Pod nadvládou Yin 02: Záhada

Ještě chvilku se tam tak na něj dívala, pak se otočila a vydala se vstříc hlubokému lesu.

Slunce pomalu vycházelo na obzor. Ptáci se rozezpívali, trávu pokryly kapičky třpytivé rosy a Konoha se pomalu probouzela. Blonďatý chlapec se ospale protáhl a zamrkal. Provedl potřebné rituály a vydal se pln energie vstříc novému dni. Náhodou na cvičišti narazil na Kibu a Gaaru. Zamířil tedy k nim a nasadil svůj debilní úsměv číslo 1.
"Nazdar pánové, co vy tady?" zeptal se jich.
"Čau Naruto," pozdravili ho oba chlapci najednou.
Naruto se podíval na Kibova psa, který jen tak ležel a nejevil žádné známky života.
"Co je mu?" optal se ho a ukázal na psa.
"Akamaru spí," řekl mu klidně.
Naruto nakrčil obočí.
"Copak je netopýr, že spí ve dne? Navíc když je takhle hezky?"
Kiba pokrčil rameny.
"Včera nás něco vzbudilo a on pak dlouhou chvíli nespal. A navíc tu usnul na sluníčku."
"A co že vás to vzbudilo?" vmísil se do rozhovoru Gaara.
"To právě že nevím. Já a Akamaru jsme cítili něco jako psa, člověka a ještě něčeho divnýho, co jsme ani jeden nemohli rozpoznat."
Tohle oba zbývající překvapilo. Jestli to "něco" nemohli ani Kiba ani Akamaru poznat, pak to muselo být něco nenormálního.
"A co tu vlastně děláte?" zeptal se nakonec Naruto.
"Kecáme o holkách!" ušklíbl se Kiba.
"No spíš on tu kecá. Já spíš sedim a čumim," řekl znaveně Gaara.
Kiba se na něj vykuleně podíval.
"Chceš tím říct, žes mě doteď vůbec neposlouchal?!!!" vyjel na něj.
"To si piš, že ne," odpověděl mu klidně Gaara.
Kiba něco zabručel, ale pak se zase zasnil.
"Když ona je Sakura tak nádherná, silná a přitom citlivá..."
Náhle ho Naruto přerušil svým hlasitým smíchem.
"No jasně, ta je tak citlivá, že dřív než tě zabije, ti dá poslední požehnání," smál se blonďák.
"Hej a to si vezmi, že s ní chodí teprve tři roky. To jsem zvědavý, jaký to bude za další tři," uchechtl se Gaara.
Tohle v Narutovi vyvolalo další návaly smíchu. Jak se tam spolu bavili, ani si nevšimli, že je někdo pozoruje. Nějaká dívka se krčila v křoví, asi dvacet metrů od nich, a pozorně je sledovala. Akamaru by ji ucítil, ale ten spal a Kiba byl až příliš zasněn, než aby mohl něco zaregistrovat.
"Ale ty taky nejsi žádný svatouš. Co ty a Hinata?" zeptal se po chvíli Gaara.
Naruto se přestal smát.
"Hmm...rozhodl jsem se, že Hinatu poprosím o ruku."
Oba chlapci zůstali nevěřícně sedět s čelistma až někde u kolenou. Jako první se probral Gaara.
"Ty vado...tak to je bezva!!!" řekl s úsměvem.
Kiba tak optimistický nebyl.
"Ale jak to pak chceš vysvětlit Hiashimu?"
Dobrá otázka.
"No právě! Ten až se to dozví, tak mě zabije, uvidíte!"
Gaara se ušklíbl.
"Místo svatby ti půjdem na pohřeb."
Kiba se taky rozchechtal. Avšak Narutovi do smíchu nebylo.
"No a co ty? Jseš furt sám, nikoho nechceš...copak tě už holky omrzely?" zeptal se Gaary.
Ten zakroutil hlavou.
"Moc dobře víš, že nechci nikoho jinýho než..."
Zarazil se. Dělalo mu velké potíže vyslovit to jméno. A ani nemusel. Všichni totiž moc dobře věděli, o kom je řeč.
"Ale ona se už nevrátí. To chceš zbytek života prožít jako starý mládenec?" zeptal se ho Naruto.
"Jestli to bude nutný, tak klidně," řekl Gaara.
Dívka v křoví si neslyšně povzdechla. Pořád na ni myslí. Pořád ji miluje!
Rozhovor mezitím pokračoval: "Ale nezapoměň, že bych ho prožil jako starý mládenec Kazekage!"
Neznámá se musela hodně držet, aby ze sebe nevydala ani hlásku.
'On...on je...Kazekage?!' proběhlo jí hlavou.
"Ale já jsem taky Hokage a holku mám!" namítl Naruto.
Tentokrát se musela chytit za pusu nebo by se rozeřvala na celé kolo.
"Hej, něco slyším!" zašeptal Kiba.
Všichni rázem ztichli a Akamaru se také probral. Zavětřil a ihned se hnal do křoví.
"Akamaru! Počkej, stůj!" řval Kiba a rozběhl se spolu s ostatními za ním.
Dívka se snažila co nejrychleji zmizet, ale obrovský pes na ni už skočil.
"Akamaru přestaň! Okamžitě ze mě slez!" šeptala překvapená osoba a snažila se ze sebe psa shodit.
Bez účinku. Obrovské zvíře na ní leželo celou vahou svého těla a olizovalo jí tvář. Musí zmizet a to hned! Dívka náhle zavrčela tak hrozivě, že pes okamžitě odskočil a stáhl ohon mezi nohy. Mezitím k němu přiběhli Kiba, Gaara a Naruto.
"Akamaru, co je?" zeptal se chlapec psa, který koukal kamsi do lesa a žalostně kňučel.
Náhle Kiba znovu ucítil ten povědomý pach.
"Hej, cítíte to taky?" pronesl Naruto a natáhl do plic vzduch.
"No jo. To smrdí jako...jako ty Kibo," přitakal Gaara.
Dotyčný se na něj zamračil a pak se nedůvěřivě podíval směrem k lesu.
"Ale ať to je kdokoli, Akamaru ho zná, protože jinak by už bylo po něm," řekl nakonec a otočil se k odchodu. Naruto a Akamaru ho následovali, jen Gaara zůstal stát. Naruto se za ním ohlédl.
"Jdeš už?"
Chlapec zatřepal hlavou a přikývl.
"Jo, jasně."
Naruto se tedy otočil a pokračoval v cestě. Gaara se ale znovu zastavil a ohlédl se. Zase se mu vybavila jeho dávná láska. Kdyby byla naživu, byl by si na sto procent jist, ale ona je mrtvá. Smutně si povzdychl a vydal se zpět za klukama.