manga_preview
Boruto TBV 07

Ztraceno 01

Kapitola 1.
Přátelství beze lži, bez poskvrnky

„Sasuke?“ s nemalou dávkou nervozity jsem nakoukl dovnitř a vešel. Spatřil jsem Uchihu, jak tiše oddychuje v posteli a hrudník se mu zvedá v klidném tempu. Uklidnil jsem se, když jsem jej spatřil zdravého a živého. Zamyslel jsem se ale, kdy jsem ho takto naposled viděl. Kdy jsem se ho mohl takhle snadno dotknout, mluvit s ním a být s ním v jedné místnosti. I když mi srdce tlouklo neskutečnou rychlostí a potil jsem se, vlasy mi nadzvedl mírný vánek způsobený pootevřeným oknem a já se šťastně usmál. Kdo by se staral o ztrátu paměti? Vlastně je to takové malé plus, nemusí trpět minulostí a roztěkaně hledět do budoucnosti. Je to vlastně fajn.
Obešel jsem jeho postel a sedl si na přistavěnou židličku. Nejdřív mě popadl záchvat studu a nejistoty, ale když tak nevinně spal… natáhl jsem svou ruku a pohladil ho po tváři. Mezi prsty mě polechtaly jeho havraní neposedné vlasy, které byly delší, než jsem si pamatoval. Nevědomky jsem se uculoval nejmíň deset minut, kdy jsem jen sledoval jeho přívětivý obličej bez známky nenávisti nebo čehokoliv, co jsem v jeho tváři vídal dříve. Když jsem se probral z transu, spatřil jsem svou ruku, jak drží jeho. Mít s ním propletené prsty mě náhle překvapilo a tak jsem chtěl uhnout, ale jeho dlaň mě držela v pevném sevření. Zahleděl jsem se do jeho tváře, ale stále spal nerušeným spánkem. Na oplátku jsem mu ruku stiskl též a tělo se mi v mžiku uklidnilo.
„Já už tě neopustím, Sasuke,“ zašeptal jsem k němu i sobě samému. Nemotorně jsem vykroutil svou ruku z jeho sevření a na rozloučenou jej opět pohladil. S úsměvem na tváři jsem opustil jeho pokoj a vydal se do vesnice.
***
„Naruto?“ zaslechl jsem své jméno, které vyslovila dívka s vysokým hlasem. Otočil jsem se, abych akorát zahlédl žlutou šmouhu rychle se řítící mým směrem. Zastavila se těsně přede mnou a já jen nechápavě mrkal v mírném záklonu.
„Je to – je to pravda?“ rozdýchala předchozí sprint blondýnka a z opírání se o kolena se přesunula do probodávání mého obličeje.
„Ino? A co chceš vědět? Co má být pravda?“ nechápal jsem její chování a zamyslel se, jestli zase nechce vědět, kam se poděl Sai.
„Je Sasuke zpátky?“ svou otázku namířila přímo a bez okolků. Výraz jí ztuhl, ale stejně nedokázala zakrýt naději, která se skrývala v jejím pohledu.
„Vlastně -,“ zadrhl jsem se a oči se mi zúžily do malé škvírky. Mám jí to říct? Tenhle maglajz je už tak pěkně ututlávanej a bábi Tsunade mi to dovolila říct jen Kakashimu. A co ostatní? Neříkej, že se teď na mě budou lepit všechny tyhle nádhery?! Hlas v hlavě mi zpanikařil, ale navenek jsem nedal nic znát, krom asi nepatrné kapky potu na čele a podivně zkřiveného rtu. No, tak jsem to asi dal trochu znát, no.
„Naruto, řekni mi pravdu,“ dupla si a nasupeně se rozkročila. Její chování mě překvapilo a snažil jsem se jí uklidnit mírným máváním rukou, což měl být částečně pokus si ji od sebe udržet co nejdál. Něco si vymysli!
„Klid Ino, klid. Vlastně jsme ho viděli na naší misi, ale domů se s námi nevrátil. Bylo to docela vo hubu, ale Sasuke zas utekl s Orochimarem.“
„Ale – někdo mi tvrdil, že ho tu dneska viděl. Že ho odvedli do nemocnice,“ stále doufala, nyní jen zmatená a s tváří plnou bolesti. Vlastně mi touhle větou docela nahrála, takže jen dokončím tuhle šarádu a padám odsud.
„To musel být Sai. Na misi nám dost pomáhal, abychom to vůbec přežili, a radši jsme ho i s Yamatem odvedli do nemocnice. Ale jinak jsou oba dva v pořádku, je to jen malý vyčerpání,“ nervózně jsem se zasmál a podrbal se na hlavě.
„Aha, tak to jo,“ zahuhlala takřka neslyšně a jako duch odešla pryč. Já si jen oddychl a vyřítil se k sobě domů. Po cestě jsem naštěstí nenarazil na další splašené fanynky, co by měly to štěstí zahlédnout Sasukeho a teď se ujišťovat. Vždyť je ve vesnici ani ne hodinu! Bože, krasavec jeden namyšlenej, já mu tu jeho pěšinku shodím.
Zamyslel jsem se nad nastávající situací. Babča ho nechala ubytovat na chráněném pokoji, kam bude moct chodit jen pár lidí. Zatím to nestihla všechno připravit, takže jsem měl to štěstí, abych tam zaběhl, ještě než to tam celý nechá obezdít. Bůh ví, jestli budu jeden z těch mála vyvolených.
„Já si něco vymyslím,“ usmyslil jsem si a s veselým výrazem dokličkoval posledních pár zatáček, vyskočil jsem na pár střech a nyní již stál před svým bytem. Rychle jsem se vřítil do obýváku, popadl naditou peněženku a vydal se zajíst všechen ten zmatek nejmíň deseti miskami rámenu.
***
„Staříku, všechno jde z kopce, úplně všechno! Splnila se mi věc, kterou jsem si přál z celého srdce, a stejně to není ono,“ bědoval jsem si nad pátou miskou rámenu, o kterém jsem začal smýšlet, jako o poslední.
„Když jde všechno z kopce, tak to znamená, že jsi musel být na jeho vrcholu,“ zachytračil si docela trefnou poznámkou a utřel poslední kousky nyní již blyštícího se pultu, „Nesmíš si nechat zkazit pěkné chvilky. Prostě přehlédni ty špatné a užívej si to dobré, i kdyby jen chvilku nebo prostě málo. Všechno není dokonalý, Naruto.“
A víte, že má pravdu? Asi jsem v životě neudělal moc inteligentních rozhodnutí, ale to, že chodím sem, je jedno z nejlepších. Tenhle chlapík vám poradí za jakékoliv situace, i když ví jen minimum informací.
„Arigato!“ vykřikl jsem po posledním soustu, položil na pult potřebnou sumu a šel si pročistit hlavu do ulic Konohy. První dobrou věc jsem zaregistroval po několika minutách, kdy se na mě nic odnikud nevrhlo a nezačalo žvatlat o Sasukem. Další se objevilo na mostě přes říčku, vedoucí skrz vesnici.
„Sakuro?“ zavolal jsem její jméno a ona se na mě ihned otočila. Pohodila při tom hlavou a vlasy se jí rozevlály do všech stran. Hned se na mě upřely její smaragdové oči, blyštící se v zapadajícím slunci a následně mě obdařila hřejivým úsměvem.
Radši jsem nechal svých poblázněných představ, které se každý den prohlubovaly a doběhl jsem až k ní.
„Naruto, kde se tu bereš?“ začala otázkou, která mě na chvilku zarazila. Mám jí říkat o mé návštěvě u Saskeho? Když jí to řeknu, tak budu mít další bouli na hlavě! Zamotaná situace, bohužel můj mozek myslí pomaleji, než pusa mluví.
„Byl jsem u Kakashiho, abych mu řekl o Sasukem a pak jsem ještě na pár minut zaběhl do jeho pokoje,“ vychrlil jsem a následně se mi pusa zkřivila do úšklebku, který mám vždy po snědení něčeho kyselého.
„U Sasukeho? Cos tam dělal? Tsunade-sama to tam už dala hlídat! Co kdyby tě viděl někdo nepovolaný a šel by dovnitř?“ krásná chvilka se změnila v hodinu kárání a já ji naoko poslouchal.
„Sakuro, jen jsem ho na chvilku navštívil. Babča měla hejbnout kostrou, jestli jí jde o jeho bezpečí. Jen jsem se chtěl přesvědčit, že -.“
„O čem ses chtěl přesvědčit?“ zopakovala a trpělivě vyčkávala. Hlas mi ne a ne naskočit a opět – dnes již poněkolikáté – jsem se zamyslel, co jsem to vlastně chtěl říct. O čem jsem se chtěl přesvědčit? Hlodalo ve mně zvláštní vědění, až jsem se trochu zapotil. Přišlo mi to zvláštní, ale asi bych jí to měl říct dřív, než mi vrazí.
„Chtěl jsem se přesvědčit… jestli tam skutečně je. Jestli se mi dnešek jen nezdál,“ zamumlal jsem potichu, ale dostatečně hlasitě, aby mě slyšela. Následovala tupá rána do hlavy, až jsem měl dojem, že mám tři kebule. To se mi ta bolest ztrojnásobila, načež jsem nepopsatelně vyvřískl bolestí.
„A tohle bylo zase za co?!“ obořil jsem se nasupeně, neboť nyní jsem měl pádnej důvod a ona žádnej.
„Nemysli si!… Nemysli si, že to necítím stejně. Měl si mi to říct hned a né se tak přihlouple zaseknout,“ dopověděla s dosti klidnějším hlasem a já povytáhl obočí. Sice to nebyla úplná omluva, ale přišlo mi to jako nevyslovené ospravedlnění s hlubšími city, kterými dávala najevo fakt, že cítíme to samé. Na chvilku mě to vyvedlo z míry, ale pak jsem se jen pobaveně usmál nad svou zabedněností a objal ji. Čekal jsem, kdy se odtrhne, zase mi vrazí ránu do tváře a nakvašeně odkráčí, ale místo toho si provlíkla ruce ven z mého sevření a následně je obmotala kolem mého krku. V tu chvíli jsem se cítil šťastně, bezstarostně a všechno mi přišlo správné.
„Promiň, Saky,“ vyslovil jsem zkráceninu jejího jména a řekl si, že to nezní tak špatně a ona sama proti tomu nic nenamítla.
„Nevadí. Jen – jen si pamatuj, že teď jsem tu já taky a spolu tu Sasukeho udržíme. Tak přede mnou nic netaj, platí?“ její hlas zněl, jako by se měla každou chvíli rozbrečet. Nevím, jestli štěstím ze Sasukeho návratu nebo smutkem z jeho prázdného a vyděšeného pohledu, když se na nás poprvé podíval, ale bolelo ji to stejně jako mě. A to jsem si myslel, že budu potřebovat tu samou knížečku jako Sai, abych vůbec někomu za normální situace porozuměl. Pustili jsme se z těsného sevření a Sakura zůstala očima na mém obličeji. Zpanikařil jsem, jestli mi na tváři nezůstala nudle z rámenu a tak jsem se začal pečlivě oplácávat, ale ona se jen šťastně usmála a popadla mě za ruku.
„Nechceš se jít projít?“ nabídla mi z ničeho nic, až jsem při tahu její ruky málem zakopl. Projít se? Nepočítá se to už jako rande?! Moje už tak velké sebevědomí se vyhouplo na stupnici výbuchu sopky a zdráhavě jsem ji oslovil. „Myslíš to jako rande?“
„Ber to dneska jako naši první přátelskou procházku,“ mrkla na mě a vydali jsme se směrem do lesíka, ležící ho na levém břehu říčky. I když už jsme zašli na lesní pěšinku, pokrytou pískem, a za zády jsme viděli už jen sem tam probleskující střechy budov, stále nepouštěla moji ruku. Byl jsem docela nesvůj, neboť tohle bylo takřka poprvé, co se mě dotkla jinak, než ránou do těla, ale musím přiznat, že jsem si to užíval.
„Naruto, začala větu mým jménem a tím mě vytrhla z klidného prožívání této chvilky, „Tsunade-sama již určitě postavila ochranku k Sasukemu a nyní vybírá seznam lidí, kteří budou mít k němu přístup. Dneska se toho hodně změnilo, ale tak či tak, pořád trvám na tom, že kdyby tě tam náhodou nechtěla pustit, tak ji přemluvím.“
Usmál jsem se. Tělem mi projela vlna radosti, když se ledy kolem nás začaly pomalu hroutit a pukat. Za jeden den jsme si byli mnohem blíž a já cítil, jak mi srdce prudce bije v hrudi.
„Děkuju, Saky. Chci s ním v takové situaci být. Třeba by změnil svůj názor, až by se mu vrátila paměť a možná by zde zůstal, když na něj budeme mít dobrý vliv,“ navázal jsem a na chvíli jí stiskl ruku. Otočila se na mě a její obličej měl zvláštní směsici nerozpoznatelných pocitů.
„Není jistý, že se mu vrátí paměť. Hlavní je, aby všechny informaci přijímal po nepatrných částích, pamatuj si to. Jeho minulost bych ale nechala na Tsunade-sama, jak rozhodne a hlavně neříkej žádný unáhlený věci, ano? Musí zůstat ve vesnici. Kdyby měl amnézii dýl nebo i napořád, bylo by to mnohem lepší a nejspíš by mu to i prospělo. Dokážeš si to představit? Kdyby nevěděl o své rodině o svém bratrovi, nedozvěděl se o Orochimarovi, u kterého byl a o všem zlém, co se mu kdy stalo…,“ v jejím hlase vymizelo kárání a nahradilo jej nadšení. Jak jsem poslouchal vše, co mi řekla, nějak jsem se v tom přestal orientovat. Zatajit mu pravdu? Je fakt, že bychom si ho tu tím udrželi, ale zatajovat mu něco tak zásadního? Přece není jistý, že to vezme stejně jako tehdy. S tímhle by ani babča nesouhlasila.
„…Kdyby jen věděl, že jsme byli tým 7 a chovali bychom se k němu tak,“ dokončila své rozjásané vysvětlování svého plánu, jak jej zde udržet a upřela svůj zrak přímo na mě, „Přesvědčím Tsunade, ať nechá jeho léčbu na nás. Když se spojíme, dokážeme ho tady u nás udržet. Co ty na to?“
„Saky, já tě nechápu. Chceš mu pomoct tím, že mu zatajíš, kdo byla jeho rodina? Nemyslíš, že ho to bude bolet mnohem víc?!“
„Když o nich nebude vědět, nebude se muset trápit jejich smrtí! Nebude se honit za pomstou a zůstane tady!“ nadšení z jejího plánu z ní přímo čišelo a svůj nápad křičela do všech stran. Ve mně se vzedmula vlna vzteku a nechápal jsem, co říká. Všechno, co prohlašovala, bylo horší, než jsem si mohl představit a pocit pohodlí z tak příjemné procházky a naší blízkosti mě rázem přešel. Tohle jí přece nemůžu dovolit.
„Sakuro, to nemůžeš myslet vážně! Je to jeho rodina! Nemáš ani ponětí o tom, jaké je to nevědět, odkud jsi, kdo byli tví rodiče a kdo ty sama seš! Bylo by to pro něj horší než pravda!“ zařval jsem jí do tváře hlasitěji, než jsem chtěl. V tuhle chvíli mi to ale bylo jedno. Co jsem řekl, řekl jsem, Už to nemůžu vzít zpátky. Nasupeně jsem odkráčel pryč a nechal ji stát za sebou i s jejím nechápavým výrazem.
Máš sakra štěstí, že to nechápeš!

Poznámky: 

Druhý dílek je zde, v podání Narutových myšlenek. Netrefila jsem se přesně, někde jsem z něj udělala většího zabědněnce, někde zas chytrolína - ale když se to spojí, vznikne něco na jeho styl, takže doufám, že tahle malá změna neuškodí Smiling


Teď už bych měla jít spát, takže dobrou a nezapomeňte mi říct chybky, okomentovat a prostě si užít díl Smiling

5
Průměr: 5 (15 hlasů)

Kategorie:

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Yonaka
Vložil Yonaka, Pá, 2018-07-13 17:59 | Ninja už: 4299 dní, Příspěvků: 154 | Autor je: Hlídač Gaiovy želvy

„Misia L3“
Co, Sakura je hodná na Naruta? To je dost podezřelý, ale aspoň se to dobře čte. Zatím mi to přijde, že se Naruto do Sasukeho zamiloval, ale co bude dál? Velmi zajímavý příběh, už jenom tím, že Sasuke je zpět ve vesnici a nic si nepamatuje.

Obrázek uživatele Lucien Uchiha
Vložil Lucien Uchiha, Ne, 2014-01-26 16:21 | Ninja už: 3944 dní, Příspěvků: 119 | Autor je: Konohamarova chůva

Fajn, docela dobrá FF, ale pořád je co vylepšovat. Vím, že je to první díl a že děj zatím není pořádně rozvitý, ale v příštích dílech bych ti doporučila trochu lepší zápletku. Ale protože je to první díl, dávám pět hvězd.

*Best nee-san 4ever*
#Kdo jednou opustí smutného přítele, není hoden, aby někdy více sdílel jeho radost #
Lidé často říkají: "Seš borec!" Ale kdo je opravdu borcem? Ten, kdo narýsuje vnitřní úhel víc jak 180° Laughing out loud
FF:
Dattebayo!... (první díl-http://147.32.8.168/?q=node/107586)

Říkali mi jinchuuriki (první díl-http://147.32.8.168/?q=node/107536)
Děti ohně (první díl-http://147.32.8.168/?q=node/107657)
Omlouvám se, jestli nejde otevřít, asi se nějak po...rouchal počítač Sad Naruto smutny (vzdávám pokusy o opravu✞)

Lucien Uchiha podpis

Obrázek uživatele Kami-chan
Vložil Kami-chan, Ne, 2014-01-26 16:30 | Ninja už: 4206 dní, Příspěvků: 649 | Autor je: Utírač tabulí na Akademii

Děkuji za kritiku Smiling V prologu jsem to tak nějak shrnula, ale je pravda, že sehnat dobré téma na povídku je v poslední době fuška. Tenhle druhý - 01. - díl byl už trochu pomalejší, neboť to hlavní bylo v prologu a nyní se to jen bude rozmotávat, zamotávat a vymýšlet do budoucna. Ale stále děkuji za těch pět hvězdiček Smiling

*Chňu*
Kakashi&Kami

"Nikdy, nikdy, nikdy, nikdy se nevzdávej." - Winston Churchill
"Láska je jako vězení, taky nevíte jak se dostat pryč." - Ikusei Kusachi
"Jediný azyl, vždy a všude otevřený pro všechny trpící, je příroda." - Suzume Kusachi
"Vše co kvete jednoho dne uvadne." -Orochimaru

Obrázek uživatele Katema
Vložil Katema, Út, 2014-01-21 16:57 | Ninja už: 3788 dní, Příspěvků: 1382 | Autor je: Student Akademie

Priznám sa, na začiatku som sa trošku vydesila Laughing out loud Ale dopadlo to dobre, takže uff Laughing out loud Krása Smiling

Obrázek uživatele Yumi-chan
Vložil Yumi-chan, Po, 2014-01-20 19:43 | Ninja už: 3891 dní, Příspěvků: 143 | Autor je: Účastník Irukova doučování

Je to jako obvykle super, jen mi to taky trošku připomínalo :"podíval jsem se mu do očí a políbíl jsem ho!" ale jsem moc ráda, že to tam není zrovna tenhle pár nepatří do mých oblíbených Laughing out loud jinak doufám, že se to romanticky ještě troch zamotá Laughing out loud

„I guess it’s time to put down my pen, Right…I need a title for the next book…let’s see…Ach,got it…“The Tale of Naruto Uzumaki“…pefect.“ - Jirayia

Obrázek uživatele Kami-chan
Vložil Kami-chan, Po, 2014-01-20 20:35 | Ninja už: 4206 dní, Příspěvků: 649 | Autor je: Utírač tabulí na Akademii

No, myslím, že to by mi tady neprošlo a ani sem to neměla v plánu, takže neboj - mezi Sasukem a Narutem je to čistě silné přátelství Eye-wink
Ano, ano, v hlavě se mi už přehrálo několik možností, co tam s kým udělám, kdo se do koho zamiluje nezamiluje a tak, ale zatím to nemám přesně usazený, takže teď to bude hlavně na mém náhodném podání - všichni se nechme překvapit Smiling

*Chňu*
Kakashi&Kami

"Nikdy, nikdy, nikdy, nikdy se nevzdávej." - Winston Churchill
"Láska je jako vězení, taky nevíte jak se dostat pryč." - Ikusei Kusachi
"Jediný azyl, vždy a všude otevřený pro všechny trpící, je příroda." - Suzume Kusachi
"Vše co kvete jednoho dne uvadne." -Orochimaru

Obrázek uživatele Nellynuska
Vložil Nellynuska, Út, 2014-01-14 22:35 | Ninja už: 5470 dní, Příspěvků: 2288 | Autor je: Propadlý student Akademie

Páči sa mi tvoje opisovanie a štýl písania, čeština mi vždy prišla trochu profesionálnejšia než slovenčina. Laughing out loud :3 Na začiatku sa musím priznať, že som tam videla prvky ehm... Laughing out loud nechajme to tak. Laughing out loud Len dúfam, že tá romantika nebude nakoniec Narusaku /-<" Som zvedavá ako to vyriešia, zatajovať to je hlúposť, a úprimne dúfam, že neskôr sa mu tie myšlienky vrátia! Laughing out loud


"Its not like the walls were built to protect people from titans. But to protect titans from Levi."

Levi. Humanity's strongest soldier < 3
Môj FC | NaruHina FF „Jeden z tých momentov“ | Kakashi FA

Obrázek uživatele Kami-chan
Vložil Kami-chan, Út, 2014-01-14 22:39 | Ninja už: 4206 dní, Příspěvků: 649 | Autor je: Utírač tabulí na Akademii

Pořád čteš? Bože, někdo čte mou povídku!!! Tak předem děkuji za komentář i za přečtení dalšího dílu Smiling
Moc děkuju za chválu mého stylu, který ale není stylový, protože stejně vůbec netuším, jak jsem k němu přišla Laughing out loud Vážně, prostě jsem psala a psala až z těch hrozných keců, co jsem sem na začátku přidávala vzniklo tohle - ale velký podíl na tom bude mít určitě zástup mých oblíbených spisovatelů a jejich stylu Eye-wink
Já sama teď tápu v té romatice, která mi tam furt běhá sem a tam A NE A NE SE ZASTAVIT" Si vyber no :3 Ale neboj, do konce to nějak vyřeším a kdo ví, třeba tam přiběhne ta ukvokaná blonďatá šmouha a odvede si ho k sobě místo Saie Laughing out loud

*Chňu*
Kakashi&Kami

"Nikdy, nikdy, nikdy, nikdy se nevzdávej." - Winston Churchill
"Láska je jako vězení, taky nevíte jak se dostat pryč." - Ikusei Kusachi
"Jediný azyl, vždy a všude otevřený pro všechny trpící, je příroda." - Suzume Kusachi
"Vše co kvete jednoho dne uvadne." -Orochimaru

Obrázek uživatele Nellynuska
Vložil Nellynuska, Út, 2014-01-14 22:45 | Ninja už: 5470 dní, Příspěvků: 2288 | Autor je: Propadlý student Akademie

Som za hocičo aj Narusasu hocičo len nie Narusaku preboha Laughing out loud Ale, samozrejme, je to tvoja FF takže si to rozhodni ty, občas sú takéto série najlepšie, keď sama autorka sa nevie prikloniť k páru a do poslednej sekundy nevieme, kto s kým skončí. Laughing out loud


"Its not like the walls were built to protect people from titans. But to protect titans from Levi."

Levi. Humanity's strongest soldier < 3
Môj FC | NaruHina FF „Jeden z tých momentov“ | Kakashi FA

Obrázek uživatele mestekova
Vložil mestekova, Út, 2014-01-14 23:21 | Ninja už: 5305 dní, Příspěvků: 1299 | Autor je: Pěstitel rýže

Nelly: Hej ty! Narážaš na mňa s tým nerozhodovaním sa paringom?! Laughing out loud Laughing out loud Lebo to tam akosi cítim! Laughing out loud Ts... Laughing out loud Inak musím súhlasiť, čeština mi príde viac profesionálnejšia ako slovenčina Smiling
Kami-chan - „Naruto," začala větu mým jménem a tím mě vytrhla z klidného prožívání této chvilky, Smiling ďalšie sa mi akosi stratili a tie hrúbky som nevidela Laughing out loud
A, zaručene máš svoj štýl písania. Každý má, lebo už len to, že píše a píše to tak, ako chce, ako mu to vyhovuje a ako je to najpohodlnejšie - je jeho štýl Eye-wink

FF série - pre milovníkov Sasukeho a Gaary :)

FC PRE SABAKU NO TANARIS: http://147.32.8.168/?q=node/107525#new

Obrázek uživatele Nellynuska
Vložil Nellynuska, Út, 2014-01-14 23:41 | Ninja už: 5470 dní, Příspěvků: 2288 | Autor je: Propadlý student Akademie

Prestaň byť paranoidno-narcistická a myslieť si, že na teba stále myslím, hej?! Laughing out loud Ale v podstate sa ťa to týka tiež Laughing out loud


"Its not like the walls were built to protect people from titans. But to protect titans from Levi."

Levi. Humanity's strongest soldier < 3
Môj FC | NaruHina FF „Jeden z tých momentov“ | Kakashi FA

Obrázek uživatele mestekova
Vložil mestekova, St, 2014-01-15 00:09 | Ninja už: 5305 dní, Příspěvků: 1299 | Autor je: Pěstitel rýže

No vidíš, tak mám právo byť paranoidno-narcistická, keďže sa ma to tiež v PODSTATE týka Laughing out loud Laughing out loud Laughing out loud ale nie Laughing out loud

FF série - pre milovníkov Sasukeho a Gaary :)

FC PRE SABAKU NO TANARIS: http://147.32.8.168/?q=node/107525#new

Obrázek uživatele mestekova
Vložil mestekova, Út, 2014-01-14 00:25 | Ninja už: 5305 dní, Příspěvků: 1299 | Autor je: Pěstitel rýže

FF série - pre milovníkov Sasukeho a Gaary :)

FC PRE SABAKU NO TANARIS: http://147.32.8.168/?q=node/107525#new

Obrázek uživatele Kami-chan
Vložil Kami-chan, Út, 2014-01-14 17:07 | Ninja už: 4206 dní, Příspěvků: 649 | Autor je: Utírač tabulí na Akademii

*Chňu*
Kakashi&Kami

"Nikdy, nikdy, nikdy, nikdy se nevzdávej." - Winston Churchill
"Láska je jako vězení, taky nevíte jak se dostat pryč." - Ikusei Kusachi
"Jediný azyl, vždy a všude otevřený pro všechny trpící, je příroda." - Suzume Kusachi
"Vše co kvete jednoho dne uvadne." -Orochimaru