Nový Hokage 6

„Křup! Křup! Křup! Ááá!“ ozvaly se zvuky, při kterých byl Naruto hned na nohách.
To bude lehký protivník. Ani se nedokázal vyhnout mým pastím. Pomyslel si už postavený do bojové pozice.
„Kdo sem dal sakra ty pasti? Copak chtěj, abych se zabil?“ byl slyšet hlas. Pro Naruto velmi známý, ale nemohl si vzpomenout, koho je. Přemýšlel nad všemi Akatsuki. Nikdo z nich takový hlas neměl. Tak kdo?
Z lesa vyběhla postava. Pomalu se blížila. Naruto jí nemohl rozrušením poznat, ale pak mu to došlo.

Večer a ráno u Hinaty:
„Hinato-sama, musíte se víc snažit, pokud se chcete stát Hokagem!“ křikl Neji při tréninku. Bylo na něm vidět, že ho to naštvalo. Nebyl vybrán.
Vždyť jsem Neji Hyuga. Génius z našeho rodu. Jsem ze všech nejlepší. Tak proč ona? Byly Nejiho úvahy.
„Neji-nesan. Dnes mi připadáš nějak rozrušený. Pověz, co se stalo? Můžeme si klidně na chvíli sednout.“ řekla jako vždy strachujíc se Hinata.
„Už půjdu spát. Dobrou noc Hinato-sama.“ řekl Neji a odešel směrem ke svému pokoji.
Ona se za ním dívala jako na přízrak. Po pár minutách se rozhodla, že půjde taky spát. Lehla si do postele a usla.

Všichni si oddychli. Vzali svá zavazadla a pelášili ke skalám.
Hinata se ráno probudila a ještě v posteli přemýšlela, kdo to byl v noci na chodbě a pořád tam chodil?
Podívala se na budík a musela se zděsit. Za tři čtvrtě hodiny tam má být. Rychle vstala, oblékla se a šla do kuchyně. Tam si připravila jídlo a pití do zásoby a k tomu ještě snídani. Nestíhala. Bude se muset najíst až tam. Ještě že si zbraně připravila večer. Popadla všechny věci a běžela k západní bráně. Připravila pasti. Posadila se k bráně a začala snídat. Po jídle vše sklidila a začala čekat. Po deseti minutách se dostavil Shikamaru.

Večer a ráno u Shikamara:
„Tati? Mohl by jsi mi prosím pučit mapu západní části vesnice a okolí?“ ptal se Shikamaru svého otce Shikaka.
„Ale jistě. Je u mě v pokoji. Měla by být v nočním stolku. Druhý šuplík odspoda. Snaž se jí nezničit.“ odpověděl Shikaku.
„To ti nezaručuju. Budu se snažit, ale asi to nepřežije.“ ještě oznámil Shikamaru s myšlenkama, o kterých věděl, že z nich jeho otec nebude mít radost.
„Tak si jí už nech. Radši si pořídím novou.“ řekl jeho otec.
Shikamaru si tedy došel pro mapu. Zavřel se v pokoji a rovnou zasedl ke stolu. Při zavírání dveří nezapomněl utrousit svoje: „To je otrava.“ Za večer už nevyšel.
Hned, co zasedl ke stolu, rozložil mapu a vzal do ruky fixu. Začal kroužkovat a označovat místa, kam by bylo dobré dát pasti.
Okolo deváté měl vše hotovo. Zhasnul.
Za dveřma bylo slyšet šramocení a tak po chvilce začal chrápat, aby si jeho rodiče mysleli, že usnul. Zabralo to. Za pár minut bylo slyšet tahání věcí po podlaze a tiché domluvy. Dozvěděl se, že na příkaz Hokage mají všichni opustit vesnici kvůli bojům. Všichni odešli a Shikamaru konečně doopravdy usnul.

Ráno vstal. Nachystal si jídlo a pití. Zabalil si hodně velkou dávku zbraní a vyrazil na západ. Dorazil sice s deseti minutovým spožděním, protože si stále mumlal nám už známá slova, ale nevadilo to tolik jelikož tam už čekala Hinata.
Hned jak uviděl Hinatu, poznal, že je již vše připravené. Tak si sedl vedle ní a oba dva čekali, co se bude dít.

U Naruta:
„Kakashi-sensei? Co tady děláte? Nemáte být náhodou na jiném stanovišti?“ ptal se naruto s hlavou plnou otázek, na které chtěl odpovědi.
„No mám tu taky stanoviště a omylem jsem se trochu začetl.“ říkal na vysvětlenou kakashi.
„Aha. Ta vaše knížka. Ta vás jednou dostane do hrobu. Doufám, že si nebudete číst i při boji.“ dělal, že chápe.
Zatímco Naruto mluvil, Kakashi se omluvně usmíval. Pokud se tomu tak dá říkat. Drbal se za hlavou a oči měl přivřené, takže asi jo.
„A Kakashi- sensei. Vzal jsem kostkovaný papír a propisku, pro případ, že bych tu byl s někým a nudil se. Zahrajeme si?“ ptal se Naruto.
„Ehm... Klidně.“ řekl v rozpacích Kakashi. V hlavě mu začalo šrotovat, jak se piškvorky vlastně hrají.
Najednou zpozorněl. Otočil se k lesu.
„Pšt. Někdo tu je Naruto.“ oznámil šeptem stále brebentícímu Narutovi.
Oba dva se připravili do bojových pozic. Každý s kunaem v ruce.
Z lesa vyšla postava.
„Tak teď nechápu vůbec nic. Kakashi-sensei tady. Kakashi-sensei tam. Který z nich je sakra ten pravý? Kakashi-sensei vy máte dvojče?“