Sasukeho pomsta část 3

"Sasuke!" zakřičel z plných plic mladý, žlutovlasý kluk. Byl připoután na jakémsi podivném stroji, takže mohl hýbat pouze hlavou.
"Vidím, že už jsi se vzbudil, Naruto," promluvil Sasuke a vykročil z jednoho kouta místnosti.
"Rozvaž mě, nebo...!" Sasuke se ušklíbl.
"Nebo co? Nemůžeš mi nic udělat, přerušil ho. Naruto se soustřědil. Chtěl získat trochu chakry od devíti ocasé lišky, ale nikde v sobě jí nemohl najít.
"Promiň, ale na tomhle místě Kyuubi nemůžeš vyvolat. Nejseš v normálním světě. Tento svět byl vytvořen mým unikátním Saharinganem a platí v něm zákony, které určuji pouze já."
"Co ode mě chceš?" zvolal Naruto a bezúspěšně se snažil vymanit ze silného sevření přístroje.
"Já? Nic. Budeš muset čekat na Sakuru, ta jediná tě bude moct vysvobodit. Nejdříve jí však čeká ještě několik zkoušek." Naruto na Sasukeho nechápavě zíral.
"Co to meleš?" rozčiloval se.
"Tak fajn, vysvětlím ti to. Je to trochu delší příběh, takže poslouchej..."

Sakura se otočila a spatřila skleněnou stěnu s dveřmi. Za ní byla mnohem větší místnost, než ve které se nacházela. Vzadu v té místosti byl malý bazének, ve kterém se vařila voda. Ze stropu viseli malinkaté a tenoučké stalaktity a každou vteřinu padaly na zem. A přímo u skleněných dveří se choulela Temari. Nebrečela, nýbrž se odhodlaně dívala na konec místnosti- na bazének. Sakuře došlo, že už jí zřejmě Sasuke seznámil s tím, co má dělat. Tamari(poněkud zvláštní, protože u sebe neměla svůj vějíř) vyběhla k bazénku. Cestou se do ní zabodávaly padající stalaktity. Občas Temari vylétl z úst výkřik bolesti. Už měla celá záda zkrvavená, i vlasy byly od krve, když konečně dorazila k malému bazénku. Zaťala zuby a sáhla do vroucí vody. Obličej se jí zkřivil bolestí. O několik dlouhých vteřin později vytáhla svou ruku z vody, a držela v ní klíč! Ruku však měla doslova zničenou. Nejenže byla úplně rudá, ale měla na ní všude popraskanou kůži.
"K***a!" zaklela a rychle se vydala zpátky ke skleněným dveřím. Teprve teď se všimla Sakury, která stála za nimi. Zarazila se. Ten okamžik jí stál o několik stalaktitů na zádech více. Jenže nyní už tu bolest takřka nevnímala, když měla zničenou ruku. Opět vyběhla a brzy se dostala ke dveřím. Odemkla je a vběhla do chráněné místnosti za Sakurou. Prudce dýchala. Temari se téměř složila, ale Sakura se jí snažila pomoci a opatrně jí vyndavala z celého těla zabodlé a zkrvavené stalaktity. Nebála se, že by se zamazala, stejně už byla celé od krve.
"Díky, Sakuro, řekla Temari. "Ale co ty tady děláš?" zeptala se s údivem.
"To je na dlouhé vyprávění. Pojď, musíme si pospíšit, než začnou umírat i další, odpověděla Sakura a rychle za sebou táhla divící se Temari. Byla šťastná, že alespoň někdo přežil. Obě dvě vběhly do další místnosti. Na konci byl ke zdi přivázaný Gaara.
"Bratře!" vykřikla šokovaná Temari a vyběhla k němu, aby mu pomohla se rozvázat. Vůbec se jí to však nedařilo, řetězy byly moc silné.
"To je marné, Temari, ozval se z rohu Sasukeho klon.
"Ty!" zaječela Temari a vrhla se něj, schopná ho zabít, ale Sakura ji zastavila.
"Vidím, že už ses naučila mě tolerovat, Sakuro. Každopádně, život toho písečného netvora ti leží v rukou. Budeš muset uhodnout hádanku, jinak zemře. Hádanak zní- ABY PŘEŽIL, MUSÍ JÍST, ALE NEPOTŘEBUJE PÍT, kdo je to?" Sauke se usmál, oznámil Sakuře, že má na odpověď přesně minutu a zmizel.
"Sakra! Temari, nevíš, co by to mohlo být?" zeptala se usilobně přemýšlející Sakura. Temari také na nic nemohla přijít. Sakura si připadala ůplně nezmocná. Snažila se vzpomenout si na odpověď, protože tuhle hádanku už někde slyšela, ale v hlavě měla úplně prázdno. Věděla, že jí utíkají vteřiny a tím to bylo ještě horší. Nedokázala se pořádně soustředit. Temari opět přiskočila ke Gaarovi a cloumala pevnými okovy, ovšem bez sebemenšího úspěchu.
"Co? Jak jsem se sem dostal?" ptal se udivený Garra, ale nikdo už mu nikdy neřekl odpověď. Minuta uplynula. Ze stropu na Gaaru začaly padat kapky lávy a jemu začaly hořet vlasy.
"No ano! Je to oheň! Odpovědí je oheň!" vykřikla Sakura, ale bylo už pozdě. Gaara byl pokrytý plameny. Nekřičel, ale v očích mu bylo znát neskutečné utrpení. Tělo měl celé černé a oheň už se mu dostal i do plic. Upaloval ho i zevnitř.
"Uááárg!" řvala Temari a mlátila do Gaary, pokoušela se tím oheň uhasit. Pro Gaaru však bylo již moc pozdě. Svěsil hlavu a umřel. Z těla vycházel neuvěřitelný smrad a kouř.
"Ne... ne..." vzlykala Temari a odmítala se od Gaary oddálit. Nejenže to byla nepřekonatelné ztráta pro ní, ale i pro lidi z písečné vesnice. On byl totiž ten nejlepší Kazekage. A teď ho všichni ztratili...