Akatsuki spojenci 06-Túra

"Takže dnes nás čeká úkol mimo chatu." Řekl Pein, když dojedl svou snídani.
"A co to bude?" Zeptal se Kakuzu mezi sousty.
"Na celý den půjdeme na túru." Rozzářil se Orochimaru a snažil se na všechny přenést svoji dobrou náladu. V tom momentě, když to dořekl, tak se Deidara a Sasuke začali dusit svojí snídaní.
"Ale hoši. Z toho se nevyvlečete." Začal jim dávat přednášku Orochimaru, ale když si po dvou minutách všiml, že ti dva zmodrali, začal vyšilovat.
"Pane Bože! Co s nimi budeme dělat?!" Dostal hysterický záchvat Orochimaru.
"Co si ku.va myslíš, že děláš?! Já ti ukážu toho tvého zasr.nýho Boha! Je jedině Jashin, tak si to všichni už ku.va zapamatujte!" Šahal po kose Hidan.
"Hidane nech toho! A Itachi, když jsou Uchihové takový géniové a jeden nám za chvíli umře, tak nám laskavě řekni, jak je máme zachránit!" Křičel Pein rozkazy.
"Tak ať je někdo praští do zad." Řekl Itachi a dál jedl svou snídani.
"Tak dobře." řekl s úsměvem na rtech Kakuzu, který měl zpevněné obě ruce a oboum dal takovou ráno do zad, až odletěli na protější stěnu, kde zanechali své otisky.
"Kakuzu!" Zakřičel Orochimaru a Pein zároveň.
"Co Itachi řekl, ať je někdo praští do zad, tak co." Sednul si Kakuzu a se srdíčky v očích si prohlížel svoji pěst. Když se pohmožděný Sasuke s Deidarou dobelhali na své místo tak Pein pokračoval.
"Takže máte hodinu na přípravu potřebných věcí na túru. Hlavně si vezměte svačinu a pití, pohodlný oblečení a pohodlné boty, nejradši bych vám všem zabavil zbraně, ale to by byla dlouhá hádka, tak vám je nechám a vezměte si věci, které považujete za důležité. Takže dosnídejte a za hodinou budete všichni venku." Rozdal informace Pein a odešel.

O hodinu později
"Seřaďte se do řady podle dvojic, členové ze stejné dvojice budou stát vedle sebe." Přikázal Orochimaru.
"A proč prostě nemůžeme vyrazit?" Zeptala se Guren.
"Protože vám zkontrolujeme vaše věci." Odpověděl jí Pein. Když se po dvaceti minutách konečně všichni seřadili, tak se Pein a Orochimaru pustili do kontroly.
"Kisame a Suigetsu vážně sebou musíte tahat ty meče?" Optal se Pein.
"Jasně šéfe. Vždyť jste sám říkal, že si máme vzít důležité věci a naše meče jsou jako naše děti." Rozpýval se Kisame a omylem upustil Samehadu, kterou objímal.
"Tak to teda vidím, jak se o svoje dítě staráš." Řekl s úšklebkem Pein a pokračoval dál.

"Zetsu, kde máš svačinu?" Zeptal se Orochimaru.
"Vedle mě." řekla černá půlka.
"Myslíš Karin?" Ptal se nechápavě Orochimaru.
"Né já myslím bílou půlku." Začala kroutit okem černá půlka.
"Na ty zelenino." Hodila mu svačinu Karin, která mu ji pro případ připravila.
"Dobře, takže Zetsu má o jídlo postaráno." Usmál se Orochimaru a popošel k další dvojici.

"Deidaro ukaž boty!" Přikázal Pein.
"Proč." Ptal se Deidara a ukázal Peinovi sandále, které měl na nohou.
"Protože když sis naposledy na vycházku vzal podpatky, tak se chci ujistit. A Tayuyo doufám, že když si bereš flétnu, že nám budeš dělat doprovody k písničkám, kterým se nikdo nevyhne." Usmál se Pein.
"Ano." Odpověděla Tayuya.

Když Pein s Orochimarem došel k další dvojice nestačili se divit.
"Tobi, proč máš sebou dvě plácačky a sprej proti pavouků?" Zeptal se nechápavě Orochimaru.
"J-já se bojím pavouků a tak kdybych nějakého potkal, tak abych se ho zbavil." Obhajoval se Tobi.
"Když to nepoužiješ na Kidoumara, tak je mi to v celku jedno." Řekl lhostejně Orochimaru.
"Rozkaz pane." Zasalutoval Tobi a kontrola pokračovala dál.

"Sasuke, na co sebou táhneš tu velkou knihu?" Ptal se Pein.
"No to je průvodce divočinou, píšou tam jak přežít v lese aniž bych se zranil a jak se neztratit, protože si myslím, že se ztratíme." Vysvětlil Sasuke.
"Nebojte šéfe, tu knížku jsem mu dal já a je fakt užitečná, protože souhlasím se Sasuke." Podpořil svého parťáka Sasori.
"No Sasori takový podraz." Řekl zklamaně Pein, ale v duchu byl rád, že spolu aspoň vychází.

"Guren co to je za deníky?" Zeptal se Orochimaru a podezřele si prohlížel bílé deníky.
"No to jsou fotky, z našich akcí a vtipné příhody co se nám stali za tu dobu, co jsem u vás." Usmívala se Guren zatím co si Konan četla jeden z deníků.
"A proč to sebou taháš?" Nechápal Orochimaru.
"No když bude po cestě nuda, tak bych mohla nějaké příhody říct. Já je znám z paměti, ale aby si někdo nemyslel, že si je vymýšlím, tak to mám písemně." Vysvětlila Guren a začala si s Konan prohlížet fotky.

"Itachi na co sebou máš tolik balení s kapesníčky?" Ptal se Pein a vzal si jeden balíček.
"No kdyby chytl Kabuto nějaké výlevy, tak abych byl připraven. A proč mi berete balíček?" Ptal se Itachi a radši schoval zbylé balíčky.
"Až mi z vás prasknou nervy a psychicky se zhroutím, tak ať mám do čeho brečet." Obhájil se Pein a šel radši dál.

"Hidane, proč tak křečovitě svíráš tu kosu?" Ptal se Orochimaru.
"Aby mi ji Kimimaro nemohl sebrat." Bránil se Hidan a kosu sevřel ještě pevněji.
"Dobře. Kimimaro neber mu tu kosu, jinak by se psychicky zhroutil." Pošeptal rozkaz Kimimarovi a on přikývnul.

"Takže jelikož je už půl jedné a stojíme tu už tři hodiny, tak konečně vyrážíme." Zavelel Pein a vyrazil.
"Peine jdeš blbě!" Křičel Sasuke, který se zbytkem stál na kraji lesa.
"Co? A na to jsi přišel jak?" Ptal se uraženě Pein.
"No místo toho aby jsme šli tři metry od cesty křovím, tak máme jít asi po cestě. Ne?" Řekl ironicky Sasuke a čekal až se Pein zorientuje.
"Správně Sasuke. Já čekal, koho to napadne." Snažil se z toho vymluvit Pein, ale nikdo mu to nevěřil.
"Fajn jdeme teda po cestě." Řekl nakonec Pein a vrátil se ke zbytku.
"Šéfe mě bolí nohy." Začal si stěžovat Tobi, který už po padesáté upadl.
"Tobi jdeme teprve deset minut a stále vidím chatu, tak si neztěžuj!" Rozčiloval se Pein.
"Chce si někdo vsadit, za jak dlouho se vrátíme nebo za jak dlouho se Pein zhroutí?" Ptal se Kakuzu s nadějí, že si vydělá peníze.
"Ne nechce!" Okřikli ho všichni a šli za Peinem.
"Tak abych se uklidnit tak si zazpíváme Veď mě dál cesto má." Rozkázal Pein a v očích mu plál rinnegan. Tayuya začala hrát na flétnu a Akatsuki začali zpívat:

Někde v dálce cesty končí,
každá prý však cíl svůj skrývá.
Někde v dálce, každá má svůj cíl,
ať je pár mil dlouhá anebo tisíc mil.

A na refrén se připojil i zbytek. Takže všichni zpívali:

Veď mě dál cesto má,
veď mě dál, vždyť i já
tam kde končíš,
chtěl bych dojít,
veď mě dál cesto má.

"To fakt neznáte slova?" Divil se Pein, když zjistil, že všichni zpívají jenom refrén.
"Ne." Řekl Sasuke a přemýšlel, proč by je měli znát, když jsou zločinci.
"Ale šéfe, my je známe jen kvůli naší poslední procházce." Okomentoval to Sasori, který se rychle schoval za Sasukeho.
"Já se z vás zhroutím, takže jdeme zpátky!" Rozkázal Pein ale když se otočil, tak se zarazil.
"Kudy se jde zpátky?" Zaměřil svůj pohled na Sasukeho.
"Já to říkal, ale nevím, protože nemám moc velký orientační smysl." Usmál se Sasuke a pro změnu se schoval za Sasoriho.
"Já vím. Já vím." Začal skákat Deidara.
"No tak říkej." Podíval se na něj s nadějí v očích.
"Já vytvořím jílové ptáčky, všichni na ně nasedneme a ze vzduchu najdeme chatu." Řekl hrdě Deidara, protože si byl jistý, že je to dobrý nápad.
"To by šlo. Vidíš, že když chceš, tak umíš i myslet." Pochválil Pein Deidaru, který vytvořil deset jílových ptáčků a nechal je zvětšit. Pak na každého nasedla jedna dvojice a letěli.

Po dvou hodinách
"Jak se ti povedlo ztratit se ve vzduchu?!" Křičel na Deidaru Pein.
"Já vůbec nevím. Ty mraky jsou matoucí." Bránil se Deidara a přemýšlel, kde udělal chybu.
"No to je jedno, hlavně že jsme zpátky, i když jsem si tu túru představoval jinak. Takže teď si jděte dát večeři a já si jdu odpočinout." Uzavřel to Pein a odešel.