Z pohádky do pohádky 5- "Velký" závěr

Kiba, Hanabi, Kunoichi a Princátka

„Tak jsme vás našli, HA!“ zařval vítězoslavně Sasuke, nevšiml si pohozené větvičky a pak už se jenom sbíral ze země.
„Myslíš Hanabi a jejího zablešenýho kámoše, nebo naše snoubenky?“ otázal se zvědavě Naruto.
„Grrr,“ zavrčel Kiba.
„Kdo jako jste? Tak moment... Tebe poznávám!“ ukázala Hanabi nakvašeně na Naruta. „Ty jsi ten, co se ke mně choval tak hnusně!“
„Chovat se hnusně k mojí Hanabi? Za to zaplatíš! *haf*“
„Tak moment,“ zarazila je rychle Ino. „Co tady děláte, Saii?“
„Přece sis nemyslela, že tě nechám pobíhat po lese s kunaiem v ruce jako cvoka. Tohle je práce pro pořádný chlapy.“
„Pořádný chlapy? To říká princ z odhaleným břichem a s růžovým piercingem v pupíku?“ rýpla si Hinata, která se považovala za patrona ženských práv. Saiova diskriminace jí vytočila do největší možné míry.
„Jen klid, vážení,“ vložila se do celé situace Sakura a snažila se od sebe všechny odtrhnout. „Na tohle kočkování nemáme čas a já nevidím jediný důvod, proč bychom Hanabi a vlka nemohli porazit společně!“
„Konečně si nás taky někdo všiml,“ složila Hanabi ruce v bok. Rudá kapuce neznačkové bundy vrhala na její tvář děsivé stíny, takže se všichni stáhli do obranné pozice.
„Tak teda jdeme na to, dattebayo!“
Doprovázeni bojovým pokřikem a lá Xena a Tarzan vyrazili lisťáci do boje. Už brzo však pochopili, že vůči dvou mužné přesile (malá holka a polopes) mají jen mizivé šance.
„Uf, já vám už nemůžu,“ držel se Zoro... tedy Sasuke mstitel za bok a s těžkým oddechováním na moment opustil bojovou vřavu. „Eh, měl jsem se víc věnovat svojí fyzičce, než už tak dokonalé image.“
Ostatní s nasazením všech sil bojovali hrdě dál. Sai a Naruto se rozdělili o Kibu a brzy pochopili, proč se mu také říká „Divoký Ká“.
„Řekni, Saii,“ odbočil na chvíli Naruto, „jsme očkovaní proti vzteklině?“
„Jak to mám sakra vědět? Jsem tvůj bratr a ne tvoje matka!“
„O matce ani nemluv,“ zarazila ho Hanabi, která škubala Sakuře vlasy o pár metrů dál. Sai jí věnoval zkoumavý pohled, což byla velká chyba, protože to jeho vypracované bříško schytalo Kibovýma zarostlýma drápama.
„Jau!!! Jsme teda očkovaní, Naruto?“
„Jdi s tím někam...“
„Hej lidi,“ zafuněla Hinata /určitě nežvýká érvejs/ a vyčerpaně sjela po dřevěném /he, fakt?/ kmenu. „Tohle nemá cenu. Všem nám nějak dochází síly!“
„Překvapivě má pravdu,“ uznala Hanabi.
Ze všech lil pot jako z městský fontány, chakru už vyplýtvaly a na Taijutsu se momentálně nikdo necítil.
„Navrhuju půlhodinovou přestávku,“ řekla Ino.
Hodní i zlí, lidé i pes, všichni do jednoho její nabídku třiceti minut míru přijali a lehli si do spadaného listí.
„ÁÁááaa... !“ Uvelebil se Naruto a masíroval si bolavé nohy.
„Když už jsme u toho, zajímalo by mě, proč nás chceš všechny zabít.“ Sakura se přetočila na břicho a zadívala se na Hanabi.
„Za všechno můžou moji rodiče,“ zasyčela ublíženě a Kiba protočil oči v sloup- tenhle příběh slyšel tolikrát... „Všechno to začal otec, s jehož odchodem se matka nikdy zcela nevyrovnala.- chodila jako duch, ignorovala mě, schovávala ovladače... Potom si ze mě chtěla udělat dokonalou princeznu, kterou jsem vlastně nikdy nebyla. A to je taky důvod, proč vás, princezny, chci zabít. Víš?“
„Jo, to zní rozumně. A proč jsi nešla zabít svého otce? Tady můj brácha řeší pomstou všechno. Ať už jde o špatný filmy v televizi, nebo toho poslíčka s pizzou jménem Itachi,“ vzpomínal radostně na dětská léta Sai.
„Itachi... grrr,“ zaleskly se oči Sasukemu. „Ten idiot mi přinesl sírovou pizzu místo sírový pizzy se šunkou!“
„A víš, kdo byl tvůj otec?“ vložila se do toho soucitně Hinata.
„V tom je ten problém. Kdybych to věděla, zařval by už dávno. Jediné co mi o něm matka řekla, bylo to, že je to významný politik-“
Významný politik...
„-Žije někde v okolí-“
Někde v okolí...
„A hlavně nejsem jeho jediné dítě.“
Má sourozence...
Má sourozence...
Tak už to někdo pochopil do háje?!
Naruto sebou zděšeně cukl. „No jo, to se stává.“ /žádný pochopení se nekoná/
Z bitky se stal piknik, ale půlhodina netrvá věčně. Obzvlášť, když trvá třicet minut. Pomohli si vstát, protáhli se, vzali do rukou kunaie, shurikeny a samopaly.
„Můžeme pokračovat?“ zeptala se Hanabi.
Naruto si povytáhl šusťáky, narovnal si ninja-princovskou pásku a mrkl na znamení souhlasu. Mohli pokračovat.
Krví se tráva zbarvovala doruda a ten, kdo se neposilnil panákem jako Sasuke, neměl jedinou šanci vydržet déle, než jednu hodinu.
„Já se na to-! Ať se ti idioti pozabíjej navzájem a mě z toho laskavě vynechají!“ otočila se Hanabi na podpatku svých puma botasek, když v tom na ní někdo zavolal:
„Počkej!“ křikl Sai.
„No co?“ otočila se neochotně a Kiba k ní rychle odcupital.
„Řekla jsi: Ať se ti idioti pozabíjej navzájem a mě z toho laskavě vynechají! Přesně tohle říkává náš fotřík, když se Naruto a Sasuke snaží navzájem ukamenovat.“
„Pochytila jsem to od svojí matky. Říkala... Moment, tvůj táta že říká tuhle hlášku?“
„A tvoje matka to zase pochytila od tvého táty,“ doplnil její úvahu Sai.
„Pane bože,“ spadla Narutovi čelist až do trávy. „Vždyť ty jsi naše teta!“
„Sestra, Naruto,“ opravil ho Sasuke svým typickým EMO nezájmem, ale náhle mu to došlo. „Tak moment. Tahle nevkusná parodie na člověka je naše sestra?“
„Hanabi, ty jsi jejich sestra?“ poškrábal se ve vlasech Kiba a nechápavě zakňoural.
„Sestra?“ podivily se princezny součastně.
„Co to má sakra být?“ zavrčela Hanabi.
„Můj bože, po tolika letech utrpení nejsem nejmladší sourozenec! Teď budeme šikanovat jí,“ zaradoval se Naru.
„Počkejte,“ zarazila je Hanabi. „Nejdřív si musím všechny fakta ověřit... Bráškové!!!!“
Začala objímací a fňukající scéna, kterou by nevymyslel ani ten nejhráblejší americký režisér. Čtyři sourozenci- Sai, Sasuke, Naruto a Hanabi se na sebe radostně vrhly.... tedy až na Sasukeho, protože projevování emocí je pod jeho úroveň.... ale i tak.

V listovém království

„Táti!“ křikli všichni součastně a starý Sarutobi sebou vyděšeně trhl.
„Ale no tak, chlapci... A ty jsi kdo?“ zaostřil na neznámou dívku.
„Já jsem takový menší překvapení, TATI.“
„Já mám jenom tři syny... Jenom tři syny... žádný nemanželský děti... Propána, že ty jsi dcera Shizune?“
„Koukám, že se ti vrací paměť, starouši,“ poplácal ho po rameni Naruto.
Sarutobi se plácl do čela a rozpačitě se usmál na všechny svoje děti. Potom začal: „Víte, tenkrát jsem byl na služební cestě a... a... Co si budeme nalhávat, tvoje máma byla kost.“
„A co naše máma, *fňuk*?“ vyštěkl Sasuke při vzpomínce na jejich zesnulou matku.
„Vaší maminku jsem samozřejmě miloval... Všechno pochopíte, až se sami oženíte!“
„A to je další věc. Héj, můžete sem naklusat!“ zahulákal Naruto a dveře se otevřely.
„Tati,“ začal Sai. „Tohle je moje snoubenka Ino.“
„Těší mě,“ pozdravili se slušně, Ino přidala jako bonus úklonu a pohled do svého výstřihu.
„A tohle,“ zajásal Naruto. „Tohle je moje budoucí žena Hinata.“
„Ráda vás poznávám,“ špitla a on jí pozdravil mávnutím ruky.
„A tahle růžovovlasá je zase moje budoucí. Chtěl jsem sem přijít jako první, ale kdybych měl víc času, rozhodně bych si našel někoho-“
„S-A-S-U-K-E!“ udeřila ho tvrdě do hlavy.
Sarutobi se zasmál: „Snad z něj někdo vymlátí ty –řežu se žiletkou- manýry.“
„Já ti zase musím představit mého budoucího muže,“ pokračovala přísně Hanabi. „Předem tě musím upozornit, že jako pes jenom vypadá. Na obojku má jméno Kiba...“
„Sakra, to mám jako platit čtyři svatby?“

Jak to všechno dopadlo

Sasuke a Sakura-Jak si přál starý král, tak se taky stalo. Už brzy si Sasuke přestal malovat černý linky a kariéru EMO prince pověsil na hřebík. Měl teď tedy dost času, aby ukázal Sakuře, kolik se toho za třicet let jejího spánku změnilo. K večeři si dali kuře.

Naruto a Hinata-Naruto si na svatební hostině dopřál ramen. Hinata poslechla jeho rady a začala chodit na solárko. Topinka jí nikdo neříká a ona si pomalu začíná zvykat na přezdívku maminka... Už za pět měsíců.

Sai a Ino-Ino šla na prodloužení vlasů a Sai začal nosit tričko normální délky. Ačkoli to před ostatními zarputile tají, Ino ho svedla ke kariéře tajného agenta. V psychiatrické léčebně navštívili Choujiho a už nikdy nejedli vepřové.

Hanabi a Kiba-
Jako dárek za léta zanedbávání udělil král-tatík Hanabi i jejímu manžílkovi svobodu a zprostil je všech žalob- včetně vepřového masakru. Ona už nemusí likvidovat princezny a on šel na odvšivovací kůru.

Sarutobi-Šel do důchodu a začal hrát golf. Po letech si to šel vyžehlit ke své EX jménem Shizune. Uvítala ho s železnou tyčí.

Království-Potomci se vrátili i s partnery na královský hrad součastně, takže se vítězem stal každý a zároveň nikdo. Po hře kámen-nůžky-papír a po nekonečné diskuzi se shodli na tom, že vládnout bude první člověk, který zaklepe na dveře pracovny. Novým králem se stal Shikamaru, který přišel na Sasukeho svatební pozvání- ostatně mu tenkrát hodně pomohl.

Závěrem: Všichni žili šťastně a vynervovaně, dokud je všechny do jednoho nekleplo.