Bestie VI.

O TÝDEN POZDĚJI V OTOGAKURE NO SATO:

Raiga z trůnu otráveně sledoval Kabuta, který mu právě přivedl celou feudální rodinu Oto no Kuni přímo před jeho trůn. Feudální pán, jeho žena, jejich sotva dospělá dcera a dva ještě malí chlapci. Sakura stojící po Raigově pravici jen mlčky sledovala ty vyděšené potomky feudálního pána, který zde sice klečel před Raigou v pozici do které ho srazil jeden z Kabutových hadů, ale v očích mu stále plála ta aristokratická nadřazenost.
"Vidím, že jsi skončil Kabuto," poznamenal Raiga a Kabuto slizce přitakal:
"Jistě Raiga-sama, všechny Vaše rozkazy jsem splnil, vaši ninjové už teď patrně bez odporu obsazují hlavní město a všechny klíčové body v Oto no Kuni, země je pod Vaší kontrolou."
"Chm... jde to až otravně snadno, co hlavní město? Zbylo z něj něco?" zeptal se zdánlivě nezaujatě Raiga.
"Krom těch co se stavěli na odpor, takže celé té směšné feudální stráže, jsem nikoho nezabil a škody na feudálním paláci a okolí jsou též minimální, Mandu jsem nepovolal."
"Chm...," řekl znuděně Raiga zvolna zavřel oči a zvedl se z trůnu. Dřív než promluvil, tak Sakura ucítila tu změnu. Stála nejblíže Raigovi, takže to hmatatelně ucítila, jak se během okamžiku Raigova chakra drasticky změnila. Raiga otevřel oči a se sadistickým úšklebkem vystartoval na feudálního pána:
"ŠHÁÁÁ! Takže teď jsem feudálním pánem já ty pako!" Sakura i Kabuto věděli co čekat, takže nehnuli ani brvou, ale na feudální rodině - obzvláště těch mladších se zděšení dalo číst z jejich tváří.
"Táák a teď mi Shirokaze odevzdáš svou moc, nebo chcípneš!" Raigův škleb dosáhl nového stupně šílenosti, když přiskočil před klečícího feudálního pána (Shirokazeho) a zvednul za vestu ze země jako hadrovou panenku do výše svých očích. Dál už Raiga pokračoval jen nebezpečně znějícím šepotem přímo do Shirokazeho ucha:
"Jmenuješ mě feudálním pánem a vzdáš se všech práv na Oto no Kuni pro sebe i pro své potomky, nebo tě nechám přihlížet tomu, jak jim zaživa vyrvu střeva z břicha!"
Shirokazeho počáteční strach však byl ten tam, sice visel neschopen pohybu ve vzduchu, tak jak ho Raiga zvednul svou pravou paží nad sebe, ale tento padesátiletý muž byl přeci jen feudál s aristokratickou hrdostí.
"To neudělám ty zrůdo! Nikdy! Jsi jen vyšinutý maniak, můžeš si vládnout v Otogakure, ale Oto no Kuni ti nikdy nevydám. Šlechticem se člověk nestává, ale rodí! A takový humus jako ty by nikdy chrmchrmchrm..."

Závěr řeči Shirokazemu nevyšel podle jeho představy, protože Raiga ho na okamžik pustil, aby jej namísto za vestu chytil tentokrát za krk, který stiskl tak prudce, že to na okamžik vypadalo, že Shirokazemu urve hlavu.
"JEŠTĚ SLOVO TY ŠUPÁKU, TY NÝMANDE A URVU TI HLAVU!" zařval Raiga, který se teď zdál naprosto nepříčetný až Kabuto i Sakura vnímali jakousi agresivní (chtělo by se říci ohnivě rudou, kdyby to mohli vnímat zrakem) chakru či spíše energii, která z Raigy sálala. A to neviděli do Raigova obličeji, který nyní zkřivený v šílené brunátné grimase s naběhlými žílami připomínal spíše něco z hororových vyprávění Yamata, než něco z říše lidí. Raiga náhle švihnul s Shirokazem k zemi, až ten se ošklivě potloukl, vytáhl meč a zamířil k nejmladšímu chlapci - klukovi, kterému mohlo být tak pět, nebo šest let.
"Tak se podíváme na to jak ti urození vypadají zevnitř což? Šhá!" pohlédl na chlapce Raiga a ten viditelně zbledl a ustoupil o krok, ale ne dost rychle, takže ve vteřině cítil špici čepele Raigova meče přímo nad pupkem.
Shirokaze úkosem pohlédl na svou ženu, ve které by se asi ani Raiga krve nedořezal(ačkoliv ten by dokázal řezat opravdu dlouho) a pak na Raigu a procedil mezi zuby pohrdlivě:
"Raději zemřeme s aristokratickou ctí, jak nám káže řád světa, než bych dovolil, aby se nějaký plebs dral na legálně na šlechtický stolec! Neuznám tě nikdy já, a neuzná tě nikdy nikdo! Můžeš trůn uzurpovat, ale nikdy se na něj neposadíš jako aristokrat! Nikdy, to prostě nejde!"
Raigovi se na tváři mihl nepříčetný úsměv, stáhl meč a pak jeho jílcem a svou pěstí udeřil chlapce do tváře, až ten odletěl snad dva metry od Raigy.
"Bratříčku!" vykřikla ta dívka, Shirokazeho dcera, a rozběhla se k bezvládně ležícímu chlapci jemuž z rozbitých úst vytékala krev, a který byl sotva schopný se zmoci na slabé vzlyky a "kňučení" připomínající tichý nářek zraněného ptáčka jak silný šok tou brutální ránou utrpěl. Raiga však dívku zastavil a pomocí problesknutí do ní naletěl takřka celým svým tělem a uštědřil jí loktem ránu po žebra až dotyčná zachrčela (jak z jejich náhle násilím smrštěných plic vyletěl vzduch) a odporoučela se "leto-pádem" o další tři metry dál. V místnosti vládlo hrobové ticho a ani Sakura - viditelně trochu pobledlá - neříkala vůbec. Nesnažila se ho zastavit.

"Bratříčku," zopakoval tiše Raiga a s ďábelským úšklebkem pohlédl na Shirokazeho, zatímco v jeho očích svítil ten "šílený nápad", který právě dostal.
"Adoptuješ mě hnido!" oznámil náhle pobaven svým geniálním nápadem (jemu se aspoň takový zdál) Raiga Shirokazemu, rychle k němu došel a začal mu "takřka" nadšený vysvětlovat:
"Adoptuješ mě do své rodiny a uděláš mě šlechticem, potom na mě převedeš VŠECHNA rodová práva a VŠECHEN rodový majetek a já vás všechny za odměnu nechám naživu a v pálaci! To je přeci báječné řešení pro všechny! Šhá!"
Shirokaze na okamžik vypadal, že se mu při pomyšlení na někoho takového v rodině "blivno", ale nakonec neodporoval. Své děti měl přeci jenom raději, než svou zemi, kterou stejně zachránit nemohl.
"Dobrá... vyhrál jsi," pronesl rezignovaně a jeho ženě - typické šlechtické a nutno dodat obtloustlé paničce - se viditelně ulevilo.
"HAHAHAHAHA! A JSEM FEUDÁLNÍ PÁN! MUHAHAHÁÁÁ ŠHÁ!" zakřičel vítězoslavně Raiga na Sakuru a pak jen tišeji dodal:
"Ta dvě jeho děcka ošetři, jsou to teď mí "sourozenci" a bylo by nebylo, kdyby tady zhebli hehehe."
Sakura mlčky přikývla, "druhému Raigovi" se neodporovalo ani se nic nenamítalo, bez ohledu na city toho "prvního Raigy" by jí tenhle mohl na místě zabít, aby jí pak (až by záchvat šílenství pominul) ten "příčetný Raiga" mohl ořvat a znovu zešílet.