Hokageho Syn: Origins 034 - Chladné zjištění

Mrazivý vítr narážel do okna malé strážnice. Narážel tak prudce, že se dalo pochybovat o výdrži toho okna. Seržant Han unaveně pohlédl na zprávu od svého nadřízeného. Pro něj se nic neměnilo, jenom hlídat vstup do města a informovat o každém nově příchozím. Rukama v rukavicích si promnul už vrásčitý obličej, než se zadíval na svou helmu. Už několik let dělal pořád to samé. Asi je na čase odejít.
"Seržante, pojďte se na něco podívat!" ozvalo se ode dveří strážnice. Han vzal svoji helmu a vyšel vstříc mrazivému větru.
Han se dostal na hradby, po cestě nadával na bolavá kolena a špatné počasí. Nedával ale nic najevo, aby si uchoval ještě nějakou autoritu.
"Podívejte se, seržo! Támhle!" promluvil jeden z okolních mužů, když mu podával dalekohled. Han se podíval směrem, který jeho podřízený ukazoval. Našel dvojici v černém, jedna vyšší, druhá o kousek nižší. Obě postavy měly kapuce na hlavách, aby se sami ochránili před větrem.
"Co myslíte, pane? Máme zavřít bránu a připravit se na případný útok?" zeptal se jeden z jeho mužů s roztřeseným hlasem. Han se podíval znovu, tentokrát důkladněji. Spatřil ohnivý vzor na spodním lemu plášťů, ovšem kvůli silnému větru to šlo hodně obtížně.
"Zatím ne. Necháme je projít, pak je vyslechneme. Ale buďte připraveni na cokoliv," rozkázal Han a jeho lidi se dali do pohybu.
Tanma se lehce ohlédl za sebe, Naruto za ním měl docela problémy.
"Vydrž, Naru. Za chvilku jsme tam," informoval Tanma svého sourozence. Naruto měl v silném větru značné problémy. Brány a zdi města už byly na dohled.
"Sakra, že já blbec do toho šel s tebou," prskal Naruto, když srovnal krok. Tanma ho sice rád popichoval, ale věděl, kde je hranice. Sotva měli zeď města nadosah, odněkud se vyřítila místní stráž.
Uvnitř strážnice bylo nezvyklé teplo a hlavně sucho a bezvětří. Naruto seděl za stolem, Tanma vedle něj.
"Niisan, o co jde?" zeptal se Naruto, když netrpělivě čekal, ať už se čekalo na cokoliv.
"Hádám, že jenom nějaká bezpečnostní prověrka," dumal Tanma nahlas, sám čekal, co se bude dít. Náhle se otevřely dveře, vešel místní seržant a v ruce držel nějaké papíry.
"Takže, pánové. Soudě podle oděvů nejste členové jisté teroristické organizace," začal seržant, zatímco nahlížel do papírů, aniž by se na dvojici podíval.
"Myslíte Akatsuki? Ta organizace už je nějakou dobu neaktivní, doplňte si info. Všichni členové jsou mrtví," doplnil spěšně Tanma, aby se vyhnul nějakému podezření. Seržant jen odevzdaně odložil papíry.
"Tak dobře, když to říkáte. Co jste teda zač?" zeptal se ostře a zapřel se rukama o stůl, pravděpodobně, aby si zachoval nějakou autoritu.
"Jsme z klanu Namikaze. Jsem Tanma, tohle je můj brácha Naruto. Sledujeme aktivitu jistého muže, který nám škodí. Stopy nás zavedly sem, protože s největší pravděpodobností spolupracuje s někým odtud," Tanma se znovu ujal slova, Naruta překvapilo, jak profesionálně umí znít. Seržant jen uznale pokýval hlavou, tyhle starosti se jej až tak moc netýkaly.
"Dobrá, můžete jít," povolil, bratři se zvedli k odchodu.
"Hej, zjizvenej! Pamatuju si tě. Bylo to pár let zpátky, nadělal jsi tu nějakej ten malér, ale nakonec jsi nám pomohl. Zkus se vyvarovat stejných chyb," ozval se ještě seržant, než Tanma opustil místnost.
"Pokusím se, seržo. Ale je tu ještě jedna věc, se kterou byste mi mohl pomoct. Když jsem tu byl naposled, kapitánkou stráže byla jistá Kamira. Je tu ještě vůbec?"
"Pamatuju se. Je škoda, že odešla. Pod jejím velením to tu bylo v pohodě, teď to má pod palcem její manžel a je to hrůza. Řeknu vám, kde bydlí,"

Oba Namikaze bratři kráčeli studenými ulicemi uvnitř města. Za hradbami nebyl ten vítr natolik strašný, jako mimo hradby. Seržant pověděl Tanmovi, kde by mohl Kamiru najít, pořád tam žila. Naruto se nechal vést, Tanma to znal lépe. Ale nemohl si nevšimnout, že je nějak moc zamlklý.
"To ticho k tobě nějak nejde," ozval se Naruto, když srovnal krok.
"Nad čím zas přemýšlíš?" zeptal se, i když na něj Tanma hodil celkem nepříjemný pohled.
"Ta žena, za kterou jdeme, Kamira. Tenkrát mi dost pomohla, ale její malej bráška to odnesl. Říkám si, jak asi zareaguje, až mě znovu uvidí," odpověděl Tanma vyhýbavě, než zabočil do uličky.
"Vážně? To je celkem chabá výmluva, Niisan," ťal Naru dál. Tanma si povzdechl, vyprávění o matce znal moc dobře, a Naruto ji dokonale připomínal.
"Taky trochu uvažuju o Suri,"
"Už zase? Sakra, vždyť u vás dvou není jediná příležitost, abyste neskončili v posteli," poznamenal Naruto. Jako vždycky, co na srdci, to na jazyku.
"Hele, až si někoho sám najdeš, pak si hrej na vztahovýho poradce, jo? Jen si říkám, jestli jsem udělal dobře. Jsem Shinobi a poměrně nebezpečnej. Ona je civil, nevinná v naší záležitosti. Vždycky se obávám, že se něco p****e, když budu pryč. S takovou bych pak nedokázal se sebou žít," odpověděl Tanma, když se zastavil u jedné budovy, opíraje se o zeď. Kamiřin dům měli hned před sebou.
"Jo, asi tě chápu. Z části. Taky mám pár nových přátel mezi civilisty. A taky se bojím, jestli je náhodou nevidím naposled. To už jsme tady?" zeptal se Naruto po chvilce ticha a stání. Tanma jen potvrdil kývnutím hlavy.
Tanma se cítil hrozně, když se blížil ke vstupním dveřím. Pořád ho sžírala ta chyba, kterou udělal před lety. Nevěděl, jestli se přes to Kamira přenesla. On to ale nedokázal, pořád si to vyčítal. Odvážil se a zaklepal na dveře. Za dveřmi našel to, co čekal. Za ty léta se vůbec nezměnila. Tmavé vlasy pořád v copu, světle modré oči měly pořád svůj žár. Akorát zbroj městské stráže vyměnila za něco pohodlnějšího. Poznal na ni, že se usadila a stala se matkou.
"Přejete si?" zeptala se Kamira, když lehce vykoukla zpoza dveří, Tanma měl ale pozorné oko.
"Ahoj, Kami. Už je to doba," promluvil Tanma, aby prolomil ticho. Až teď si Kamira všimla těch malých detailů. Jizva přes rty, ten pohled, to oslovení.
"T-Tanmo?"
"Já vím, už je to doba. Můžeme dovnitř? Chtěl bych se jenom na něco zeptat," k jejich štěstí je Kamira pustila dovnitř. Tanmovu neušlo, jak se ještě nervózně rozhlédla kolem. Vevnitř hned Tanma pokynul Narutovi, aby nebyl tak hlasitý, jak bývá, načež mu hlavou pokynul k postýlce ve vedlejší místnosti.
"Jak jsi to věděl?" zeptal se Naruto tiše, když pochopil Tanmovy posunky.
"Musíš dávat větší pozor. Ještě se toho musíš hodně naučit," odpověděl Tanma pobaveně, když Kamira zavřela dveře.
"Co to kruci bylo?" zeptal se Naruto, když pochytil její počínání.
"V poslední době se tu objevují čím dál divnější lidi. Nikdo není v bezpečí," vysvětlila Kamira ve spěchu, když šla kontrolovat postýlku.
"Jo, serža nám říkal, že teď je to děs a hrůza se strážema," dodal Tanma, z vedlejšího pokoje bylo delší dobu ticho.
"K čertu s Hanem! Kdyby ho někdo slyšel, dostal by se do slušných potíží," prskala Kamira. Vzhledem k její minulosti věděla, jak to chodí.
"Chodí si sem kde kdo, kolikrát ho ani neprověří. Berou dost velké úplatky a snadno podlehnou vyhrožování," pokračovala Kamira a unaveně si sedla na nejbližší židli. Bylo na ní poznat, že je ve velkém stresu.
"Že zrovna nás prověřili," pronesl Naruto tiše, aby ho Tanma slyšel.
"Je to tu celý v p**i," potvrdil Tanma stejně tiše, oba dva stáli opření o zeď s rukama založenýma na hrudi.
"Ale koukám, že korupce se najde všude, co?" dodal mladší z blonďáků.
"Je to jako rakovina. Taky nikdy nevíš, kdy a kde se zjeví. Kami, co za lidi se tu objevuje?" zeptal se Tanma, když si sedl naproti Kamiry.
"Všechno možné. Nejčastěji tu ale chodí lidi, co mají na sobě žlutočerné oblečení," odpověděla Kamira, stres a obavy byly hodně znát.
"Takže Tarik tu má spojence," oznámil Naruto. Párkrát se už s Tarikovými muži setkal a s Tanmou po boku se dozvěděl hromadu informací. Tanma mezitím ve zkratce vysvětlil, kdo je Tarik a proč po něm pátrají.
"Takže máte co dělat," uznala Kamira, když se dozvěděla nové informace.
"Jo, až nad hlavu. Kami, nerad to vytahuju, ale vzpomínáš, jak jsme našli Masakiho?" položil Tanma novou otázku, Naruto si všiml, jak oba u stolu sklopili pohled.
"Pořád si to pamatuju. Ten smrad asi nevymažu z hlavy,"
"Použili nějakou zásadu, aby co nejrychleji zahladili stopy. Tu stejnou zásadu jsme cítili v tunelu asi jihovýchodně odtud. Ten tunel je tím smradem prolezlej," dodal Tanma už s větším sebevědomím, s nadějí, že by ta informace něčemu pomohla.
"Ten tunel vede do Travnaté," dodal Naruto spěšně.
"Zásadité látky používají lidi, co zpracovávají kůže. Jedna koželužna tady byla, ale lidi si stěžovali na smrad z té zásady, proto jí tehdejší starosta nechal zavřít. Jenže to se odehrálo ještě před lety, asi v době, kdy jsem se narodila. Ještě před Tomiem," přidala Kamira svoje informace.
"Tak to se čím dál víc komplikuje," zavrčel Tanma nespokojeně, než se zamyslel.
"A co archiv spisů? Určitě se tam něco najde," navrhl Naruto s nadějí v hlase.
"To těžko, Tomio to tu měl pod palcem asi před pěti lety. To už bude kdo ví kde," nesouhlasil Tanma.
"Vlastně, tvůj brácha má pravdu. Všechny záznamy a záležitosti se tu archivují. Musí se archivovat. Jenom najít tu správnou složku," Kamiřina informace přece jenom dala trochu naděje.
"Kde najdeme ten archiv?" zeptal se Naruto, už připraven do akce.
"Pod hlavní městkou budovou, vysoce střežen, vstup je jen na zvláštní povolení. Ale já tam s vámi nemůžu, nemůžu nechat malého o samotě," odpověděla Kamira s námitkou v hlase při pohledu do vedlejší místnosti. Tanma její obavy pochopil.
"Neboj, Kami, poradíme si. Buďte v bezpečí,"

Ještě během dne se oba bratři procházeli městskou budovou, ve snaze najít nějaké chodby vedoucí do nižších pater. Tanma věděl, že jeden vchod vede do krypty, takže někde musel být ještě jeden. Sedli si na nedalekou lavičku, aby prodiskutovali další tahy, dokud si Naruto něčeho nevšiml a posunky to dával Tanmovi najevo. Tanma se mentálně plácl do čela, nad dveřmi byl obrovský nápis.
"Dobrá, archiv jsme našli. Teď se tam jenom dostat," poznamenal Naruto tiše, když si prohlédl těžké dveře, které je dělily od cíle.
"Nech to na mně," odvětil Tanma a sedl si do méně nápadné pózy. Nepřítomně hleděl do zdi, přičemž se činil. Nechal působit svůj vzduch, aby se dostal dovnitř jakoukoliv škvírkou.
"Tak jo, jsem vevnitř. Teď jenom ty dva šašky odlákat," pomyslel si Tanma, když se koutkem oka podíval na dveře. Svůj vzduch viděl jako sytě zelený pruh, který zajel pod dveře, jako nějaké chapadlo. Hlasitě zabouchal zevnitř na dveře, v naději že to ostrahu přiláká dovnitř. Plán vyšel, ostraha vešla do dveří, Tanma se rozhodl počkat.
"Ať už děláš cokoliv, zkus si pohnout," ozval se Naruto, snažil se vypadat co nejméně nápadně.
"Jdeme," zavelel Tanma a oba bratři v mžiku vklouzli od dveří.
"Tohle mě budeš muset jednou naučit," uznal Naruto, když viděl dva členy stráže v bezvědomí. Tanma je musel trochu přidusit, aby nedělali problémy.
"Později, teď si pospěš ty, nemáme moc času. Tomio tu vládl před pěti lety a moc pěknou stopu po sobě nezanechal. Toho se chytneme," zavelel Tanma a oba bratři se dali do práce.
Ze záznamů se dozvěděli, že místní koželužna byla skutečně zavřená už před několika lety, to ještě Tomio nebyl ve funkci. Bylo nakázáno, aby se zbývajících sudů se zásadou zbavili a nejlepší možnost byla je prodat. Přece jen, těch sudů bylo hodně. Bratři si to mířili k muži, který se o prodej staral posledních deset let. Yako byl úspěšný obchodník, jenom teď měl v poslední době smůlu.
"Zvláštní, že jednáte na vlastní pěst a že vám jde o ty sudy, pánové. Nejste z odborů, jak tvrdíte. Co jste teda zač?" vyptával se Yako, když vedl bratry ke skladišti.
"Dejme tomu, že jsme soukromníci ze vzdálené země, kteří se dostali do problémů a snaha to vyřešit nás zavedla sem. Říkáte, že si pokaždé zaznamenáváte jejich počet?" promluvil Tanma, když Yako otevřel dveře a rozsvítil.
"Ovšem. Dokážu je od pohledu spočítat, ale jistota je jistota," odpověděl Yako a předal Tanmovi knihu se zápisy.
"Sakra, jak je to možné?" ozval se Yako překvapeně, což donutilo Tanmu zvednout oči od knihy. Naruto taky přestal zkoumat okolí.
"Chybí tu pět barelů! Jak se to mohlo stát?" ptal se Yako sám sebe, Tanma mezitím odložil knihu.
"Tady něco smrdí," mumlal si pod vousy, vůbec si nevšiml, že oba bratři tasí zbraně a míří k němu.
"Možná nám dlužíte vysvětlení, pane," promluvil Tanma ostře a spolu s Narutem namířili hroty jejich zbraní na Yaka.
"V-vysvětlení? J-jaké vysvětlení? O ničem nevím! Mám spolehlivého kupce, teda měl jsem. Pak přestal odebírat. Přesto ty barely mizí. Já nevím jak!" obhajoval se Yako, srdce mu spadlo do kalhot.
"A co jistí ninjové? Neobjevili se tady někdy?" zeptal se Naruto a udělal krok blíž.
"Konkrétně z Kamenné, oděni ve žlutočerném. Vede tady tunel, pane Yako. Nás neoblafnete!" ťal Naruto dál, Tanma byl v duchu pyšný na to, jak ho dokázal vycvičit.
"Občas se tu objeví, to jo. Mnohdy i tady kolem skladiště," odpověděl Yako, aby si zachránil holý krk.
"A nic jste nehlásil? Žádnou ztrátu a podobně?" zeptal se pro změnu Tanma.
"Něco se mi ztratilo, to je fakt. Hlásil jsem to, ale stráže s tím nic nehodlaly dělat," odpověděl Yako, Tanma svěsil ruku s mečem.
"Takže i stráže jsou do toho namočení. Kdo je kapitánem stráže?" zeptal se Naruto s rukou stále napřaženou.
"Kamiřin manžel. K***a, to je hodně blbá náhoda! Jdeme!" odpověděl Tanma, načež ihned zmizel. Naruto ho vzápětí následoval.

Oba bratři spěchali, co jim nohy stačily. Rychle a opatrně, protože sněhu bylo všude hodně a na mnoha místech byla slušná vrstva ledu. Přesto se ke Kamiřinu domku dostali poměrně rychle. Jenže Tanma vsázel na opatrnost, u vstupních dveří se oba dva postavili bokem, opřeni o zeď. Křik byl slyšet daleko zřetelněji.
"Říkal jsem, že to byl špatný nápad sem vodit ty Shinobi! Přinesou jenom problémy!" ozval se hlas manžela od Kamiry. Byl hodně nespokojený.
"Potřebovali jenom menší pomoc se svými problémy. Jakmile to tu vyřeší, zase odejdou," promluvila Kamira, ve snaze svého manžela uklidnit.
"Nechápeš to, Kamiro. Je to větší, než si myslíš! Pozice kapitána taky moc nevynáší, jen se snažím, abychom se měli dobře. A ten chlap platí celkem dost," promluvil znovu její manžel. Oba bratři jen přimhouřili oči, situace byla daleko víc zamotanější.
"A proto ses rozhodl takhle riskovat? Nebylo lepší zmizet do jiné země?" zeptala se Kamira a šlo poznat, že přechází do jiné místnosti.
"Vůbec to nechápeš, ty huso! Tady jsem vyrůstal, a tady taky zemřu! Je to můj domov a jen tak neodejdu!" ozval se znovu manžel, hněv v hlase byl znát daleko víc. Oba bratři zbystřili ještě víc.
"Prosím tě, neřvi tolik! Bojí se tě!" ohradila se Kamira na obranu svého syna. Naruto se podíval na Tanmu, který zklamaně svěsil hlavu. Moc dobře věděl, jak Tanma nesnáší, když se do sporů tahají děti. Všiml si, jak Tanmovi škube v ruce, přemáhal se, aby tam nevrazil.
"Co by se mě bál? Jsem jeho otec, ne? Nebude z něho nějaký malý p****a!"
"Ne, nepřibližuj se! Zůstaň, kde jsi!" situace se vyhrocovala daleko hůř, Naruto trpělivě čekal, taky chtěl zasáhnout co nejdřív. Spouštěčem byla tvrdá rána a silnější dětský křik. To už Tanma na nic nečekal a vyrazil dveře, Naruto v závěsu. Oba bratři rychle analyzovali prostředí. Kamira byla v polosedě u kuchyňské linky, její manžel blokoval dveře a stál zády k bratrům.
"Tys je dotáhla až sem? Zešílela jsi? Víš, co se může teď stát?" Kamiřin manžel byl čím dál víc nepříčetný, Tanma v něm poznal opravdu zoufalého člověka.
"Nemusí se stát vůbec nic. Vraťte to dítě a normálně si promluvíme, jako chlapi," navrhl Tanma klidně, i když chtěl malého vyrvat z rukou toho zoufalce.
"Ne, ne, ne, ne, ne! Vám se nedá věřit! Ninjům se nedá věřit!" Naruto nedokázal pochopit, jak někdo mohl být tak zoufalý, aby ohrozil i vlastního potomka. Všiml si, že se Kamira pokouší o rozumné argumenty, takže oba manželé zase čelili jeden druhému.
"Jaký je plán, Niisan?" zeptal se Naruto v podvědomí. Dost často takhle spolu komunikovali a domlouvali taktiku. Nepřítel neměl vůbec šanci něco zjistit.
"Dělám na tom. Problém je v tom, že ať už kdokoliv se pokusí ho zadržet, pustí to dítě. Musí to být rychlá akce. Pochybuju, že Kamira vydrží odlákávat jeho pozornost dlouho," odpověděl Tanma nespokojeně, Naruto poznal, že něco plánuje.
"Zkus si pospíšit, Niisan, taky mi začíná cukat ruka,"
"Dobroš, já ho zadržím, ty musíš chytit toho prcka. Musí to být v moment, kdy vyrazím," navrhl Tanma, s čímž Naruto souhlasil. Situace byla opravdu špatně vyhrocená. Tanma si všiml, jak se Kamiřin manžel začíná natahovat k noži. Pomalu začal odpočítávat.
"Tři!" zavelel Tanma a oba bratři vyrazili. Starší Namikaze chytil manžela do kravaty a strhl ho bokem. Jak bylo předpokládáno, dítě letělo k zemi. Naruto se díky své rychlosti dostal na zem ještě dřív, než si malý stihl nehezky ublížit.
"Měl jsem jednoduchej návrh. Proč to nešlo?" zeptal se Tanma, když odváděl muže dál. Všiml si, že je chlapec bez úhony, v duchu děkoval Narutovi, že to takhle pochopil.
"Tarik posílá pozdravy!" zahřměl muž, Tanma si na poslední chvíli letící pojistky.
"Č***k!"
Naruto zaslechl Tanmovu nadávku a zakryl Kamiru i s malým vlastním tělem. Všichni očekávali výbuch, ale bylo ticho. Kamira vykoukla zpoza Narutova ramene, všimla si, že Tanma stihl jejího muže hodit za sebe a držel ho ve zvláštní vzdušné kouli, kde ho vybuch rozmetal na kousky.
"P******t jeden! Nebýt tebe, tak jsme v háji," uznal Naruto, když už nemusel dělat lidský štít.
"Měl nás vzít s sebou. K***a, tahle patálie s Tarikem mi už leze na nervy," zanadával Tanma, když popadal dech. Očividně to byl pořádný problém, aby tu explozi udržel.
"A co teď? Neměli bychom se zbavit těch sudů s tou zásadou?" zeptal se Naruto, když se situace uklidnila.
"Na to nemáme čas. Mrkej," Tanma poukázal na malé zařízení, které blikalo a vydávalo pisklavý zvuk.
"Sledovací zařízení! Ten h***l!" syknul Naruto vzteky, když zjistil, že to všechno byla past. Tanma se podíval na Kamiru, která pořád seděla na zemi s malým v náručí. Zjevně přemýšlela, co bude dělat dál.
"Kami, pojď s náma. Za chvilku tu bude děsný horko," navrhl Tanma, když k ní došel. Naruto vykouknul z okna, aby hlídal situaci venku.
"Mám si něco sbalit?" zeptala se žena, když přijala pomocnou ruku.
"Na to není čas. Neboj, místní a Namikaze ti pomůžou. Budeš tam víc v bezpečí než tady," odpověděl Tanma se svým klidným a ujišťujícím hlasem, tak jak to uměl. Kamira se taky uklidnila, konečně po letech.
"Ujednáno? Dobře, rád bych odsaď už vypadnul, Niisan!" naléhal Naruto, když přešel k trojici. Tanma jen kývnul hlavou a položil oběma ruku na rameno. Vzápětí zmizeli ve zlaté záři.
Neuběhlo ani pět minut a do prázdného domku někdo vešel. Zkontroloval místnost po místnosti, když si všiml obrovské díry v zemi a hromady ostatků. Tmavovlasý muž sjel okolí ostrým pohledem, než si prohrábl vousy na bradě.
"Našel jste něco, pane?" promluvil další muž ze dveří. Tarik si jen zklamaně povzdechl.
"Nic. Jsou pryč, jako vždycky. Tihle Namikaze, pořád o krok napřed. Musíme být lepší, abychom dotáhli naši pomstu do konce,"