hrneček na kuchyňskou linku.
„Jibachi! Už půjdeme!,“ zakřičel Neji.
„Ale my jsme se strejdou Narutem ještě nenašli strejdu Kibu!,“ odpověděl mu Jibachi a pomalu se odšoural do kuchyně. Kiba si zase vlezl pod stůl a byl tichý jak myška.
„Děkujeme, že jste přišli,“
„Jojo, my stejně ještě přijdeme najít Kibu,“ zasmál se Neji a už mizel v dálce. Kiba vylezl bezpečně zpod stolu a taky se vydal na cestu domu.
„Taky se měj, Kibo,“ rozloučila se Sakura a zavřela dveře.
„Áchjo,“ vzdychla a šla za Narutem, který si dával 20 na gauči.
„Naruto? Chtěla bych s tebou o něčem mluvit,“ sedla si z výšky do křesla a Naruto se probral.
„Víš, přemýšlela jsem o dětech. Přeci už jsme dost dlouho spolu, abychom mohli mít děti. Bylo by to pěkné zpestření našeho společného života a s nikým jiným si nepřeju mít děti, než s tebou, Naruto,“
„Taky si s tebou přeju mít děti, ale… jak to bude s financemi?,“ zeptal se Naruto a Sakura posmutněla.
„To je pravda. Co kdybych si našla práci? Měli by jsme dohromady hodně peněz a dítě by jsme určitě uživili,“ ukončila Sakura a sedla si vedle Naruta na gauč.
„Můžu ti zařídit práci v pizzerii, pokud budeš chtít,“ řekl jí Naruto a Sakura mu s radostí přitakala.
Den uběhl jako voda, navštívili pár přátel, zašli do Ichiraku ramen a pokecali si tam pěkně s Teuchim.
„Slyšel jsem, že máš nějaký problémy, Teuchi,“ řekla Naruto a nabral si nudle.
„Jo, to máš pravdu. Asi to tu zavřu. Nikdo sem nechodí a já nemám peníze na to, abych s tím, co vydělávám, uživil rodinu,“ řekl smutně Teuchi a podíval se na Ayame.
„Navíc už mám taky nějaký ten rok, a moje tělo mi neslouží jak má, bude to lepší,“ a dal Narutovi další misku.
„Ale to nesmíš! Kam pak budu chodit na tak výborný ramen?,“
„Naučím tě to,“ usmál se na něj Teuchi a Narutovi se rozzářilo v očích.
„Tak to beru, ale stejně tě nenechám to tu zavřít,“ dupl si Naruto.
„Jojo, přesně tak. Nesmíš to tu za žádných okolností zavřít,“ přidala se Sakura a v hlavě jí šrotovalo, jak by mohla pomoct Teuchimu, aby nezkrachoval.
„Mám nápad,“ zajásala a nad hlavou se jí objevila žárovička.