Once upon a time 27

Once upon a time 27

„Objevil někdo něco,“ zeptal se Naruto.
„Ne, nic,“ shrnul za všechny Druhý.
„Jakoby se do země propadl,“ mrčel První. „Nemůže ho zatím najít.“
„Hmm, a co Akatsuki,“ zeptal se znovu Naruto a rozhlédl se po ostatních.
„No,“ odvětil Čtvrtý. „Vypadá to, že ani oni neví, kde ho hledat.“
„Což nám může pomoct,“ řekl Třetí.
„Dokud ho nenajdou oni, můžeme být v klidu,“ souhlasil Naruto.
„Nebo může sledovat je a čekat až ho najdou oni,“ nadhodil Kyubbi a sedl si na zem.
„To je dost nebezpečný,“ namítl Třetí. „Mohli by ho najít dřív, než bychom se k němu dostali mi.“
„Pravda,“ souhlasil První.
„Zajímalo by mě, kam se ten Itachi zašil,“ zavrčel Naruto a podíval se po ostatních, kteří na tom nebyli o moc líp.

„Myslíš, že to vyjde,“ ptala se s nervozitou v hlase Tenten.
„Snad jo,“ uklidňovala ji Sakura.
„Třeba jim to aspoň otevře oči,“ usmála se Temari.
„No, nevím,“ dušovala Ino.
„Musíš to brát pozitivně,“ namítla Sakura.
„Nevidím, na tom nic pozitivního,“ odsekla Ino. „Ty máš Sasukeho, tomu to snad dojde, ale u Saie nevím.“
„Neboj,“ ušklíbla se Temari. „Když tak si ho kluci vezmou bokem a vysvětlí mu co a jak.“
„Ha ha,“ prskala vzteky Ino. „Moc vtipný.“
„Nechcete toho vy dvě nechat,“ usadila je obě Sakura. Temari na ní jenom vyplázla jazyk a všechny se rozesmály.
„No, budete to zajímavý,“ vzdychla Tenten.
„Teď mě tak něco napadlo,“ přemýšlela Sakura.
„A copak,“ zeptala se zájmem Ino.
„Všimli jste si Hinaty,“ začala. „Stála v jídelně, když jsme oznamovaly klukům tu novinu a jako by přesně věděla, o co nám jde.“
„Myslíš, že jí to došlo,“ nadhodila Temari.
„Nevím, jestli úplně,“ dumala Sakura. „Ale něco určitě. A nevypadalo, to že by jí to vadilo.“
„Jo,“ souhlasila Ino. „Dokonce dokopala i Nejiho k souhlasu.“
„Hmm,“ zamrčela Tenten. „Snad to nějak dopadne.“

„Už jdou,“ řekla náhle Tenten. Dívky seděly u vodopádu na kamenech a povídaly si o všem možném.
„Určitě,“ zeptala se Sakura.
„Jo,“ potvrdila jí to. „Nakladla jsem pár pastí, tak aby je nikdo nenašel. A jedna se teď právě spustila.“
„Tak jo,“ zvedla se Temari, seskočila z kamene na zem a protáhla se.
„Jsem nějak nervózní,“ mumlala Ino a stoupla si vedle ní.
„A kdo ne,“ zavrčela Sakura.
„Tak s chutí do toho,“ povzbuzovala je Tenten.
Na zem padali jeden po druhém kousky oblečení. Po chvíli stály u vodopádu jenom v bílých košilkách, které jim sahaly do půli stehen. A pak jedna po druhé vlezly do vody.
„Tohle nedopadne dobře,“ řekla Tenten.
„Ale prosím tě,“ usmála se ďábelským úsměvem Temari a nahodila. Tenten tam stála v šoku z vody a zírala na ni.
„No počkej,“ křikla a vrhla se na ni. Sakura s Ino se ke tomu přidaly taky a nad vodu se nesl do daleka dívčí smích.

Kluci se mezitím blížili k místu setkání a přemýšleli o tom, jak se do toho nechali navléct.
„Nechápu, proč máme trénovat, až tady,“ mrmlal Shikamaru.
„Ber to jako zdravotní procházku,“ nadhodil se smíchem Sasuke, od chvíle, kdy se vrátil do Konohy pozoroval na sobě změny. Přišlo mu, že se víc směje, ale nevěděl, čím to je.
„Buď rád, že neprší,“ souhlasil Neji.
„Tak to bych nikam nešel,“ usadil ho Shikamaru.
„No nevím,“ nesouhlasil Sai, který poprvé za ten den promluvil. „Když jsem se díval na Temari, tak bys to asi nerozchodil. A Sakura je ještě horší. Ještě teď, když si vzpomenu na tu ránu, co mi kdysi dala, cítím tu bolest.“
„To máš pravdu,“ přidal se na jeho stranu Sasuke. „Ta její síla je nebezpečná, zvlášť když se naštve.“
„Tak se jí budeme snažit nenaštvat,“ prohlásil Neji.
Chvíli šli mlčky dál, když promluvil Sai: „Slyšíte to?“
Ostatní se zastavili a zaposlouchali.
„Co, …“ začal Sasuke, ale pak to zaslechl i on.
„Mě to přijde jako smích,“ řekl Neji.
„Koukneme se, “ navrhl Shikamaru. A všichni se vydali za zdrojem zvuku. Pomalu, aby si jich nikdo nevšiml, se přiblížili k vodopádu. Opatrně rozhrnuli keře a ten pohled jim vyrazil dech.
Pod vodopádem stály dívky. Voda jim sahala jenom do půl pasu, ale to jim nevadilo. Právě po sobě stříkaly vodu a smály se. Sice na sobě měly košilky, ale ty teď měly nalepené na těle a moc toho nezakrývaly.
„Temari, ty potvoro,“ smála se Sakura a vrhla se po ní. Ta se jí bez problému vyhnula a Sakura skončila celá ve vodě. Okamžitě se vynořila a pohodila hlavou, tak aby jí nepadali vlasy do očí. „No počkej!“
Mezitím kluci schovaní v keřích nevěřícně koukali.
„Myslím, že bychom se měli ukázat,“ řekl Sai a zvedl se, aby vyšel ven ze svého úkrytu. Ale nestihl to, skočil po něm Sasuke a zavrčel na něho: „Ses zbláznil! Víš, co by nám udělaly, kdyby se dozvěděly, že se tady schováváme.“
„Vzpomeň si na tu facku od Sakury,“ nadhodil Shikamaru.
„Ok, už si sedám,“ otočil okamžitě a znovu si sedl.
„Hodnej,“ pochválil ho Shikamaru. „Počkáme a uvidíme.“
„To taky nevím, jestli je dobrej nápad,“ namítl Neji. „Připadám si jak úchyl.“
„Tak běž,“ zavrčel Sasuke. „Ale drž se dál od Sakury.“
„Hmm,“ zašklebil se Neji. „Právě jsem si to rozmyslel.“
„Kluci, koukejte,“ přerušil je Shikamaru a ukázal směrem k vodopádu.
„Co je,“ zašeptal Sasuke.

Tenten právě zvedla hlavu a podívala se na slunce: „Měli bychom vylézt z vody a usušit se. Kluci tady za chvíli budou.“
„Dobře,“ souhlasila Sakura a rozrážela nohama vodu, jak se prodírala na břeh. Jak vystupovaly na břeh, nabízel se chlapcům víc a víc zajímavější obrázek. Mokré bílé košilky měly přilepené k tělu a nenechávaly nic na představivosti.
„Je vám jasný, že nás zabijou, jestli na nás přijdou,“ nadhodil Neji a nemohl od nich odtrhnout pohled.
„Úplně,“ zašeptali v odpověď ostatní.
„Ino,“ začala Sakura a rozprostřela si na zemi ručník a posadila se na něho. „Mohla bys mi rozčesat vlasy?“
„Jasně,“ souhlasila a přesunula se i s ručníkem za Sakuru a začala se jí probírat ve vlasech.
„Tenten ukaž, já ti rozčešu ty tvoje,“ řekla Temari a vzala do ruky hřeben.
„Díky,“ poděkovala Tenten.
Chvíli bylo na břehu ticho.
„Holky,“ přerušila to ticho Tenten. „Víte, já Hinatě strašně závidím.“
„Cože,“ nechápala Ino.
„No,“ zasnila se Tenten. „Závidím ji. Taky bych chtěla cítit, to co ona. Mít dítě, manžela a to všechno.“
„Ale ona je vdova,“ namítla Sakura.
„Sakuro,“ okřikla ji Temari. „Víš Tenten, já jsem na tom podobně. Když jí vidím, jak si hladí bříško a povídá si s ním, tak jí taky závidím.“
„Temari,“ vydechla překvapeně Ino.
„Cítit, že tě někdo miluje,“ vydechla Sakura. „Cítit jeho dotyky. Jeho dech na tváři. Musí to být krásný.“
„Víte,“ začala Ino. „Naruto byl chlap. Nikoho se neptal a vzal si, to co chtěl.“
„Zato ti ostatní,“ souhlasila Sakura. „Ti by potřebovali okolkovanou žádost.“
Čímž vyvolala u všech smích.
Ale ne u kluků. Ti byli spíš překvapení.
„Chápete to,“ zeptal se zmateně Sai.
„Víš,“ začal Shikamaru. „ony.. jak si .. no víš. Sasuke vysvětli mu to ty!“
„Ech,“ namítl.
„Je to tvůj týmový kolega,“ usadil ho Neji.
„Jak bych ti to řekl,“ začal Sasuke. „No asi takhle. Závidí Hinatě, že se zamilovala a čeká s Narutem dítě.“
„A to je všechno,“ zeptal se nechápavě.
„Sasuke, ty jsi naprosto k ničemu,“ prskl Shikamaru. „Sai, zkrátka a dobře, chtějí chlapa.“
„Aha,“ zamrčel Sai a podíval se zpátky k vodopádu.
„Víte, co mě napadlo, kluci,“ začal Neji.
„Copak,“ zeptal se Sasuke.
„Teď, když se tak na ty holky koukám,“ pokračoval ve svých myšlenkách Neji. „Jsem si teprve teď všimnul, jak vyrostly. Až teď mi došlo, že už to nejsou ty malý otravný holky, co nám přidělily do týmu. Už jsou z nich pořádný ženský.“
„Hmm, máš pravdu,“ souhlasil Shikamaru. Dál se dívali na holky, jak se oblékají a zrovna když si připevňovaly pouzdra se zbraněmi, šlápl Sasuke na větévku a ta vydala hlasitý zvuk. V tu chvíli měl kolem nohy zapíchnuty dva shurigeny a dva kuneie. Sasuke jenom na sucho polkl. Sai blesku rychle zhodnotil situaci a vytáhl jeden ze svých svitků a vypustil z něho bílého králíčka. Ten pomalu vyhopkal k vodopádu.
„Je to jenom králík,“ řekla Sakura.
„Už jsem si myslela, že to jsou kluci,“ nadhodila Tenten.
„A proč by byli schovaní v keřích,“ zeptala se Ino.
„Třeba šmírovali,“ smála se Temari a na tvářích kluků se objevil tmavý ruměnec.
„To pochybuju,“ začala se spolu s ní smát i Sakura. „Vědí, že kdybych je načapala, tak by moc dobře nedopadli.“
A na znamení svých slov si pěstí udeřila do dlaně. Což vyvolalo u chlapců suché polknutí.