Ishidate

Kapitola čtvrtá: Rozhodnutí

Ishidate pozoroval dva ninjy, kteří se na něčem usilovně domlouvali. Opět se snažil vzpomenout si na nějakou věc co by mu pomohla. Náhle si vzpomněl.

„Nikdy nečekej na to co udělá nepřítel, musíš být o krok před ním. Pokud budeš vyčkávat může tě to stát život.“ vysvětloval Migaki mladému ninjovi, který si zrovna obvazoval ránu na ruce.

„No, teď by neměl být problém zaskočit je, vůbec si mně nevšímají.“ Pomyslel si hnědovlasý mladík a dal se do útoku. Svého klona poslal zprava a sám to k nim vzal čelně. Když to ti dva zpozorovali, hodně je to překvapilo.
„Naruto, udělej to na čem jsme se domluvili,“ křikl tmavovlasý mladík a hned na to uskočil letícímu shurikenu.
„Já vím, nedělej ze mě pořád takového blb…“ blondák to nedořekl, protože ho Ishidate trefil senbonem do tlakového bodu na krku. Naruto se skácel k zemi a všichni jeho kloni se rozplynuli.
Teď proti sobě stáli pouze dva ninjové a jeden klon. Sasuke potřeboval vyrovnat stavy. Uchýlil se k zaručené metodě. Udělal pár pečetí a křikl.
„Katon: Goukakyuu no jutsu.“

Tohle Ishidateho trochu vyvedlo z míry, dokázal se jen dívat na jeho kopii, která mizí ve velké ohnivé kouli a než se stihl vzpamatovat, Sasuke už nebyl tam, kde by ho čekal. Rozhlédl se po okolí ve snaze zahlédnout ho, ale už bylo pozdě. Viděl jen kunai, který se mu objevil u krku.
„Je po všem, prohrál jsi,“ řekl tmavovlasý shinobi.
„Já si to nemyslím,“ odvětil s úsměvem Ishidate.
„Co to meleš, nemáš šanci utéct,“ rozčílil se Sasuke.
„To ani nemám v plánu.“ řekl s ještě větším úsměvem ninja.
Kakashi, schovaný v koruně stromu už věděl, že jeho tým prohrál, viděl více než jeho mrzutý svěřenec. Byl překvapen silou Ishidateho.

„Tak už se vzdej, víš, že to nemá cenu.“ sebejistě podotkl Sasuke, když v tom se stalo něco, co mu vyrazilo dech. Osoba před ním se rozplynula.
„Kage bushin?“ podivil se, ale to bylo to poslední co udělal. Ucítil silnou ránu do hlavy, následně na to omdlel a odlétl dobrých deset metrů, než se zastavil o strom.
Ishidate v poklidu doskočil na zem a byl nadmíru spokojený. Stačily mu jen dva klony k poražení těch geninů, dokonce nepotřeboval ani katanu. Vyhrál svůj první opravdový souboj v životě. Chtěl už odejít, ale stalo se něco s čím nepočítal. Jedna osoba nebyla až tak mimo jak si myslel.

Naruto se ztěží zvedl. Cítil ukrutnou bolest v celém těle, ale na to teď nehleděl, musel pomoct svým přátelům. Po té co se postavil, rozhlédl se kolem a zkoprněl. Vpravo od něj ležela Sakura a nalevo ležel Sasuke.
„Cos jim to udělal?“ rozkřiknul se.
„Jsou pouze v bezvědomí, nic jim není.“ odpověděl Ishidate a podíval se něj s překvapením, že je vůbec schopný mluvit.
Naruto chtěl vytáhnout kunai z pouzdra, ale něčí ruka ho zadržela.
„To už stačí,“ pronesl klidně další shinobi, který se objevil na scéně.
„Kakashi – sensei, já ještě můžu bojovat,“ řekl blonďák zničeně svému učiteli.
„To já vím, ale je to zbytečné, nevyhrál bys,“ odvětil jounin, neustále sledovaje evidentně zaskočeného Ishidateho.
Ten byl překvapený ještě víc po tom co slyšel to jméno.
„V – vy jste Hatake Kakashi, ten slavný ninja?“ koktavě se zeptal mladík s katanou na zádech.
„Ano, to budu já, ale zase tak slavný nejsem,“ s úsměvem odpověděl jounin.
„Je mi velkou ctí, že vás poznávám. Od mých učitelů jsem o vás slyšel samé pěkné historky,“ řekl uznale a uklonil se.
„No, rád jsem tě poznal, ale myslím, že už budeme muset jít. Vedl sis dobře, máš velký talent,“ pochválil ho Kakashi, který zrovna sbíral Sasukeho ze země.
„Naruto, vezmi Sakuru a pojď zamnou,“ rozkázal mu šedovlasý muž.
Skupinka zmizela, zůstal tam pouze Ishidate. Pořád byl ohromen z toho koho potkal. Rychle zaplašil myšlenky a vydal se domů.

*****

Téhož dne měl Kakashi ještě jednu věc na práci. Došel ke kanceláři Hokageho, zaklepal a vešel.
„Konnichiwa, Hokage – sama,“ pozdravil s úklonou Kakashi.
„Konnichiwa, Kakashi, co potřebuješ? Týká se to toho testu?“ otázal se Sarutobi.
„Ano, Ishidate dnes bojoval s mým týmem. Porazil je bez větší námahy. Ten kluk má na víc než na genina,“
„Já vím, ale nejdřív musí získat nějaké zkušenosti na misích než se stane chuuninem,“ odpověděl mu Hokage.
„Rozumím, máte pro mě ještě něco, nebo to už je vše?“ zeptal se jounin.
„To je vše, máš volno. Zítra si přijď pro další misi.“
„Hai,“ odpověděl Kakashi, znovu se uklonil a zmizel.

*****

Ishidate seděl u stolu s Migakim a v poklidu večeřel, když v tom přišel domů unavený Kusushi.

„Ohayo, sensei.“ řekl mladík s plnou pusou.
„Ohayo, tak jak jste tu dneska beze mne válčili?“ zeptal se ninja.
„Šlo to, ale spíše se zeptej Ishidateho jak válčil on,“ podotkl úsměvně Migaki.
„No to už samozřejmě vím, byl sem u Hokageho.“
„A co vám řekl? jak jsem si vedl?“ dychtivě škemral hnědovlasý shinobi.
„No, prý ti to šlo hodně dobře a dokonce mi pro tebe něco dal,“ usmál se Kusushi a vytáhl čelenku se znakem Konohy.
„To znamená, že jsem ninja?“ zaradoval se.
„Už to tak bude, myslím, že ti můžu pogratulovat za nás oba,“ poblahopřál mu právě večeřící shinobi.
„Zítra ráno si zajdeš pro svou první misi,“ oznámil mu druhý z jouninů a zároveň mu předal čelenku.
„Hai,“ odpověděl Ishidate, který si už zkoušel svůj nový doplněk.

***** Pokračování příště