Listy raší 6 - Návrat.

Omlouvám se že další díl vyšel tak Pozdě, ale byla škola a já se musím bohužel ještě učit

Konohagakure no Sato:

„Připrav se na to že tě budou všichni vyslýchat Naruto. To je taky jediný důvod proč tě přinesli sem do nemocnice a do střediska... když se teď ten ANBU.“ Vysvětloval Kakashi jak se situace doopravdy má. Pořád sice nemohl uvěřit že je Orochimaru mrtvý, že je opět postaráno o další obrovský problém ale nechtěl na to myslet. Naruto se vrátil. Co řekne ostatním až zjistí že o Narutovi věděl...
„Naruto, doufám že se jim tentokrát přiznáš! Ublížil jsi tolika lidem když ses tu tak dlouho neukazoval..... jo a Naruto – kdo ti pomáhal?“ Naruto na něj jenom koukal výrazem, který Kakashi tak dobře znal. Byl to ten výraz tupce.
„eh?“
“No kdo ti pomáhal s tréninkem. Jsem si jistý že si to nezvládl sám!“
„A tak... víte Kakashi-sensei... o tom bych radši nemluvil... zase.“
„No dobře... mimochodem to s tím pořezáním obličeje bylo chytrý... sice si to možná nepromyslel dost dobře, možná ti tam zůstane jizva. Bylo to dost hluboké.“
„To byl účel... udělat to tak hluboké aby to ani Kyuubi nestačil ozdravit úplně. Ale myslím že o to není nic s čím by si neporadil...“ pronesl Naruto ve chvíli kdy se ve dveřích objevila Sakura. Nebylo pochyb o tom že slyšela poslední větu kterou Naruto pronesl. Nevěděla jestli je to pravda, jestli se třeba nepřeslechla, když si ale všimla Narutova pohledu, stála tam jako kůl v plotě. Nevěděla co si má myslet. Věděla že porazil Orochimara i když neviděla jak. Dala se do pláče, rozběhla se proti Narutovi a dala mu bolestivou ránu přímo mezi oči. Naruto zasténal, sletěl z postele a narazil do zdi. To už ale viděl Sakuru před ním. Čekal další dávku tak se skrčil do klubíčka, to už ho ale Sakura stiskla. Objímala ho. Mačkala ho a jenom říkala.
„Naruto... ty žiješ!!!“ po chvíli se od něj odtrhla a chtěla slyšet proč tam tak dlouho nebyl, proč ji nechal v Konoze samotnou. Než se Naruto dal do vypravování, vešli do pokoje dva ANBU, Tsunade a všichni kdo byli den předtím v boji s ním.
„Myslím že nám zodpovíte pár otázek.“ Vystoupila proti němu Tsunade.
„Haku!“Okřikl jej jeden z ANBU když viděl Naruta na posteli. Naruto ten hlas znal. Byl to Mubi, jeho partner z jednotky. Naruto se na něj jen usmál.
„Myslím že nám máš co vysvětlovat! Myslím že můžeš začít svým pravým jménem!“ okřikla Naruta HoKage. Naruto dlouho mlčel, doufal že to za něj řekne Kakashi nebo i Sakura. Nechali ho v tom samotného.
„Jeho jméno je Dorouu. Pronesl druhý ANBU. Toho ještě Naruto neznal.
„Ne! Mé jméno je........ no jmenuju se.......“ V tom se stalo něco co nikdo nečekal. Kyuubiho chakra se drala na povrch. Narutovi se začala hojit jeho rána extrémní rychlostí!
Všichni vykulili oči. Nemohli uvěřit tomu co teď viděli.
„To...to... to není možné!!!“ zaječela Tsunade. Už bylo všem jasné kdo to před nimi stojí.
„Ty techniky, a teď když ho vidím, jo určitě je to on!“ pomyslela si Tsunade když viděla Naruta, který už před nimi stál celý čilý s výmluvným výrazem v obličeji.
Chvíli bylo ticho. Po chvíli promluvil. Naruto se začal ospravedlňovat, proč nemohl být s nimi.
Vypadalo to že jej všichni pochopili, že pochopili proč s nimi nebyl, že je chtěl chránit a že to dělal pro ně.
„Naruto. To jsi měl ale zůstat s námi tady by si byl v bezpečí.“ Řekla Tsunade když si všechno vyslechla a smířila se s tím kdo to před nimi stojí. I přes to všechno se všichni divili kolik toho Naruto umí, že je tak silný. Kdo mu s tím pomohl ? bylo tolik nezodpovězených otázek! Na všechny teď chtěla Tsunade slyšet odpovědi. Byl tam s nimi. Byl to on. Uzumaki Naruto.

„Takže už zbývají jen dva dny. KazeKage nám teď podává přesné informace o jejich pohybech. Také slíbil válečnou podporu potom co jsme mu poslali zprávu o útoku a poražení Orochimaru. Mimochodem... o tobě jsem mu neřekla. Myslím že by ses tam měl ukázat, rád tě uvidí.“
„Ano je mi to jasné. Akatsuki si myslí že jsem byl celou tu dobu ve vesnici... nic nesplnilo svůj účel. Celou tu dobu jsem tady mohl být s vámi a vyšlo by to nastejno!!“ zakřičel Naruto když si uvědomil že všechno co se snažil dělat kvůli ochraně svých přátel bylo zbytečné.
„Měl by ses zotavit na nadcházející boj. Naruto. Myslím že je tu pár lidí, kteří by tě zase rádi viděli“ pronesla Tsunade s úsměvem v obličeji.
„Ano, taky je rád zase všechny uvidím.“
„Dobře. To je asi všechno můžeš jít.“ Naruto zmizel v bílém oblaku kouře.

„Šmankote Chouji to se musíš tak přejídat?!“ Chouji po něm jen vrhl vražedný pohled. Neměl rád když mu někdo mluví do jídla.
„Vy jste dvojka...“ podotkla se smíchem Ino.
„Po tom boji mi pěkně vyhládlo!“ odvětil Chouji a pustil se zase do jídla.
„Slyšeli jste to ? někdo zabil toho hada... no ... Orochimaru!“ začal Shikamaru.
„Jo jasně, prej to byl hodně zajimavý boj. Že se tam odehrálo dost zajímavých věcí a že ten, kdo ho porazil... to vlastně ani nevím. Tsunade-sama se o něm nezmínila, prý ho nejdříve vyslechnou. Přijde mi to celé nějaké divné...“ řekla Ino a koukla na Choujiho.
„Pořád jen jíš to měl Shikamaru pravdu!“ štěkla na něj Ino.
„Neruším?“ zeptal se nějaký člověk zahalený v černém plášti.
„Hmm, jak se to vezme“ pronesl do větru Shikamaru.
„No, když ruším tak to půjdu.“ Sundal si kapuci.
„Naruto! Panebože to je Naruto!“ začal křičet Shikamaru. Ino se na něj podívala a vypadala dost překvapeně. Chouji se na něj usmál jakoby věděl že je to on a dál jedl.
„Proč máš sakra tu pitomou kapuci! Tak dlouho si tu nebyl a pořád se chováš stejně!“
„No...promiň Shikamaru, ale měli byste se vidět! Navíc takhle to je i zajimavý, takový ... tajemný“ ušklíbl se Naruto. Byl rád že ty tři vidí a to je teprve začátek. Už teď byl Šťastný že může být zase s nimi. S nimi se všemi. Začali se bavit. O všem. O všem co se událo za poslední léta co je nového, drby vztahy všechno co bylo zajímavé. Naruto se s nimi rozloučil a šel dál, už si promýšlel další svůj dynamický nástup když v tom se srazil s nějakým klukem. Po očku se podíval za sebe a vykřikl.
„Kibo!“
„Tak tenhle nástup se mi nepovedl...“
„Eh... kdo- kdo si ?!“ Kiba k němu přišel. Bylo mu trapné začít větřit jeho pach, ale udělal to. Snažil se to na sobě nedát znát ale Naruto moc dobře věděl co dělá.
„Naruto!“ Si to ty?!“ pořád nemohl uvěřit že by před ním opravdu stál Naruto, to ho ale po chvíli přešlo když si Naruto sundal Kapuci.
„No... vypadáš jinak ale s tím tvým pachem bych tě poznal kdykoli. Ušklíbl se Kiba.
„Tak... jak to jde ?!“
„Přijdeš po několika letech do vesnice a ptáš se jak to jde ?!? To řekni ty mě určitě máš v zásobě zajímavější chvilky než já!“
„No právě naopak, ten největší kousek se mi povedl až tady, doma.“ Kiba se na něj podíval nevěřícně... Nechtělo se mu věřit že nejlepší zážitek za posledních „x“ let prožil zde.
„A co to prosím tě bylo?“ řekl ještě trochu nevěřícně Kiba.
„No, zabil jsem Orochimaru.“ Pronesl Naruto jako by to byla úplně obyčejná věc.
„No, slyšel jsem že ho někdo zabil... konečně je od toho parchanta pokoj!“ pak se ale začal pomalu usmívat „A to si ho zabil ty jo? Hahaa to si děláš srandu člověče!“ uchechtnul se Kiba.
„I když zase na druhou stranu nevím jak moc si se stal silnějším...“
„A co jinak? Jak to jde ? už máš nějakou koc?“ zeptal se Naruto a Kiba na něj chvíli nevěřícně koukal.
„O tom s tebou mluvit nebudu“ ušklíbl se.
„Ale myslím že by si měl navštívit Hinatu... Hele oba jsme byli slepí, ale myslím že k tobě něco cítí... však víš... jak vždycky červenala, omdlívala a tak... to jsme byli sice ještě malí fakani, chápu že to nenapadlo tebe, ale mě?“pronesl trochu s nadsázkou Kiba.
„Jo jo, mám to v plánu, vlastně jsem teď míříl tím směrem, chtěl jsem ještě zaskočit Leeho. Teda pokud to už neví od Nejiho.
„Nevím ale slyšel jsem že Lee nevychází z domu... truchlí. Nenapadá tě za koho?
„To víš že to vím.“ Narutovi vyskočily vzpomínky na poslední chvíle jeho života, jak se obětoval aby je zachránil.
„Byl to skvělý ninja.“
„eh, Naruto?! Ja už půjdu tak ahoj!“
„No jo, nazdar rád jsem tě viděl!“

The end episode 6

je to sice trochu pitomy ale návraty a nové vztahy nemůžou v Příbězích chybět