Tmavomodrý tanec: část 2

Tak tady máte pokráčko...doufám,že se bude líbit a jestli budete mít čas tak i napište nějakej ten komentářík

Příštího dne:
„Ach jo,už zítra je ten ples a Naruto se mě ještě nezeptal. No možná se mě ani nezeptá. Neměla bys už doufat, Hinato. Jsi tak naivní,“ říká si potichu pro sebe.
Je ráno. Slunce vyšlo v pomerančových barvách. Je příjemné teplo a prostředí je nabyto energií. Takovou energií, která je vždy před bouřkou….ale opravdu, bouřkové mraky přicházejí „pomalu ale jistě“. Hinata šla zrovna do obchodu pro pár bambusových výhonků a rýže. Vtom se spustila taková smršť kapek, že se Hinata hned musela schovat, aby nepromokla. Ani si nevšimla, že zaběhla do Ichirakovi restaurace.
„ Ještě jedno vepřové ramen, prosím.“
Ten hlas Hinata dobře zná. Je to hlas, z kterého vždy omdlí. Hlas ukřičený, ale přitom tak milý.
„Hinato!!!!Hinato!!!“
Hinata se chvíli zasnila, ale ten hlas volá její jméno…“Hinato!!!!“
„Co?“ vyhrkne Hinata hláskem tak vysokým jako kdyby mluvil skřivánek.
„ Naruto!!! Aaa…ehm co tady děláš?“chvěje se nervozitou, ale i zimou.
„ Sem tady na obědě..“
Teprve teď si všimla,že se schovala do restaurace, kde každé poledne sedává Naruto.
„ Ach…ano. Promiň,to ta bouřka,“ žádná jiná výmluva jí v tu chvíli nenapadla.
„Nedáš si se mnou?“
„Ráda,“ vyděšená dívka si přisedla ke stolu a objednala si:“ Vepřové ramen, prosím.“
„ Jé taky máš ráda vepřové?“
„ Ano mám.“
Chvíli jen tak seděli a nevěděli o čem mluvit. Bylo tam nepříjemné ticho , které Hinatu více a více znervózňovalo.
„ Ehm Naruto?“promluvila tiše Hinata.
„Hmm?“ pozoroval Naruto Hinatiny prsty, které si pohrávali s hůlkami.
„ Slyšel si o tom plesu?“
„ Cože on je nějaký ples? Jakej ples?“
„ Tenhle ples,“ vmíchala se do rozhovoru Ayame, která podávala Hinatě objednané ramen a druhou rukou ukazovala na plakát vyvješený na béžové zdi.
„ Sakra.!!! Já nemám nic na sebe….Hinato,půjdeš se mnou!!!Pomůžeš mi vybrat nějaký oblek!!!“
Hinata zrudla a sekla sebou.
„ Hej!!!!Hinato!!!Hinato vstávej!!!Teď nemáme na nějaký omdlívání čas.Tak jdeme.“
Naruto popadl Hinatu a posadil si ji na záda. Bouřka ještě nepřestala a tak když přišli k obchodu byli oba promočený. Hinata byla stále v bezvědomí.
„ Dobrý den,“ pozdravil Naruto obchodníka a přistoupil k pultu:“ Chtěl bych nějaký to sako a k tomu kalhoty.“
Když si všiml,že se Hinata stále neprobrala, posadil jí na židli vedle pultu.
To už,ale prodavač přinášel nové šaty.
„ Co takhle tyto…líbili by se vám?“
„Dejte mi to. Zkusím si je,“ odfrkl Naruto a zalezl do kabiny.
Mezitím se Hinata už probrala.
„ Co se stalo?“zeptala se obchodníka, který se jí snažil probrat.
„ Přinesl vás nějaký chlapec,“ a ukázal na kabinu, z které vycházeli nadávající skřeky něco jako“ jak se to zavazuje“.
„ Ach ano….Naruto.“
„ Ano, přinesl vás sem na zádech.“
„Na zádech.?“
Naruto už byl hotový a vyskočil z kabiny.
„ Tak co Hinato, jak se ti líbím, ehmmm?“
Hinata se snažila znovu nečervenat.
„ Je to hezké.“
„ Trochu nadšení ne???“
Hina se pousmála a chtěla se ještě na něco Naruta zeptat….začala.
„ Naruto ?!“
„ Ano?“
„ Víš už s kým půjdeš na ten ples….víš já vím, že ses to dozvěděl teprve před chvílí…jenom se chci zeptat…“
Naruto se chvíli zastavil a udiveně zíral na Hinatu.
„ Já musím někoho pozvat?
„No vlastně já nevím….no asi každý by měl,“ odpověděla motajíc si prsty.
„ No tak dobře. Půjdu se zeptat Sakury….doufám že přijme.“
Zaplatil šaty, ani si je nesvlíkl a běžel přímo k domu Haruny Sakury.
Dívka byla zklamaná….pršet stále nepřestalo. Déšť připomínal smutek z toho,že ho Hinata vůbec v první řadě nenapadla. Procházela se a odmítala na ples jít.
Konečně přišla domů. Byla celá promoklá a zmrzlá.
„ Hinato!!!Kdes byla tak dlouho?!!! Musel jsem udělat oběd,“ nadával Neji.
Když si všiml,že Hina je mimo…a vypadala tak zklamaně v klidu se jí optal:
„ Co se stalo?“
„ Nic. Moc se omlouvám za ten oběd,“ sdělila nesrozumitelně a pomalu odešla do svého pokoje.

Zavřela za sebou dveře a z okna se dívala na padající kapky deště. Pak si lehla postel. Chtělo se jí brečet. Nemohla vystát, že Naruto neustále běhá za Sakurou. Prohlížela si nové šaty, které vysely na skříni. Najednou se ozvalo jakoby někdo něco sunul v pod dveří… Byl to Neji….přinesl své sestřence oběd, který sám uvařil.
„ Děkuji ti, Neji,“ poděkovala Hinata potichu. Jako kdyby to říkala sobě…nemohl jí snad ani slyšet.Vzala si tác s miskou nudlí a pomalu začala jíst. Napila se a povzdychla si.

Náhle zaslechla jiný zvuk…Někdo zaklepal na okno. Bylo to na okno vedlejšího pokoje.
„ To bude určitě Tenten. Bude se chtít domluvit s Nejim na zítřejším plese.“
Vtom se ale ozvaly hlasy. Hinatiny okna byly dokořán takže vyslechla celý rozhovor.
„Ty pako, proč mi házíš do okna kameny…Naruto!!!Hinata má okno vedle.“

„Naruto???!!!“ pomyslela si Hinata šťastně, když zaslechla Nejiho vyslovovat jeho jméno.
Neukázala se v okně…chtěla slyšet kámen dopadající na její sklo…chvíli čekala a seděla na posteli.

„Ne ty idiote…tam ne…to je okno mého strýce!!!!“ zařval Neji a nechtěl si představit, co Hiashi udělá.
„Pozdě.“ Kámen prorazil okno Hinatiny otce. Všude po zemi zůstalo spoustu střepů.
„Nejhorší teprve přijde.“

„ Kdo to byl????!!!!!“ zařval Hiashi rozzuřeně…“Zabiju ho…“ trochu se uklidnil.
Nejimu to přišlo vtipný a začal se z povzdálí posmívat právěutíkajícímu Narutovi.
Hiashiovi netrvalo dlouho, aby dohonil Naruta.
„ To ty?“
Byl ještě rozzuřenější. Myslím že dále si to umíte představit. No... Naruto nedopadl zrovna nejlíp …ale né také nejhůř(smrt).
No nic…Hinatě to zase nevyšlo.

Pokus druhý??? Jdeme na něj.
Hinata, aby měla alespoň nějakou možnost potkat Naruta, vyšla si na procházku.
Chodila po ulici. Už to skoro vzdala…když zaslechla Narutův ukřičený hlas.
„Hinato!!!!Hinato!!!!“
Dívka se otočila za hlasem,který tak milovala….obvzláště když křičel její jméno.
„Hinato, musím se tě na něco zeptat.“
Hinata se začervenala , stydlivě zakroutila nohou a tradičně si mnula prsty.
„ Ano, Naruto?“
„ Chtěl jsem se jenom zeptat jestli mám Sakuře něco na ten ples přinést…..,myslím jako dárek. Nevím, dává se nějakej dárek?“
Hinatu tato zpráva velice zarmoutila. Nikdy se necítila tak hrozně. Chvíli jen tak stála a koukala se na Naruta velice žalostně.
„ Hinato, já si dělal srandu.“
„Cože?“ pozdvihla hlavu a koukla se Narutovi do očí.
„ Sakuru jsem nepozval. Ani nechtěl pozvat…zase by to dopadlo tak, že by mě vyrazila...Víš chtěl sem se tě ještě na něco zeptat…Nechtěla bys jít se mnou na ten ples??“
Hinatiny nohy už nevydrželi takový nátlak…podlomily se a málem by upadla kdyby ji Naruto nechytil. Déšť konečně přestal.
„ Tak jak to s tebou bude? Půjdeš se mnou?“
„ Naruto-kun…jistě, ráda půjdu.“
(jak romantické)
„Tak jo, vyzvednu tě zítra v 7 hodin večer…tak doufám, že nezaspím.“
„ Páni to už je ale hodin..budu muset jít,“ z ticha vypustila Hinata.
„ Jaah. Tak zejtra.“
„ Zítra.“

Večer:
Sídlo Hyuuga:
Hinata připravuje večeři. Dnes na jídelním lístku bude oblíbené vepřové ramen. Neustále musí přemýšlet o zítřejším plese. Jak bude tančit s Narutem.
„ Hinata!“ probere jí ze snu Hiashi.
„ Otče?“
„ Dnes se mi stala tuze nemilá věc. Ten, jak on se jmenuje…a už to mám… Naruto...rozbil mi dnes okno.“
„Ano, vím.“
„ Podal jsem si ho. Chtěl jsem vědět důvod .Lidi přece nechodí po ulici a nehází lidem do oken šutry. Myslel jsem, že chce někdo napadnout naše sídlo. Vymlátil jsem z něj některé informace.“
„Vymlátil?“ zpozorněla dívka při tak „brutálním“ slově.
„ Ano myslím, že by ses k němu neměla moc přibližovat. Ten kluk to asi nebude mít v hlavě v pořádku.“
Jejich rozhovor přerušil Neji.
„ Tak co je dnes k večeři. Sem moc rád, že už nemusím dělat další jídlo. Hinata, už se tě Naruto zeptal na ten ples?“optal se neopatrně Neji.
„Hinata? S Narutem?“divil se Hiashi.
„Ups.“zaškytl se Neji.
„Ne, ne to tak není,“ vyhrkla Hinata a přitom prostírala na stůl.
„Nic se neděje. Klidně si s Narutem na ten ples jdi. Mně to vůbec nevadí. Já jenom, že to okno…to okno mi rozbil on…ON MI ROZBIL TO OKNO!!!!“
Neji uklidňoval svého strýčka.
„ Nic proti tomu nemám…jen abys věděla…můžeš si dělat co chceš, ale jestli ti něco udělá, zabiju ho. Jestli ti neřekne, že ti to sluší zabiju ho.Stačí jen dát vědět,jasný…dcerunko moje!!!...Neji.!!! Užijte si to zítra… Jo, jo když já byl na prvním plese. To byly časy.“
Neji a Hinata se na sebe podezřele koukli,ale nic si z toho nedělali.“

Celou noc nemohla Hinata spát…usnula snad jen na 2 hodinky. Byla taková krásná čistá noc. Všude byl klid. I ulice Konohy utichli. Bylo to jako kdyby se Hinata uzavřela do vakua..V klidu ležela a koukala se spokojeně do stropu.
„Už zítra, už zítra,“opakovala si neustále. Její šaty, pověšené na skříni, se třpytily o záři měsíčního světla. Má pocit jako kdyby…celé město bylo nabyto energií. Jako kdyby padala ze stometrové skály a nikdy nedopadla. Byl to pro ni nádherný pocit. Ve 4 hodiny ráno konečně usnula a spala dvě hodiny. Přesto nevypadala nevyspale. Neustále se chovala, jako by se nadýchala rajského plynu nebo nějaké narkotické látky.
Ráno přišla do kuchyně, udělala snídani. Vůbec nevnímala.
„Hinato!!!!!Hinato!!!!Prober se,“ snažil se ji probudit Neji.
„Ano?!!!“
„Mohla bys mi, prosím tě, podat čaj?“
„ Zajisté, prosím.“
Hinata se podívala na své hodinky a náhle zjistila, že už není snídaně, ale oběd.
Celé dopoledne byla Hinata jako v ráji.
„Panebože, musím se jít připravovat.“
„Už teď? Vždyť je teprve půl druhé.“
To už Hinata neslyšela a zavřela za sebou dveře od pokoje.

O 3 hodiny později:
Neji prošel kolem dveří Hinatiny pokoje. Právě se otevíraly. Vyšla z nich nádherně oblečená Hinata. Vypadala překrásně. Až na její vlasy.
„Hinato? Nemyslíš, že si to s těmi vlasy trochu přehnala?“
„Myslíš? Když já nevím co si mám učesat.“kňučela Hinata zoufale.
„ Myslím že by to chtělo něco jednoduchého.“
Hinata za sebou zabouchla dveře a za 10 minut vyšla s vlasy upravenými do lehkého drdolu. Její oči byli skoro zakryté ofinou.
„ Neji, nevíš jestli už nepřišel ?“
„Nepřišel. Je teprve 5 hodin.. Zrovna Naruto bude chodit včas.“

Za 15 minut:
„Neji ? Nevíš…“
„ Ne…ještě nepřišel.“
„Děkuji.“
Hinata začala být malinko nervózní.

Konečně…hodinové ručičky odbíjeli třičtvrtě na sedm a s nimi se ozval tlukot na dveře.
„Hinata!!!!Naruto je tady,“ zavolal na ni Neji.
„Nemůžu tam jít. Vůbec mi to nesluší. Raději smažu ten make-up. Vypadám v něm hrozně staře,“říkala si pro sebe Hinata.
„ Počkejte ještě 5 minut,“ volala na hochy ze svého pokoje.
„Takže mezitím, Naruto, si vyjasníme pravidla. Jak říká můj strýc: Jestli mojí sestřence ublížíš zabiju tě, jestli se jí jen nějak dotkneš, zabiju tě. Jestli ji neřekneš, že jí to sluší zabiju tě. Na tohle pravidlo si dávej obzvláště pozor. Otravovala mě s tím celý odpoledne, tak ať to utrpení nebylo marný. No, shrňme to. Jestli ji prostě něco uděláš…tak ….tak se mi radši vyhýbej. Užij si to.“