Naruto Akkipuden - 6) Nutno pochopit, potřeba porušit

Kapitola 6.
Nutno pochopit, potřeba porušit

"Argh!" ozve se výkřik, když trojice kunaiů probodne páteř prchajícího shinobi.
Padne na rozblácenou zem, v tu ránu je ochrnutý na celé tělo, kromě hlavy. Tři kunaie mu vystupují ze zad a jeho zelená vesta tmavne jak se do ní vsakuje krev. Je stále živý, téměř žádnou bolest necítí, ale nemůže se hýbat. Vyděšeně hledí do blátivé kaluže a čeká na smrt, která potkala i jeho parťáka. Vysoký a mohutný chlap v rudém plášti a kápí na hlavě k němu přistoupí a kopnutím ho obrátí na bok. Díky tomu může vidět jak stejně oblečený, ale malý chlápek, vytahuje černou čepel katany z hrudí jeho přítele a staršího kolegy.

"Tak naivní..." zašeptá ten, který si říká Nero a rychlým švihnutím zbaví čepel katany pár kapek krve. Nyní se jeho pozornost otáčí k vyděšenému, rozčílenému a zcela bezmocnému chuuninovi z Konohy. Pomalu k němu přistoupí a namíří hrot čepele na jeho krk.
"Ten pocit, když kapky krve tvého přítele odkapávají na tvoji tvář je děsný co?" zeptá se sadisticky Nero a přiloží ostří na chuuninův krk. On v tu chvíli spatří Nerovo pravé oko, jak na něho shlíží z temnoty stínů pod kápí. *Snad to není... Ne to už asi blouzním. Brzy to skončí, jsem připraven!* pomyslí si hrdinně umírající shinobi a zhluboka se nadechne.
"Možná budeš chytřejší než on. Prozraď mi přístupové pečetě za bariéru a přežiješ. Onoro dokáže používat velice účinné lékařské techniky," navrhne Nero obchod.
Chuunin chvíli mlčí, zírá před sebe a přemýšlí. Pak se usměje.
"To mě radši hned zabij, protože ode mě se nic nedozvíš," řekne tónem jimž se Nerovi vysmívá.
"Neřekneš mi, co chci vědět? potom neřekneš už nic!" zavrčí Nero a švihne katanou. Do bláta se přimíchá trocha krve. Čepel katany protne shinobiho tváře bez sebemenšího odporu a rozsekne je od pravého ucha k levému, zároveň sebou vezme i jazyk.
"Vypadá šťastně, usmívá se. Ukliď to a půjdeme," řekne Nero, očistí ostří katany o chuninovu vestu a zasune ji do pouzdra. Mezi tím zvedne ten, kterému říká Onoro, dva prsty a obě těla, krev i jejich zbraně pohltí rozblácená cesta.
"To bude trvat věčnost. Co to mají ti shinobi z Konohy za divný zvyk?" povzdechne si Nero a vykročí pomalým krokem znovu na jih.
"V nejhorším prostě odpálím hradbu," řekne Onoro.
"Ještě vyzkoušíme najít několik vhodných zdrojů," odpoví Nero.

"Uff, to bylo něco," odfoukne si Shiori a celá schvácená padne do postele. *Já jsem mrtvá, nechápu, že Yumi a Minato mají ještě chuť na oběd,* pomyslí si. Ještě chvíli leží na posteli a čeká až ze sebe dostane všechnu horkost. *Nejspíš vypadám strašně, půjdu se osprchovat,* řekne si, ale leží dál. Teprve až po půl hodině se konečně vyškrábe na nohy a zamíří do koupelny. Tam se svlékne a upocené oblečení složí do koše se špinavým prádlem. *Je sice špinavé, ale nevidím důvod, proč by mělo být odporně pomuchlané,* pomyslí si a s úsměvem sleduje komínek v koši. Když na sebe konečně pustí proud vlažné vody, dostane se jí skvělého osvěžení a dokonale se uvolní. Ona situace je však ideálním okamžikem k zamyšlení. *Kde jenom teta může být. Co si pamatuji, tak nikdy neplnila příliš dlouhé mise. Věnuje se přece výzkumu, vždy byla do druhého dne z mise zpět. Snad se jí nic nestalo, ne ne...ani pomyslet. To by byla hrůza!* pomyslí si starostlivě a přidá vodě trochu na teplotě.
*A náš tým a sensei? Minato se hned vybarvil, jeho rozumné chování včera byla asi nějaká chvilková slabůstka, nejspíš kvůli zkouškám. Dneska se choval úplně nemožně! Yumi se do mě zahryzla hned na začátku, moc si o sobě myslí. Měla jsem ji za správnou holku, ale je to namyšlená slepice... A sensei si zatím luští křížovky. Ach jo, to jsme dopadla... Ale co, dám tomu ještě šanci, třeba na to budu mít, po zítřejším tréninku se senseiem, jiný názor... Hmm, to stačí,* řekne si Shiori a vypne vodu. Vyleze ze sprchy a zabalí se do osušky. Na chvíli se zastaví před zrcadlem a prohlédne se. Věnuje se hlavně horní části. *Chjo... snad nebudu mít prsa jako máma, vůbec nechápu jak se s něčím takovým mohla být kunoichi... Přece jí to muselo překážet. A vůbec bych se nedivila, kdyby po ní šlo plno úchyláků,* pomyslí si trochu s obavami a natočí se z profilu. *No, zatím dobrý,* uzná a jde zpět do pokoje, pro nové oblečení. Oblékne si na sebe prosté bílé kimono s černými květy a dá se do vysušování dlouhých, zlatých vlasů. *Snad mi nebudou překážet v boji. Zbavit se jich... To bych nedokázala,* pomyslí si s obavami a na chvíli přestane s vysoušením.
Vtom se ozve zvonek. *Kdo to může být, že by se teta... Ne teta by nezvonila,* přemýšlí Shiori zatím co jde ke dveřím. Otevře je a tam stojí stařík Hyuuga Ko. Shiori se usměje a pozdraví, Ko se hluboce ukloní. Tváří se pochmurně.
"Děje se něco, Ko-san?" zeptá se Shiori, když si všimne jeho výrazu.
"Shiori-sama, vaše teta, Hyuuga Hanabi, je ve vážném stavu v nemocnici. Zrovna nás o tom informovali," odpoví soucitně.
"To snad... Ko-san, musím za ní!" vykřikne Shiori vyděšeně.
"Se vší úctou, to by nebyl dobrý nápad. Právě je v péči lékařů, nepustili by vás dál," řekne Ko.
"Co je to za blbost, dattebayo!?" rozčílí se Shiori.
"Prosím, Shiori-sama, opravdu to nemá cenu. Zítra by už měla být na pokoji a po operaci, zítra za ní zajdete," snaží se ji uklidnit Ko.
Shiori si uvědomí, že byla hrubá a z rozčilení plynule přechází do strachu, starostí a vůbec všeho svazujícího a depresivního. Povzdechne si a ukloní se, zatím co jí první slzy sklouzávají po tváři. *Zatraceně! zatraceně! jak se to mohlo stát.*
"Dobrá, Ko-san, půjdu tedy zítra. Děkuji za předání té smutné zprávy, a promiňte," omluví se Shiori za své chování.
"Nemáte se za co omlouvat, na shledanou," odpoví Ko, znovu se ukloní a odejde. Shiori za ním zavře dveře a opře se o ně. Sveze se po k zemi, kde s schoulí, schová hlavu mezi kolena a nechá projít všechen strach ven skrze slzy. *Vážný stav, to jeho hrozné. To znamená, že může umřít. Určitě ji to strašně bolí... Teto nesmíš! určitě to zvládneš. Opovaž se umřít, to by bylo hrozné...* na mysl se jí dostávají ty nejhorší možné scénáře a stále to nemůže dostat z hlavy. Sedí u těch dveří opravdu dlouho...

Shiori jde temnou chodbou, v ruce drží plyšáka a je velice unavená. Vše kolem se zdá být strašně velké, nedosáhne ani kliku dveří. Ale v dáli vidí pootevřené dveře a z nich vychází světlo. Malými krůčky k ním jde. Vtom se ozve výkřik. Pootevřené dveře se rozletí. Na zem z nich padne osoba, kterou Shiori ve mdlém světle okamžitě pozná, je to její máma.
*Maminko!* chce vykřiknout Shiori, ale nejde to. Chce k ní běžet, ale nohy má jako zamrzlé. Vtom si všimne pramínku krve, který teče podél spár, zpod těla Hinaty. A zaslechne kroky v místnosti. Vyjde z ní osoba...
*Minato, co tu děláš?!* zeptá se Shiori znovu jen v myšlenkách, v ústech má vyprahlo a nemůže mluvit. Ale vidí, že Minato vypadá podivně, má děsivé rudé oči. V ruce zakrvácený kunai a pohyhňává se. Postaví se nad Hinatu, napřáhne se a s zahřměním bodne...

"Neee!" vykřikne Shiori a prudce se posadí v posteli. Místnost v ten okamžik osvětlí světlo blesku, za okamžik se ozve silný hrom. Shiori, celá zpocená a vystrašená vstane z postele a jde se napít do kuchyně. Hned u dveří zjišťuje, že nejde proud, takže je třeba se orientovat poslepu a využívat blesky jako osvětlení.
Když se napije a opláchne si obličej, tak se zamyslí nad snem, který se jí už téměř vytratil z mysli. *Co to tam bylo? Moje máma, ležela na zemi a byla tam nějaká černá silueta, byla podobná... Minatovi nebo taky ten Muku má podobnou postavu. Ovšem ty rudé oči plné zla! Brrrr,* zachvěje se Shiori při vzpomínce na svůj sen a podívá se na kyvadlové hodiny. Využije úderu blesku a přečte čas. *Tři hodiny a padesát jedna minut, fuj. Co je to za čas?* pomyslí si a rozhlédne se kolem. *Nechce se mi vůbec spát, bojím se, že se ten sen vrátí. Hmm a jak je na tom asi teta Hanabi, snad bude v pořádku. Snad Ko-san trochu přeháněl. Snad...* dodá si Shiori naděje a povzdechne si. *To určitě ta starost o tetu mi přihrává takové hrozné sny,* pomyslí si.

Na cvičišti číslo tři se pomalu shromažďuje celý tým. Počasí na dnešní ráno moc nevyšlo, bouřka sice už skončila, ale pořád je zataženo a mírně mrholí. Shiori dorazí jalo první a tím určí místo shromáždění pro ostatní.
Jako druhý přichází Minato, na rozdíl od Shiori, kterou dokonale probrala noční můra, Minato je absolutně vyřízený.
"Dobrou noc, Shiori-chan," zakňučí v polospánku a posadí se na zem, kde téměř okamžitě usne. Shiori se na něho nedůvěřivě podívá. *Klídek, byl to jenom blbej sen. Minato s tím nemá nic společnýho,* ubezpečí se a nechá klesnout Minatovu hlavu na její rameno. *I když tohle je trochu nepříjemné,* zamračí se, ale rozhodne se, že ho nechá ještě chvíli spát.
Třetí přichází Sarn-sensei, vypadá taky trochu ospale, ale opravdu jen trochu. Inari s ním není ani dnes.
"Dobré ráno studenti, vyspali jste se dobře?" zeptá se provokativně.
"Výborně paní učitelko..." zamrmlá Minato ze spaní a probere se až tehdy, kdy ho Shiori píchne loktem do žeber.
"Vstávej Minato, už je tady," zaklepe s ním ještě.
Minato se probere a unaveně si prohlédne senseie, který se netváří dvakrát nadšeně. Pomalu vstane a omluví se: "Promiňte sensei, já za bouřky nespím. Uááá!" zívne Minato a sensei to bere jako dostatečnou omluvu.
"No, snad tě trocha vody, studené vody, probere. Shiori, vem ho k tomu potůčku a dohlédni, aby si pořádně probral," poručí Sarn.
Shiori až škodolibě ráda přijme a odtáhne Minata za ruku k ledové vodě v potoce. Když se vrátí, je už Minato trochu víc v reálném světě a trochu méně v říši snů. A tak nastává chvíle čekání a na koho jiného než na Hatake Yumi. *Takže přece...* pousměje se Sarn. Yumi přijde o pět minut pozdě. To není moc, ale sensei po pokládá za dostatečné zpoždění k vynadání.
"Yumi, zdá se mi, že jdeš pozdě. Pokud nehodláš chodit včas na tréninky, tak běž raději někam uklízet, protože se na kunoichi nehodíš!" řekne Sarn Yumi ostře.
Yumi reaguje úklonou a omluvou: "Prosím za odpuštění sensei, zdržela jsem se po cestě. Už se to nestane!" řekne důrazně. *Hlavně, že ty jsi přišel včera pozdě o dvacet minut. Pche!* odfrkne si a postaví se do řady mezi mokrého Minata a podivně nesymetricky upravenou Shiori. *Asi zaspala a neměla dost času se vyfintit.*
"Tak co bude, Sarne-sensei?" zeptá se Minato. Sarn zvedne prst, aby ho utišil a začne.
"Chtěl jsem dnes začít klasickým tréninkem, ale vše jsem přehodnotil. Mám v plánu vás poslat alespoň ještě na půl roku na Akademii," řekne Sarn.
"A-ale to přece nemůžete!" vyjekne vystrašeně Yumi. *To by mi otec dal a ta hanba pro celou rodinu,* zhrozí se.
Rovněž Minato se kompletně probere a Shiori přestane v tuto chvíli myslet na sen i na tetu.
"Co je to za blbost sensei? přece jsme udělali zkoušky!" vykřikne Minato.
"Přesně tak!" přitaká Shiori. *To není možné, jako by za posledních pár dní toho všeho nebylo už dost!* propadne se Shiori do deprese.
"Jistě, že můžu. Od toho tu jsem... Minato! ty jsi dětinský a netrpělivý. Yumi! ty jsi namyšlená, chodíš pozdě a bojíš se psů. No a Shiori? ta létá v jiné dimenzi od té chvíle co jsem ji poprvé uviděl!" vysloví Sarn své důvody. Všichni tři už se nadechují k obraně, ale nikoho z nich nenapadne nic na svoji obhajobu.
*Má pravdu, hodí nás na Akademii a bude konec! Ale když já se bojím...* začne Shiori bezmocně popotahovat protože je v koncích .
"Ale rozhodl jsem se vám dát ještě jednu šanci," řekne najednou Sarn.
Všem třem vystřelí hlavy nahoru a jeden přes druhého se začnou dožadovat podmínek: "Co máme dělat? ... Chcete vyvenčit Inari? ... Mám říct o zvýšení platu?" Sarn je zvednutím rukou utiší.
"No tak, klid. Chci si s vámi zahrát jen takovou hru... Takže mi dejte své čelenky, budete si je muset vybojovat zpět," řekne Sarn a natáhne ke studentíkům ruku.
*Nejspíš si nás chce otestovat a až pak pořádně posoudit,* pomyslí si Yumi a bez odmlouvání předá čelenku.
*Takže nás chtěl jenom vystrašit, teď máme šanci dokázat, že nejsme takové padavky,* řekne si Shiori a odváže si čelenku z krku.
"Co s budete dělat?" zeptá se Minato zatím co si sundává čelenku.
"Neboj, nezničím ti ji," odpoví Sarn a mávne prsty směrem k sobě.
Minato tedy rovněž předá čelenku. Sarn vytáhne z brašničky u boku kunai a všechny tři čelenky přiváže ke kroužku na konci, poté se otočí a hodí kunai do kmene velkého stromu. Nyní je kunai zabodnutý pět metrů na zemí a čelenky tam cinkají jedna o druhou.
*Co blbne?* zeptá se Yumi a stejně jako všichni se ohlédne za sebe.
"Váš úkol bude následující. Musíte získat své čelenky a..." začne Sarn s pravidly.
"To je snadný!" zasměje se Minato.
Sarn se zamračí a pokračuje: "Jak už jsem řekl, získáte své čelenky zpět. Ale nebude to tak snadné, jelikož ty čelenky jsou mojí kořistí a proto je budu chránit... Pokud na konci dne nebude mít nikdo z vás svoji čelenku zpět, tak končíte. Pokud ji získá pouze jeden z vás, tak zůstává jako jediný. Ale je tu ještě jeden problém... Poté co získáte druhou čelenku se sem dostanou mé posily a bude konec. To znamená, že ten kdo bude jako poslední bez čelenky vypadává ať už se stane cokoli... Jeden z vás skončí a je pouze na vás kdo to bude... A mám pro vás jednu radu, útočte na mě jako by jste mě chtěli zabít, jinak nemáte šanci," ušklíbne se Sarn namyšleně a všechny tři tím úšklebkem vyprovokuje.
*Takže musím získat čelenku co nejrychleji, počkám až ti dva začnou něco dělat a dojdu si pro ni,* rozhodne se Yumi.
*Prostě na to vlítnu, jak může být křížovkář rychlý. Proklouznu mu a je moje!* pomyslí si Minato hrdý na svůj plán.
*Možná by to šlo, když zaútočíme všichni najednou... Ale sensei si tím měří naše dovednosti, určí koho má cenu trénovat. Musím se předvést a rozhodně neskončím, skončí Minato nebo Yumi, dattebayo!* určí si Shiori.
"Vidím, že už se nemůžete dočkat. Takže... pojďte na to! Start!" křikne Sarn.
Yumi okamžitě zmizí někam bokem. Shiori oběhne strom a skryje se za jeho kmenem. Aktivuje Byakugan a tím získá přehled o poloze Yumi, Minata i senseie. *Dobře, Minato zaútoč!* vyzve ho v duchu.
"To chceš útočit tak přímo, Minato?" zeptá se Sarn udiveně, když vidí, že se kluk nepřemístil a místo toho sáhl pro kunaie levačkou a zatne pravou pěst připravenou k úderu. *Yumi se výborně skryla, i když použít mikinu jako lest je docela starý trik. Shiori využívá byakuganu a přesunula se na mé slepé místo... Ty dvě začínají dobře, ale co si ten Minato myslí?* pomyslí si Sarn a zavrtí hlavou.
"Nemám čas strávit další rok na Akademii, mám svůj cíl!" vykřikne Minato a rozeběhne se. Mrští dva kunaie, kolem nich je jemně patrné vlnění vzduchu. *Dokáže vložit chakru do zbraně, působivé,* uzná Sarn a ukročí bokem, aby se vyhnul kunaiům.

Minato vyskočí do vzduchu a zaútočí Sarnovi na hlavu, ten zvedne ruku na obranu. *To bylo slabé...moment.* Minato vůbec nechce kopnout Sarna, místo toho využije jeho ruku, odrazí se od ní a chce získat svoji čelenku .
"To bylo zákeřné!" zavrčí Sarn a rychle chytí Minata kolem kotníku, následně jím praští o blátivou zem.
*Hvězdičky...* projde hlavou Minatovi, zatím co se sbírá z nárazu. Shiori se mezi tím obratně přesune ke stromu. *Paráda, nevidí mě!* zaraduje se a chce vyskočit pro čelenku.
"Kam pak?" ozve se Sarn a tři shurikeny z jeho kapsy se zaseknou do kůry stromu těsně před Shiori, kdyby je včas nezaregistrovala, tak by skončily v její nenechavé ruce. Takhle jí sensei zabránil v tom, aby si čelenku vzala.
Shiori se sice trochu lekla, ale neváhá a hned použije Juuken. *Jestli mě zasáhne, tak to bude bolet. Musím si dávat pozor,* uvědomí si Sarn a uhne třem úderům prsty, které jsou směřovány na jeho ruce. Vtom Shiori použije celou dlaň a zasáhne Sarna do jater. *Mám ho!* ušklíbne se Shiori, když se podívá na Sarnovi zavřené oči.
"Těsně vedle," odpoví Sarn a sám uštědří Shiori tři údery dlaní. Jednu do břicha, druhou do brady a třetí do hrudí. Posledním úderem odhodí Shiori metr od sebe a ona se zastaví o kmen stromu a v tu chvíli už je Yumi na půli cesty ke svému cíli.
*Trefila jsem, jak to...* pomyslí si Shiori a vtom si všimne placatého kamene na zemi ve kterém vidí obtisk své dlaně *...použil k vykrytí kus skály, ovládá snad Doton?* řekne si.
Zleva se mezi tím začne ozývat to strašně hlasité ninjutsu, znovu ten zvuk tisíce křicích ptáků. *Radši mi uhněte sensei, tohle vás rozseká na kousky!* zašklebí se Yumi, když vidí lehké překvapení ve tváři svého mistra. Blíží se k Sarnovi ohromnou rychlostí, kterou nemůže zvládnout koordinovat. Sarn reaguje. Vzduchem se mihne fialové ostří a zasáhne kunai v ruce Yumi. Ona, nečekajíc takový prudký náraz, pustí kunai a ten odletí pryč.
*Zatraceně, nabodne se na to!* lekne se Sarn a nechá svoji zbraň rozpadnout na tisíce kousků. Yumi do něho neovladatelně vrazí a tak toho Sarn využije a podrazí ji nohy. Yumi skončí úplně stejně jako Minato a Shiori, s bolestivým místem na těle a v blátě.
"Mám pro vás tajemství. Genin vaší úrovně nemůže porazit jounina mé úrovně bez pomoci. Dokonce ani talentovaný jako je Yumi," řekne Sarn a opře se o kmen stromu, od kterého se zatím ani nepohnul. *Yumi si vedla hodně bezohledně, mohla zranit Minata i Shiori. Navíc se to dalo očekávat a měl jsem příliš mnoho času na reakci. Ovšem ta technika je na vysoké úrovni, po tom kunai zbyla v zemi pěkná jizva,* pomyslí si Sarn a podívá se na místo, kam odrazil kunai, *Minato se mě pokusil docela chytře převést a málem jsem mu na to skočil. Shiori byla jasná hned od začátku, čekala, až Minato zaútočí... Takže ten kluk zatím nejlepší práce, ovšem ačkoli to mohlo vypadat jako spolupráce... Zcela určitě šlo o individuální akce bez týmového záměru. Pouze každý využil situace a chtěli mě překvapit. S takovou u mě neobstojí,* zhodnotí Sarn situaci.
Mezi tím se všichni ti tři nebožáci zvedají ze země, zablácení a poučení. *Nesmím příště tolik spoléhat na Raikiri a taky si to musím líp načasovat,* ujasní si Yumi.
*Hele, mžitka... Takže vrchem to nejde, zkusím to spodem.* naplánuje si Minato.
Shiori zatím rychle zmizí bokem, ukryje se v křoví. Yumi vyšplhá na strom a Minato, ten znovu stojí před Sarnem a vypadá útočně.
"Teď mi to vyjde Sarne-sensei," prohlásí Minato sebevědomě a sáhne levou rukou do brašny se zbraněmi. Přitom se celkem jistě usmívá.
"Myslíš, že tentokrát mě překonáš? K tomu ti ještě pár let chybí kluku. Zase narazíš hlavou na zem," varuje Sarn Minata, ale ten se nezdá, že by bral jeho slova vážně. *Myslíte si, že jsem idiot? Dobře, ale nezapomínejte, že si pamatuju všechny taktiky,* ušklíbne se Minato a rozeběhne se.
*Ačkoli pako, tak má v malíku učebnicové postupy,* řekne si Sarn a připraví se k obraně.
Minato prudce vystřelí rukou z brašničky a hodí vedle Sarna dvě kouřové bomby, ty ho okamžitě zahalí bílým dýmem. Minato však nekončí, úmyslně se řízl do prstu o ostří shurikenu, když měl ruku v brašničce. Krev na prstu otře o dlaň a začne skládat pečetě. Sarn mezi tím nehybně stojí v bílém oblaku, nos s ústy si překrývá rukou a vyčkává. *Normálně by to nefungovalo, ale chci vidět co udělá,* řekne si a zůstane stát. Odpověď se mu dostane rychle.

"Kuchyiose no Jutsu!" křikne Minato. Řídnoucím bílým kouřem proletí velká plachta a přistane na Sarnovi. *Dobrý pokus, ale stále jsi sám a tvým protivníkem je tvůj tým,* pomyslí si sensei. Ale dál se nehýbe. Nechá Minata vyskočit a dosáhnout tak čelenky.
"Yosh! Mám ji!" zaraduje se Minato předčasně. Vtom do něho ale někdo narazí z boku.
"Zatraceně!" křikne Minato.
"Co to je!?" vyjekne hlas, který patří Yumi.
Oba dva se srazí ve skoku a otřesení padnou na zem. Nad nimi se mihne stín a ozve se lehké zapraskání látky. *Já ji získala! Ještě, že mám ty své oči, jinak bych se srazila s těma nemotorama, supér!* usměje se Shiori, dopadne na zem a v ruce drží čelenku.
"Mám ji, sensei!" zavolá Shiori a zvedne ruku s čelenkou.
V ten samý okamžik se bílý dým rozletí na všechny strany. Sarn ho rozehnal poté co rozřízl plachtu kunaiem a vysvobodil se z ní. Rozhlédne se kolem sebe a uvidí přesně ten scénář, který očekával. Znepokojeně se zamračí, když se dívá na krvácející Minatův nos a na Yumi, stávající z bláta. *Neudělal jsem nic. V cestě jim stál pouze dým a i přesto tu jsou dva, kteří si namleli. Shiori mezi nimi neleží nejspíš pouze díky byakuganu,* povzdechne si Sarn. Podívá se na ty dva na zemi. I oni potkají jeho pohled, uvidí v něm zklamání. Sensei si jich nevšímá a raději zamíří k úspěšné Shiori.
"Zatraceně, Minato!" zatne zuby Yumi a nenávistně ně něho zírá.
"Co mi nadáváš? Tohle mělo být moje vítězství a ty jsi mi to zkazila. Jsi jako buldozer!" řekne hrubě Minato a vstane ze země.
"Co to plácáš? Nevíš kde je tvoje místo?" vyjekne Yumi.
"Já to vím, ale ty asi zapomínáš, že tě našli v hlíně, jako bramboru!" řekne Minato znovu dost hnusně a nakloní se k Yumi.
"Co si to...?" vydechne Yumi dost zasaženě a vpálí Minatovi takovou facku, že ho málem složí na zem.
Minato dál nic neříká prostě zavrčí, otočí se na podpatku a zamíří pryč, připravit se na další kolo. *Krávo,* pomyslí si, zatím co si mne rudnoucí tvář.
*Debile,* kontruje mu Yumi zdatně a rovněž odejde. Zcela jiným směrem, aby od Minata byla co nejdál a nemusela se dívat na ten jeho pitomej ksicht. Sarn do toho nezasahuje ani pohledem. *Pokud dokážu tyto tři přinutit ke spolupráci...*
Shiori to nebere tak klidně, spíš velice znepokojeně sleduje vyostřenou hádku a rozchod. Vše částečně kryto blížícím se senseiem. Ani jeho zachmuřený výraz nepřidává Shiori na klidu.
"Dobře jsi využila situace a díky tomu máš čelenku zpět. Pěkná práce, ovšem já nejsem spokojen. Víš proč?" zeptá se Sarn.
"P-protože jsem ji měla získat rychleji?" zeptá se Shiori.
"Odpovídat na otázku otázkou je hloupé," začne Sarn připomínkou, "jsem nespokojený, protože jsi šla na vlastní pěst a jen využila nápadu Minata. Nepřipadá ti to sobecké, takhle se přiživit?" zeptá se sensei a Shiori ještě více znervózní.
"Já... O tom to přeci je ne? Aby jsme vás překonali, tak musíme nečekaně využívat jeden druhého a tím získat čelenky, to je spolupráce," řekne Shiori jistě.
"Částečně máš pravdu, ale zapomínáš na jedno. Výsledkem spolupráce má být spojení týmu a dosažení společného cíle rovnoměrným úsilím všech, ne úspěchem jednotlivce na úkor ostatních," poučí ji Sarn.
"Takže tím chcete říct, že kvůli mému úspěchu se Minato a Yumi na sebe tak rozčílili?" zeptá se Shiori s obavami.
Sarn přikývne: "Ano, to je jedním důvodem. Jsou kvůli tvému úspěchu rozčílení sami na sebe, proto křičí a ubližují druhým," řekne a zadívá se směrem, kterým odešla Yumi.
"To jsem nechtěla, co teď?" zeptá se Shiori.
"Máš dvě možnosti. Buď si vezmeš čelenku a půjdeš domů... Nebo budeš pokračovat a pomůžeš těm dvěma s jejich nesnadným úkolem," dá ji Sarn na výběr.
Shiori moc dlouho nepřemýšlí a odpoví: "Měla bych pokračovat. Musím ty dva zase spojit. Přece jsme tým, i když jeden z nich vypadne. Chci, aby to byl jen jeden a ne oba."
*Tak alespoň jedna?* naděje se Sarn a na tváři se mu objeví úsměv.
"Dobrá volba. Protože jinak bych tě nechal propadnout. Nechat přátele osamocené je zrůdnost," řekne Sarn celkem šťastně a pozoruje Shiori, které odbíhá směrem, kudy odešla Yumi. *Tak podívejme se, kdo je nejrozumnější. Nakonec je to ten snílek,* ušklíbne se Sarn a vrátí se zpět ke stromu.

Ačkoli se Shiori velice intenzivně snaží. Přemlouvá oba dva k usmíření. Nakonec všechna snaha vyjde na prázdno. Yumi nechce riskovat, že by Minato získal čelenku dřív než ona. Minato na druhou stranu nehodlá pomáhat Yumi k tomu, aby získala čelenku a on musel na Akademii. Chce být v týmu se Shiori. A tak jde diplomatické jednání Shiori stranou. Vlastně jde stranou veškeré jednání.
*Tohle je tak divná situace! Proč?* zeptá se Shiori sama sebe a rezignovaně se posadí pod strom. Přitom pozoruje neúspěšné pokusy Yumi a vzápětí Minata, jak Sarn-sensei odráží každý jejich samostatný útok. I on už je tím docela unavený, zjevně ho to nebaví. Ale Minato a Yumi jsou s každým neúspěšným pokusem stále více vyčerpaní, stále více rozčílení a stále méně uvažují a přemýšlejí.
*Kdy jim konečně dojde, že se musíme všichni spojit... Někdo se prostě musí obětovat!* pomyslí si Shiori. Je tak napnutá a vystresovaná, že už ji ani netrápí její neupravené vlasy.

"Tak dost!" křikne najednou Sarn a složí Minata na zem.
"Je poledne, všichni sem!" zavelí hlasitě.
Během minuty se před ním seřadí všichni tři. Shiori tvoří hráz mezi rozhádaným Minatem a Yumi. Pohled na tu trojici je opravdu zoufalý. Všichni špinaví, zablácení a potlučení. Hladoví, unavení a pěkně otrávení. Shiori je sice trochu v lepším rozpoložení, protože má čelenku u sebe, ale i tak je rozmrzelá kvůli těm dvěma.
"To co jsem měl tu smůlu pozorovat předešlých několik hodin, to bylo zoufalství. Došel jsem závěru, že to nemá cenu s vámi zkoušet dál. Jste otravná děcka bez budoucnosti, vhodná tak akorát k zostuzení vašich rodin... Víte co, už s vámi nechci ztrácet čas. Dáme si půl hodiny přestávku, poté to můžete zkusit znovu. Ale pokud se do hodiny nedáte do kupy a nezměníte zásadně váš přístup, tak vás nakopu zpět za lavice... A pak bude Shiori pod mým vedením sama," pronese přísně a docela hrůzostrašně sensei a přitom se zaměřuje pohledem na Minata s Yumi. Ti skloní hlavu a leccos jim právě dochází. Myšlenky jim v hlavě víří a oni si vše srovnávají. Oba si moc dobře uvědomují, jak se posledních několik hodin chovají a vědí, že to je špatně. Nikdo nic neříká a tak sensei zmizí v oblaku kouře. Minato, Yumi a Shiori tam zůstanou samotní, v klidu si nyní mohou promluvit.
"Tak už mě konečně budete poslouchat?" zeptá se Shiori prudce.
"Dobrá... Pokud víš jak z toho průs**u ven..." kývne Minato pokorně.
"Nejdřív se vy dva přestaňte na sebe mračit, nesmíte být nepřátelé!" poručí Shiori a ustoupí z řady. Přestane tak být přehradou mezi rozhádanou dvojicí.
"Pomůže to něčemu?" zamrmlá Yumi. Avšak to už Minato dávno natahuje ruku směrem k ní.
"Nechtěl jsem tě naštvat, choval jsem se jako pako, nedošlo mi co dělám, promiň," omluví se Minato usměvavě.
Yumi se na něho překvapeně zadívá, chvíli otálí, ale nakonec Minatovu ruku lehce stiskne: "Omluva se přijímá. Taky jsem se mohla krotit," kývne Yumi a pustí Minatovu ruku. Načež se oba obrátí na Shiori. Ta je očividně velice spokojená a ulevilo se jí.
"To mi spadl kámen ze srdce. A teď k tomu podstatnému... Slyšeli jste, co říkal sensei?" zeptá se Shiori.
"Že jsme k ničemu?" zeptá se Minato?
"To nemyslím. Pamatujete si na jeho slova, když nás poprvé všechny odrazil?" zeptá se Shiori znovu a naléhavěji.
"Že... Nemáme šanci?" zeptá se Yumi.
"Přesně! Řekl, že samotní nemáme šanci. Co to znamená?" navádí Shiori postupně oba k té zásadní myšlence.
*Musíme se spojit!* probleskne hlavou Minatovi a Yumi téměř současně.
"T-takže musíme, postupovat spolu... Táhnout za jeden provaz?" vysloví nahlas Minato.
"Jaký to ale má smysl? Ať už budeme spolupracovat jak chceme, jeden z nás dvou vypadne a vrátí se na Akademii. Kdo by něco takového dobrovolně podstoupil?" položí Yumi zásadní otázku. Je na ni jasně viditelné, že ona se nehodlá nikam vracet.
"Takže?" zeptá se Shiori a podívá se na oba. Po této otázce je chvíli ticho. Je cítit tíživá atmosféra. Mají před sebou vlastně životní rozhodnutí. Dokonce i Minato už je nějakou tu chvíli vážný a nesnaží se o nějakou legrácku nebo zlehčování. Je spíš stále více nervózní. A když se kapička studeného potu sveze po jeho zádech... Konečně se rozhodne: "K čertu s tím vším! Budu to já!" vykřikne Minato.
"Vážně to uděláš? to se ti ani trochu nepodobá," zeptá se udiveně Yumi. Chce znít starostlivě, ale je na ni patrné, že se jí ulevilo. Je za Minatovo rozhodnutí ráda.
"Vůbec mě neznáš. Stejně bych vypadl. Sám nic nezmůžu a ty taky ne... Takhle alespoň můžu dostat silného ninju jako ty mezi pravé geniny. Navíc se k sobě hodíte," řekne Minato zdánlivě klidně. Ve skutečnosti jeho srdce buší hroznou rychlostí a žaludek se mu svírá jako ještě nikdy. *Co je tohle za kravinu! Taková pitomá situace, proč to musím být zrovna já... Ach, že jsem nedržel hubu,* zuří v duchu Minato.
"Jsem ti moc vděčná. Hrozně to pro mě znamená... Jestli skončíš na Akademii, tak se budu snažit, aby jsi mohl co nejrychleji pryč," snaží se ho uklidnit Yumi, ale opravdový účinek to má jen hodně malý.
"Tak co budeme dělat. Máte někdo plán?" zeptá se Minato.
"Dobře... ještě, že jste dostali rozum. Co to udělat takhle..." začne Shiori s domlouváním plánu. A tím stráví zbytek pauzy. Každý přichází s nějakým vylepšením, s renovací plánu a padají i trochu hloupé nápady. Plán se nakonec dotvoří a to už se sensei vrací zpět.
*Tak uvidíme, jestli si má slova vzali s trochou času k srdci,* pomyslí si Sarn.
Postaví se znovu před strom a v ten okamžik vše začne nanovo. Sólo útoky, bez jakékoli spolupráce. Několik neúspěšných pokusů se k čelenkám jen přiblížit.
*Nepoučili se, raději to utnu hned a... co to?* už má Sarn v plánu ukončit to trápení, když vtom se všichni tři seřadí v trojúhelníkové formaci nedaleko. *Že by si ze mě dělali dobrej den?* dojde Sarnovi a ušklíbne se, narovná a připraví k obraně. Všichni tři se v tutéž chvíli rozeběhnou proti němu. Hrot formace tvoří Yumi. Pravé křídlo Shiori a levé křídlo Minato. Pár metrů před Sarnem vyskočí Yumi co nejvýše a hodí pod sebe kouřové bomby. Ty explodují a zahalí Minata i Shiori bílým dýmem. Yumi přeskočí senseie, zatím co se v oblaku bílého kouře vymění strany. Shiori zaútočí zleva a shora. Minato zaútočí zprava a zdola, podmetem. Sarn reaguje rychle, za sebe hodí kunaie, aby Yumi musela uskočit. Před podmetem vyskočí a před útokem na hlavu se skrčí. A tak skončí ve skoku a v dřepu zároveň. Vtom však protne hranici dýmu další postava, Minato. Relativně tvrdým kopem zasáhne senseie do krytu, ale jelikož je ve vzduchu, tak ho to pošle ke stromu. V okamžiku kopu zmizí Bunshin, který původně útočil podmetem a oklamal tak Sarna, který dopadl na všechny čtyři. V pozici na všech čtyřech schytá finální úder, Juuken Shiori přímo do zad.
*Puf,* ozve se a v místo Sarna je tu jen další obláček kouře.
"To byl Bunshin?" podiví se všichni tři a dokonce i Shiori. *Přísahala bych, že jeho chakrovody byly skutečné,* pomyslí si Shiori. Ale obláček kouře ukazuje něco jiného. Na ničem ale nezáleží, neboť Yumi získala svoji čelenku a tím se stává druhým žákem, pod Sarnem. Znamená to též, že Minato se vrátí zpět na Akademii.
"Vedl sis parádně Minato," pochválí zdrceného kluka Shiori.
"Není jediný důvod... Nepatříš na Akademii," přidá se Yumi a rozhlédne se.
"Jen co se sensei objeví, tak mu řekneme, že tě chceme v týmu. Musel vidět, že nám to parádně klape," řekne ještě Shiori.
"To... To je od vás straně milé, ale nebude to k ničemu, sensei je trvdohlavej a pošle mě pryč," posmutní si Minato, má slzy na krajíčku.
"Myslíš si, že jsi chytrý?!" ozve se prudký hlas zpoza jejich zad. Všichni se otočí a spatří rozčíleného Sarna. V tu ránu ztratí Shiori i Yumi odvahu, pokoušet se ho k něčemu přemluvit.
"Uzumaki Minato, ty máš jednu zásadní chybu!" pokračuje hřmotně, až se ho Minato i ostatní bojí, "máš špatný odhad na lidi," zakončí Sarn najednou mírně a jeho tvrdé rysy změknout.
"Vítej zpět v týmu," dodá a natáhne k Minatovi ruku. Mezi prsty drží Minatovu čelenku a opravdu se zdá, že mu ji podává.
"C-co se to děje? Co to má být? Neměl jsem náhodou vypadnout?" rozkoktá se Minato zmateně, překvapeně a ještě trochu vystrašeně z toho prudkého nástupu.
"Jistá okolnost mě donutila přehodnotit mé rozhodnutí... Když jsem vás viděl postupovat společně, vymyslet tak zajímavý plán a to všechno. Dokonce se vám podařilo můj Kage Bunshin zcela zlikvidovat. Navíc se za tebe chtěla nakonec postavit i nenáviděná Yumi... Prostě mi to nedalo a řekl jsem si, že tři geninové jsou lepší než dva," řekne Sarn s úsměvem.
Minato se celý rozzáří a dravě si vezme čelenku, kterou si okamžitě uváže kolem čela.
"Takže nepůjdu na Akademii! Hurá!" zaraduje se a nadšeně vyskočí do vzduchu se zaťatou pěstí nad hlavou.
"Ještě pořád nevím co to má být, ale je to fajn," řekne Yumi a oddechne si.
"Tak nakonec to dobře dopadlo," usměje se Shiori a poplácá Minata po rameni.
*Snad to dobře dopadne i tetě,* vrátí se Shiori najednou vzpomínku na její vážně zraněnou tetu a v tu chvíli je zase o trochu méně veselá.
"Jsem rád, že jste tak nadšení. Protože od zítřka vás čekají pravé mise a pravý trénink. Dnes vám dávám po zbytek dne volno. Odpočněte si a umyjte se, jste zablácení až hanba," řekne Sarn a rychle zase zmizí v obláčku kouře.
"Myslím, že poslechnu," řekne Minato.
"Jo, já taky," kývne Yumi.
"Jak jinak, vypadám hrozně," připojí se Shiori.
A tak všichni zamíří do svých domovů, aby ze sebe spláchli hlínu, pot a krev. Minato se neobtěžuje ani vysvlékat, prostě vstoupí v oblečení pod sprchu a vše spláchne pěkně od základu. Po dlouhé koupeli si rozdělá instantní nudle a zaboří hlavu pod postel, kde hledá nejnovější díl své oblíbené mangy. Jeho zrak však zaujme něco zcela odlišného, ošuntělý červený notes.
*Co to tu dělá?* podiví se Minato a s trochou úsilí se natáhne pro notes a vytáhne ho. Trochu dobrodružně se zadívá na zaprášený sešit a odfoukne z něho stoletý nános prachu a pavučinu. Odhalí se nápis: Deník Hokageho. *No to mě...* vyvalí Minato bulvy na nadpis a vyškrábe se na postel, okamžitě deník otevře. Začne si šeptem předčítat: "Tohle je první zápis, jsem Naruto, chlápek, kterej bude Hokage," Minato nemůže věřit svým očím. *To je deník táty! Jak se dostal mezi mangu, jak to, že jsem si ho nevšiml?* podiví se a zapáleně čte dál: "Dneska se mi konečně podařilo ukázat Irukovi, že mám na to, být Genin. Sice jsem neprošel testem, ale zaprcho ... za ... zachra ... zachránil? zachránil jsem mu zadek."

Shiori přichází k bílým dveřím, nakoukne malým okénkem do pokoje a uvidí svoji tetu Hanabi. Leží v posteli a vede k ní několik hadiček a drátků, zdá se, že je vzhůru. Stojí tam ještě někdo. *Hokage-sama? teď nevím, mám tam jít?* zaváhá Shiori. Chvíli tam tak stepuje před dveřmi, až se nakonec rozmyslí. *No co, je to moje teta a ne jeho,* řekne si a zaťuká. Hned na to vstoupí do pokoje a ukloní se.
"Dobrý den, Hokage-sama, přišla jsem za tetou, neruším?" pozdraví Shiori nejistě.
"Ale samozřejmě, že ne, pojď dál. Probereme to později, Hanabi-san," řekne Hokage a odejde z pokoje.
"Teto ahoj. Jak ti je? Co se stalo? Budeš v pořádku?" vrhne se Shiori k tetě, klekne vedle postele a starostlivě sleduje všechny ty hadičky vedoucí do paže a do nosu na podporu dýchání. *Vypadá slabě, ale v pořádku. Ani nemá nikde obvazy... Co se asi stalo,* řekne si Shiori.
Hanabi se na ni podívá, je upřímně potěšená. Zvedne levou ruku a pohladí Shiori po tváři, sklouzne zpět. Shiori se zaculí.
"Už je mi lépe, myslím, že budu v pořádku... Ale už se nechci vracet k tomu, jak se to stalo... Není to hezká vzpomínka," vysouká ze sebe Hanabi unaveně.
"Promiň, to je přece jedno. Hlavní je, že už je to pryč," opraví se Shiori rychle. *Asi to bylo opravdu zlé. Je těžké tetu takhle vidět,* pomyslí si Shiori a rozhodne se, že tetu trochu potěší.
"Koukni, je úplně nová," pochlubí se Shiori čelenkou. Má ji obvázanou kolem krku a tak ji zvedne, aby Hanabi dobře viděla.
"To jsem ráda. Ale to bylo přece jasné... S kým jsi, znám je?" řekne Hanabi a lehce si odkašle.
"Jsem s Yumi... Tu asi znáš, je to Hokageho dcera. No a Minato, toho neznáš," odpoví Shiori.
Hanabi se pobaveně pousměje: "Ale znám, to víš, že znám. Je to pěkné číslo... Dávej si na něho pozor a moc si ho nepouštěj k tělu," varuje teta Shiori a ta přikývne.
"Už sem za tebou někdo přišel?" zeptá se Shiori.
"Snad všichni... A všichni tak starostliví... V takové situaci člověk pozná, komu na něm záleží," řekne Hanabi stále unaveně, ale dojatě.
"Já tě mám moc ráda teto, ale musela jsem na trénink... Sensei, říkal, že je to povinné," řekne Shiori rychle. Dělá si starosti, že by si Hanabi mohla myslet, že na ni Shiori zapomněla.
"To já přece vím, neboj se," usměje Hanabi. Avšak najednou se jí tvář zkřiví bolestí, vypadá jako by se dusila a začíná hlasitě kašlat. Shiori úlekem odskočí. Chvíli doufá, že to přistane, ale v tom začne Hanabi téct z úst krev, jako by měla choleru.
"Co se děje? Co mám dělat?!" zmatkuje Shiori chvíli a netuší co má dělat. Naštěstí ji to trkne, rychle praští do zvonku a upozorní tak personál na potíže. Téměř okamžitě přiběhne sestra, zjistí co se děje a doběhne pro doktora. Všechno to jde rychle. Přibíhají lidé v bílých pláštích a respirátory na ústech, obklopí postel Hanabi a začínají s ošetřováním.
"Co je jí!?" křikne Shiori vyděšeně, se slzami v očích. Odpovědi se jí nedostane, jeden z lékařů pouze přikáže: "Odveďte odtud to dítě!"
Ke Shiori zamíří zdravotní sestra, popadne ji za ruku a vyvede z pokoje.
"Promiň děvče, ale tohle nemusíš vidět. Počkej tady, ano?" řekne žena a vrátí se zpět do pokoje. *Co tím myslíš?!* rozčílí se Shiori a podívá se do pokoje oknem ve dveřích. Chce zjistit, co se to tam děje, ale vidí pouze bílé pláště, jak se sklání nad postelí. *V tom případě, byakugan!* svět se ponoří do černobílé šedi, Shiori pronikne zrakem do pokoje a podívá se co tam s ní dělají. Hned první pohled ji nažene hrůzu do očí.
"Proboha co se to dělo. Vypadala dobře... Jak je tohle možné, co jí to udělali?" ptá se Shiori sama sebe, tvář má ponořenou v dlaních a prostě brečí, nedokáže to potlačit. Když vtom se ozve cizí hlas, je tichý a docela temný: "Pláčem své tetě nepomůžeš," prohlásí. Shiori se prudce otočí a spatří muže, který byl u třetího testu při zkouškách.
"C-cože... Kdo jste... A jak to myslíte?" vykoktá Shiori.
"Jmenuji se Shikamaru a jsem tu, abych ti řekl, že tvá teta nemá naději..." řekne Shikamaru.
"Nechte toho, dostane se z toho!" osočí se na něho Shiori.
"Viděla jsi ten černý dým, který stoupal z úst tvé tety? Nadýchala se ho a teď poškozuje její tělo zevnitř. Lékaři, kteří zde jsou nedokáží z jejího těla dostat ten dým všechen a vždy se znovu namnoží... Ale znám někoho, kdo to dokáže... Kdo tvoji tetu zachrání, ale musela by jsi provést něco trochu nezákonného," řekne Shikamaru.
Shiori nemusí dlouho přemýšlet: "Udělám cokoli, chci tetu zachránit!" řekne rázně. *Jak to všechno ví? Že by o tom něco zjišťoval... A co bude třeba udělat?*
"Existuje jedna žena. Žena, která je mistr ve svém oboru. Před několika lety ji Hokage poslal pryč a přikázal ji se ukrýt, její jméno je Haruno Sakura," řekne Shikamaru.
"Haruno Sakura... Dobře, kde ji najdu?" zeptá se Shiori dychtivě.
"Netuším kde je... Ovšem Hokage to ví, ale sám ti to neřekne. Musíš se vkrást do jeho kanceláře a získat dokument v nejspodnějším šuplíku Hokageho stolu, tam zjistíš, kde Sakuru najdeš," prozradí Shikamaru.
"Udělám to!" rozhodne se Shiori. *Musím, nemůžu tetu ztratit,* pomyslí si.
"Výborně... Tady máš něco, co by se ti mohlo hodit. Je to toxin, který na několik hodin ochromí lidské tělo. Tvá teta ještě pár dní vydrží, ale déle než týden to vydržet nemůže, pospěš si... Jo a Shiori, pokud se něco provalí... My dva se neznáme," řekne Shikamaru a předá Shiori ampulku s toxinem. Ta si ampulku vděčně vezme, kývne a následně zamíří ven z nemocnice. *Mám jen pár dní. Počkám do noci a poté začnu... Možná bych mohla říct o pomoc Minatovi? Ten určitě nic neprozradí... Ale Yumi se nesmí nic dozvědět,* ujasní si Shiori situaci a začíná plánovat. Dneska v noci vypadne z role pokorné a poslušné Hyuugy, je třeba riskovat pro milovanou osobu a to se můžou jít všechna pravidla bodnout.

"Kdo jste?!" vyjekne se roztřesený hlas prodavače. Slzy strachu se mu kutálejí po tváři. Odsouvá se po zemi dozadu, rychle narazí na stěnu, dál nemůže ustoupit. Plný hrůzy se rozhlédne po krámě. Dvě krvavé stopy na stěnách a pod nimi dvě těla. Jediná rána černým ostří katany ukončila životy dvou dětí. Geninů z Konohy, kteří pouze směřovali za misí. Čtyři zákazníci se vyděšeně krčí u stěny a doufají, že je dvojice v rudých pláštích ušetří. Ten, který si říká Nero, poklekne před prodavačem na jedno koleno a podívá se mu zpříma do očí. V ten okamžik se prodavač začne třást jako by mu byla strašná zima, dusí se hrůzou při pohledu do očí, které měly být navždy zavřené.
"Mým jediným cílem je člověk v Konoze, potřebuji ten kód! Ty ho jistě jako obchodník znáš," řekne Nero podezřele přívětivě.
"Ja, ja...nevím co..." vykoktá obchodník a zavře oči, aby neviděl tu bestii před sebou.
"Chceš zemřít?! Pokud mi to řekneš, tak tě nechám žít," ujistí ho Nero.
"O-opravdu?" zeptá se s naději v hlase obchodník.
"Dávám ti mé slovo bojovníka," přikývne Nero.
"Tak dobrá," řekne potichu obchodník a polkne velký knedlík, "pečetě jsou: Kůň, Opice, Zajíc, Opice, Had, Pták a Pes. Prosím, to je vše," prozradí obchodník, s radostí, že bude žít.
"Nevidím v tvých očích lež, máš rozum," uzná Nero, vstane a vyjde otevřenými dveřmi ven.
"Zbav se jich, Onoro," přikáže Nero svému parťákovi.
Obchodník to zaslechne, rychle vstane a zamíří ke dveřím. Na půli cesty mu však něco obepne nohy a on sebou praští. Spadne do bláta, které stále stoupá. Popravdě je to tak, že dům samotný klesá stále hlouběji do blátivého jezera.
"Počkejte, slíbil jste, že mě necháte žít... Dal jste mi své slovo!" křikne v zoufalství obchodník a natáhne ruku k dvojici, která stojí mlčky venku a nechává jejich dům potápět se do bahna. Obchodník, stejně jako ostatní lidé v obchodě se snaží vší silou dostat z domu, ale ten se propadá příliš rychle. Hladové bahno je nemilosrdně pohltí. Nero a Onoro sledují to dílo zkázy tiše, bublání bahna a zoufalý křik uvězněných, to je dominantní zvuk. Avšak křik utichne chvíli poté, co se bahno dostane nad okna.
"Konečně máme ten kód," řekne Onoro.
"Ano... Kitsuneo-sama bude potěšen, až mu k nohám padne samotný Hokage," ušklíbne se Nero.