Osudová láska - 2

Heh konečně dvojka !

Minato stál před kanceláří Hokágeho. Natáhl ruku a zaklepal. Po chvíli se uvnitř ozvalo tlumené dále a Minato otevřel dveře. Vešel dovnitř a zase je zavřel. Otočil se do místnosti a pohled mu zabloudil doprava. Uviděl tam stát svého učitele a svého týmového partnera.

"Tak jsem tady." řekl Minato a podíval se na Hokágeho.

"Skvělé! Ted musíme počkat jen na našeho hosta." přikývl Sandaime a zadíval se z okna. Minato přešel ke svému týmu, posadil se na zem a opřel se o stěnu. Jeho týmový partner ho za několik minut napodobil a senseie se o zeď jen opřel.

Mezitím Kushina

Poté co zjistila že je zamilovaná do Minata, odpadla. Když se probudila zjistila, že už je skoro večer a chtěla se vydat najít ubytování ale na něco si vzpomněla. V ten moment se zhrozila.

"Pane bože! Vždyť já mám být u toho starého páprdy(Hokáge)!" vykřikla Kushina a začala sprintovat k hlavní budově.

Zpět k Minatovi a jeho týmu

Už to byly tři hodiny co se jejich host měl dostavit a on stále nikde. Senseie Minata a druhý člen jejich týmu spali a Sandaime k tomu také neměl daleko. Jen Minato byl stále čilý ale už trochu podrážděný. Najednou se z chodby ozvaly výkřiky a hlasité rány. Všichni v kanceláři se lekly. Zvuky ale najednou ustali. Všichni napjatě poslouchali jestli ještě něco neuslyší když, v tom se dveře kanceláře rozletěly, a do nich vlétlo něco zrzavého a rozpláclo se to na zemi.

Každý si nejdřív myslel že je to kočka nebo něco takového ale když zjistily že to podivné indyvydium má nohy a ruce a že, to zrzavé musí být vlasy začali se k tomu přibližovat. Když už od toho byly cca dva metry zastavily se a pohlédly na Minata. Ten si jen povzdechl a vykročil vpřed. Klekl si k tomu člověku a nadzvedl mu hlavu. Chvíli se na to zaskočeně díval ale nakonec se hlasitě rozesmál. Ostatní se jen divily co je tak zajímavého a tak se přiblížily blíž a nakoukli mu přes rameno.

Uviděli tam docela pěknou dívku se zrzavýma vlasama a s uštvaným výrazem ve tváři. Ostatní se jen trochu pousmáli ale stále nemohli pochopit co je tady tak směšného že, se Minato válí v křečích na zemi. Když už se Kushina dostatečně vydýchala zvedla se a rozhlédla se po místnosti. Pohled ji spadl na Minata který, se ještě válel na zemi a v očích ji nebezpečně zablýsklo. Jiraiya a Minatův týmový partner to zpozorovali a rychle ustoupily o několik metrů dozadu. Kushina přešla k Minatovi a ďábelsky se usmála. Minato se chtěl už zvednout ale jakmile otevřel oči nejraději by je zase zavřel. Uviděl nad sebou totiž Kushinu jak se na něj usmívá .... ale z toho to úsměvu mu přeběhl mráz po zádech.

"A-a-ahoj Kushihno-chan." vykoktal Minato a zbledl. Kushina se ještě víc usmála a natáhla po něm ruku. Minato se na to jen vyděšeně díval. Sice by mohl lehce uniknout ale byl zvědavý co mu chce udělat a hlavně byl zkoprnělí hrůzou stejně jako jeho tým. Hokáge se na to jen pobaveně díval.

"Ta holka se mi začíná líbit!" pomyslel si Sandaime a sledoval jak Kushina přechází k oknu a Minata táhne za sebou. Pak to okno otevřela a Minata vyšoupla ven. Pořád ho držela za vestu ale teď se na něj sladce usmála a hodila ho přes půlku Konohy. Minato se při letu začal smát ale smích ho přešel když spadl do jezera pár metrů od Konohy. Kushina, Hokage a jeho tým to celou dobu sledovali a dostali pořádný záchvat smíchu, když ho viděli spadnout do jezera.

Minato v jezeře .....

"Já tu holku snad přetrhnu vejpůl!" nadával potichu Minato a plaval ke břehu.

"Ale jedno se musí nechat. Je fakt krásná!" zasnil se Minato a pomalu se vracel zpátky k Hokagemu.

Ale to ještě netušil, že ho někdo slyšel. A moc nedšený zrovna nebyl.

Minato nějak nespěchal. Přemýšlel proč tam Kushina vůbec přišla. Najednou ho něco napadlo.

"Že by ... ? Ne to ne!" uklidnil sám sebe ale moc to nezabralo.

"Hmm ... jen doufám, že ona není ten nový člen týmu!" pomyslel si Minato a byl z toho trochu nervozní. Zvedl hlavu a uviděl před sebou budovu Hokagaho.

"Tak hlavu vzhůru." dodal si odvahu Minato a vstoupil dovnitř.

Došel až před kancelář a vešel dovnitř. To co uviděl ho trochu zarazilo.

Jeho týmový partner a sensei doslova slintali při pohledu na ni. A bylo vidět, že i ten úchylný Sandaime má co dělat aby také nezačal slintat. Minato za sebou zavřel dveře a dal si při tom pořádně záležet. Takže se všichni pořádně lekli a otočili se udiveně po směru toho velkého rámusu.

Uviděli u dveří stát Minata jak se na ně šklebí.

"Oh. Ty už jsi tady Minato." usmál se na něho Sandaime. Minato přišel blíž.

"Ano. Omlouvám se, že jsem tak zdržoval ale měl jsem okružní let po Konoze. A podotýkám zadarmo." vysvětlil stále s úsměvem Minato a všichni až na Kushinu se hlasitě rozesmáli.

"A tady s tímhle mám být v týmu?" pomyslela si utrápeně a protočila očima. Minato si toho všiml ale nedával to nějak najevo.

"Hmm ... tak takhle." pomyslel si Minato a mírně se pousmál.
"Myslím, že s tím budu muset něco udělat. Ale ted ne." pomyslel si ďábelsky Minato a v duchu se zasmál. Mezitím se ostatní utišili a Hokage mohl pokračovat.

"No jak už jistě tušíte tady Kushina je nový člen vašeho týmu." začal vysvětlovat Sandaime a přitom se na každého podíval.
"Jiraiyo. Poté ji vyskoušíte a možná dostanete misi. A myslím, že by jste se měli představit." vyzval je Sarutobi. Přikývli a ke Kushině o krok postoupil neznámí člen jejího týmu.

"Ahoj. Rád tě poznávám. Mé jméno je Urashi Yashiko ale přátelé mu říkají jenom Yashi." představil se jí Yashi a Kushina se na něj usmála, byl ji i docela simpatický.

"Mé jméno jsi už nejspíš slyšel ale taky se představím. Jmenuji se Uzumaki Kushina a pocházím z Mlžné. Jsem ze slavného klanu Uzumaki .... no vlastně jsem jediný žijící potomek." představila se Kushina a pokusila se nahodit usměv. Nakonec se ji to podařilo a ty tři tím oklamala ale Minatovi se zdál trochu divný. No nechal to být.

Ted před Kushinu předstoupil jejich senseie.
"Ahoj Kushino taky tě rád poznávám. Mé jméno je Jiraiya a jsem jedním z legendárních seninnu. " představil se ji Jieaiya a pokusil se u toho neslintat.

"To též platí o mě, Sensie." řekla Kushina a sladce se na něj usmála. Jiraiya z toho málem odpadl a jako poslední na řadu přišel Minato. Přišel k ní blíž ale nedíval se na ni.

"Čau. Mě už znáš ale no to je jedno. Jmenuji se Namikaze Minato a mým snem je stát se čtrvtým Hokagem a ochranovat tu to vesnici a její obyvatele." řekl Minato a podíval se na ni. Trochu se zarazil když viděl její pohled. Byl takový smutný ale zarověn byl trochu i překvapený. Minato to vůbec nechápal ale zaujali ho její oči. Jak už vědel měla je světle modré ale přesto ho vždycky fascinovali.

V místnosti zavládlo hrobové ticho. Kushina to už nemohla vydržet a odvrátila od něj pohled. Yashi a Jiraiya se dívali ven z okna a o něčem přemýšleli. Taktéž na tom byl Hokáge. Toto ticho přerušila až Kushina.

"Hokage-sama. Myslím, že už by jsme měli jít je pozdě a stmívá se." navrhla Kushina a čekala na jejich reakci.

"Oh. Skvělí nápad Kushino. Můžete jít." propustil je Sandaime. Přikývli a odešli.Před budovou se každý vydal jedním směrem, kromě Kushiny. Minato si toho všiml a vrátil se k ní.

"Děje se něco?" zeptal se ji. Kushina odvrátila pohled.

"Ne. Proč by měla?" zeptala se ho jako by nic ale moc ji to nešlo.

"Ty němáš kde bydlet, že?" docvaklo to Minatovi a zašklebil se. Kushina i když nerada, přikývla.

"Tak můžeš bydlet u mě." navrhl ji z nenadání Minato a Kushina se lekla. Prudce od něho uskočila ale ztratila rovnováhu a spadla na zem. Přitom se šikovně bouchla do hlavy takže stratila vědomý.

Minato byl hned u ní a zjištoval co s ní je.

"Heh. Stejně nemá kam jít. Holt půjde ke mě at se jí to líbí nebo ne!" pomyslel si Minato a zase se mírně pousmál. Otočil se a vydal se ke svému domu s Kushinou v náručí.