Tým Naruto - díl. 02 - Tvrdý trénink

Jako každé ráno se Slunce probouzí a když vyleze zpoza hor, probudí se celá Konoha.
Do pokoje černovlasé dívenky vnikla malá černá fena. Přešla k posteli, vyskočila na ni a olízla jí tvář.
Dívka se probudila s hlasitým zívnutím: „Áhh..!" všimla si fenky.
„Dobré ráno, Sinsi," usmála se na ni a Sinsi jen vesele zavrtěla ocáskem. Podívala se na budík ve tvaru psa.
„Hmm... Je půl osmé a my musíme být na cvičišti přesně v osm. No, tak pojď, jdeme se chystat," rozhodla a vstala z postele. Namířila si to ke skříni a začala se oblékat.
Když měla kraťasy a tílko, mrkla na budík, kolik má ještě času. Je sedm třicet pět. To máme ještě fůru času. Radši se půjdu učesat. promýšlela a hodila na sebe červenou vestu. Šla do koupelny, vyčistila si zuby, učesala se a udělala si copek, aby jí nepřekážely vlasy. Doufám že budeme mít nějakou akční misi! Poté, co byla hotova, šla zpět do pokoje. Sinsi k ní přiběhla a zaštěkala.
„Haf, haf!"
„Promiň, málem jsem na tebe zapomněla!" omluvila se a znovu mrkla na budík, aby si zkontrolovala čas. Sedm čtyřicet. Pořád dost času.
„Sinsi, přines svoji ochrannou čelenku," poručila a fena poslechla. Došla k nočnímu stolku, který je vedle postele. Vyskočila si na postel a pak na stolek, vzala čelenku, seskočila dolů a přiběhla zpátky ke své paničce.
„Hodná holka," usmála se černovláska. Klekla si a nasadila to Sinsi kolem krku.
„A ještě tě učešeme." Postavila se a šla do koupelny. Tam z poličky nad umyvadlem mezi pytlíky gumiček do vlasů hrábla po modrém hřebenu na psy.Měla bych si tu poklidit. Když získala hřeben, přešla zpět do svého pokoje. Znovu si klekla ke svému zvířeti a učesala ho. Sinsi vyskočila na rameno své paničky a olízla ji.
„Jdeme se nasnídat," rozhodla a vyšla z pokoje. Sešla chody dolů a napochodovala si to do kuchyně. U stolu seděl její otec a četl si noviny. Máma dělala snídani.
„Dobré ráno, Kiri," pozdravil ji otec. A Akamaru pozdravil štěknutím, „Haf, haf!"
„Dobré ráno tati, dobré ráno i tobě, Akamaru," usmála se.
Také Sinsi pozdravila štěkotem: „Haf, haf!"
„Dobré ráno, Kiri, dobré ráno, Sinsi," pozdravila ji její máma a donesla jí snídani.
„Dobré ráno, mami."
„Sinsi, ty už máš snídani v misce," pověděla. Sinsi seskočila z ramene černovlásky a šla se najíst.
Kiri se koukla na hodiny visící na stěně. Je tři čtvrtě na osm. Můžu se v klidu nasnídat a nemusím spěchat, řekla si sama pro sebe.
„Tak co budete dneska dělat?" optal se jí Kiba.
„Máme mít misi. Spíš se Naruto-sensei půjde zeptat na nějakou misi," odpověděla. V Kibovi málem hrklo, když slyšel „Naruto-sensei. „On ještě totiž netušil, že právě jeho blonďatý přítel je jejich mistr.
„N-Naruto je váš mistr?!" vyhrkl ze sebe.
„J-jo..." řekla Kiri udiveně. A tak mu o jejím mistrovi něco povídala a po chvíli se ozvalo „Ťuk, ťuk."
„Já tam půjdu!" křikla černovláska. I když nevěděla, kdo to je, tak šla otevřít. Jak byla u dveří, nadechla se a otevřela. Když tam viděla někoho, koho zná, trochu ji to potěšilo a trochu udivilo, protože nečekala jeho.
„A-ahoj, Sakane," pozdravila jej a trochu zrudla, protože vypadal jinak než obvykle. Ofinou měl zakryté levé oko, šedé tričko, černé kalhoty, opasek, černou vestu a řetízek. Byl úplně jiný, jako by ho někdo přeměnil na někoho jiného.
„Ahoj, Kiri," řekl a mávl na ni rukou. To nemůže být on... Vždyť včera byl tak živý! Ale teď je to takový fešák a moc sexy! No nic, beru ho.
„C-co tady děláš???" optala se ho.
„Přišel jsem tě vyzvednout..." řekl chladným hlasem.
„D-dobře. Počkej tady chvíli, jdu si vzít pár věcí," řekla a fičela nahoru po schodech do pokoje.
Za pár vteřin byla zpět.
„Sinsi! Jdeme! Ahoj, mami a tati!" křikla a mezitím, jak se loučila, skočila ji na rameno Sinsi.

Jak se tak ti dva procházeli vesnicí a povídali si, zapomněli na to, že mají být na cvičišti.
„Sakane! Musíme už být na cvičišti!" vzpomněla si Kiri.
„Neboj, stihnem to," řekl klidným hlasem a chytl černovlásku, vzal si ji do náruče a běžel s ní v rukou na cvičiště týmu sedm.

Mezitím na zvoleném místě byla Hira a Naruto. Čekali na ty dva.
„Tak, sakra, kde vězí?" řekl blonďatý mistr a chodil tam a zpátky.
„Nebojte se, uuviděla Hira dvě postavy, jak jedna drží tu druhou. To je...Sakan a Kiri??? Oni se drží za ruce? uvědomila si. Když tam došli, Naruto si to namířil k nim a brutálně je seřval.
„Proč jste tu pozdě?! Co jste dělali!?" řval. O pět minut později se Naruto zklidnil.
„Hokage-sama říkal, že pro nás nemá misi a tak dnes budeme trénovat," začal, „Nejdřív začneme chození po stromě," dořekl.
„Tak to bude hračka," řekla sebevědomě Hira.
„Ty umíš trochu léčit, že?" optal se jí Naruto.
„Ano."
„Tak to budeš mít lehké," dodal sensei.
„Běžte ke stromům a chakru musíte koncetrovat pod nohy, abyste se na tom stromě udrželi. Kunaiemi si zaškrtávejte, kde jste se dostali. Až se dostanete dost vysoko, zakřičte na mne," vysvětlil a odešel si sednout na kámen, který je u potůčku.
Hira sice párkrát spadla, ale nakonec se dostala co nejvýš.
„Naruto-sensei!!!" zvolala. Mistr se zvedl a došel ke stromu, na kterém byla.
„Výborně!!! Pojď dolů! Řeknu ti co dál!!!" oznámil jí. Ona seskočila dolů, ale nějak to nevychytala a málem se přizabila, ale někdo ji chytl... a ten někdo byl Sakan.
„Příště dávej pozor," řekl chladným hlasem. Hira jemně zrudla, když ji položil na zem. On si toho všiml a taky trochu zčervenal. Kiri, která právě spadla, je viděla a začala žárlit. Teď se snažila co nejvíc.
„Hiro, teď budeš chodit po vodě."
„Dobře." Ze začátku jí to nešlo, ale pak už se trochu dařilo, ale raději to pilovala k dokonalosti.
Mezitím se Sakan dostal na nejvyšší větev.
„Naruto-sensei!" zavolal ho.
„Dobře! Teď jdi dělat to, co Hira!!!" křikl na něj Naruto. Sakan seskočil dolů a šel k potoku.
„Naruto-sensei!!!" hulákala Kiri.
„Výborně!!! Teď k vodě!" Kiri hopsla dolů a vyrazila k potůčku.
Celý den to všechno trénovali k dokonalosti. Doma padli unavením a hned usli.