Prosím, neumírej!!! 12

Tak,tohle je závěrečnej díl Prosím neumírej!!! a tahle povídkabude navazovat(pokračovat) na "Další kapitola" (nic lepšího mě faktis nenapadlo a Prosím neumírej!! už je trošku divný xDxDxD Gomen.) Taky se omlouvám za to veliké zpoždění(všechny sladkosti mi byli odebrány ) ale teď to (snad) bue lepší, konec už je hotovej a jenom to spojit, a je to! Tak, dost keců, tady to je:

Orochimarův ůkryt:
Všechno bylo připraveno. Orochimara a Kuba doprovázelo ještě pět zvučných ninjů.
Vydali se na cestu. Přes 5 hodin běželi mlčky k vesnici.
„Kubo?“
„Hm…?
„Proč jsi vlastně utekl z Písečné a snažíš se mi pomoct?“ Zeptal se chladně Oro.
„Věřím, že jednou ovládnete všechna jutsu… Vždy jsem chtěl pro někoho něco udělat, chtěl jsem být potřebný. Ale každý mou pomocí jen opovrhoval. Proto vám pomáhám, chci abyste dosáhl toho po čem toužíte.“ Usmál se.
„Aha.“ Prohodil bez zájmu Orochimaru.
„Orochimaru-sama, jsme asi tak 300m. od hlavní brány.“ Informoval ho jeden ninja.
„Dobře, všichni mě následujte!“ Zavelel a prudce odbočil do prava.
Za chvíli se ocitli na hřbitově. Začali rychle hledat jeho hrob.
„Mám to.“ Sykl Orochimaru.
Neuvěřitelnou rychlostí se prokopaly k jeho rakvi.
„Máme to.“ Křiknul jeden z ninjů.
„Neřvi blbče!“ Sykl na něj Orochimaru.
„Orochi..“ Přiskočil k němu Kabuto. „Vím, dělejte, vytáhněte to a mizíme!“ Vštěkl a v tu ránu mu rakev přistála u nohou.
Všichni popadli rakev a v tu ránu zmizeli.
„Výborně!“ Zaradoval se Orochimaru a se svou skupinkou putoval do svého úkrytu.
Mezitím tým Kakashi dorazil do skryté písečné. Zaklepali na dveře a vešli dál.
„Naruto!!“ Rozzářil se Gaara a šel ho obejmout.
„Tak co Kazekage? Jak ti prosperuje vesnice?“ Zešklíbnul se Naruto.
„Haha, moc vtipný.“ Usmál se na něj.
„Sakuro, co O..“ Zarazil se v půlce slova, když za ní uviděl Sasukeho, jak kroutí hlavou a zuřivě mává rukou.
„Sasuke?“ Řekla Sakura a otočila se. „E..eh, co je?“
„Jsi v pořádku?“ „Mno..no.. jasně že jo.“ Zazubil se.
Teš si pro změnu vzal slovo Yamato.
„Kazekage-sama, zde je ten dokument.“ Řekl a podal Gaarovi nažloutlou obálku.
„Oh- ano, děkuji.“
„Tak mi zase vyrazíme na zpět. Chtěli jsme se zdržet, ale Sakuru volá mateřský pud…“ Chechtal se Naruto.
„Tak to bych vám mohl pomoct.“
„Co?!“ Vyhrkli všichni zaráz.
„No, na tréninku jsem nepolevil, proto bych vám mohl předvést své nové jutsu.“
„Páni Gaaro!“ Vydechl úžasem Naruto.
„Tak prosím, stoupněte si všichni zády k sobě… Nehýbejte se prosím, má to ještě své mouchy..“
Všichni poslechly a stoupli si jak Gaara řekl. Kolem nich se objevila jakási modrá brána. Museli přivřít oči, jaká byla v místnosti záře.
Gaara zavřel oči a plně se soustředil.
„TEEEEĎ!!“ Křiknul a najednou pětice shinobi stála uprostřed kruhů. Kruhy se zvedly do výšky a pomalu se obraz Naruta, Sasukeho, Saie, Sakury a Yamata rozplynul.
Všichni radši zavřeli oči.
„Už jsme tady?“ Zeptal se Sai.
„Hokage- sama?“ Zkusil štěstí Yamato. „Spíš Kazekage ne?“ Uslyšeli.
„Cože?“ Zaznělo hromadně a všichni otevřeli oči.
„Tak už jste tady s tím dokumentem?“ Usmál se na ně jakoby nic Gaara.
„Vždyť jsme ti ho už dávali.“ „Cože?“ Udivil se Gaara.
„No, říkals že prý nás teleportuješ do Konohy…“ „Ježiši, zapomněl jsem vám říct že občas to překročí přítomnost… Stoupněte si zády k sobě. Zkusím to napravit.“ Pronesl Gaara a spojil ruce.
„TEĎ!“ Zařval Gaara a místností začala vířit chakra. Jako minule, tým Kakashi se rozplynul.
„Tak co, Hokage nebo Kazekage?“ Ušklíbnul se Sasuke.
„Mizukage.“ „COOOOO!!!!!“ Zařval Naruto.
„Ne, dělám si srandu. Tak co, proběhla mise hladce?“ Zeptala se Shizune.
„Eh….“ Zvednul se ze země Yamato.
„Kde je Hokage?“ „No, za chvíli by měla být…“ Nedořekla, když se rozlétly dveře.
„Polednice…“ Vydechl Naruto.
„Opravdu vtipné.“ Ušklíbla se Tsunade s Obitem v náručí. Ta ho podala Sakuře.
„Tak co zlobils?“ Zasmála se na Obita. Ten se při pohledu na ni rozzářil a natahoval k ní malinké ručičky.
„Tak, už můžete odejít, odevzdám hlášení.“Pronesl Yamato a všichni jenom kývnuli a opustili místnost.
Mezi tím, Orochimarův úkryt:
Itachi se velmi pomalu zotavoval.
„Itachi…“ Vrazil do jeho pokoje Orochimaru. „O…“
„Pšššt… Nesmíš se moc namáhat.“ Přiložil mu prst k ústům.

.. Tak a teď mě můžete zdrbat jak chcete