Jiné a přesto stejné 22. díl- Modernizujeme

„Hej Ptáčku! A tenhle je dobrý! Před zrcadlem stojí blondýnka, bruneta a černovláska. "Která z vás mi řekne lež, tu sežeru," povídá zrcadlo. Postaví se před něj černovláska a říká: "Já si myslím, že jsem nejmoudřejší na světě." Chramst. Postaví se před něj brunetka a říká:"Já si myslím, že jsem nejkrásnější na světě." Chramst. Postaví se před něj blondýnka a říká:"Já si myslím-" CHRAMST!!"
Hidan a Sasori vyprskli smíchy.
„Nechápu," oznámila Tory, ale pak se taky rozesmála.
Itachi si ji chvíli nechápavě měřil, ale pak to přešel zavrtěním hlavou a prohodil:
„Tak to musím vymyslet nějaký další."
„Nevíte, kde se flákají Mira s Deidarou?" ozval se Sasori, stále se slzama smíchu v očích.
„Ne, a ani to nechci vědět," zareagovala pohotově Tory. Až potom si uvědomila, jaká blbost byla vypustit něco takového z úst před Itachim.
„Hoj lidi, tu jsme," vložil se do toho vysmátý Deidara, který s Mirou čekal kousek odtud a poslouchali, co se děje.
„Že vám to ale trvalo," utrousil Itachi, ale to už ho Mira objímala, a tak si další nevhodné poznámky nechal pro sebe.
„Tobi je oznamovací kluk! Tobi je kluk, kterého Pein pověřil, aby vás svolal na důležitou schůzi! Tobi je-" co všechno ještě Tobi je se nedozvěděli, protože ho Tory začala zezadu škrtit.
„Tory! Vždyť on sem byl poslaný, nemůže za to," pokusil se ji uklidnit Itachi.
„A to to nemůže říct normálně? Třeba: Pein vás volá," zasyčela skrz zaťaté zuby,„A ne to jeho Tobi. Je. oznámený. kluk," při každém slově ho pořádně nakopla.
„Ať nechá Tobiho! Tobi je-"
„Myslím, že už to stačí, Tory," zareagoval Itachi okamžitě, když si všiml jejího výrazu, který připomínal Buvola v říji v největším bojovém zápalu. A k překvapení všech se blondýnka okamžitě zklidnila.
„Itachi?" přiklonila se k oslovenému jeho sestra.
„Ano?" ani k ní neotočil hlavu.
„Stalo se mezi váma dvěma něco, o čem bych měla vědět?" zeptala se s úplně nevinným pohledem. Itachi se hnedka prudce otočil.
„Ja-ne... Co?"
Tory se na něj nechápavě podívala, ale potom se znova ozval Tobi:
„Tobi je svolá-"
„Uaaa! Drž klapačku, ty malé dýňovité prasohovado, tlusté vychrtlé, tupé, nejneintelige-"
„Všichni sem!" Zařval Pein tak nahlas, že se rozechvěly okenní tabulky. Přeřval dokonce i blondýnku, která tedy chytila Tobiho do kravat, Deidara chytil Miru za ruku, Kisame se pokusil zavěsit se do Itachiho, což se mu ale nepovedlo, protože Uchiha uhnul a šlo se.
„Kolikrát vás mám volat? Tobi, jak to, že ses neřídil mých pokynů?" Tobi z pod blondýnky jen něco zachroptěl.
„Za ten krásný rok, co jsem vás neviděl, jsem zjistil, že v ostatních organizacích už mají moderní vybavení. Takže každý z vás dostane notebook. Kdo ho zničí, platí Kakuzovi svou roční výplatu."
„Roční co?" přerušila ho zvědavě Mira.
„Ty nic. Nikam nepište naši polohu, naše mise, naše členy a žádné osobní informace. Je to jasné?"
Itachi byl jediný, kdo přikývl.
„Chrrr," zachraptěl Tobi, kterém,u na zádech trůnila židle s blondýnkou.
„Ty mlč," odkřikl jej Pein, ani se na něj nepodíval a mluvil dál.
„Máte zákaz si tam cokoli stahovat, pouštět, chodit na sociální sítě, zakládat si blogy, účty, registrovat se a tak dále, a tak dále. Každý krok se mnou musíte prokonzultovat. Je tady někdo, kdo to nepochopil?!"
„Peine, mám jeden dotaz..." vykoukla černovláska zpoza Deidary, „co tam teda můžeme dělat?"
„Například si můžeš projet stránky Proč-neštvat-svého-šéfa-blbými-dotazy ," vykouzlil jakýsi úšklebek „Ještě nějaké dotazy?"
Téměř všichni začali otevírat pusu a tak Pein střelil do každého pohledem který jasně říkal: opovaž se mít nějaký d*bilní dotaz a nepřej si mě.
„Tak, tedˇ si každý můžete jeden vzít."
V čase večeře Pein zjistil, že kupovat členům Akatsuki něco takového byla největší chyba, kterou mohl udělat. Nikdo z nich totiž nepřišel na jídlo, a to ani po opakovaném volání a mlácení pánvičkami o sebe *. Všichni se zamkly ve svých pokojích a nevycházeli snad ani na záchod.
Proto se šéf rozhodl, že si je svolá alespoň v elektronické podobě a založil si na facebooku skupinu AKATSUKI, což znamená Absolutně Klidná Alternativní Tlupa Siláků s Užasně Kvalitním IQ.
Do skupiny se okamžitě přidalo jedenáct lidí. Tobi hrál klubíčko.
Všichni na večeři, napsal Pein na zeď.
„Ne, já nemám hlad, okomentoval to Největší-borec s profilovkou svítící ryby požírající loď.
Mě je úplně jedno co máš nebo nemáš. Prostě přijdeš, zněla jasná odpověď od Big-bosse s profilovkou, na které právě někdo někoho vraždil
Peiný, ta profilovka je násilná... změň ji :3, vložila se do toho i Origami-královna.
Ano Peiný měl by ses chovat názorně : D, zkus třeba koťátko to se bude hodit víc... Přece jenom jsou v naší organizaci malé děti, parodoval Origami-královnu Jashin.sama.si.tě.najde.
Též si myslím... vrátil se Největší-borec
Kdo nebude do dvou minut na večeři... ten opustí tento svět v neskutečných bolestech, tentokrát už se u big-bosse jako profilovka objevilo roztomilé koťátko, které mu vybrala Konan.
Za třicet vteřin seděli všichni okolo stolu. Teda až na Tory, ta se objevila až po minutě a padesáti osmi vteřinách.
„Neuposlechli jste mých rozkazů!" zaburácel Pein.
„Ale vždyť ty nám máš jít příkladem, a taky ne notebooku děláš věci, co jsi nám zakázal," šel na to chytře Sasori.
„Ale to-" začal Pein, ale pak se nad tím zamyslel a ztichl.
„Peiný, on má pravdu," promluvila najednou Konan.„Neměl bys jim to zakazovat." Šéf se na ni podíval jako na největší zrádkyni, ale potom dospěl k názoru, že zákazy mu v tomto případě nebudou nic platné.
„Tak dobře," odfrkl uraženě a sedl si k nyní už opět prázdnému stolu.
Ostatní totiž okamžitě běželi zpátky ke svým elektronickým láskám.
„Tory?" dohnal blondýnku Uchiha těsně přede dveřmi do jejího pokoje.
„Nechceš se podívat na horror? Právě jsem jeden dobrý stáhnul..."
„Tak jo," přikývla potěšeně, vzala si z pokoje svůj noťas a běžela za Itachim.
Pein procházel náhle ztichlým sídlem. Proto nadskočil, když se z jednoho pokoje, konkrétně Hidanova, ozval hluk jakoby tam někdo střílel a potom řev: „K*rva, jak to, že jsem ch*ípl? Vždyť jsem Jashinista,do p**ele. A ti jsou nesmrtelní!"
Pokrčil rameny a radši šel dál...
***
„Uááá! Sasori-sempaii! Tobi je kluk, kterému se zasekl počítač!" dýňák se s řevem vřítil do Sasoriho pokoje a celý se třásl.
„Tak budeš chvíli bez počítače," odbyl jej Loutkař.
„Ale né!" Tobi spadl na zem a ztuhl.
Sasori nad ním jen pokroutil hlavou. Ty notebooky mají na zdejší příšery špatný vliv," pomyslel si a dál se věnoval objednáváním růžových mašlí pro svou novou kolekcí loutek, inspirovanou Barbie. Tobiho ignoroval.
***
„Cha, tady to je," zvolal najednou žraločí ninja a odběhl i s notebookem do kuchyně. Konan tam výjimečně nebyla.
„Takže... Rozklepněte do misky dvě vajíčka..." Kisame je nejdřív chtěl jen tak hodit aby se rozkřáply, když si vzpomněl, jak to dělávala jeho mamka. Rozkřápl je tedy dobře a přečetl si co dělat dál, "... nezapomeňte oddělit žloutky..." podíval se do misky a zaklel.
...
Mira si mezitím našla konožské stránky a zjistila, že i v tam se technika rozrostla.
V seznamu ninjů našla i svého starého kamaráda Kisiakeho, se kterým byla v týmu. Chvíli přemýšlela, jestli má poslechnout Peina a Kisiakeho nekontaktovat, ale pak se na to vykašlala a napsala mu, a stejně tak Narutovi a dalším známým.
***
„To si ze mě dělají srandu," vztekal se Kakuzu nad jedním z blogů o vyšívání.
„Tohle snad není možné," vzdal projíždění blogů a rozhodl se že založí svůj vlastní.
„Takže Milovníci vyšívání... Ne, to zní teple. Vyšívat je umění, to by mě tady ukamenovali, Věřme v sílu jehly by mi asi neschválil Hidan... Žijme vyšíváním! Ano," a dal se do tvoření.
***
Mira a Deidara se rozhodli, že spolu musí trávit víc času, a tak si oba přenesli své miláčky PC do Miřina a Toryina pokoje. Tím způsobili, že se Tory prakticky přestěhovala k Itachimu a jeho horrorům. To zase vadilo Kisamemu, který trávil většinu svého nynějšího času s Deidarou a Mirou a dělal na notebooku něco, co nechtěl nikomu říct, co je.
Následující týden všichni setrvali v těchto pozicích.
Tory a Itachi zrovna pozorovali horror, ve kterém nějaký úchyl sešíval lidi k sobě aby zjistil, co to udělá.
„Nechceš to třeba sledovat?" obořil se na Tory Itachi, když už byla půlka filmy za nimi a ona neustále něco ťukala do klávesnice.
„Nemůžu, dělám důležité věci," odfrkla si a pokračovala.
„Jo? A jaké, že je to důležitější než zombie a šílení vrazi?"
„To tě nemusí zajímat," odbyla jej a přesunula se od Uchihy ještě dál, aby to náhodou nezahlédl.
...
Pein se zase zavřel do pokoje s Konan a snažil se najít nějakou stránku, na které by bylo napsáno jak vést magora do zabíjení, mluvící lízátko, masožravou rostlinu schizofrenika, žraloka co peče dorty, šíleného teroristu, dvě mrchy co zbojkotujou všechno co řekne, b*ba co vyrábí loutky s růžovými mašlemi a tvrdí, že to je umění, závisláka na hororech a maskovaného maniaka do vyšívání... dvěmi slovy bandu idiotů, pokud by to měl říct slušně.
Jashinežel ,ani google nebyl schopný nic takového najít, a tak se vrátil zpátky ke svému starému, známému a osvědčenému papíru.