Rudo černo - 4. Kapitola

Uběhl další den a Shikamaru trávil noc v archivu ANBU. Už několik hodin se snažil dát dohromady kompletní Narutovu složku. To byl vcelku problém. ANBU si vedla o mladém Uzumakim celkem obsáhlou sbírku. Zádrhel byl v její roztříštěnosti. Různé spisy podléhaly různým stupňům utajení a Shikamaru neměl zdaleka nejvyšší prověrku. Po mnoha hodinách hledání se mu konečně podařilo najít dokumenty související s jeho pobytem v ústavu.

Pacient č.158
Uzumaki Naruto
Muž
21 let.
Barva vlasů: blond… rychle přelétával očima po textu.
…zvláštní znaky: drobné jizvy na lících, amputovaná levá ruka, na pravém zápěstí v oblasti tepen jizvy po řezných ranách…
…pan Uzumaki byl přijat na naše oddělení po zotavení z jeho pokusu o sebevraždu. Pacient stále trpí silnými sebevražednými sklony. (Osobní poznámka napsána tužkou: Osobně mě požádal, abych jej nechala jít.). Byli jsme nuceni využít svěrací kazajku a sedativa…
…po více než dvoutýdenním pozorování mohu konstatovat, že pacient trpí těžkou formou deprese. Ta se projevuje silnými návaly úzkosti doprovázenými halucinacemi. Spouštěč tohoto stavu se nám stále nedaří nalézt. Zdá se, že jej může vyvolat naprosto jakýkoliv podnět…
…osobní poznámky: Stále se snažíme najít spouštěč úzkostných stavů. Pacient se většinu svého času při vědomí nachází v halucinacích. Má velké problémy vnímat realitu. Jeho halucinace často doprovází křik a snaha výpadů proti… těžko říci komu. Mluví velmi nesrozumitelně. Avšak často vyslovuje jisté slovo… zní to jako Asir? Asire? Těžko říct. Kéž bych mu mohla pomoci…
Konec poznámek.
…s přihlédnutím k veškerým příznakům usuzuji, že pacient trpí jistou, nám ne zcela známou, formou schizofrenie. Celkový duševní stav pacienta je vysoce nestabilní. Tato skutečnost má za následek pacientovu neschopnost kontroly chakry. Pozorování budou pokračovat…

Shikamaru byl na konci prvního spisu. Bohužel další spis, jenž měl k dispozici, byl datovaný až o rok později.

…podařilo se nám zajistit léky, jenž dokáží alespoň částečně potlačit pacientovy halucinace. Chystám se na rozhovor s ním při plném vědomí bez použití sedativ…
…po prvním úspěšném použití léků požádal pan Uzumaki, aby mu byla odebrána kazajka. Nabídla jsem, že mu vyhovím, ale chci si s ním promluvit. Nakonec souhlasil.
Následuje přepis průběhu rozhovoru:
„Děkuji, pane Uzumaki, že jste se rozhodl spolupracovat.“
Pacient seděl v rohu své místnosti a díval se do země.
„Potřebovala bych se Vás zeptat na jednu otázku, jestli dovolíte.“ Nepřicházela žádná odpověď. „Proč jste se pokusil ukončit svůj život?“
Pacient se na doktorku ani nepodíval a stroze odpověděl. „Nic mě tu nedrží.“
„A má tento stav nějaký důvod?“ Následovala chvíle ticha. „Pane Uzumaki, nemusím Vám snad připomínat podmínky naší dohody. Já vám pomohu a vy pomůžete mně.“
„To byste nepochopila.“
„Proč bych to nepochopila?“
„Předpokládám, že o mně nic kromě zdravotních záznamů nevíte. Bodejť by ano, když jsme v tajném zařízení pod správou ANBU. Zde se dostávají lidé, které oni potřebují dát dohromady a personál to musí bez otázek udělat.“
Doktorka byla mírně vyvedena z míry. Pacient se začal ošívat a tahat si vlasy.
„Jste v pořádku?“ Pacient začal zhluboka dýchat.
„Já to nechtěl, přísahám.“
„Nechtěl co?“
„Já- já to to nechtěl udělat.“ Pacient se začal třást a přepadl na bok, kde se schoulil do klubíčka. Doktorka zaklepala na dveře. Hned nato přišli dva další doktoři.
„Pane Uzumaki.“
„Dejte mi pokoj!!!“ Pacient začal plakat a přitiskl svou hlavu ještě blíže k tělu. Jeho pohled byl zkřiven bolestí.
…jak se ukázalo, zvolené léky dokáží potlačit pacientovy halucinace pouze na velmi omezenou dobu. Netroufám si odhadovat, jaké následky by mělo časté dávkování. Pokusíme se s ním alespoň částečně pracovat…
…u pacienta se objevily tendence k sebepoškozování avšak ne sebevražedného rázu…
…při posledním pokusu o komunikaci napadl pacient doktora Fukudu. Volnost pohybu mu byla opět odebrána…
…pacient odmítá jakoukoliv komunikaci. Zdá se být uzavřeným ve své mysli…

Shikamaru si protřel oči a pohlédl na hodinky. Nejspíš už je nejvyšší čas to dnes ukončit.

Naruto se vracel domů z odpolední směny. Byla již dávno noc, takže jeho pohyb po Konoze byl nerušený. Odemknul dveře bytu a zkontroloval drát. Vše bez problémů, a tak otevřel dveře dokořán, když vtom vyletěly z domu tři kunaie jeho směrem. Na poslední chvíli uhnul, avšak tak nešikovně, že spadl na záda a jeden z kunaiů mu rozsekl rukáv.
Uzumaki pocítil náhlý nával adrenalinu a srdce mu začalo být jako splašené. Než si stačil plně uvědomit, co se děje, všiml si, že vystřelené kunaie se zabodly do protější zdi a mají na sobě výbušný lístek.
Neváhal ani vteřinu.
Zvedl se a běžel ke schodům, naneštěstí už slyšel, jak se zaktivovaly a proto pouze přeskočil zábradlí. Při nárazu prudce bouchl rukou o schod, aby přesměroval bolest pouze do jednoho místa. Krátce na to se ozval ohlušující výbuch. Instinktivně sklopil hlavu na hruď a rukou se snažil krýt obličej. Začalo mu pískat v uších. Naštěstí na něj dopadlo jen pár cihel, a tak se hned oklepal.
Rozhodl se, že se potřebuje okamžitě vybavit, a proto zamířil dolů po schodech do přízemí. Bez dlouhých průtahů odemkl klíčem svou schránku a vytáhl z ní menší bedýnku. Tu položil na zem a odemkl ji druhým klíčem. Byl v ní kunai a jeho čelenka. Pozvedl svou zbraň, ale pod kunaiem byla další nástraha. Teď už nezatížený menší disk vystřelil a přichytl se stropu.
Okamžitě vyběhl vchodovými dveřmi ven a zahnul za roh. Skrz dveře prolétla sprška jehlic, které se zapíchly do země. Naruto se opřel o zeď a zhluboka oddychoval.
„Útok. A perfektně naplánovaný. Musel vědět každičký detail. Že by za tím stála Yamanaka? Nebo dokonce…?“ Z jeho myšlenek jej však vytrhla další dávka kunaiů letící jeho směrem, avšak tentokrát už viděl i jejich odesilatele.
V té krátké chvíli si nevšiml více, než že útočník je oblečen celý v černém a tvář má zahalen šátkem. Vykryl letící kunaie svou zbraní. Všiml si, že jeho nepřítel je rázem beze zbraní. Po rychlém zhodnocení situace neváhal a hodil po něm svůj kunai a hned se shýbal pro před chvílí odražený. Ostří si našlo svůj cíl a zasáhlo jej do ramene. Už se ho chtěl vydat dorazit, když se zpoza rohu vynořil další zakuklenec.
„Sakra, začíná přituhovat.“ Na nic nečekal a začal utíkat.
Štěstěna mu přála, protože nový útočník se prvně pozastavil nad svým raněným kolegou, což mu poskytlo dostatečný čas. Běžel o život.
Každou chvíli měnil směr svého útěku, aby jej nebylo snadné vystopovat. Stále utíkal, až zaběhl do jedné slepé uličky.
„Sakra.“ Až teď si všiml pod svým roztrhaným rukávem něčeho zvláštního. Zamžoural očima, jakoby tomu ve světle pouliční lampy nevěřil. Pozorně si prohlížel zápěstí.
„Jak to, že tu nejsou žádné jizvy? Měly by tu být přesně tři podélně. Co se to, krucinál, děje?“ Jeho zamyšlení však přerušil příchod jednoho ze zakuklenců.
Uzumaki se rychle ohlédl, uvědomil si, že se stále nachází ve slepé uličce.
„Co teď? Za mnou je zeď. Ta je moc vysoká na to, abych na ni vylezl a stejně by to trvalo moc dlouho. Vyběhnout po ní také nemůžu.“
„Naruto?“
V zoufalství začal křičet: „Co ode mně chcete?! Kdo si vás najal?! No? Yamanaka, že?“ Zakuklenec neodpovídal.
„To jsem si mohl myslet. Nemá dost odvahy, aby zasadila ránu sama. Pořád mě z toho viní. Pořád mě někdo viní za věci, za které nemůžu. Už toho mám plný zuby. Tehdy jsem vážně nemohl udělat víc, abych ji zachránil. Vždyť mi umřela v náruči!!! Tak už mi konečně dejte všichni pokoj!!!“ poslední větu zařval tak hlasitě, že skoro ztratil hlas.
Zhluboka oddychoval. Útočník se kolem sebe rozhlédl a začal se k němu po malých krůčcích přibližovat, ale Naruto rychle tasil kunai.
„Jestli si myslíte, že se prostě vzdám, tak to jste na omylu.“ Natáhl před sebe svou zbraň.
Neznámý útočník se na blonďáka upřeně díval a v jeho pohledu se zračilo překvapení. Naruto využil momentu nepozornosti a zaútočil. Výpad čepelí vedl shora. Zakuklenec jen taktak uhnul vpravo, musel čelit dalšímu výpadu. Opět o vlásek unikl ostří a začal vytahovat cosi ze své vesty, ale to už Naruto vedl svou čepel opět jeho směrem.
Neznámý oponent to však očekával a zachytil mu ruku za zápěstí a odklonil od sebe kunai. Druhou rukou jej chytl za košili a vkročil svou nohou mezi jeho. Pak už ho jenom postrčil a Naruto přepadl přes útočníkovu nohu, avšak útočník neudržel rovnováhu, a tak spadl i s ním. Bohužel tak nešikovně, že zarazil blonďákovi kunai do ramene.
Uzumaki vykřikl bolestí. Ruku s kunaiem mu okamžitě vytáhl z ramene a přitisknul ji pevně k zemi. Následně mu do tváře vmetl kus látky, něčím napuštěný. Blonďák se snažil vymanit ze sevření, ale bezvýsledně. Marně ještě zápasil dalších pár chvil, než nakonec ztratil vědomí.