Konožská Akademie tří Sanninů IV

Školní zvonek neúprosně ohlašoval čas oběda, naše dívčí parta si sotva stihla vybalit a už se musely připravit na oficiální uvedení do školy. Naštěstí Temari stihla ze svých bratrů dostat jak se dostat přes všemožné zkratky do jídelny co nejtajněji a nejrychleji, zvídavých, nesouhlasných a hlavně nepříjemných pohledů, jako od doktora si užijí víc než dost. Naposledy se na sebe nervózně podívaly a vešly do jídelny, k jejich překvapení byla ale poloprázdná. Na své akademii byly zvyklé na dochvilnost, ale tato škola, kde bylo opačného pohlaví tak moc, že i zkušené Ino nestačily oči propátrat všechny tváře, neznamenal zvonek nic moc. Našly si stůl vpravo, v předu u pódia a vzhlížely, k učitelskému sboru, kde se nacházela již známá Tsunade, postarší muž zjevně plně uchvácen jejich příchodem, tajemný, bledý a slizký muž , všichni sedící v čele. Po pravici od Slizouna ,přezdívku si vysloužil od TenTen, která byla bohužel svědkem jak oblízl svoji sklenku čehosi, seděla mladší žena, hrající si s dangem a pak úplně na konci stolu, seděl muž s rouškou, právě zabraný do oranžové knížtičky.
Když Tsunade zpozorovala svoji skupinku přišla se poptat, jestli je vše v pořádku a po ujištění se opět navrátila na své místo. Během půl hodinky se konečně celá škola rozhodla dostavit a jídelna ožila chvástavými výkřiky, kdo byl přes prázdniny větší borec. Rozesmátý postarší muž se zvedl, rozpřáhl ruce a mírně uřvaně a skoro až dětsky pronesl: "Vítám Vás všechny, v novém školním roce. Kdo mě ještě neznáte, jsem Jiraya, zástupce ředitele na této akademii. Doufám, že jste si užily prázdniny alespoň tak jako já." A rozverně mrkl na studentstvo. " Jak jste si již všimly naše řady se rozšířily o tyto roztomilé dámy." Poukázal směrem k dívkám a Tsunade naskočila, žíla na krku a obdařila Jirayu jedním z pohledů, který by dokázal vznítit i vodu. Jiraya radši uhnul pohledem, jako by mu to bylo co platné a pokračoval. "Doufám, že děvčatům pomůžete, aby se na naší škole, cítily co nejlépe a ukážete jim jak to tu chodí. Takže hodně štěstí a hlavně mravně." Ušklíbl se čímž rozesmál pánské osazenstvo a u dívek provedl test, který zjistil která má moc make-upu, že se ani nemůže červenat. Tu povstala Tsunade. "I já Vás vítám, a děkuji Jirayovi za jeho ehm.. osobitý projev. Požádám Shikamara, aby povstal a po skončení oběda provedl dívky, po škole. Shikamaru! Kde je?"
Shikamaru běžel lesem, když zaslechl dívčí křik. Neváhal a spěchal za hlasem. Hlas ho dostal až k malému jezírku se smuteční vrbou, na kterou nasupeně dorážel majestátní jelen. "No tak klid, klid." Shikamaru nejistě pohlédl zvířeti do očí a jelen neurvale pohodil hlavou, ke stromu. Vetřelec. Problesko mu hlavou. Zaplašil jelena a pečlivě se rozhlížel, když tu ho něco uhodilo ze shora do hlavy. Ostražitě se podíval po předmětu, když zjistil, že to je dívčí bota. Otráveně pohodil hlavou. "Slez z toho stromu, buď tak laskavá nebo se ti něco stane." Z koruny se ozvalo zajíknutí a pak se objevila jedna nožka, bez boty a ta druhá obutá. Pak už viděl jen záplavu zelených šatiček a blonďaté hřívy vlasů. Na chvíli oněměl. Dívka asi tak jedenáctiletá, se nervózně krčila u paty stromu. "Promiň nechtěl jsem tě vystrašit, myslel jsem že jsi Ino." Dívka na něj uraženě pohlédla. "Ale já se vůbec nevyděsila." Prohlásila odvážným tónem, její kolena však mluvila o opaku, jedno zahalila červená strůžka krve, která dívčinu donutila jít do pokleku. Jasně,ženská jedna otravná. pomyslel si, ale přesto se i přes její protesty shýbnul a vzal ji do náruče. Vyděšeně na něj pohlédla, ale když se na ní usmál, jen zrudla a dívala se na zem. Shika jí dopravil na konec lesa, posadil u stromu, obvázal nohu a sedl si kousek od ní. Navzájem se propalovali pohledem, až se blonýnka usmála a řekla : "Hej, baka, vstávej v**e, volají tě." Zaraženě se na ní podíval. Co to plácá. "No tak blbe vstávej."
Zhrublá ruka jím třásla dokud se neprobral. "Ehm, co chceš bloncko?." Tím rozesmál celý stůl. Naruto, co to sakra je za pitomej sen. Pak to Shikovi došlo, celkem pozdě na to že má IQ nad 200. Napřímil se a ospale zahuhlal na Tsunade. Tohle, že je génius z rodu Nara? Tsunade, nevěřícně zakroutila hlavou. "No tedy Shikamaru, máš za úkol provést děvčata," ukázala jejich směrem "po škole a ukázat jim jak to tu chodí. Otráveně přikývl a už si sedal, když v tu mu bylo rázem třináct a zíral na blondýnku. Ona jeho pohled opětovala a nevěřícně nastevřela rty. "Ještě něco Shikamaru?" Zeptala se udivená Tsunade a Shika jen zakroutil hlavou a snažil se nedívat se směrem k tomu zákeřnému stolu. Naštěstí Slizoun, moc nemluvil, jen vstal pokýval veledůležitě hlavou a pronesl něco jako Itadakimasu. Sedl si a jako kouzlem se otevřely boční dveře, za kterými se skrýval švédský stůl se spoustou jídla, od propečených kousků mas, po saláty a brambory na tolik způsobů, že ani Polraich by jich dohromady nedal víc, kouřící mísy rámenu a stůl obložený ovocem a čokoládovými dezerty. Ještě ale než stihly největší žrouti vystartovat, pozval Jiraya děvčata gentlemansky před sebe, aby se první obsloužily ony. Páry mlsných očí putovaly z děvčat na jídlo a pak zpátky na děvčata, až se ubohým mládencům sbíhaly sliny, jen nevěděli na co (nebo na koho) víc.
Konečně pominula trapná chvilka a dívky seděly, konverzovaly více či méně, jedly a ignorovaly významné pohledy jejich směrem. Když konečně dojedly, už se chystaly k odchodu, když Temari někdo chytl za ruku. "Ahoj." ozval se nesmělý hlas a Temari projela vlna elektrického napětí.