SÁZKA (26. kapitola)

26. kapitola: Snowboard

To, co bylo divné je, že se pokoje zase pomíchaly…
Naštěstí měli izolepu a tak Kibu a Choujiho slepili. Naruto – světe div se – dokonce přestal chrápat! (Takže ho Hinata za to, že ji nechal vyspat, probudila polibkem.)
Na svahu se prokazovalo, kdo jak umí spadnout do čerstvě napadaného sněhu.
,,Shikamaru, BACHA!!!“ řvali všichni, když se předváděly prověřovací jízdy. V příštím okamžiku Shikamaru zapíchl lyže do hromady bílého prachu a přepadl dopředu.
,,Hmm, příště na mě neřvi, že to nerozeznám…!“ smál se Gaara.
,,Se předveď sám!“ odpověděl Shikamaru a škrábal se pryč. Gaara jen pohodil hlavou a pomalu se rozjel, zatímco mu Sakura držela palce. Zamířil stejným směrem, jako předtím Shikamaru, s tím rozdílem, že pak vzal parádní oblouček a zabrzdil. Zazubil se nahoru a obdržel pochvalný potlesk.
Zkoušeli to dál a dál, dokud to každý aspoň jednou nezvládl bez pádu (což byla celkem dost dlouhá doba).

,,Pomalu začínám přivykat téhle stravě,“ řekla Ino a po chvíli už v sobě měla celý talíř zelňačky.
,,Na svahu každému dost vyhládne…“ zamumlala Hedanna.
Pak zamířili až na hořejší sjezdovku. Naštěstí ani nebyla mlha a nefoukal vítr.
,,Super počasí k téhle sjezdovce!“ hodnotila Hed.
,,Fajn, takže tu můžem lyžovat sami?!“ zeptal se Naruto.
,,Prosím?“ otočila se k němu a zasmála se. ,,Kdo?“
,,No, já,… Shikamaru jdeš? Gaaro? Sasuke? Neji? Lee? Kibo? Chouji? Kankurou? Shino?“ Všichni mu to odkývali.
,,Tak to chci vidět…“ Hedanna teda nechala kluky nahoře a s holkama šla o kus dál, ,,aby je nerušily v jízdě“, jak řekl Naruto. ,,Ale nejezděte mezi ty smrčky!“ zavolala na ně, když už odjížděly.
,,To tak!“ zasmál se Naruto. ,,Jedem!“
,,Mezi smrčky?“ zeptal se Lee.
,,No jasně!“ přikývl Naruto.
,,Možná sis toho ještě nevšiml, ale ona ví, co proč říká…!“ varoval Neji.
,,No a co?! Nevím, jak vás, ale mě nebaví být pořád pod něčím velením…“ řekl Naruto a vyjel k cestě mezi smrčky. Kluci ho, sice neradi, ale následovali.
,,Tak mám dojem, že budem potřebovat lékařskou pomoc…“ zamumlala Hedanna směrem k Sakuře. Sledovala je, protože se chtěla ujistit, že je její brácha tak inteligentní, jak předstírá. Pak sjela kousek dolů kolem smrčků a čekala, až z porostu pojedou kluci. Holky za ní bez škobrtnutí dojely.
Najednou viděly zatřást se nejbližší smrček a pár vteřin potom si to tam už rejdil Gaara, pak Shikamaru, Lee, Neji, Sasuke, Chouji, Kiba, Shino, Kankurou… A chvíli potom Naruto. Holky neviděli, protože byly nad nimi.
,,…Proč jste - na mě - nepočkali?!! Au!“ skučel.
,,No, tak možná proto, že nejdřív tam byly ty strašný skokánky, kde jsi teda spadl ty a přes tebe my všichni, potom jsme zajeli do toho hlubokýho sněhu a nakonec jsme s tebou tady na tom smrčku skončit nechtěli…“ řekl Shikamaru.
Holky, jak to slyšely, se nahoře začaly válet smíchy.
,,No, vypadá to, že nebudeš muset léčit…“ sípala Tenten na Sakuru.
,,To bych ani neléčila…“ pousmála se Sakura.
,,Mám nápad!“ řekla Hedanna. ,,Jeďte za mnou, předvedem jim parádní přehlídku… Nebojte, budu vybírat dobrej terén…“
,,Naruto, sklapni!“ zaječel Kiba, ale potom, stejně, jako ostatní zíral nahoru, odkud přijížděly holky, jen otevřel pusu.
Krásně vyjely oblouček, přibrzdily a hodily další smyčku. Po chvíli se rozdělily a dolů potom jely každá svou cestou.
,,Naruto, tohle JE celkem rozdíl…“ zamumlal Sasuke, jako opařený.
,,Asi tak,“ přidal se Gaara.
,,Ono to totiž asi má význam, jezdit podle nějakého pořádku!“ usmál se kysele Lee.
Potom se doškobrtali dolů, kde na ně holky čekaly.
,,Každá byste už mohla být pro tyhlety instruktorkou, takže já si jdu zkusit snowboard…“ oznámila Hedanna a sundala si lyže. ,,Jsou tu dva, takže jestli někdo chcete jít na ten druhej…“ S tím se prosebně podívala na Hinatu, ale ta jen nepatrně zakroutila hlavou, protože si chtěla zkusit, jaké to je, někoho učit. Hedanna teda obrátila oči v sloup, ale nikdo to neviděl.
Pak do rukou vzala snowboardy a aniž by se podívala, co na její návrh ostatní, hodila jeden před Sasukeho (který se hlásil a viděl její trochu omrzelý výraz).
Začali se trousit k vleku. Chvíli sice dělalo problémy se snowboardem správně nasednout, ale nakonec se nahoře mohli rozjet.
Hinata, Sakura, Tenten, Ino a Temari si každá vzala na starosti jednoho až dva kluky a začala je prohánět po svahu, zatímco Sasuke jako první, co udělal, jakmile se obul a snažil se rozjet, udělal pár kotrmelců.
Hedanna se nejdřív zkusila na rovince pomalu rozjet a potom zatáčet. Nebyl by to ale Uchiha, kdyby ji nejdřív nepozoroval Sharinganem a pak to zkusil sám…

Z toho jsem fakt nemohla, když jsem si chtěla zkusit snowboard, Sasuke copy (opičil se) a první věc po vleku – KEC na zem!
Nejdřív jsem se snažila rozjet jen nahoře, kde nebyl moc příkrý svah, ale on tam jen tak sedí, pak se zvedne a najednou skoro přehlídkově seká zatáčky. To jsem opravdu nemohla pochopit, než mě nenapadlo, proč tam tak seděl – pozoroval mě!
Dostala jsem nápad, a to, že jen tady budu dělat kraviny, ať pozná, že nejlepší je prostě to zkusit sám.
Začala jsem pomalu sjíždět prudší a prudší kličky. Jak jsem předpokládala, chvíli se na mě zase díval a pak to zkusil taky.
,,No zab se!“ křikla jsem na něj, když zapadl do závěje. To ho nejspíš naštvalo a první, co udělal, když se vyškrábal na nohy bylo, že začal sjíždět otře dolů, kde už jezdili i ostatní.
Pomyslela jsem si, jakej je vejtaha, ale pro jistotu jsem jela za ním. Snažila jsem se co nejopatrněji. Když ho ostatní uviděli, přestali lyžovat a dívali se na tu podívanou.
I když nejezdil zase tak špatně. ,Ať jde do háje s tím frajírkováním!‘ řekla jsem si a protože jel pěkně rychle, zkusila jsem přidat.
To jsem ale neměla dělat. Najednou prudce zabrzdil, což jsem ani nechápala, jak (on asi taky ne) a koukal nahoru, co říkám na jeho eeextra číslo. Mně se to ale nepodařilo, najela jsem na hromádku sněhu a sletěla.
Bolely mě záda a kotník, a chvilku jsem se nemohla pohnout. Pak jsem se posadila a sundala si to prkno. Mezitím už se ,pan Nejlepší‘ s ostatními dokodrcali ke mně.
,,Je ti něco?“ zeptal se mě Sasuke.
,,Snad nic horšího, než vymknutý kotník…“ odpověděla jsem.
,,Tak na to se ti podívám na hotelu,“ řekla Sakura.
,,Škoda těch lístků…“ odporovala jsem. ,,Zůstanu dole.“
,,Stejně bychom už za chvíli šli, tak neblbni!“ napomenula mě Hinata.
Nakonec jsem se s pomocí téměř doslova doplazila na pokoj. Tam jsem si vyzula boty a viděla místo kotníku nafouklou bambulu.
,,No super!“ povzdechla jsem si. Pak mi tu nohu Sakura prohmatala, vyléčila, co mohla a nabalila do obvazů. Řekla mi, že s tím nesmím hýbat aspoň dva týdny a mám to mít pořád podepřený, což je teda pro mě dost nevyhovující…

,,To ale nebudu moct lyžovat!“ vykřikla Hedanna.
,,Ne, to fakt ne,“ přisvědčila Sakura.
,,Tak to su zvědavá, co tu budu celou dobu dělat…“ zasténala Hedanna.
,,No, já bych navrhovala jet zpátky…“ ozvala se Hinata.
,,To si děláš srandu, ne?!“ užasla Hedanna.
,,Já myslím, že je to dobrý nápad!“ řekl Naruto a objal Hinatu kolem ramen. Ta se na něj trochu zlobně podívala, ale neříkala nic.
,,No, po tom, cos měl dneska ten skvělej nápad zajet do toho porostu, tak si myslím, že tvůj hlas asi nebude mít rozhodující cenu…“ pousmála se Hedanna a všichni kolem popadali na zem smíchy.
,,-A jak vlastně víte, že jsme tam jeli?!“ zeptal se po chvíli Naruto.
,,Možná proto, že jsem to předpokládala…“ odpověděla Hedanna.
,,Ty bys to udělala taky!“ uchechtl se Lee.
,,No, to jo, ale aspoň sama, aby se tam přes mě někdo nezabil…“
Následovala další salva smíchu.
,,Já bych taky už jel domů…“ ozval se Neji. ,,To lyžování dá dost zabrat…“
,,A co mají, prosím tě, říkat vrcholoví sportovci, kteří musí trénovat skoro každý den?!!“ usadila ho Hedanna.
,,Prostě ZÍTRA JEDEM DO KONOHY! Už kvůli tvý noze!“ zaječela Sakura a když jí dali ostatní za pravdu, přestala Hedanna odporovat a řekla, že když už jedou zítra, tak se mají jít sbalit a sama zavolala autobus o týden dřív, jen na recepci museli jít Naruto s Hinatou, aby odhlásili příští týden.

,,Tebe mrzí, že jsi chtěla lyžovat nebo že tvoje noha vyprovokovala všechny k tomu, abychom předčasně odjeli?“ zeptala se pak Hinata, když Hedanně pomáhala balit věci.
,,Oboje, ale s tím prvním bych se nějak srovnala…“ odpověděla jí a cpala to, co jí Hinata podala do tašky.
,,Prosím tě, kdybychom tu byli ještě dýl, nebyla bys jediná, kdo skončil s něčím obvázaným nebo dokonce zasádrovaným…“ obhajovala nápad Hinata.
,,Sádra?! Super!“ zasténala Hedanna.
,,Já vím… Ale nemáš to vyloučený…!“ přidala se Hinata.

,,…Sádru?“ zeptal se sám sebe Naruto a pousmál se. Poslouchal se Sasukem pomocí skleničky (Lee + Neji = velký vzor).
,,Já se jí fakt nedivím, táhnout na noze kus něčeho takovýho…“ kroutil hlavou Sasuke. ,,Ačkoli to by pro ni asi nebyl problém, horší by bylo, že by se nemohla hýbat a musela pořád sedět…“ Pak se znova zaposlouchali do skleniček.
,,…Mám nápad!“ vyjekl najednou. ,,Nebude se moct hýbat a někdo ji bude muset obskakovat!“
,,Co?!“ zašklebil se Naruto.
,,A kdo se asi přihlásí?“ pokračoval Sasuke nadšeně.
,,Mám takovej dojem, že kdyby ses přihlásil ty a vybrali by tě, tak by asi radši zalezla do pryč a to, co by řekl někdo jinej by jí bylo úplně ukradený… Pokud by si teda neměla vybrat sama…“ komentoval Naruto a zničil Sasukemu celý plán.
,,Ačkoli…“ pokračoval, když ho viděl najednou tak klesnout. ,,…Za pokus to stojí a já ti s tím klidně pomůžu…“
,,A proč bys to dělal?!“ napřímil se Sasuke. ,,Udělala ti něco nebo ji prostě jenom chceš otravovat?!“
,,…Klid, já bych mu to udělala taky!“ ozvalo se ze skleniček, které při rozmluvě pořád přidržovali na stěně. ,,Zvlášť po tom, co jsem tohle slyšela…“
,,Hmm, a je to víš kde…“ zašeptal Sasuke.
,,To teda jo, za prvé pro mě, protože mi Sakura tu sádru dát chce a za druhé pro tebe, protože mi už Hinata slíbila, že mi pomůže…“
,,Jo, a taky se dozvím, kde Hed bydlí!“ ozvala se Hinata.
,,Ty nás slyšíš?!“ podivil se Naruto.
,,Samozřejmě nechci přenechat zábavu jen jí, když ty skleničky jsou na každým pokoji…“ odpověděla Hinata.
,,A v tom máte smůlu, protože já vás slyším i bez skleniček!“ zasmála se Hedanna. ,,To už bude lepší, když všichni půjdem do společenský místnosti…“
Tam se nakonec stejně všichni sešli, aby zavzpomínali na nejlepší události jejich prvního lyžařského kurzu…
,,…A stejně máš ten souboj slíbenej, Sasuke!“ zařval Naruto a ostatní se začali válet smíchy. No jo, celý on…
,,Tak to abych se naučil nový jutsu…“ odpověděl Sasuke.
,,Hmm, a co bude výhra?“ pousmál se Neji.
,,Tak to si už děláš srandu, ne?!“ zatřásl se Naruto.
,,Jo!“ prskl Neji a začal se smát.
,,Co to má znamenat?“ zeptala se najednou Tenten. ,,O čem to mluvíte?“
,,…To nech plavat…“ odpověděl Neji, kterého v tu chvíli nenapadlo nic lepšího, jak to zamluvit.
,,To teda nenechám!“ zamračila se Tenten.
,,To je pravda, furt jste takoví tajnůstkáři a smějete se, když nikdo neví, o co jde…“ přidala se Sakura.
,,To bys nepochopila…“ řekl mírně Gaara.
,,Ne, my jsme totiž úplně vymaštěný, je to tak?!“ zastala se jí Hedanna. Na to už nikdo neřekl nic.
,,Zopakujem si tu flašku?“ zeptal se Shino.
,,To máš na mysli tu svlíkací?“ pousmála se Temari.
,,Ne, teď už ne!“ vyjekl Kiba a kolem zavládl smích. ,,Co kdybychom si radši odpustili i tu normální?“
,,Ty máš teda sebevědomí…“ zamumlal Shino.

,,Kolikrát jsi vlastně měla něco zlomenýho?“ zeptala se Sakura.
,,No, po pravdě nic…“ odpověděla Hedanna, které otázka patřila. ,,Ale tohle tam nehodlám počítat, protože to není zlomený, ne?“
,,Smůla, nejspíš jo…“ řekla Sakura.
,,Super…“ zašklebila se Hedanna. ,,Happy new year!“