Proměna 21 díl
Narutovi se konečně povedlo ve své liščí podobě otevřít dveře a vstoupit do tmavé místnosti, tedy temná pro obyčejného člověka, ale Naruto díky svému momentálnímu stavu dokázal zřetelně rozeznat jednotlivé skříně. Dokonce uviděl v každém rohu místnosti jednu šňůrku. Hlavou mu šrotovalo, v kterém tom rohu Tsunade říkala, že je ta pravá šňůrka. Pravej, nebo levej? Kuramo, pomoc!
Hech, proč já? Já ji neposlouchal
Aha, tak ti velice děkuju za pomoc. Zavrčel Naruto a Kyuubi se vesele převalil na bok a sledoval chování svého hostitele. Nakonec si Naruto řek, že zkusí ten pravý roh. Přiťapkal blíž a zuby popadnul šňůrku. Zatáhl a téměř okamžitě se rozevřeli skryté dveře jako vrata a z nich vyzařovala oslepující záře Tsunadina oblíbeného lihového nápoje. Narutovi údivem spadla čelist až na zem a šňůrka zase vyklouzla nahoru, stejně rychle se zavřely dveře od alkoholových zásob
Co to sakra? Prohlásil stejně otřesený lišák ve svém pokojíčku.
„Tak na tohle nezapomenu,“ a nevědomky kráčel do druhého kouta, kde zatahal za šňůrku. Konečně se otevřeli prachobyčejné dveře a za nimi ještě obyčejnější vana s ohřátou vodou. Přiťapkal blíž a nějakým zázrakem už byl ve vodě. Líbezně si povzdechl a přemítal, co s tou hromadou saké udělat. Jak tak tkal plány na další povedený šprýmek začal nevědomky vrtit huňatým ocasem a veškeré šampóny na poličce napadaly do vany. Naruto uslyšel šplouchnutí a rychle začal sbírat flašky od šampónů a vracet zpátky. Náhle se mu jedna láhev otevřela a celý její obsah se vylil do vany. Zaklel a rychle se podíval na obal šampónu. Ech…. Nyanshamp? Co to je za název? Pro matné a slabé vlasy…. Navrací objem a lesk… Pozor! Působí extrémně rychle! Používejte jen 10 mililitrů na jedno umytí….. obsah 300 mililitrů…. Co pa se může stát? Řekl si a láhev položil zpět na poličku. Po nějaké chvilce intenzivního čachtání, ucítil, jak těžkne. Někde na dně zatáhl za špunt a voda byla po chvilce pryč. Náhle pocítil plnou váhu svého těla a nově taky váhu mokré huňaté zrzavé lesklé srsti. Oklepal se jako pes a všude rozstříkal vodu.
„Co to?! To snad nemyslí vážně, že to mýdlo funguje?“ nová zrzavá koule vyskočila z vany a opět se oklepala. Na stoličce byl položený ručník a tak po něm chňapl a pokusil se svou srst vytřít do suchá. Kdyby neměl tak na spěch, býval by se sušil asi další hodinu, jenže věděl, že Tsunade už na něj čeká. Téměř suchý se rozeběhl ke dveřím, vedle kterých byla další šňůra. Zatáhl za ní, proběhl otevřenými dveřmi, které pak opět zaklaply a skočil na kliku dveří, které vedly na chodbu a zamířil k jiným dveřím, odkud právě vycházel jeden Shinobi.
Tsunade sledovala, jak ninja odchází. Jakmile se otočil a odešel pryč, dala si před sebe hromadu papíru a z šuplíčku vytáhla saké. Jak jinak. Mlsně si ho otevřela a už se chtěla napít. Pomaloučku si láhev přibližovala k ústům a vdechovala jeho lahodnou vůni.
„Ňaaf!“ vyštěklo co si a Tsunadina vytoužená dávka saké opět skončila rozlitá mezi papíry.
„Naruto! Já tě už vážně!“ vykřikla a okamžitě se obrátila ke zdroji ‚štěkotu‘ , ale jakmile uviděla zrzavou kouli chlupů, s vystrčenými tesáky a vražedným pohledem, nemohla jinak, než se jen smát. V záchvatu smíchu se svalila do křesla a chechtala se, až se skoro zhroutil štos papíru na stole ochucený rýžovou lihovinou.
„Shi- jehehe- Shizune! – Hich u ha ha – pojď jsem – jehahihahuch- moje břicho – hehehe,“ smála se a ve dveřích se objevila Shizune s obvázanou rukou.
„Co se stalo Tsunade?“ zeptala se s obavami. Za štosem papíru, který ku podivu nespadl, se objevila ruka a mířila někam ke straně stolu. Shizune tedy k jedné té straně šla a proti ni vyrazila zrzavá koule. Jakmile si uvědomila, co ta koule je, okamžitě propukla v hlasitý smích. Naruto se rezignovaně posadil a hrál si s ocáskem, protože tušil, že toto bude na hodně dlouho. Když konečně začaly odeznívat poslední dozvuky smíchu pomalu spal.
„Hich, tak co, spíš nebo jdeš se mnou?“ prohlásila energeticky Tsunade a nemohla se zbavit úsměvu při pohledu na něj. Naruto zvedl pohled od špičky ocasu a Hokage se opět začala smát.
„Myslíš?“ zeptal se s pozvednutým obočím, „tak udělej něco s těma chlupama!“ vykřikl, ale to už pátá mizela z kanceláře a jemu nezbývalo nic jiného, než běžet za ní.
Naruto šel u nohou Tsunade a zase sbíral chválu ze všech stran na jeho roztomilost a nádhernou načechranou srst.
„Hele! Roztomilej chlupatej pejsek!“ zažvatlalo děcko, okolo kterého akorát takzvaný pejsek prošel. Jeho pravý slech mírně zacukal a podíval se na dětsko, v jehož očí se blýskalo nadšení. Naruto se zastavil a přišel k němu blíž. Vážně se podíval dítěti do očí a pak jemně řekl: „Já jsem lišák a né pejsek, ano?“ usmál se a jemně nosem strčil do tváře udiveného dítěte, které z pusou dokořán koukalo na chlupatou kouli. Pokývl hlavou a zvedl ručičku, aby pohladil ‚pejska‘. Položil dlaň na jeho hlavu, ústa se mu rozšířila a za hlasitého chechtání začal do jeho hlavy bubnovat.
„Lišák! Lišák! Ají!“ ječelo děcko, ale to už vyplašená lištička seděla na Tsunadině hlavě a odmítala slézt. Když došli za roh, tak, aby je stále ječící dítě nevidělo, čapla Tsunade Naruta za Kůži na krku a přitáhla si malou lišku před obličej.
„Já nic neudělal! On mi praštil!“ zaječela koule chlupů a sledovala pulzující žílu na čele páté Hokage. Ta natáhla ruku a dala Narutovi příležitost, se opět zúčastnit vyhlídkového letu na Konohu, zcela zadarmo. Netrvalo to dlouho a rozplácl se před nemocnicí, kterou znal až moc dobře. A taky jeden jistý pach, který z ní vycházel znal a toužil po něm tak moc, že nevědomky začal vrtět huňatým ocáskem.
Tsunade pomalu kráčela ulicí a užívala si pohled na zametající lišku. Věděla, že Naruto bude netrpělivý a bude toužit spatřit obě dívky v pořádku, ale že by kvůli to mu byl až takhle nadšený? To se jí už nezdálo. Přidala tedy do kroku a už se blížila k budově.
„Přestaneš už zametat?“ zeptala se naoko naštvaně Tsunade. V tu chvíli si Naruto konečně uvědomil, co dělá a pokoušel se usadit zvířený prach. Né, že by mu to šlo. Podíval se rezignovaně na Tsunade , která již kráčela po schodech vzhůru do nemocnice. Kráčela klikatými chodbami, míjela všelijaké pokoje až se konečně dostavila před pokoj 351. Pomalu otevřela dveře a i s Narutem vešli do pokoje, pak je zase s tichým „klap“ zavřela. Pohledla na dvě lůžka a taky na židli, která byla přisunutá k lůžku černovlásky a níž seděl Naruto. Ten Skákal pohledem ze Sakury na Hinatu a obráceně. Uši mu klesly a do očí se mu vloudila vina.
„Promiňte mi to,…moc,…. omlouvám se,“ a podobná slova byla slyšet z jeho úst.
Páta konečně přistoupila blíže k děvčatům. Prohlídla si tabulky, které byly zavěšeny na postelích a na tvářích se jí rozlil úsměv.
„Přestaň se tady litovat, ještě před chvílí si vypadal, že dokážeš přenést celou Konohu a teď tu sedíš se slzami na krajíčku,“ zastavila se, aby nabrala dechu a Naruto na ni zároveň pohlédl utrápeným výrazem. „Nedělej psí oči. Jak už jsem řekla, to co dostaly byl jen z části protijed. Namíchali jsme úplný protijed, takže teď už jsou v pořádku. Naneštěstí to vypadá tak, že Sakura dostala daleko více jedu, takže pár dní tady bude muset zůstat na pozorování. Co se týče Hinaty, nějakým zázrakem se do ní dostalo jen malé procento té látky, takže zítra ráno může jít domů, nebudou-li nějaké komplikace.“ Svěšené uši se radostně postavily a nadšeně na obě dívky pohlédl. Tsunade se vesele usmála a namířila své kroky ke dveřím.
„Tak já tě tu nechám a nedělej bordel!“ Křikla potichu přes rameno a už otvírala dveře.
„H-hej, moment a co mam říct až sem někdo přijde?“ křikl Naruto zpět. Pátá se zastavila v otevřených dveří. Na chvíli se zamyslela a pak se s jiskrou v oku podívala na Naruta. Pak prohlásila: „Řekni, že jsi mazlíček nějakého významného chlápka třeba… třeba…. Ale víš ty, co? Prostě řekni, že jsem tě tady nechala a kdyby tě chtěli vyhánět, tak si něco vymysli, to zvládneš,“ řekla a už definitivně za sebou zavřela dveře. Naruto nevěřícně koukal na bílé dveře a sledoval, jak se Tsunadina silueta vzdaluje a nakonec mizí. Že já jí nevylil všechno to saké. Odlepil oči od dveří a podíval se na jeho andílka v posteli. Přední packy položil na postel a na ně položil svou hlavu, koukajíc do Hinatiny tváře. Už nikdy nedovolím, aby se ti něco podobného stalo. Nikdy, to mi věř!
Takže, pokračování.
Hich, na to jak jsem ukecaná nevím co dál psát, snad jen.... šťastné a veselé vánoce!
Užijte si povídku
Ha! A Naruto se nedal a vzepřel se pejsky milujícímu harantovi! Leč... nevyplatilo se mu to... hi hi...
Proč mě nepřekvapuje, že Tsunade má v komplexu zabudovanou tajnou spíž se saké? A proč se nedivím, že Naruto prvně sáhl po tom pravém provázku… hloupý a leváky diskriminující svět! I zásuvky s elektrikou jsou stavěné tak, aby nás zničily a praváky ušetřily! Nebudu se rozčilovat…
Je to načechraný, zrzavý, kulatý a není to fluffy unicorn z „Já padouch“, co to tedy je?
Naruto, když to přežene se šampónem pro slabou a mastnou srst!
Naruto jako bubínek… zajímavá představa…
Našel jsem tam překlepy, ale nebylo jich zase tak moc. Hezky napsané, těším se na pokráčko! Šťastné a veselé a máš babu
Left-handers will rule the world!
Povídky od pomateného leváka
Velice vtipné a děkuju já ty překlepy opravim, ale nejdřív tak za týden, páč dřív je asi neuvidim
hich, máš ji