Sasukeho pomsta část 2

Klečela tam, vedle mrtvého kamaráda, v kaluži krve. Byla naprosto zoufalá. Slzy jí tekly bez přestání. Sakura se snažila zvednout, ale hned po prvním pokusu se zhroutila. Zkoušela to ještě několikrát, dokud se jí to nepovedlo. Nechtěla odejít a nechat při tom Shikamaruovo tělo jen tak na zemi, v kaluži krve. Věděla však, že nemá na výběr. Vykročila ke dveřím a zanedlouho byla v další místonsti.
"Kde jsi, ty hnusnej slizou..." zasekl se jí hlas, když spatřila, co se před ní objevilo. V zadní části místnosti propojovala levou a pravou stěnu místnosti malá lávka. Visela zhruba dva metry nad zemí. Pod ní se nacházely blízko sebe dřevěné kůly. Nejhorší však bylo, co uviděla Sakura na obou dvou koncích lávky.
"Jak...?" zašeptala Sakura, protože tam stály její dva senseiové. Kakashi a Tsunade.
"Vidím, že si nikoho nezachránila. Hmmm, to se dalo čekat," pronesl Sasuke, nacházející se blízko Sakury. Ta sebou při jeho slovech škubla. "Ale to je jedno. Teď se budeš pouze dívat. Oba dva již ví, co mají dělat, musí přejít především lávku, při čemž jeden z nich se bude muset objetovat. No, každopádně si užij podívanou." Než stačila Sakura cokoliv pronést, Sasukeho klon zmizel.
"Sakuro, neboj se, už to máme promyšlené, TY hlavně nic nedělej," ozvala se Tsunade. Sakura se na ní podívala a přikývla. Tsunade i Kakashi vykročili proti sobě. Sakura na ně hleděla a přála si, aby nemusel umřít ani jeden z nich. Jenomže už dobře znala Sasukeho promyšlené pasti. Dřívě nebo později se budou muset setkat a poté někdo z nich umře... Ne, zavrtěla hlavou. Takhle nesmí přemýšlet. Musí být nějaký způsob, jak se tomu vyhnout. Naštěstí to ale vypadalo, že ti dva už něco vymysleli.
"Tak co, Kakashi, připraven?" zeptala se Tsunade.
"Pro naší nejlepší Hokage vždy," odvětil Kakashi a Tsunade se lehce začarvenala. Než si to však kdokoli stačil uvědomit, Kakashi se sehnul a pevně uchopil lávku, na které stál. Ladně se zhoupl a během okamžiku už visel vzhůru nohama, zády k bodákům. Držel se pevně rukama i nohama. Tsunade rychle přeběhla ten malý úsek a vybídla Kakashiho, aby vylezl nahoru.
"Už...du..." hekal a snažil se dostat do té správné polohy, jenže mu nešikovně klouzaly ruce. Po chvilce se beznadějně podíval na Sakuru. Tý chvilku trvalo, než jí došlo, co to znamená.
"Né! Sensei! Nemůžete to přeci vzdát!" snažila se ho v poslední chvíli přemluvit Sakura, ale nijak to nepomohlo. Kakashimu se na ústech objevil letmý úsměv a hned na to se pustil. Téměř bez jakéhokoliv zvuku mu tělem projelo několik ostrých kůlů. Tsunade to všechno šokovaně pozorovala. Z Kakashiho se valily proudy krve, která se brzy rozlezla po celé podlaze. A brzy do ní začaly padat kapky slz. Nepatřily pouze pološílené Sakuře, ale také lady Tsunade. Na Kakashiho byl žalostný pohled. Ležel tam s otevřenýma očima, kolem něj se válely potrhané a zkrvavené vnitřnosti a na rtech mu hrál letmý úsměv. Tsunade odvrátila hlavu, zatímco Sakura stále stála v Kakashiho krvi a její vyděšený pohled směřoval právě na něj. Hokage zatnula pěsti a zanadávala.
"Sakuro, to nic. My toho zmetka za tohle zabijeme," pronesla pak a vydala se ke konci lávky. Tsunade se cítila bezmocně. Co teď bude dělat? Bez Kakashiho? On jí vždy dodával sílu. Podívala se do díry ve zdi a okamžitě věděla, co udělá. Roura vedla k Sakuře. Nejdříve však musela obětovat část těla, aby přežila. Rozhodla se však raději umřít, než aby snášela nelítostnou smrt jejího milého.
"Jdu za tebou, Sakuro," zvolala Tsunade. Teprve teď se Sakura pohla. Střelila pohledem po své učitelce, která právě skákala do díry ve zdi. Pak už se jen ozval hrůzlivý vřískot a zvuk, jakoby někdo sekal maso. Sakura se opatrně přiblížila k rouře a najednou se na ní začalo něco valit. Nejprve to byla teplá, velmi tmavá tekutina. Sakuře došlo, co se stalo.
"Nééé!!! Vy nééé!!!" Z díry na ní padaly části bývalého živého těla Hokage. Kus nohy jí dokonce srazil k zemi. Sakuře se chtělo brečet, ale nemohla, všechny slzy už spotřebovala. Jemně ze země sebrala Tsunadino ucho a z plných plyc zařvala. Vzchopila se a vběhla do další místnosti, pohledem hledajícím v koutě skrytého Sasukeho. Jen co ho našla, začala na něj křičet.
"Proč?!!! Proč jsi jí nedal možnost úniku?!!! Ty odpornej zrádče! Já tě nenávidím!!!" A s těmito slovy se na něj vrhla. Sasuke jí znuděně odstrčil.
"Vybrala si sama smrt," prohlásil. "Věděla, co v té rouře je, věděla také, že aby se dostala k tobě bezpečně, musela obětovat svou pravou ruku." Sakura se na něj nevěřícně podívala.
"Ona... si vybrala smrt?" Sasuke přikývl.
"Ale to už je jedno. Na další zkoušku se budeš muset opět jenom dívat. Tak si to hezky užij." A s opovržlivým výrazem se Sasuke opět rozplynul...