A jede se na dovolenou 11: trest

Tak tu mám pro vás další dílek, ale je tentokrát trochu kratší :)

„Dělej, vypni to“
„Nevim jak“
„Ty jsi pako. Už sou skoro tady“
„Hups… srry… já nechtěl,“ spadla Zetsuovi myš z ruky a dopadla na zem.
„Co s ní děláš simtě?“
„Nic, ta myš chtěla utíct, ale protože je tam ten drát, tak to nezvládla“
„OMG,“ a Zetsu už měl ode mě bouli na hlavě. Sebrala sem myš ze země a vypla okno.
Jenže příliš pozdě. Všichni, co si ještě před chvilkou mžourali oči, teď byli na můj vkus až moc energický a z jejich výrazů, hlavně Sasukeho, Naruta a Sakury, se dala vyčíst chuť zabíjet.
„To…. neni tak jak si myslíte,“ prohrábla sem si vlasy a už jsem se svým foťákem zmizela. Co se stalo se Zetsuem, to vůbec netuším, ale myslím, že zrovna růžově ne.
Po nějaký tý hodince jsem jen tak nakoukla do okna, abych zjistila, jaká je situace. Jen co sem nakoukla, všimnul si mě Byakugan a za mnou do okna skočil Naruto.
„Tohle si vypiješ, dattebayo! Jak ses mi mohla koukat na…ehm…bez mého dovolení? Já jsem Hokage a musíš se mě ptát na cokoliv, co chceš udělat je ti to jasný? Dattebayo!,“ seřval mě Naruto sedíc na mých zádech.
„Sasuke, Sakuro! Už jsem jí našel“
„SHANNARO!,“ slyšela jsem rozzuřený blížící se hlas Sakury.
„Ne, do hlavy ne!,“ bránila jsem se.
„Tak do foťáku,“ navrhnul Sasuke.
„Ne, do hlavy a foťáku ne!,“ dala jsem si foťák pod tričko. Schoulila jsem se do klubíčka a bránila svýho miláčka.
„Ha, budeme hrát kuželky,“ rozesmál se Naruto a odvalil mě do hejna tučňáků. Celý tým se za břicho popadal, a já jsem se zatím vyhrabala z hromady povalených tučňáků.
„Já myslím, že tohle není pořádná pomsta,“ ušklíbl se Sasuke.
„Jo, to bys jinak nebyl pořádnej avenger, co?,“ řekla ironicky Sakura a Sasuke jí to odkývnul.
„Takže, milá Petruško. Máš na výběr. Buďto si odpykáš trest s Zetsuem, což je jezení vařený kapusty po celý měsíc, a nebo budeš Zetusovi tu kapustu celej měsíc vařit,“ usmál se Sasuke a odpočítával vteřiny do mého rozhodnutí.
„10, 9, 8, 7“
Nevim co je horší.
„6, 5, 4“
Aspoň bych se pak nenudila, když bych to vařila.
„3, 2, 1“
A kapusta je hnusná
„Stop. Máš oboje,“ prohlásil Sasuke. Celý tým se rozesmál a zmizel.
„To sem to teda schytala,“ pomyslela jsem si a odkřáčela si to hotelu.
„Ty jsi ale ošklivá holčička,“ rozesmál se Kuba a hrozil mi ukazováčkem. Zašla jsem si do koupelny na záchod a uslyšela jsem tam někoho vzlykat. Odhrnula jsem závěs u vany a tam si poplakával Zetsu.
„Já tě chápu,“ ukápla mi slza a posadila sem se k němu do vany. Podívala sem se na jeho obličej a zděsila sem se. Jeho obličej měl svítivě žlutou, že by mohl dělat policajta, a nepotřeboval by k tomu ty jejich vestičky.
Neudržela jsem smích a rozesmála jsem se na celý kolo.
„Vidíš to? za to můžeš ty,“
„Ne ty, já nevim, kdo nám tady zežloutnul,“ hádala se černá a bílá polovička Zetsua.
„Berte to z té lepší stránky. Vypadáte aspoň jako sluníčko“ omylem sem se uchechtla a Zetsu šel trucovat k Božence.
Udělala jsem svojí potřebu a už jsem si konečně šla přetáhnout svoje new fotky.
„OMG… kdo to tady zase je,“ vzdychla jsem a koukala na Itachiho sedícího nad monitorem a učil se psaní ve Wordu. Nakoukla jsem nenápadně, co tam píše.
„I-T-A-C-H-I… sakra kde je plus?,“ nadával a já sjem pořád dělala, jako že tam nejsem.
„Ach, už jsem ho našel“
„Takže Itachi plus kdo?,“ myslela jsem si v duchu a Itachi zatím psal dál.
„S-A-…….“